Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
(Str. Účinné
paprsky jsou více více pohlcovány, nimi fluorescence zmizí.
Paprsky červené infračervené mají vlastnost, světlo fosforu
jící látky infračerveném spektru slunečním možno desce,
potřené Balmainovou barvou napřed osvětlením fosforescenci povzbu
zené, pozorovati Fraunhoferovy čáry, poněvadž těch místech,
kam nepadá záření, fosforescence trvá.
Fluorescence fosforescence patří úkazům luminiscenčním. Úkaz
fosforescence jeví zejména sirníky vápenatý, barnatý, strontnatý pří
sadou některého těžkého kovu (olovo, měd, vismut) některé soli (na
př. Kterákoli část záření infračervené, viditelné
a ultrafialové jeví účinky tepelné chemické ovšem podle pohlcujícího
prostředí různé míře. Obyčejné sklo fluoreskuje př. Souhrn jich nazýváme zářením.
Pokusy dokazují, fosforescence jest velmi obecný úkaz, třeba trvá
jen velmi krátkou dobu.
|P
j í
d yjf Nejmohutnější fluorescence vzniká kathodovými paprsky
i látek jinak netečných. úkazům luminiscenčním patří světélkování
fosforu, sodíku draslíku při volném okysličování vzduchu, světél
kování hnijících látek, světélkování hmyzu, bakterií, třeného cukru, kře
mene atd. Fosforescence způsobena jest pohlcenými paprsky
modrými, fialovými neb ultrafialovými. sodíkové, lithiové, draslíkové), jež podle přísady svítí různým světlem. Tím podobá fluorescenci, od
níž liší jediné trváním. zeleně, olov
naté sklo modře, drahokamů nejkrásněji diamant rubín. Není paprsků výhradně chemických neb vý
hradně tepelných. Ether, kterým záření prochází, stává sídlem energie zá
řivé, jež látkách absorbujících mění jiné druhy energie, zejména
tepelnou chemickou.
Závěr.slábnoucí fluorescence ještě jisté hloubky pod povrchem. slunečním, oblou
kové lampy, magnesiovým stávají zdrojem světla.
Energie světelná nemá těchto případech původ energii tepelné, jako
světlo rozžhavených látek, nýbrž bud energii záření světelného aneb
v energii jiných záření. 108. Rovněž pa
prsky Rontgenovy, paprsky kanálové, záření látek radioaktivních způ
sobuje fluorescenci. Jenom
nepatrná část záření působí sítnici pocit světla (od 400 do
X 760 m/í). Vlivem katho-
dových paprsků fluoreskují plyny Geisslerových trubicích.
Periodickými změnami elektrickém stavu vodičů (radiátorů) lze
vzbuditi etheru elektromagnetické záření, jemuž přísluší délky vlnové
od co. Etherem mohou se, pokud nám známo, šířiti vlny velmi
různé délky 100 /i/t počínajíc.)
.
Velmi mnohé látky ozářeny byvše světlem př
