Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Nejúčinnější
jsou paprsky lámavější, modré, fialové ultrafialové, ale také paprsky
červerné infračervené jeví chemické účinky. Žlutý fosfor mění světlem červený.000
Plyny páry mají infračervené části bud emissní neb absorpční
spektrum . Záření infračervené šíří přímočaře; odraz, lom
a disperse dějí podle zákonů záření viditelného. 14
. 102.
Památné jest fotochemické chování stří bra. lázni dusičnanu stříbrnatého vznikne vrstvě citlivý jodid
stříbrnatý.
v Chemické změny, způsobené slunečním světlem, jsou důležitým činitelem
při vzrůstu rostlin.spektrum lze odstraniti roztokem jodu sírouhlíku aneb velmi tenkou
deštičkou ebonitovou. Veliká
citlivost halových sloučenin stříbra (AgCl, AgJ) jest podstatou
většiny fotografických dějů. Při
teplotě nízké pozorujeme jen záření dlouhých délkách vln (záření infra
červené). Těleso schopné vysílati paprsky
všech možných délek vlny slove absolutně černé.
Daguerrotypy byly unika, reprodukce kopií byla nemožná.
Prvních prakticky cenných výsledků dodělal e
(1839). Paprsky infračervené
uchylují však hranolem méně než červené; proto jejich index lomu
jest menší. Takové záření slove kalorické (kalorescence) rozdíl lumi
niscence (str. stoupající teplotou stává patrným záření viditelné, které
působí sítnici; při nejvyšších teplotách přidružuje znatelné záření
ultrafialové nejkratších délkách vlny. Zdrojem záření infračerveného, viditelného ultra
fialového jest mnohých případech rozžhaveného
tělesa. Délky vlny příslušné infračerveným paprskům jsou podle
dosavadních měření mezích 760 /tfi 60. Ještě deska fotografickém přístroji osvětlí. Eozpustí-li neosvětlený AgJ sirnatanu
sodnatém (Na2S20 s), objeví desce trvalý obraz ze
stříbra amalgamu. Dusičnan
stříbrnatý čistý není světlo citlivý, teprve přítomnosti některých
organických látek, př.
Místa fotografickém přístroji osvětlená snáze amalgamují parami
rtuťovými než místa ostatní. Účinek světla jest podobný
účinku některé reakce jím zrychlují. němž jest rozpuštěno trochu jodidu dra-
selnatého. Pečlivě vyčištěná stříbrná deska tmavé skřínce účinkem par
jodových pokryje povrchu velmi tenkou vrstvou jodidu stříbrnatého. papíru, gelatiny, bílku jím stává. Působením světla dějí
se látkách chemické změny, jimiž zabývá fotochemie.).
Y plném světle slunečním slučují chlor vodík explosivn
Světlem slunečním chlorové vody vylučuje kyslík, kdežto vodík slu
čuje chlorem chlorovodík.
Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika Pro reálky li. Při každé teplotě vysílá látka okolí záření.
Chem ické čin světla. Jsouc rozžhaveno svítí
nejskvěleji.
Kalorescence. Fotografie. Pokrok
se stal zavedením Skleněná deska poleje
se vrstvou bílku nebo kolodia,
