Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Záření ultrafialové. 243.
O zdrojích tohoto záření přístrojích, kterými lze dokázati. Delší spektrum ultrafialového zá
ření obdržíme, používajíce místo skleněných optických součástí hranolů
■a čoček křemenových nebo kazivcových, aneb mřížek (str.
Zdrojem jeho mimo Slunce obloukové světlo plamen hořícího
magnesiového proužku, rtuťovallampa jiskrový výboj mezi elektrodami
kadmiovými neb aluminiovými atd.
Složitější případy odčítání nastávají při málo
průhledných (pigmentů), kterých užívá prakse nejčastěji. papíru pokrytého vrstvou
platnatokyanidu barnatého. Přímým měřením bylo nalezeno, délka
vlny ultrafialového záření jest mezích 400 100 uu. Mnohé zdroje vysílají záření neviditelné, které
slove infračervené.
Zcela podobnými pokusy jako při zuření viditelném tím však
rozdílem, oko jest zastoupeno fotografickou deskou aneb fluoreskující
látkou), přesvědčíme,
č odrazu,
l Poněvadž paprsky
ultrafialové jsou více uchýleny než fialové, přísluší jim x
l menší délka vlny. Proužek bromostříbrnatého papíru vývojkou
navlhčeného černá velmi rychle nejen fialové části spojitého slunečního
neb obloukového spektra, nýbrž také tmavé části ehl témž
místě pozorujeme živou fosforescenci př. Purpurové nebo červené světlo černem světlo hnědé,
želené světlo -j- černo světlo olivové atd. Modré neb fialové sklo, tlumíc viditelné paprsky, pro
pouští dosti paprsků ultrafialových. Při pokusech výhodou užívá čoček hranolů
m 1j,, které infračervené záření velmi málo pohlcují.
Záření infračervené.
viz díl, str. Viditelné
. 210.Barva těles vzniká tedy částečnou, případě úplnou absorpcí do
padajícího světla. Při odčítání
se složky také zeslabují, takže zbývající světlo nabývá tónu tmavého. Podle jakosti dopadajícího světla mění iakr barva
těles, jak lze přesvědčiti, pozorujeme-li různých částech jasného
spektra barevné předměty, barviva atd.
Žhoucím parám plynům mnohých případech přísluší ultra
fialové části bud spektrum, které fluoreskujícím stínítku
nebo fotografické desce jeví jako soustava čar, aneb ab
s spektrum, skládající čar tmavých.). Teploměr (thermoelektrický sloup, bolometr)
ukazuje značný tepelný účinek také straně přiléhající červenému
konci viditelného spektra. Velmi dobře propouští křemen kazivec, částečně pohlcuje
sklo, voda atd. Vedle viditelného světla jest spektru
mnohých zdrojů záření které slove ultrafialové. Pokusy
se totiž přesvědčíme, různé látky pohlcují ultrafialové záření různém
stupni.
Směsí čistých barev spektrálních černem vznikají tóny, vyznačené na
diagramu 206
