Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Vlivem katho-
dových paprsků fluoreskují plyny Geisslerových trubicích.
|P
j í
d yjf Nejmohutnější fluorescence vzniká kathodovými paprsky
i látek jinak netečných. slunečním, oblou
kové lampy, magnesiovým stávají zdrojem světla.)
. Fosforescence způsobena jest pohlcenými paprsky
modrými, fialovými neb ultrafialovými.
Energie světelná nemá těchto případech původ energii tepelné, jako
světlo rozžhavených látek, nýbrž bud energii záření světelného aneb
v energii jiných záření.
Velmi mnohé látky ozářeny byvše světlem př. Účinné
paprsky jsou více více pohlcovány, nimi fluorescence zmizí. Rovněž pa
prsky Rontgenovy, paprsky kanálové, záření látek radioaktivních způ
sobuje fluorescenci. Kterákoli část záření infračervené, viditelné
a ultrafialové jeví účinky tepelné chemické ovšem podle pohlcujícího
prostředí různé míře. Tím podobá fluorescenci, od
níž liší jediné trváním. sodíkové, lithiové, draslíkové), jež podle přísady svítí různým světlem.
Periodickými změnami elektrickém stavu vodičů (radiátorů) lze
vzbuditi etheru elektromagnetické záření, jemuž přísluší délky vlnové
od co.
Fluorescence fosforescence patří úkazům luminiscenčním. Ether, kterým záření prochází, stává sídlem energie zá
řivé, jež látkách absorbujících mění jiné druhy energie, zejména
tepelnou chemickou. Etherem mohou se, pokud nám známo, šířiti vlny velmi
různé délky 100 /i/t počínajíc.
Paprsky červené infračervené mají vlastnost, světlo fosforu
jící látky infračerveném spektru slunečním možno desce,
potřené Balmainovou barvou napřed osvětlením fosforescenci povzbu
zené, pozorovati Fraunhoferovy čáry, poněvadž těch místech,
kam nepadá záření, fosforescence trvá. úkazům luminiscenčním patří světélkování
fosforu, sodíku draslíku při volném okysličování vzduchu, světél
kování hnijících látek, světélkování hmyzu, bakterií, třeného cukru, kře
mene atd.
Závěr. Obyčejné sklo fluoreskuje př. 108. Úkaz
fosforescence jeví zejména sirníky vápenatý, barnatý, strontnatý pří
sadou některého těžkého kovu (olovo, měd, vismut) některé soli (na
př.
Pokusy dokazují, fosforescence jest velmi obecný úkaz, třeba trvá
jen velmi krátkou dobu. zeleně, olov
naté sklo modře, drahokamů nejkrásněji diamant rubín. Souhrn jich nazýváme zářením.slábnoucí fluorescence ještě jisté hloubky pod povrchem. (Str. Jenom
nepatrná část záření působí sítnici pocit světla (od 400 do
X 760 m/í). Není paprsků výhradně chemických neb vý
hradně tepelných
