Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Při
teplotě nízké pozorujeme jen záření dlouhých délkách vln (záření infra
červené). Při každé teplotě vysílá látka okolí záření.). Takové záření slove kalorické (kalorescence) rozdíl lumi
niscence (str. Působením světla dějí
se látkách chemické změny, jimiž zabývá fotochemie. Pokrok
se stal zavedením Skleněná deska poleje
se vrstvou bílku nebo kolodia,. Paprsky infračervené
uchylují však hranolem méně než červené; proto jejich index lomu
jest menší. stoupající teplotou stává patrným záření viditelné, které
působí sítnici; při nejvyšších teplotách přidružuje znatelné záření
ultrafialové nejkratších délkách vlny. Jsouc rozžhaveno svítí
nejskvěleji. Záření infračervené šíří přímočaře; odraz, lom
a disperse dějí podle zákonů záření viditelného. Pečlivě vyčištěná stříbrná deska tmavé skřínce účinkem par
jodových pokryje povrchu velmi tenkou vrstvou jodidu stříbrnatého.
Chem ické čin světla. Veliká
citlivost halových sloučenin stříbra (AgCl, AgJ) jest podstatou
většiny fotografických dějů. Fotografie.
Místa fotografickém přístroji osvětlená snáze amalgamují parami
rtuťovými než místa ostatní.
Kalorescence. lázni dusičnanu stříbrnatého vznikne vrstvě citlivý jodid
stříbrnatý.
Y plném světle slunečním slučují chlor vodík explosivn
Světlem slunečním chlorové vody vylučuje kyslík, kdežto vodík slu
čuje chlorem chlorovodík. 14
.000
Plyny páry mají infračervené části bud emissní neb absorpční
spektrum . Eozpustí-li neosvětlený AgJ sirnatanu
sodnatém (Na2S20 s), objeví desce trvalý obraz ze
stříbra amalgamu.
Prvních prakticky cenných výsledků dodělal e
(1839). Délky vlny příslušné infračerveným paprskům jsou podle
dosavadních měření mezích 760 /tfi 60. papíru, gelatiny, bílku jím stává.
Památné jest fotochemické chování stří bra. Účinek světla jest podobný
účinku některé reakce jím zrychlují.
v Chemické změny, způsobené slunečním světlem, jsou důležitým činitelem
při vzrůstu rostlin. Těleso schopné vysílati paprsky
všech možných délek vlny slove absolutně černé. Nejúčinnější
jsou paprsky lámavější, modré, fialové ultrafialové, ale také paprsky
červerné infračervené jeví chemické účinky. 102.spektrum lze odstraniti roztokem jodu sírouhlíku aneb velmi tenkou
deštičkou ebonitovou. Žlutý fosfor mění světlem červený.
Daguerrotypy byly unika, reprodukce kopií byla nemožná. Zdrojem záření infračerveného, viditelného ultra
fialového jest mnohých případech rozžhaveného
tělesa. Ještě deska fotografickém přístroji osvětlí. Dusičnan
stříbrnatý čistý není světlo citlivý, teprve přítomnosti některých
organických látek, př. němž jest rozpuštěno trochu jodidu dra-
selnatého.
Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika Pro reálky li
