Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
K tomu užívá papírů, jejichž jedna strana jest opatřena vrstvou bílku
neb gelatiny citlivou emulsí chloridu neb bromidu stříbrnatého. místech osvětlených
při náležité exposici vyloučí kovové černé stříbro než místech
ostatních. Také páry jodu, některých látek organických, př. Fluorescence pů
sobena jest paprsky modrými, fialovými ultrafialovými jen dobu
osvětlení. Obyčejné suché desky jsou nejcitlivější paprsky modré, fialové
a ultrafialové, paprsky kathodové, Rontgenovy, záření radioaktivní.
V roce 1873 poznal obyčejná deska suchá roztoku
jistých barviv nabývá citlivosti podržuje ji.Vedlefluoresceinu jeví fluorescenci
ještě mnoho jiných látek.Neviditelná fotochemická změna stane zřejmou obrazu,
t. Aby stala deska citlivou pro paprsky oranžově-
žluté, třeba užiti barviva, tyto paprsky pohlcujícího, které tedy jeví
doplňkově, modře zbarveno (cyanin).) fluoreskují. sucha pro paprsky,
které barvivo pohlcuje. Sirnatanem sodnatým odstraní neosvětlený citlivý AgBr. tuhých látek fluoreskuje uranové sklo zeleně,
kazivec zelenofialově, platnatokyanid barnatý bledě zeleně. Obraz, který jest slabý, vhodnými chemickými prostředky
z Aby obraz byl světle stálý, odstraní zbylý citlivý AgJ
kyanidem draselnatým aneb sirnatanem sodnatým.
Nyní všeobecně užívá mnohem citlivějších ,
které ve'vrstvě gelatinové obsahují jemně rozptýlený citlivý AgBr, barvy
zažloutlé. Tak
vzniká obraz Jemnější zrno emulse obsahující
r který však méně citlivý světlo (desky diapo-
sitivní). Koncentrujeme-li
dutým zrcadlem účinné paprsky shora roztoku fluoresceinu, objevuje
.
Y prvním případě nepěkný tón obrazu zlaté neb platinové lázni na
hradí tónem příjemnějším.)
Fluorescence afosforescence. poleje redukčním roztokem skalice zelené.
Z negativu lze účinkem světla nabýti . Eedukce osvětleného bromidu (vyvolání obrazu) děje orga
nickou vývojkou, jež mimo redukční činidlo (hydrochinon, glycin, rodinal,
metol) obsahuje některou zásadu (sodu, potaš) jako katalysátor siři-
čitan sodnatý jako prostředek zabraňující rychlé oxydaci redukčního či
nidla. fenanthrenu
a anthracenu, páry kovů (Na, lig j. kapalin čirý
roztok siranu chininového, roztok eskulinu, petrolej, parafinový olej
modře, zelený roztok chlorofylu tmavočervené, hnědý roztok fluoresceinu
zeleně. Kolodiový ý
proces dosud jest oblibě při reprodukcích pro jemné zrno vyloučeného
stříbra.
Papír připravený roztokem chloridu železitého Fe2Cl3 20
redukuje sucha světlem FeCl2, který mění červenou krevní
solí, jež byla přimíšena chloridu železitému, Turnbullovu modř. Fluorescence není jenom úkaz povrchový. Obraz
jest buď hned při kopírování patrný (papíry chlorostříbrnaté) aneb zů
stává neviditelný (papír bromostříbrnatý) třeba jej vývojkou vyvolati. Kopie skle slove diapositiv. Takovými sen-
s podařilo zhotoviti desky (orthochromatické) citlivé,
po případě pro paprsky červené infračervené. změně roz
pustnosti chromované gelatiny světlem spočívá process . (Kopie
plánů
