Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
000
Plyny páry mají infračervené části bud emissní neb absorpční
spektrum . Žlutý fosfor mění světlem červený. Pečlivě vyčištěná stříbrná deska tmavé skřínce účinkem par
jodových pokryje povrchu velmi tenkou vrstvou jodidu stříbrnatého.). Paprsky infračervené
uchylují však hranolem méně než červené; proto jejich index lomu
jest menší. 102. stoupající teplotou stává patrným záření viditelné, které
působí sítnici; při nejvyšších teplotách přidružuje znatelné záření
ultrafialové nejkratších délkách vlny.
Y plném světle slunečním slučují chlor vodík explosivn
Světlem slunečním chlorové vody vylučuje kyslík, kdežto vodík slu
čuje chlorem chlorovodík.
v Chemické změny, způsobené slunečním světlem, jsou důležitým činitelem
při vzrůstu rostlin. němž jest rozpuštěno trochu jodidu dra-
selnatého. Délky vlny příslušné infračerveným paprskům jsou podle
dosavadních měření mezích 760 /tfi 60.
Místa fotografickém přístroji osvětlená snáze amalgamují parami
rtuťovými než místa ostatní. Působením světla dějí
se látkách chemické změny, jimiž zabývá fotochemie.
Chem ické čin světla. Při každé teplotě vysílá látka okolí záření.
Památné jest fotochemické chování stří bra. Nejúčinnější
jsou paprsky lámavější, modré, fialové ultrafialové, ale také paprsky
červerné infračervené jeví chemické účinky. Veliká
citlivost halových sloučenin stříbra (AgCl, AgJ) jest podstatou
většiny fotografických dějů. Dusičnan
stříbrnatý čistý není světlo citlivý, teprve přítomnosti některých
organických látek, př. Záření infračervené šíří přímočaře; odraz, lom
a disperse dějí podle zákonů záření viditelného. lázni dusičnanu stříbrnatého vznikne vrstvě citlivý jodid
stříbrnatý. Při
teplotě nízké pozorujeme jen záření dlouhých délkách vln (záření infra
červené). Eozpustí-li neosvětlený AgJ sirnatanu
sodnatém (Na2S20 s), objeví desce trvalý obraz ze
stříbra amalgamu. Takové záření slove kalorické (kalorescence) rozdíl lumi
niscence (str. Fotografie. Těleso schopné vysílati paprsky
všech možných délek vlny slove absolutně černé.
Daguerrotypy byly unika, reprodukce kopií byla nemožná. Pokrok
se stal zavedením Skleněná deska poleje
se vrstvou bílku nebo kolodia,.
Prvních prakticky cenných výsledků dodělal e
(1839). Ještě deska fotografickém přístroji osvětlí. Účinek světla jest podobný
účinku některé reakce jím zrychlují.spektrum lze odstraniti roztokem jodu sírouhlíku aneb velmi tenkou
deštičkou ebonitovou. papíru, gelatiny, bílku jím stává. 14
.
Kalorescence. Zdrojem záření infračerveného, viditelného ultra
fialového jest mnohých případech rozžhaveného
tělesa.
Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika Pro reálky li. Jsouc rozžhaveno svítí
nejskvěleji
