Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
II. spektru spatřují tmavé silné čáry, zvláště fialové
části, jež náležejí bud (Sirius, Vega) aneb (Iiigel, Be-
teigeuze Orionu), vedle nich vyskytují také čáry buď slabší
aneb stejně silné. třídy,
kterých jest 1000 millionů. Příčina měnlivosti, která není pravidelná,
jest dosud neznáma. Přesná hodnota základu jest nurn log 04000 2'512.000
V dalekohledech spatřují hvězdy 14.275
31.
Počet hvězd jednotlivé třídy jest rozdělen asi takto:
Třída
> 1-0
1- 2-0
2-0—3-0
3-0—4-0
Počet
11
28
105
300
Třída
4-0-5-0
5-0—6-0
6-0—7-0
7-0-8-0
Počet
1016
3265
10.000
9-0—10-0 271. Mléčná dráha není leč nesmírný
shluk drobných stálic. vel. zcela stejných periodách dní hod.
SpeMra livězd jsou podstatě Lze rozvrhnouti
do čtyř skupin, které nejsou přesně odlišitelné.
Na některých místech oblohy jsou hvězdy velmi hustě nakupeny;,
tvoří hvězdokupy, obsahující tisíce drobných stálic.) minima (9.). Moderní reflektory fotografují hvězdy 18.
V této stupnici jest Sirius hvězdou třídy 1*4, Canopus TO, aga 0'1,
Capella 02, ArJcturus O-8, Frohyon 0"5, Aldebaran 1-1 atd. Příčinou
měnlivosti jest slunce, které jasným sluncem kolem
společného středu podle gravitačního zákona pohybuje občas nám
stíní.000
10-0—1l-o 710. třídy; jejich počet se
páčí milliony. Snad chladnoucí slunce obrovskými tmavými
skvrnami. (Příl. . Nejvýznačnější jsou
v Herkulovi, Pegasu Honících Psech.)
Do třídy první patří hvězdy které mají nej-
vyšší teplotu.000
Třída Počet
8 9-0 93.
. skupině hvězd krátkou periodou jest nejvýznačnější /i
Persei (Algol), která stálé jasnosti (2-3 vel.
Hvězdy, které mění jasnost, šlovou proměnné.) několik hodin klesá
na hvězdu 3-5 vel. vel.
Některé hvězdy velikých dalekohledech jeví jako visuální
dvojhvězdy, totiž soustavy dvou jasných sluncí, jež kolem společného'
hmotného středu obíhají, př. Jest jich znám ve
liký počet. Polárka, Kastor, Sirius. Význačná podružná skupina Andromedae) jeví su
perposici spektra absorpčního (kovového) emissního spektra vodíkového
a heliového.
První takovou hvězdu pozoroval 1572, druhou
I Praze 1604. Nejpamátnější nich jest Ceti (Velryby) nazvaná Mira
(Podivuhodná), která dohě průměrně měsíců mění maxima
(2.něm značí množství světla, jež vydává hvězda třídy nullté
(přibližně Vega).
Hvězdy, které náhle vzplanuvše pozvolna slábnou, šlovou nové
