Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Ještě deska fotografickém přístroji osvětlí. Při
teplotě nízké pozorujeme jen záření dlouhých délkách vln (záření infra
červené). Paprsky infračervené
uchylují však hranolem méně než červené; proto jejich index lomu
jest menší.
Kalorescence.
Památné jest fotochemické chování stří bra. Fotografie. Eozpustí-li neosvětlený AgJ sirnatanu
sodnatém (Na2S20 s), objeví desce trvalý obraz ze
stříbra amalgamu.
Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika Pro reálky li.
Prvních prakticky cenných výsledků dodělal e
(1839). Zdrojem záření infračerveného, viditelného ultra
fialového jest mnohých případech rozžhaveného
tělesa.
Daguerrotypy byly unika, reprodukce kopií byla nemožná. němž jest rozpuštěno trochu jodidu dra-
selnatého.000
Plyny páry mají infračervené části bud emissní neb absorpční
spektrum . Při každé teplotě vysílá látka okolí záření. Dusičnan
stříbrnatý čistý není světlo citlivý, teprve přítomnosti některých
organických látek, př. Těleso schopné vysílati paprsky
všech možných délek vlny slove absolutně černé. papíru, gelatiny, bílku jím stává. Takové záření slove kalorické (kalorescence) rozdíl lumi
niscence (str. 14
.
Chem ické čin světla. lázni dusičnanu stříbrnatého vznikne vrstvě citlivý jodid
stříbrnatý. Pokrok
se stal zavedením Skleněná deska poleje
se vrstvou bílku nebo kolodia,. Nejúčinnější
jsou paprsky lámavější, modré, fialové ultrafialové, ale také paprsky
červerné infračervené jeví chemické účinky.).spektrum lze odstraniti roztokem jodu sírouhlíku aneb velmi tenkou
deštičkou ebonitovou. Účinek světla jest podobný
účinku některé reakce jím zrychlují. stoupající teplotou stává patrným záření viditelné, které
působí sítnici; při nejvyšších teplotách přidružuje znatelné záření
ultrafialové nejkratších délkách vlny. Jsouc rozžhaveno svítí
nejskvěleji.
Místa fotografickém přístroji osvětlená snáze amalgamují parami
rtuťovými než místa ostatní. Záření infračervené šíří přímočaře; odraz, lom
a disperse dějí podle zákonů záření viditelného.
Y plném světle slunečním slučují chlor vodík explosivn
Světlem slunečním chlorové vody vylučuje kyslík, kdežto vodík slu
čuje chlorem chlorovodík.
v Chemické změny, způsobené slunečním světlem, jsou důležitým činitelem
při vzrůstu rostlin. Působením světla dějí
se látkách chemické změny, jimiž zabývá fotochemie. Veliká
citlivost halových sloučenin stříbra (AgCl, AgJ) jest podstatou
většiny fotografických dějů. 102. Délky vlny příslušné infračerveným paprskům jsou podle
dosavadních měření mezích 760 /tfi 60. Žlutý fosfor mění světlem červený. Pečlivě vyčištěná stříbrná deska tmavé skřínce účinkem par
jodových pokryje povrchu velmi tenkou vrstvou jodidu stříbrnatého
