Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
IV.Základy astrofysiky. (Prii. 1. pozorují povrchu slu
nečním, nejsnáze při jeho okrajích. hmota Slunce asi
1-4 g/cms. létech 1890, 1901, 1912, maxima připadají léta 1894,
1905, 1916.
Spektroskop dalekohled staly nepostradatelnými přístroji pro
nové odvětví astronomie astrofysiku která obírá nebeskými
tělesy stránce fysikální chemické.
Skvrny jsou útvary nestálé; jejich tvar neustále mění, někdy rozpadají
se menší části určité době mizejí. zv. Pečlivým dlouholetým pozorováním bylo dokázáno, době
11 let měsíce dostavuje skvrn.)
Skvrny pouze kontrastem okolím zdají tmavými; skutečnosti
vydávají jen světla méně než ostatní místa fotosféry. fakule.000kráte
převyšuje průměr hmotu Země, jest průměrná spec. pohybu těchto útvarů lze souditi,
že Slunce otáčí kolem osy, ekliptiky odchýlené 83°, témž
smyslu, kterém obíhají planety. Rozměry větších skvrn přesahují mnohokráte povrch zemský. těchže dobách pozoruje současné maximum neb minimum
variací deklinačních. Podle nich
možno učiniti kvalitativní analysi zv.
Spektrum Slunce jako celku jest (Příl. povrchu Slunce
spatřují než fotosféra zv.
S Prostému oku, chráněnému tmavým sklem, jeví Slunce
skvělým kotoučem rovnoměrné jasnosti. Minima
byla př. Střední
nejtmavší část skvrny slove umbra, která obklopena jest světlejší pen-
umbrou. pozorujeme sluneční koule jediné její
povrch, zvaný foiosférou, která zrnitý vzhled, neustále měních
Střední části fotosféry jsou běloskvoucí, okraje jsou barvy oranžové, což
svědčí mohutné absorpci atmosféře sluneční. tabulce:
>
O>ocá
I
. skutečnosti jest Slunce koule
tak ohromných rozměrů, dráha Měsíce kolem Země pohodlně
skryje. Nejvýznačnější čáry Fraunhoferovy
s příslušnými délkami vln prvky sestaveny jsou násl.a I
čára prvek čára prvek čára prvek
Y 899-0 656-3 393-4 Ca
880-6 589-6 382-1 Fe
X 849-7 589-0 372-8 Fe
z 822-6 527-0 358-1 Fe
A 759-4 430-8 336-1 Fe
B 686-8 396-9 294-8 Fe
P
EAP
. Tma
vých Fraunhoferových čar změřeno bylo převeliké množství. převracující vrstvy při povrchu
Slunce, která absorpci způsobuje. skvrny, místa světlejší
t. Poněvadž průměr Slunce 109kráte, jeho hmota pak 330. povrchu Slunce pohy
bují, jeho východním kraji objevujíce, západním mizejíce, při
čemž vzniká dojem, jako byly prohlubně nitra slunečního. Poněvadž však části rovníkové otočí
se jednou kolem době 24x/2 dne, kdežto části bližší pólům době až
30 dní, nemůže býti Slunce tělesem tuhým.). Skvrny
objevují nejčastěji pásu kolem rovníku slunečního, maximem
asi při+ 10°
