Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
První takovou hvězdu pozoroval 1572, druhou
I Praze 1604.
V této stupnici jest Sirius hvězdou třídy 1*4, Canopus TO, aga 0'1,
Capella 02, ArJcturus O-8, Frohyon 0"5, Aldebaran 1-1 atd. třídy; jejich počet se
páčí milliony. Nejvýznačnější jsou
v Herkulovi, Pegasu Honících Psech. Moderní reflektory fotografují hvězdy 18. II.něm značí množství světla, jež vydává hvězda třídy nullté
(přibližně Vega). Polárka, Kastor, Sirius. Mléčná dráha není leč nesmírný
shluk drobných stálic.
Hvězdy, které mění jasnost, šlovou proměnné. třídy,
kterých jest 1000 millionů. spektru spatřují tmavé silné čáry, zvláště fialové
části, jež náležejí bud (Sirius, Vega) aneb (Iiigel, Be-
teigeuze Orionu), vedle nich vyskytují také čáry buď slabší
aneb stejně silné.275
31.000
Třída Počet
8 9-0 93. Nejpamátnější nich jest Ceti (Velryby) nazvaná Mira
(Podivuhodná), která dohě průměrně měsíců mění maxima
(2. zcela stejných periodách dní hod.)
Do třídy první patří hvězdy které mají nej-
vyšší teplotu.). vel. .
. Snad chladnoucí slunce obrovskými tmavými
skvrnami. (Příl.) minima (9.000
V dalekohledech spatřují hvězdy 14.
Na některých místech oblohy jsou hvězdy velmi hustě nakupeny;,
tvoří hvězdokupy, obsahující tisíce drobných stálic.
Počet hvězd jednotlivé třídy jest rozdělen asi takto:
Třída
> 1-0
1- 2-0
2-0—3-0
3-0—4-0
Počet
11
28
105
300
Třída
4-0-5-0
5-0—6-0
6-0—7-0
7-0-8-0
Počet
1016
3265
10. Význačná podružná skupina Andromedae) jeví su
perposici spektra absorpčního (kovového) emissního spektra vodíkového
a heliového. Příčinou
měnlivosti jest slunce, které jasným sluncem kolem
společného středu podle gravitačního zákona pohybuje občas nám
stíní.
Některé hvězdy velikých dalekohledech jeví jako visuální
dvojhvězdy, totiž soustavy dvou jasných sluncí, jež kolem společného'
hmotného středu obíhají, př.
Hvězdy, které náhle vzplanuvše pozvolna slábnou, šlovou nové. Jest jich znám ve
liký počet. skupině hvězd krátkou periodou jest nejvýznačnější /i
Persei (Algol), která stálé jasnosti (2-3 vel. Přesná hodnota základu jest nurn log 04000 2'512. Příčina měnlivosti, která není pravidelná,
jest dosud neznáma. vel.
SpeMra livězd jsou podstatě Lze rozvrhnouti
do čtyř skupin, které nejsou přesně odlišitelné.000
9-0—10-0 271.000
10-0—1l-o 710.) několik hodin klesá
na hvězdu 3-5 vel
