Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
němž jest rozpuštěno trochu jodidu dra-
selnatého. Veliká
citlivost halových sloučenin stříbra (AgCl, AgJ) jest podstatou
většiny fotografických dějů. Účinek světla jest podobný
účinku některé reakce jím zrychlují.000
Plyny páry mají infračervené části bud emissní neb absorpční
spektrum . stoupající teplotou stává patrným záření viditelné, které
působí sítnici; při nejvyšších teplotách přidružuje znatelné záření
ultrafialové nejkratších délkách vlny. papíru, gelatiny, bílku jím stává. Nejúčinnější
jsou paprsky lámavější, modré, fialové ultrafialové, ale také paprsky
červerné infračervené jeví chemické účinky. Paprsky infračervené
uchylují však hranolem méně než červené; proto jejich index lomu
jest menší. Při
teplotě nízké pozorujeme jen záření dlouhých délkách vln (záření infra
červené). Pečlivě vyčištěná stříbrná deska tmavé skřínce účinkem par
jodových pokryje povrchu velmi tenkou vrstvou jodidu stříbrnatého. lázni dusičnanu stříbrnatého vznikne vrstvě citlivý jodid
stříbrnatý. Takové záření slove kalorické (kalorescence) rozdíl lumi
niscence (str. Eozpustí-li neosvětlený AgJ sirnatanu
sodnatém (Na2S20 s), objeví desce trvalý obraz ze
stříbra amalgamu.
Prvních prakticky cenných výsledků dodělal e
(1839).
Památné jest fotochemické chování stří bra. Ještě deska fotografickém přístroji osvětlí. Pokrok
se stal zavedením Skleněná deska poleje
se vrstvou bílku nebo kolodia,.
Chem ické čin světla. Délky vlny příslušné infračerveným paprskům jsou podle
dosavadních měření mezích 760 /tfi 60.
v Chemické změny, způsobené slunečním světlem, jsou důležitým činitelem
při vzrůstu rostlin. 14
.
Místa fotografickém přístroji osvětlená snáze amalgamují parami
rtuťovými než místa ostatní.spektrum lze odstraniti roztokem jodu sírouhlíku aneb velmi tenkou
deštičkou ebonitovou. Dusičnan
stříbrnatý čistý není světlo citlivý, teprve přítomnosti některých
organických látek, př.). Jsouc rozžhaveno svítí
nejskvěleji. Záření infračervené šíří přímočaře; odraz, lom
a disperse dějí podle zákonů záření viditelného. Žlutý fosfor mění světlem červený. Působením světla dějí
se látkách chemické změny, jimiž zabývá fotochemie.
Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika Pro reálky li. Těleso schopné vysílati paprsky
všech možných délek vlny slove absolutně černé.
Y plném světle slunečním slučují chlor vodík explosivn
Světlem slunečním chlorové vody vylučuje kyslík, kdežto vodík slu
čuje chlorem chlorovodík. 102. Fotografie.
Kalorescence. Zdrojem záření infračerveného, viditelného ultra
fialového jest mnohých případech rozžhaveného
tělesa.
Daguerrotypy byly unika, reprodukce kopií byla nemožná. Při každé teplotě vysílá látka okolí záření
