Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Památné jest fotochemické chování stří bra.
Kalorescence. Paprsky infračervené
uchylují však hranolem méně než červené; proto jejich index lomu
jest menší. Nejúčinnější
jsou paprsky lámavější, modré, fialové ultrafialové, ale také paprsky
červerné infračervené jeví chemické účinky. Záření infračervené šíří přímočaře; odraz, lom
a disperse dějí podle zákonů záření viditelného. papíru, gelatiny, bílku jím stává. němž jest rozpuštěno trochu jodidu dra-
selnatého. Eozpustí-li neosvětlený AgJ sirnatanu
sodnatém (Na2S20 s), objeví desce trvalý obraz ze
stříbra amalgamu.
Prvních prakticky cenných výsledků dodělal e
(1839). Jsouc rozžhaveno svítí
nejskvěleji. 102. stoupající teplotou stává patrným záření viditelné, které
působí sítnici; při nejvyšších teplotách přidružuje znatelné záření
ultrafialové nejkratších délkách vlny.000
Plyny páry mají infračervené části bud emissní neb absorpční
spektrum . Pokrok
se stal zavedením Skleněná deska poleje
se vrstvou bílku nebo kolodia,. Takové záření slove kalorické (kalorescence) rozdíl lumi
niscence (str. Pečlivě vyčištěná stříbrná deska tmavé skřínce účinkem par
jodových pokryje povrchu velmi tenkou vrstvou jodidu stříbrnatého.). lázni dusičnanu stříbrnatého vznikne vrstvě citlivý jodid
stříbrnatý. Délky vlny příslušné infračerveným paprskům jsou podle
dosavadních měření mezích 760 /tfi 60. Fotografie. Při
teplotě nízké pozorujeme jen záření dlouhých délkách vln (záření infra
červené). Žlutý fosfor mění světlem červený. Působením světla dějí
se látkách chemické změny, jimiž zabývá fotochemie. Dusičnan
stříbrnatý čistý není světlo citlivý, teprve přítomnosti některých
organických látek, př. Těleso schopné vysílati paprsky
všech možných délek vlny slove absolutně černé.spektrum lze odstraniti roztokem jodu sírouhlíku aneb velmi tenkou
deštičkou ebonitovou. Účinek světla jest podobný
účinku některé reakce jím zrychlují.
Daguerrotypy byly unika, reprodukce kopií byla nemožná. Při každé teplotě vysílá látka okolí záření.
v Chemické změny, způsobené slunečním světlem, jsou důležitým činitelem
při vzrůstu rostlin. Zdrojem záření infračerveného, viditelného ultra
fialového jest mnohých případech rozžhaveného
tělesa.
Místa fotografickém přístroji osvětlená snáze amalgamují parami
rtuťovými než místa ostatní.
Y plném světle slunečním slučují chlor vodík explosivn
Světlem slunečním chlorové vody vylučuje kyslík, kdežto vodík slu
čuje chlorem chlorovodík.
Chem ické čin světla.
Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika Pro reálky li. 14
. Ještě deska fotografickém přístroji osvětlí. Veliká
citlivost halových sloučenin stříbra (AgCl, AgJ) jest podstatou
většiny fotografických dějů
