Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Zraku prostému ozbrojenému největším dalekohledem
zdají stálice různé jasnosti.)
a Tcorona (Příl. Černá deska
měsíční jeví ovroubena něhož tam
vyčnívají ohnivé jazyky, zv.; 1870).
Chromosféra tloušťku 10— 15" (7000— 11. zv. II. (Příl. nové fotometrické stupnici ponechána stejná třída,
avšak hvězdy 5. protuberance (prominence), velmi různých
tvarů, často výše 100" 720. Obecně vydává hvězda «-té třídy množství
světla, které lze vyjádřiti vzorcem 2-b~n. 2-52, 2-53 krátě více
světla než hvězdy třídy.
Veliký pokrok poznání Slunce nastal, když použito spekt ro-
s při zatmění Analysuje-li světlo, vycházející
z srpovitéko okraje několik sekund před úplným za
tměním něm, kdy právě fotosféra Měsícem zacloněna, pozná se,
že skládá jasných Fraunhoferových čar (t.
Cáry příslušné kyslíku, vznikají absorpcí atmosféře
zemské, nepatří tedy Slunci; rovněž ultrafialové záření 300 pp
jest docela zemským ovzduším pohlceno. 5.000 lem) její
spektrum jest emissní shoduje spektrem protuberancí.
Korona, kterou lze pozorovati jen době úplného zatmění, sahá
kolem Slunce vzdálenosti několika průměrů slunečních.
Nejjasnější zelená čára připisuje prvku coronium., 4. m
(Příl. Složeno je
z čar vodíkových (nejjasnější jest příčinou červeného zbarvení), čar
heliových (D3) =ro87-6 ufi] vápníkových.)
Kolem dokola Slunce bílým světlem, rychle kraji slábnoucím, svítí
podivuhodná korona. tuto kratičkou dobu pozoruje ní
spektrum rozežhavených par, které skládají nejspodnější vrstvu chromo
sféry, zmíněnou již vrstvu přepracující, která tloušťku nanejvýše
3-5" neboli asi 2500 km.
Stálice. 4. Mimo to
j čáry témž spektru poukazují svítící plyny neznámého druhu. Její tvar jest
při různých zatměních nestejný. Teprve však při úplném zatmění stávají se
prostému oku viditelný nejvyšší vrstvy Slunce chromosféra (Příl. 3., nej silnější jsou čáry vápníkové, železné, vodíkové,
sodíkové atd. Ode dávna hvězdy prostému
oku ještě viditelné byly nazývány velikosti, kdežto hvězdy nejjasnější
byly velikosti. Dosud Slunci nebyly nalezeny prvky Br, Cl. spektrum částí
korony svědčí, blízkosti Slunce jsou rozežhavené částice. Zevní část korony
má spektrum absorpční Fraunhoferovými čarami, svítí tedy odraženým
světlem slunečním., třídy vydávají 2\5. 2.Nejvíce čar přísluší železu (na 2000), niklu, titanu, manganu,
uhlíku, vápníku atd.000 lem vybuchující. zatmění 1868 po
dařilo pozorovati spektroskopem
protuberance mimo dobu úplného zatmění.), poskytující úchvatný přírodní úkaz
