Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
SpeMra livězd jsou podstatě Lze rozvrhnouti
do čtyř skupin, které nejsou přesně odlišitelné. Význačná podružná skupina Andromedae) jeví su
perposici spektra absorpčního (kovového) emissního spektra vodíkového
a heliového.000
9-0—10-0 271.něm značí množství světla, jež vydává hvězda třídy nullté
(přibližně Vega).000
Třída Počet
8 9-0 93. třídy; jejich počet se
páčí milliony. skupině hvězd krátkou periodou jest nejvýznačnější /i
Persei (Algol), která stálé jasnosti (2-3 vel.
Na některých místech oblohy jsou hvězdy velmi hustě nakupeny;,
tvoří hvězdokupy, obsahující tisíce drobných stálic. Jest jich znám ve
liký počet. Příčina měnlivosti, která není pravidelná,
jest dosud neznáma. Nejvýznačnější jsou
v Herkulovi, Pegasu Honících Psech. Moderní reflektory fotografují hvězdy 18.
Hvězdy, které náhle vzplanuvše pozvolna slábnou, šlovou nové. Polárka, Kastor, Sirius.)
Do třídy první patří hvězdy které mají nej-
vyšší teplotu.
V této stupnici jest Sirius hvězdou třídy 1*4, Canopus TO, aga 0'1,
Capella 02, ArJcturus O-8, Frohyon 0"5, Aldebaran 1-1 atd.) několik hodin klesá
na hvězdu 3-5 vel. . zcela stejných periodách dní hod. Přesná hodnota základu jest nurn log 04000 2'512. (Příl.000
V dalekohledech spatřují hvězdy 14.) minima (9.
Počet hvězd jednotlivé třídy jest rozdělen asi takto:
Třída
> 1-0
1- 2-0
2-0—3-0
3-0—4-0
Počet
11
28
105
300
Třída
4-0-5-0
5-0—6-0
6-0—7-0
7-0-8-0
Počet
1016
3265
10.
Některé hvězdy velikých dalekohledech jeví jako visuální
dvojhvězdy, totiž soustavy dvou jasných sluncí, jež kolem společného'
hmotného středu obíhají, př. Příčinou
měnlivosti jest slunce, které jasným sluncem kolem
společného středu podle gravitačního zákona pohybuje občas nám
stíní.
Hvězdy, které mění jasnost, šlovou proměnné. třídy,
kterých jest 1000 millionů. II. Nejpamátnější nich jest Ceti (Velryby) nazvaná Mira
(Podivuhodná), která dohě průměrně měsíců mění maxima
(2.
. spektru spatřují tmavé silné čáry, zvláště fialové
části, jež náležejí bud (Sirius, Vega) aneb (Iiigel, Be-
teigeuze Orionu), vedle nich vyskytují také čáry buď slabší
aneb stejně silné. vel.000
10-0—1l-o 710.
První takovou hvězdu pozoroval 1572, druhou
I Praze 1604. Mléčná dráha není leč nesmírný
shluk drobných stálic.275
31.). Snad chladnoucí slunce obrovskými tmavými
skvrnami. vel
