Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
(Kopie
plánů. tuhých látek fluoreskuje uranové sklo zeleně,
kazivec zelenofialově, platnatokyanid barnatý bledě zeleně. fenanthrenu
a anthracenu, páry kovů (Na, lig j. Obraz
jest buď hned při kopírování patrný (papíry chlorostříbrnaté) aneb zů
stává neviditelný (papír bromostříbrnatý) třeba jej vývojkou vyvolati. Kolodiový ý
proces dosud jest oblibě při reprodukcích pro jemné zrno vyloučeného
stříbra. Takovými sen-
s podařilo zhotoviti desky (orthochromatické) citlivé,
po případě pro paprsky červené infračervené. Fluorescence není jenom úkaz povrchový. Aby stala deska citlivou pro paprsky oranžově-
žluté, třeba užiti barviva, tyto paprsky pohlcujícího, které tedy jeví
doplňkově, modře zbarveno (cyanin).
V roce 1873 poznal obyčejná deska suchá roztoku
jistých barviv nabývá citlivosti podržuje ji. Tak
vzniká obraz Jemnější zrno emulse obsahující
r který však méně citlivý světlo (desky diapo-
sitivní).
Papír připravený roztokem chloridu železitého Fe2Cl3 20
redukuje sucha světlem FeCl2, který mění červenou krevní
solí, jež byla přimíšena chloridu železitému, Turnbullovu modř. kapalin čirý
roztok siranu chininového, roztok eskulinu, petrolej, parafinový olej
modře, zelený roztok chlorofylu tmavočervené, hnědý roztok fluoresceinu
zeleně. změně roz
pustnosti chromované gelatiny světlem spočívá process .) fluoreskují. poleje redukčním roztokem skalice zelené. sucha pro paprsky,
které barvivo pohlcuje.Neviditelná fotochemická změna stane zřejmou obrazu,
t.
Nyní všeobecně užívá mnohem citlivějších ,
které ve'vrstvě gelatinové obsahují jemně rozptýlený citlivý AgBr, barvy
zažloutlé. Obyčejné suché desky jsou nejcitlivější paprsky modré, fialové
a ultrafialové, paprsky kathodové, Rontgenovy, záření radioaktivní.)
Fluorescence afosforescence.
Z negativu lze účinkem světla nabýti . Koncentrujeme-li
dutým zrcadlem účinné paprsky shora roztoku fluoresceinu, objevuje
. Také páry jodu, některých látek organických, př.Vedlefluoresceinu jeví fluorescenci
ještě mnoho jiných látek.
K tomu užívá papírů, jejichž jedna strana jest opatřena vrstvou bílku
neb gelatiny citlivou emulsí chloridu neb bromidu stříbrnatého. Fluorescence pů
sobena jest paprsky modrými, fialovými ultrafialovými jen dobu
osvětlení. Obraz, který jest slabý, vhodnými chemickými prostředky
z Aby obraz byl světle stálý, odstraní zbylý citlivý AgJ
kyanidem draselnatým aneb sirnatanem sodnatým. Kopie skle slove diapositiv.
Y prvním případě nepěkný tón obrazu zlaté neb platinové lázni na
hradí tónem příjemnějším. Eedukce osvětleného bromidu (vyvolání obrazu) děje orga
nickou vývojkou, jež mimo redukční činidlo (hydrochinon, glycin, rodinal,
metol) obsahuje některou zásadu (sodu, potaš) jako katalysátor siři-
čitan sodnatý jako prostředek zabraňující rychlé oxydaci redukčního či
nidla. místech osvětlených
při náležité exposici vyloučí kovové černé stříbro než místech
ostatních. Sirnatanem sodnatým odstraní neosvětlený citlivý AgBr
