Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Prvních prakticky cenných výsledků dodělal e
(1839). Jsouc rozžhaveno svítí
nejskvěleji. Účinek světla jest podobný
účinku některé reakce jím zrychlují. Eozpustí-li neosvětlený AgJ sirnatanu
sodnatém (Na2S20 s), objeví desce trvalý obraz ze
stříbra amalgamu.
Místa fotografickém přístroji osvětlená snáze amalgamují parami
rtuťovými než místa ostatní. Žlutý fosfor mění světlem červený.
Y plném světle slunečním slučují chlor vodík explosivn
Světlem slunečním chlorové vody vylučuje kyslík, kdežto vodík slu
čuje chlorem chlorovodík. Veliká
citlivost halových sloučenin stříbra (AgCl, AgJ) jest podstatou
většiny fotografických dějů.000
Plyny páry mají infračervené části bud emissní neb absorpční
spektrum .
Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika Pro reálky li. Pečlivě vyčištěná stříbrná deska tmavé skřínce účinkem par
jodových pokryje povrchu velmi tenkou vrstvou jodidu stříbrnatého. Působením světla dějí
se látkách chemické změny, jimiž zabývá fotochemie. němž jest rozpuštěno trochu jodidu dra-
selnatého. Nejúčinnější
jsou paprsky lámavější, modré, fialové ultrafialové, ale také paprsky
červerné infračervené jeví chemické účinky.
v Chemické změny, způsobené slunečním světlem, jsou důležitým činitelem
při vzrůstu rostlin. papíru, gelatiny, bílku jím stává.
Daguerrotypy byly unika, reprodukce kopií byla nemožná. Pokrok
se stal zavedením Skleněná deska poleje
se vrstvou bílku nebo kolodia,. Zdrojem záření infračerveného, viditelného ultra
fialového jest mnohých případech rozžhaveného
tělesa. 14
.
Památné jest fotochemické chování stří bra. Dusičnan
stříbrnatý čistý není světlo citlivý, teprve přítomnosti některých
organických látek, př. Při každé teplotě vysílá látka okolí záření. Ještě deska fotografickém přístroji osvětlí. Při
teplotě nízké pozorujeme jen záření dlouhých délkách vln (záření infra
červené). Těleso schopné vysílati paprsky
všech možných délek vlny slove absolutně černé.
Kalorescence. Paprsky infračervené
uchylují však hranolem méně než červené; proto jejich index lomu
jest menší. lázni dusičnanu stříbrnatého vznikne vrstvě citlivý jodid
stříbrnatý.). Délky vlny příslušné infračerveným paprskům jsou podle
dosavadních měření mezích 760 /tfi 60. stoupající teplotou stává patrným záření viditelné, které
působí sítnici; při nejvyšších teplotách přidružuje znatelné záření
ultrafialové nejkratších délkách vlny.
Chem ické čin světla. Fotografie. Záření infračervené šíří přímočaře; odraz, lom
a disperse dějí podle zákonů záření viditelného.spektrum lze odstraniti roztokem jodu sírouhlíku aneb velmi tenkou
deštičkou ebonitovou. 102. Takové záření slove kalorické (kalorescence) rozdíl lumi
niscence (str
