Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
fenanthrenu
a anthracenu, páry kovů (Na, lig j. sucha pro paprsky,
které barvivo pohlcuje. Tak
vzniká obraz Jemnější zrno emulse obsahující
r který však méně citlivý světlo (desky diapo-
sitivní). změně roz
pustnosti chromované gelatiny světlem spočívá process . Obraz
jest buď hned při kopírování patrný (papíry chlorostříbrnaté) aneb zů
stává neviditelný (papír bromostříbrnatý) třeba jej vývojkou vyvolati. Sirnatanem sodnatým odstraní neosvětlený citlivý AgBr.Vedlefluoresceinu jeví fluorescenci
ještě mnoho jiných látek. Kopie skle slove diapositiv.) fluoreskují. kapalin čirý
roztok siranu chininového, roztok eskulinu, petrolej, parafinový olej
modře, zelený roztok chlorofylu tmavočervené, hnědý roztok fluoresceinu
zeleně. Koncentrujeme-li
dutým zrcadlem účinné paprsky shora roztoku fluoresceinu, objevuje
.
K tomu užívá papírů, jejichž jedna strana jest opatřena vrstvou bílku
neb gelatiny citlivou emulsí chloridu neb bromidu stříbrnatého. poleje redukčním roztokem skalice zelené.Neviditelná fotochemická změna stane zřejmou obrazu,
t.
Z negativu lze účinkem světla nabýti . Eedukce osvětleného bromidu (vyvolání obrazu) děje orga
nickou vývojkou, jež mimo redukční činidlo (hydrochinon, glycin, rodinal,
metol) obsahuje některou zásadu (sodu, potaš) jako katalysátor siři-
čitan sodnatý jako prostředek zabraňující rychlé oxydaci redukčního či
nidla. Kolodiový ý
proces dosud jest oblibě při reprodukcích pro jemné zrno vyloučeného
stříbra.
Papír připravený roztokem chloridu železitého Fe2Cl3 20
redukuje sucha světlem FeCl2, který mění červenou krevní
solí, jež byla přimíšena chloridu železitému, Turnbullovu modř. tuhých látek fluoreskuje uranové sklo zeleně,
kazivec zelenofialově, platnatokyanid barnatý bledě zeleně.
V roce 1873 poznal obyčejná deska suchá roztoku
jistých barviv nabývá citlivosti podržuje ji. místech osvětlených
při náležité exposici vyloučí kovové černé stříbro než místech
ostatních. Aby stala deska citlivou pro paprsky oranžově-
žluté, třeba užiti barviva, tyto paprsky pohlcujícího, které tedy jeví
doplňkově, modře zbarveno (cyanin). (Kopie
plánů. Takovými sen-
s podařilo zhotoviti desky (orthochromatické) citlivé,
po případě pro paprsky červené infračervené. Obyčejné suché desky jsou nejcitlivější paprsky modré, fialové
a ultrafialové, paprsky kathodové, Rontgenovy, záření radioaktivní.)
Fluorescence afosforescence. Obraz, který jest slabý, vhodnými chemickými prostředky
z Aby obraz byl světle stálý, odstraní zbylý citlivý AgJ
kyanidem draselnatým aneb sirnatanem sodnatým. Fluorescence není jenom úkaz povrchový.
Y prvním případě nepěkný tón obrazu zlaté neb platinové lázni na
hradí tónem příjemnějším. Také páry jodu, některých látek organických, př.
Nyní všeobecně užívá mnohem citlivějších ,
které ve'vrstvě gelatinové obsahují jemně rozptýlený citlivý AgBr, barvy
zažloutlé. Fluorescence pů
sobena jest paprsky modrými, fialovými ultrafialovými jen dobu
osvětlení
