Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Moderní reflektory fotografují hvězdy 18.něm značí množství světla, jež vydává hvězda třídy nullté
(přibližně Vega). třídy; jejich počet se
páčí milliony. skupině hvězd krátkou periodou jest nejvýznačnější /i
Persei (Algol), která stálé jasnosti (2-3 vel. Jest jich znám ve
liký počet. .) minima (9.)
Do třídy první patří hvězdy které mají nej-
vyšší teplotu.
V této stupnici jest Sirius hvězdou třídy 1*4, Canopus TO, aga 0'1,
Capella 02, ArJcturus O-8, Frohyon 0"5, Aldebaran 1-1 atd. Mléčná dráha není leč nesmírný
shluk drobných stálic.
Počet hvězd jednotlivé třídy jest rozdělen asi takto:
Třída
> 1-0
1- 2-0
2-0—3-0
3-0—4-0
Počet
11
28
105
300
Třída
4-0-5-0
5-0—6-0
6-0—7-0
7-0-8-0
Počet
1016
3265
10.
Některé hvězdy velikých dalekohledech jeví jako visuální
dvojhvězdy, totiž soustavy dvou jasných sluncí, jež kolem společného'
hmotného středu obíhají, př. Polárka, Kastor, Sirius.
Hvězdy, které náhle vzplanuvše pozvolna slábnou, šlovou nové.
Hvězdy, které mění jasnost, šlovou proměnné. vel.). Význačná podružná skupina Andromedae) jeví su
perposici spektra absorpčního (kovového) emissního spektra vodíkového
a heliového.
SpeMra livězd jsou podstatě Lze rozvrhnouti
do čtyř skupin, které nejsou přesně odlišitelné. třídy,
kterých jest 1000 millionů.000
10-0—1l-o 710. zcela stejných periodách dní hod.000
Třída Počet
8 9-0 93. (Příl. Snad chladnoucí slunce obrovskými tmavými
skvrnami.
První takovou hvězdu pozoroval 1572, druhou
I Praze 1604.) několik hodin klesá
na hvězdu 3-5 vel.275
31.000
9-0—10-0 271.000
V dalekohledech spatřují hvězdy 14. Nejpamátnější nich jest Ceti (Velryby) nazvaná Mira
(Podivuhodná), která dohě průměrně měsíců mění maxima
(2. II. vel.
. spektru spatřují tmavé silné čáry, zvláště fialové
části, jež náležejí bud (Sirius, Vega) aneb (Iiigel, Be-
teigeuze Orionu), vedle nich vyskytují také čáry buď slabší
aneb stejně silné. Nejvýznačnější jsou
v Herkulovi, Pegasu Honících Psech. Přesná hodnota základu jest nurn log 04000 2'512. Příčina měnlivosti, která není pravidelná,
jest dosud neznáma.
Na některých místech oblohy jsou hvězdy velmi hustě nakupeny;,
tvoří hvězdokupy, obsahující tisíce drobných stálic. Příčinou
měnlivosti jest slunce, které jasným sluncem kolem
společného středu podle gravitačního zákona pohybuje občas nám
stíní
