Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Snad chladnoucí slunce obrovskými tmavými
skvrnami.000
V dalekohledech spatřují hvězdy 14. zcela stejných periodách dní hod. . Jest jich znám ve
liký počet.
.
Některé hvězdy velikých dalekohledech jeví jako visuální
dvojhvězdy, totiž soustavy dvou jasných sluncí, jež kolem společného'
hmotného středu obíhají, př. vel.
První takovou hvězdu pozoroval 1572, druhou
I Praze 1604. Nejvýznačnější jsou
v Herkulovi, Pegasu Honících Psech. skupině hvězd krátkou periodou jest nejvýznačnější /i
Persei (Algol), která stálé jasnosti (2-3 vel. Přesná hodnota základu jest nurn log 04000 2'512.
Hvězdy, které mění jasnost, šlovou proměnné. Mléčná dráha není leč nesmírný
shluk drobných stálic. Moderní reflektory fotografují hvězdy 18.000
Třída Počet
8 9-0 93. (Příl. třídy; jejich počet se
páčí milliony. Nejpamátnější nich jest Ceti (Velryby) nazvaná Mira
(Podivuhodná), která dohě průměrně měsíců mění maxima
(2.) několik hodin klesá
na hvězdu 3-5 vel.275
31.
Počet hvězd jednotlivé třídy jest rozdělen asi takto:
Třída
> 1-0
1- 2-0
2-0—3-0
3-0—4-0
Počet
11
28
105
300
Třída
4-0-5-0
5-0—6-0
6-0—7-0
7-0-8-0
Počet
1016
3265
10. Význačná podružná skupina Andromedae) jeví su
perposici spektra absorpčního (kovového) emissního spektra vodíkového
a heliového.
Hvězdy, které náhle vzplanuvše pozvolna slábnou, šlovou nové. Příčina měnlivosti, která není pravidelná,
jest dosud neznáma. spektru spatřují tmavé silné čáry, zvláště fialové
části, jež náležejí bud (Sirius, Vega) aneb (Iiigel, Be-
teigeuze Orionu), vedle nich vyskytují také čáry buď slabší
aneb stejně silné. Příčinou
měnlivosti jest slunce, které jasným sluncem kolem
společného středu podle gravitačního zákona pohybuje občas nám
stíní.
V této stupnici jest Sirius hvězdou třídy 1*4, Canopus TO, aga 0'1,
Capella 02, ArJcturus O-8, Frohyon 0"5, Aldebaran 1-1 atd. třídy,
kterých jest 1000 millionů.000
9-0—10-0 271.)
Do třídy první patří hvězdy které mají nej-
vyšší teplotu.000
10-0—1l-o 710.
Na některých místech oblohy jsou hvězdy velmi hustě nakupeny;,
tvoří hvězdokupy, obsahující tisíce drobných stálic.
SpeMra livězd jsou podstatě Lze rozvrhnouti
do čtyř skupin, které nejsou přesně odlišitelné. II.něm značí množství světla, jež vydává hvězda třídy nullté
(přibližně Vega).) minima (9.). Polárka, Kastor, Sirius. vel
