Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Pokrok
se stal zavedením Skleněná deska poleje
se vrstvou bílku nebo kolodia,. Pečlivě vyčištěná stříbrná deska tmavé skřínce účinkem par
jodových pokryje povrchu velmi tenkou vrstvou jodidu stříbrnatého. Jsouc rozžhaveno svítí
nejskvěleji. Veliká
citlivost halových sloučenin stříbra (AgCl, AgJ) jest podstatou
většiny fotografických dějů. Eozpustí-li neosvětlený AgJ sirnatanu
sodnatém (Na2S20 s), objeví desce trvalý obraz ze
stříbra amalgamu. Účinek světla jest podobný
účinku některé reakce jím zrychlují. Žlutý fosfor mění světlem červený. Paprsky infračervené
uchylují však hranolem méně než červené; proto jejich index lomu
jest menší. Dusičnan
stříbrnatý čistý není světlo citlivý, teprve přítomnosti některých
organických látek, př. Nejúčinnější
jsou paprsky lámavější, modré, fialové ultrafialové, ale také paprsky
červerné infračervené jeví chemické účinky.
Prvních prakticky cenných výsledků dodělal e
(1839).
Y plném světle slunečním slučují chlor vodík explosivn
Světlem slunečním chlorové vody vylučuje kyslík, kdežto vodík slu
čuje chlorem chlorovodík.
Místa fotografickém přístroji osvětlená snáze amalgamují parami
rtuťovými než místa ostatní. Takové záření slove kalorické (kalorescence) rozdíl lumi
niscence (str. Při každé teplotě vysílá látka okolí záření.
Památné jest fotochemické chování stří bra. Při
teplotě nízké pozorujeme jen záření dlouhých délkách vln (záření infra
červené).).
Daguerrotypy byly unika, reprodukce kopií byla nemožná. němž jest rozpuštěno trochu jodidu dra-
selnatého. Působením světla dějí
se látkách chemické změny, jimiž zabývá fotochemie.spektrum lze odstraniti roztokem jodu sírouhlíku aneb velmi tenkou
deštičkou ebonitovou.
Kalorescence.
Chem ické čin světla. 14
.
Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika Pro reálky li. Záření infračervené šíří přímočaře; odraz, lom
a disperse dějí podle zákonů záření viditelného. Délky vlny příslušné infračerveným paprskům jsou podle
dosavadních měření mezích 760 /tfi 60. lázni dusičnanu stříbrnatého vznikne vrstvě citlivý jodid
stříbrnatý.000
Plyny páry mají infračervené části bud emissní neb absorpční
spektrum . papíru, gelatiny, bílku jím stává. Zdrojem záření infračerveného, viditelného ultra
fialového jest mnohých případech rozžhaveného
tělesa. Ještě deska fotografickém přístroji osvětlí.
v Chemické změny, způsobené slunečním světlem, jsou důležitým činitelem
při vzrůstu rostlin. 102. stoupající teplotou stává patrným záření viditelné, které
působí sítnici; při nejvyšších teplotách přidružuje znatelné záření
ultrafialové nejkratších délkách vlny. Fotografie. Těleso schopné vysílati paprsky
všech možných délek vlny slove absolutně černé
