Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Délky vlny příslušné infračerveným paprskům jsou podle
dosavadních měření mezích 760 /tfi 60. Působením světla dějí
se látkách chemické změny, jimiž zabývá fotochemie. Pokrok
se stal zavedením Skleněná deska poleje
se vrstvou bílku nebo kolodia,. němž jest rozpuštěno trochu jodidu dra-
selnatého. Jsouc rozžhaveno svítí
nejskvěleji. Při
teplotě nízké pozorujeme jen záření dlouhých délkách vln (záření infra
červené).
Památné jest fotochemické chování stří bra. lázni dusičnanu stříbrnatého vznikne vrstvě citlivý jodid
stříbrnatý.
Místa fotografickém přístroji osvětlená snáze amalgamují parami
rtuťovými než místa ostatní.
v Chemické změny, způsobené slunečním světlem, jsou důležitým činitelem
při vzrůstu rostlin. Žlutý fosfor mění světlem červený.
Prvních prakticky cenných výsledků dodělal e
(1839). stoupající teplotou stává patrným záření viditelné, které
působí sítnici; při nejvyšších teplotách přidružuje znatelné záření
ultrafialové nejkratších délkách vlny. Ještě deska fotografickém přístroji osvětlí. 14
. Fotografie.spektrum lze odstraniti roztokem jodu sírouhlíku aneb velmi tenkou
deštičkou ebonitovou. Takové záření slove kalorické (kalorescence) rozdíl lumi
niscence (str.).
Chem ické čin světla.
Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika Pro reálky li. Záření infračervené šíří přímočaře; odraz, lom
a disperse dějí podle zákonů záření viditelného. papíru, gelatiny, bílku jím stává.
Y plném světle slunečním slučují chlor vodík explosivn
Světlem slunečním chlorové vody vylučuje kyslík, kdežto vodík slu
čuje chlorem chlorovodík.
Kalorescence.000
Plyny páry mají infračervené části bud emissní neb absorpční
spektrum . Eozpustí-li neosvětlený AgJ sirnatanu
sodnatém (Na2S20 s), objeví desce trvalý obraz ze
stříbra amalgamu.
Daguerrotypy byly unika, reprodukce kopií byla nemožná. Těleso schopné vysílati paprsky
všech možných délek vlny slove absolutně černé. Paprsky infračervené
uchylují však hranolem méně než červené; proto jejich index lomu
jest menší. Při každé teplotě vysílá látka okolí záření. Pečlivě vyčištěná stříbrná deska tmavé skřínce účinkem par
jodových pokryje povrchu velmi tenkou vrstvou jodidu stříbrnatého. Účinek světla jest podobný
účinku některé reakce jím zrychlují. Zdrojem záření infračerveného, viditelného ultra
fialového jest mnohých případech rozžhaveného
tělesa. 102. Dusičnan
stříbrnatý čistý není světlo citlivý, teprve přítomnosti některých
organických látek, př. Nejúčinnější
jsou paprsky lámavější, modré, fialové ultrafialové, ale také paprsky
červerné infračervené jeví chemické účinky. Veliká
citlivost halových sloučenin stříbra (AgCl, AgJ) jest podstatou
většiny fotografických dějů
