Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
spektrum částí
korony svědčí, blízkosti Slunce jsou rozežhavené částice. Zraku prostému ozbrojenému největším dalekohledem
zdají stálice různé jasnosti.
Korona, kterou lze pozorovati jen době úplného zatmění, sahá
kolem Slunce vzdálenosti několika průměrů slunečních. Její tvar jest
při různých zatměních nestejný.
Stálice. Černá deska
měsíční jeví ovroubena něhož tam
vyčnívají ohnivé jazyky, zv. zatmění 1868 po
dařilo pozorovati spektroskopem
protuberance mimo dobu úplného zatmění.000 lem vybuchující. 2.
Cáry příslušné kyslíku, vznikají absorpcí atmosféře
zemské, nepatří tedy Slunci; rovněž ultrafialové záření 300 pp
jest docela zemským ovzduším pohlceno. 2-52, 2-53 krátě více
světla než hvězdy třídy. nové fotometrické stupnici ponechána stejná třída,
avšak hvězdy 5.000 lem) její
spektrum jest emissní shoduje spektrem protuberancí., třídy vydávají 2\5.
Chromosféra tloušťku 10— 15" (7000— 11. 3. (Příl. Složeno je
z čar vodíkových (nejjasnější jest příčinou červeného zbarvení), čar
heliových (D3) =ro87-6 ufi] vápníkových.; 1870). Mimo to
j čáry témž spektru poukazují svítící plyny neznámého druhu., 4. zv. Zevní část korony
má spektrum absorpční Fraunhoferovými čarami, svítí tedy odraženým
světlem slunečním. 4.Nejvíce čar přísluší železu (na 2000), niklu, titanu, manganu,
uhlíku, vápníku atd. 5. II. tuto kratičkou dobu pozoruje ní
spektrum rozežhavených par, které skládají nejspodnější vrstvu chromo
sféry, zmíněnou již vrstvu přepracující, která tloušťku nanejvýše
3-5" neboli asi 2500 km. Ode dávna hvězdy prostému
oku ještě viditelné byly nazývány velikosti, kdežto hvězdy nejjasnější
byly velikosti.)
Kolem dokola Slunce bílým světlem, rychle kraji slábnoucím, svítí
podivuhodná korona.
Veliký pokrok poznání Slunce nastal, když použito spekt ro-
s při zatmění Analysuje-li světlo, vycházející
z srpovitéko okraje několik sekund před úplným za
tměním něm, kdy právě fotosféra Měsícem zacloněna, pozná se,
že skládá jasných Fraunhoferových čar (t., nej silnější jsou čáry vápníkové, železné, vodíkové,
sodíkové atd. Obecně vydává hvězda «-té třídy množství
světla, které lze vyjádřiti vzorcem 2-b~n. Dosud Slunci nebyly nalezeny prvky Br, Cl.), poskytující úchvatný přírodní úkaz. Teprve však při úplném zatmění stávají se
prostému oku viditelný nejvyšší vrstvy Slunce chromosféra (Příl. protuberance (prominence), velmi různých
tvarů, často výše 100" 720. m
(Příl.
Nejjasnější zelená čára připisuje prvku coronium.)
a Tcorona (Příl
