Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Kterákoli část záření infračervené, viditelné
a ultrafialové jeví účinky tepelné chemické ovšem podle pohlcujícího
prostředí různé míře. úkazům luminiscenčním patří světélkování
fosforu, sodíku draslíku při volném okysličování vzduchu, světél
kování hnijících látek, světélkování hmyzu, bakterií, třeného cukru, kře
mene atd. sodíkové, lithiové, draslíkové), jež podle přísady svítí různým světlem. Jenom
nepatrná část záření působí sítnici pocit světla (od 400 do
X 760 m/í). Tím podobá fluorescenci, od
níž liší jediné trváním. Rovněž pa
prsky Rontgenovy, paprsky kanálové, záření látek radioaktivních způ
sobuje fluorescenci.
Fluorescence fosforescence patří úkazům luminiscenčním.)
. Souhrn jich nazýváme zářením. Etherem mohou se, pokud nám známo, šířiti vlny velmi
různé délky 100 /i/t počínajíc.
Pokusy dokazují, fosforescence jest velmi obecný úkaz, třeba trvá
jen velmi krátkou dobu. slunečním, oblou
kové lampy, magnesiovým stávají zdrojem světla. Účinné
paprsky jsou více více pohlcovány, nimi fluorescence zmizí.
|P
j í
d yjf Nejmohutnější fluorescence vzniká kathodovými paprsky
i látek jinak netečných. zeleně, olov
naté sklo modře, drahokamů nejkrásněji diamant rubín. Obyčejné sklo fluoreskuje př.slábnoucí fluorescence ještě jisté hloubky pod povrchem.
Energie světelná nemá těchto případech původ energii tepelné, jako
světlo rozžhavených látek, nýbrž bud energii záření světelného aneb
v energii jiných záření.
Velmi mnohé látky ozářeny byvše světlem př. Fosforescence způsobena jest pohlcenými paprsky
modrými, fialovými neb ultrafialovými. Vlivem katho-
dových paprsků fluoreskují plyny Geisslerových trubicích. (Str.
Závěr. 108.
Paprsky červené infračervené mají vlastnost, světlo fosforu
jící látky infračerveném spektru slunečním možno desce,
potřené Balmainovou barvou napřed osvětlením fosforescenci povzbu
zené, pozorovati Fraunhoferovy čáry, poněvadž těch místech,
kam nepadá záření, fosforescence trvá. Není paprsků výhradně chemických neb vý
hradně tepelných. Ether, kterým záření prochází, stává sídlem energie zá
řivé, jež látkách absorbujících mění jiné druhy energie, zejména
tepelnou chemickou. Úkaz
fosforescence jeví zejména sirníky vápenatý, barnatý, strontnatý pří
sadou některého těžkého kovu (olovo, měd, vismut) některé soli (na
př.
Periodickými změnami elektrickém stavu vodičů (radiátorů) lze
vzbuditi etheru elektromagnetické záření, jemuž přísluší délky vlnové
od co
