Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
)
.slábnoucí fluorescence ještě jisté hloubky pod povrchem. zeleně, olov
naté sklo modře, drahokamů nejkrásněji diamant rubín. Obyčejné sklo fluoreskuje př. Není paprsků výhradně chemických neb vý
hradně tepelných. Jenom
nepatrná část záření působí sítnici pocit světla (od 400 do
X 760 m/í).
|P
j í
d yjf Nejmohutnější fluorescence vzniká kathodovými paprsky
i látek jinak netečných. 108. Etherem mohou se, pokud nám známo, šířiti vlny velmi
různé délky 100 /i/t počínajíc.
Závěr. úkazům luminiscenčním patří světélkování
fosforu, sodíku draslíku při volném okysličování vzduchu, světél
kování hnijících látek, světélkování hmyzu, bakterií, třeného cukru, kře
mene atd.
Paprsky červené infračervené mají vlastnost, světlo fosforu
jící látky infračerveném spektru slunečním možno desce,
potřené Balmainovou barvou napřed osvětlením fosforescenci povzbu
zené, pozorovati Fraunhoferovy čáry, poněvadž těch místech,
kam nepadá záření, fosforescence trvá. slunečním, oblou
kové lampy, magnesiovým stávají zdrojem světla.
Velmi mnohé látky ozářeny byvše světlem př. Ether, kterým záření prochází, stává sídlem energie zá
řivé, jež látkách absorbujících mění jiné druhy energie, zejména
tepelnou chemickou.
Pokusy dokazují, fosforescence jest velmi obecný úkaz, třeba trvá
jen velmi krátkou dobu.
Fluorescence fosforescence patří úkazům luminiscenčním. (Str. Souhrn jich nazýváme zářením. Kterákoli část záření infračervené, viditelné
a ultrafialové jeví účinky tepelné chemické ovšem podle pohlcujícího
prostředí různé míře.
Periodickými změnami elektrickém stavu vodičů (radiátorů) lze
vzbuditi etheru elektromagnetické záření, jemuž přísluší délky vlnové
od co. sodíkové, lithiové, draslíkové), jež podle přísady svítí různým světlem. Vlivem katho-
dových paprsků fluoreskují plyny Geisslerových trubicích. Tím podobá fluorescenci, od
níž liší jediné trváním.
Energie světelná nemá těchto případech původ energii tepelné, jako
světlo rozžhavených látek, nýbrž bud energii záření světelného aneb
v energii jiných záření. Úkaz
fosforescence jeví zejména sirníky vápenatý, barnatý, strontnatý pří
sadou některého těžkého kovu (olovo, měd, vismut) některé soli (na
př. Účinné
paprsky jsou více více pohlcovány, nimi fluorescence zmizí. Rovněž pa
prsky Rontgenovy, paprsky kanálové, záření látek radioaktivních způ
sobuje fluorescenci. Fosforescence způsobena jest pohlcenými paprsky
modrými, fialovými neb ultrafialovými
