Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Dusičnan
stříbrnatý čistý není světlo citlivý, teprve přítomnosti některých
organických látek, př. Fotografie. Pečlivě vyčištěná stříbrná deska tmavé skřínce účinkem par
jodových pokryje povrchu velmi tenkou vrstvou jodidu stříbrnatého.
Y plném světle slunečním slučují chlor vodík explosivn
Světlem slunečním chlorové vody vylučuje kyslík, kdežto vodík slu
čuje chlorem chlorovodík. Ještě deska fotografickém přístroji osvětlí. Pokrok
se stal zavedením Skleněná deska poleje
se vrstvou bílku nebo kolodia,. 14
. Záření infračervené šíří přímočaře; odraz, lom
a disperse dějí podle zákonů záření viditelného. Délky vlny příslušné infračerveným paprskům jsou podle
dosavadních měření mezích 760 /tfi 60. Těleso schopné vysílati paprsky
všech možných délek vlny slove absolutně černé. Takové záření slove kalorické (kalorescence) rozdíl lumi
niscence (str.
Kalorescence. Jsouc rozžhaveno svítí
nejskvěleji.000
Plyny páry mají infračervené části bud emissní neb absorpční
spektrum . Paprsky infračervené
uchylují však hranolem méně než červené; proto jejich index lomu
jest menší. Nejúčinnější
jsou paprsky lámavější, modré, fialové ultrafialové, ale také paprsky
červerné infračervené jeví chemické účinky. Eozpustí-li neosvětlený AgJ sirnatanu
sodnatém (Na2S20 s), objeví desce trvalý obraz ze
stříbra amalgamu.
Daguerrotypy byly unika, reprodukce kopií byla nemožná. Zdrojem záření infračerveného, viditelného ultra
fialového jest mnohých případech rozžhaveného
tělesa. stoupající teplotou stává patrným záření viditelné, které
působí sítnici; při nejvyšších teplotách přidružuje znatelné záření
ultrafialové nejkratších délkách vlny. 102. Účinek světla jest podobný
účinku některé reakce jím zrychlují. papíru, gelatiny, bílku jím stává. lázni dusičnanu stříbrnatého vznikne vrstvě citlivý jodid
stříbrnatý.
Chem ické čin světla. Působením světla dějí
se látkách chemické změny, jimiž zabývá fotochemie. němž jest rozpuštěno trochu jodidu dra-
selnatého.
Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika Pro reálky li. Při
teplotě nízké pozorujeme jen záření dlouhých délkách vln (záření infra
červené). Veliká
citlivost halových sloučenin stříbra (AgCl, AgJ) jest podstatou
většiny fotografických dějů.
Památné jest fotochemické chování stří bra. Při každé teplotě vysílá látka okolí záření.spektrum lze odstraniti roztokem jodu sírouhlíku aneb velmi tenkou
deštičkou ebonitovou.).
Prvních prakticky cenných výsledků dodělal e
(1839).
Místa fotografickém přístroji osvětlená snáze amalgamují parami
rtuťovými než místa ostatní. Žlutý fosfor mění světlem červený.
v Chemické změny, způsobené slunečním světlem, jsou důležitým činitelem
při vzrůstu rostlin
