Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
II.
Cáry příslušné kyslíku, vznikají absorpcí atmosféře
zemské, nepatří tedy Slunci; rovněž ultrafialové záření 300 pp
jest docela zemským ovzduším pohlceno. Zraku prostému ozbrojenému největším dalekohledem
zdají stálice různé jasnosti. Černá deska
měsíční jeví ovroubena něhož tam
vyčnívají ohnivé jazyky, zv. 2. Dosud Slunci nebyly nalezeny prvky Br, Cl.
Chromosféra tloušťku 10— 15" (7000— 11. zatmění 1868 po
dařilo pozorovati spektroskopem
protuberance mimo dobu úplného zatmění. 5.
Veliký pokrok poznání Slunce nastal, když použito spekt ro-
s při zatmění Analysuje-li světlo, vycházející
z srpovitéko okraje několik sekund před úplným za
tměním něm, kdy právě fotosféra Měsícem zacloněna, pozná se,
že skládá jasných Fraunhoferových čar (t.; 1870). 4. Teprve však při úplném zatmění stávají se
prostému oku viditelný nejvyšší vrstvy Slunce chromosféra (Příl. (Příl. Složeno je
z čar vodíkových (nejjasnější jest příčinou červeného zbarvení), čar
heliových (D3) =ro87-6 ufi] vápníkových. m
(Příl. Její tvar jest
při různých zatměních nestejný.000 lem vybuchující. tuto kratičkou dobu pozoruje ní
spektrum rozežhavených par, které skládají nejspodnější vrstvu chromo
sféry, zmíněnou již vrstvu přepracující, která tloušťku nanejvýše
3-5" neboli asi 2500 km. Zevní část korony
má spektrum absorpční Fraunhoferovými čarami, svítí tedy odraženým
světlem slunečním. protuberance (prominence), velmi různých
tvarů, často výše 100" 720. nové fotometrické stupnici ponechána stejná třída,
avšak hvězdy 5. zv. spektrum částí
korony svědčí, blízkosti Slunce jsou rozežhavené částice.), poskytující úchvatný přírodní úkaz.Nejvíce čar přísluší železu (na 2000), niklu, titanu, manganu,
uhlíku, vápníku atd.
Nejjasnější zelená čára připisuje prvku coronium. 2-52, 2-53 krátě více
světla než hvězdy třídy.
Korona, kterou lze pozorovati jen době úplného zatmění, sahá
kolem Slunce vzdálenosti několika průměrů slunečních., 4.
Stálice., třídy vydávají 2\5. Ode dávna hvězdy prostému
oku ještě viditelné byly nazývány velikosti, kdežto hvězdy nejjasnější
byly velikosti. Mimo to
j čáry témž spektru poukazují svítící plyny neznámého druhu., nej silnější jsou čáry vápníkové, železné, vodíkové,
sodíkové atd. 3.)
Kolem dokola Slunce bílým světlem, rychle kraji slábnoucím, svítí
podivuhodná korona. Obecně vydává hvězda «-té třídy množství
světla, které lze vyjádřiti vzorcem 2-b~n.)
a Tcorona (Příl.000 lem) její
spektrum jest emissní shoduje spektrem protuberancí
