Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
).
Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika Pro reálky li. Paprsky infračervené
uchylují však hranolem méně než červené; proto jejich index lomu
jest menší.
v Chemické změny, způsobené slunečním světlem, jsou důležitým činitelem
při vzrůstu rostlin. Nejúčinnější
jsou paprsky lámavější, modré, fialové ultrafialové, ale také paprsky
červerné infračervené jeví chemické účinky.
Y plném světle slunečním slučují chlor vodík explosivn
Světlem slunečním chlorové vody vylučuje kyslík, kdežto vodík slu
čuje chlorem chlorovodík. 102.
Chem ické čin světla. Zdrojem záření infračerveného, viditelného ultra
fialového jest mnohých případech rozžhaveného
tělesa.000
Plyny páry mají infračervené části bud emissní neb absorpční
spektrum . papíru, gelatiny, bílku jím stává. Délky vlny příslušné infračerveným paprskům jsou podle
dosavadních měření mezích 760 /tfi 60. lázni dusičnanu stříbrnatého vznikne vrstvě citlivý jodid
stříbrnatý.
Prvních prakticky cenných výsledků dodělal e
(1839). Veliká
citlivost halových sloučenin stříbra (AgCl, AgJ) jest podstatou
většiny fotografických dějů. Při každé teplotě vysílá látka okolí záření. Pečlivě vyčištěná stříbrná deska tmavé skřínce účinkem par
jodových pokryje povrchu velmi tenkou vrstvou jodidu stříbrnatého.
Daguerrotypy byly unika, reprodukce kopií byla nemožná. Žlutý fosfor mění světlem červený. Pokrok
se stal zavedením Skleněná deska poleje
se vrstvou bílku nebo kolodia,. stoupající teplotou stává patrným záření viditelné, které
působí sítnici; při nejvyšších teplotách přidružuje znatelné záření
ultrafialové nejkratších délkách vlny. Záření infračervené šíří přímočaře; odraz, lom
a disperse dějí podle zákonů záření viditelného.
Kalorescence. Dusičnan
stříbrnatý čistý není světlo citlivý, teprve přítomnosti některých
organických látek, př.
Památné jest fotochemické chování stří bra. Takové záření slove kalorické (kalorescence) rozdíl lumi
niscence (str. Ještě deska fotografickém přístroji osvětlí. Eozpustí-li neosvětlený AgJ sirnatanu
sodnatém (Na2S20 s), objeví desce trvalý obraz ze
stříbra amalgamu. 14
. Při
teplotě nízké pozorujeme jen záření dlouhých délkách vln (záření infra
červené). Těleso schopné vysílati paprsky
všech možných délek vlny slove absolutně černé. němž jest rozpuštěno trochu jodidu dra-
selnatého.
Místa fotografickém přístroji osvětlená snáze amalgamují parami
rtuťovými než místa ostatní. Fotografie.spektrum lze odstraniti roztokem jodu sírouhlíku aneb velmi tenkou
deštičkou ebonitovou. Jsouc rozžhaveno svítí
nejskvěleji. Působením světla dějí
se látkách chemické změny, jimiž zabývá fotochemie. Účinek světla jest podobný
účinku některé reakce jím zrychlují
