Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 210 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
němž jest rozpuštěno trochu jodidu dra- selnatého. Y plném světle slunečním slučují chlor vodík explosivn Světlem slunečním chlorové vody vylučuje kyslík, kdežto vodík slu­ čuje chlorem chlorovodík.spektrum lze odstraniti roztokem jodu sírouhlíku aneb velmi tenkou deštičkou ebonitovou. Těleso schopné vysílati paprsky všech možných délek vlny slove absolutně černé. Délky vlny příslušné infračerveným paprskům jsou podle dosavadních měření mezích 760 /tfi 60. Při teplotě nízké pozorujeme jen záření dlouhých délkách vln (záření infra­ červené). Ještě deska fotografickém přístroji osvětlí. 14 . Takové záření slove kalorické (kalorescence) rozdíl lumi­ niscence (str. lázni dusičnanu stříbrnatého vznikne vrstvě citlivý jodid stříbrnatý. Dusičnan stříbrnatý čistý není světlo citlivý, teprve přítomnosti některých organických látek, př. Při každé teplotě vysílá látka okolí záření. Žlutý fosfor mění světlem červený. 102. Záření infračervené šíří přímočaře; odraz, lom a disperse dějí podle zákonů záření viditelného. Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika Pro reálky li. Nejúčinnější jsou paprsky lámavější, modré, fialové ultrafialové, ale také paprsky červerné infračervené jeví chemické účinky. Zdrojem záření infračerveného, viditelného ultra­ fialového jest mnohých případech rozžhaveného tělesa. Veliká citlivost halových sloučenin stříbra (AgCl, AgJ) jest podstatou většiny fotografických dějů. Jsouc rozžhaveno svítí nejskvěleji. Místa fotografickém přístroji osvětlená snáze amalgamují parami rtuťovými než místa ostatní. Prvních prakticky cenných výsledků dodělal e (1839). Chem ické čin světla. Paprsky infračervené uchylují však hranolem méně než červené; proto jejich index lomu jest menší. Památné jest fotochemické chování stří bra. Pečlivě vyčištěná stříbrná deska tmavé skřínce účinkem par jodových pokryje povrchu velmi tenkou vrstvou jodidu stříbrnatého.). Působením světla dějí se látkách chemické změny, jimiž zabývá fotochemie. Kalorescence.000 Plyny páry mají infračervené části bud emissní neb absorpční spektrum . v Chemické změny, způsobené slunečním světlem, jsou důležitým činitelem při vzrůstu rostlin. Fotografie. stoupající teplotou stává patrným záření viditelné, které působí sítnici; při nejvyšších teplotách přidružuje znatelné záření ultrafialové nejkratších délkách vlny. Účinek světla jest podobný účinku některé reakce jím zrychlují. Pokrok se stal zavedením Skleněná deska poleje se vrstvou bílku nebo kolodia,. Daguerrotypy byly unika, reprodukce kopií byla nemožná. papíru, gelatiny, bílku jím stává. Eozpustí-li neosvětlený AgJ sirnatanu sodnatém (Na2S20 s), objeví desce trvalý obraz ze stříbra amalgamu