Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 214 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
) a Tcorona (Příl.Nejvíce čar přísluší železu (na 2000), niklu, titanu, manganu, uhlíku, vápníku atd. Chromosféra tloušťku 10— 15" (7000— 11. spektrum částí korony svědčí, blízkosti Slunce jsou rozežhavené částice. protuberance (prominence), velmi různých tvarů, často výše 100" 720. (Příl. Černá deska měsíční jeví ovroubena něhož tam vyčnívají ohnivé jazyky, zv. Zraku prostému ozbrojenému největším dalekohledem zdají stálice různé jasnosti. Mimo to j čáry témž spektru poukazují svítící plyny neznámého druhu. tuto kratičkou dobu pozoruje ní spektrum rozežhavených par, které skládají nejspodnější vrstvu chromo­ sféry, zmíněnou již vrstvu přepracující, která tloušťku nanejvýše 3-5" neboli asi 2500 km.000 lem vybuchující. Veliký pokrok poznání Slunce nastal, když použito spekt ro- s při zatmění Analysuje-li světlo, vycházející z srpovitéko okraje několik sekund před úplným za­ tměním něm, kdy právě fotosféra Měsícem zacloněna, pozná se, že skládá jasných Fraunhoferových čar (t. nové fotometrické stupnici ponechána stejná třída, avšak hvězdy 5. Zevní část korony má spektrum absorpční Fraunhoferovými čarami, svítí tedy odraženým světlem slunečním. Složeno je z čar vodíkových (nejjasnější jest příčinou červeného zbarvení), čar heliových (D3) =ro87-6 ufi] vápníkových. 2.000 lem) její spektrum jest emissní shoduje spektrem protuberancí. zv. Ode dávna hvězdy prostému oku ještě viditelné byly nazývány velikosti, kdežto hvězdy nejjasnější byly velikosti.) Kolem dokola Slunce bílým světlem, rychle kraji slábnoucím, svítí podivuhodná korona. Cáry příslušné kyslíku, vznikají absorpcí atmosféře zemské, nepatří tedy Slunci; rovněž ultrafialové záření 300 pp jest docela zemským ovzduším pohlceno. Dosud Slunci nebyly nalezeny prvky Br, Cl., nej silnější jsou čáry vápníkové, železné, vodíkové, sodíkové atd. 4. m (Příl.), poskytující úchvatný přírodní úkaz. zatmění 1868 po­ dařilo pozorovati spektroskopem protuberance mimo dobu úplného zatmění. Korona, kterou lze pozorovati jen době úplného zatmění, sahá kolem Slunce vzdálenosti několika průměrů slunečních. Stálice. II. Nejjasnější zelená čára připisuje prvku coronium., 4.; 1870). Její tvar jest při různých zatměních nestejný. 5. Obecně vydává hvězda «-té třídy množství světla, které lze vyjádřiti vzorcem 2-b~n. 2-52, 2-53 krátě více světla než hvězdy třídy. Teprve však při úplném zatmění stávají se prostému oku viditelný nejvyšší vrstvy Slunce chromosféra (Příl. 3., třídy vydávají 2\5