Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Podle jakosti dopadajícího světla mění iakr barva
těles, jak lze přesvědčiti, pozorujeme-li různých částech jasného
spektra barevné předměty, barviva atd. Mnohé zdroje vysílají záření neviditelné, které
slove infračervené.
Směsí čistých barev spektrálních černem vznikají tóny, vyznačené na
diagramu 206. Vedle viditelného světla jest spektru
mnohých zdrojů záření které slove ultrafialové. Přímým měřením bylo nalezeno, délka
vlny ultrafialového záření jest mezích 400 100 uu. Modré neb fialové sklo, tlumíc viditelné paprsky, pro
pouští dosti paprsků ultrafialových. 210.
Žhoucím parám plynům mnohých případech přísluší ultra
fialové části bud spektrum, které fluoreskujícím stínítku
nebo fotografické desce jeví jako soustava čar, aneb ab
s spektrum, skládající čar tmavých. Teploměr (thermoelektrický sloup, bolometr)
ukazuje značný tepelný účinek také straně přiléhající červenému
konci viditelného spektra. Viditelné
.
O zdrojích tohoto záření přístrojích, kterými lze dokázati.
Zcela podobnými pokusy jako při zuření viditelném tím však
rozdílem, oko jest zastoupeno fotografickou deskou aneb fluoreskující
látkou), přesvědčíme,
č odrazu,
l Poněvadž paprsky
ultrafialové jsou více uchýleny než fialové, přísluší jim x
l menší délka vlny.Barva těles vzniká tedy částečnou, případě úplnou absorpcí do
padajícího světla. 243. Velmi dobře propouští křemen kazivec, částečně pohlcuje
sklo, voda atd.
Zdrojem jeho mimo Slunce obloukové světlo plamen hořícího
magnesiového proužku, rtuťovallampa jiskrový výboj mezi elektrodami
kadmiovými neb aluminiovými atd.).
Záření infračervené. Proužek bromostříbrnatého papíru vývojkou
navlhčeného černá velmi rychle nejen fialové části spojitého slunečního
neb obloukového spektra, nýbrž také tmavé části ehl témž
místě pozorujeme živou fosforescenci př. Delší spektrum ultrafialového zá
ření obdržíme, používajíce místo skleněných optických součástí hranolů
■a čoček křemenových nebo kazivcových, aneb mřížek (str. papíru pokrytého vrstvou
platnatokyanidu barnatého. Při pokusech výhodou užívá čoček hranolů
m 1j,, které infračervené záření velmi málo pohlcují.
viz díl, str.
Záření ultrafialové. Purpurové nebo červené světlo černem světlo hnědé,
želené světlo -j- černo světlo olivové atd. Při odčítání
se složky také zeslabují, takže zbývající světlo nabývá tónu tmavého.
Složitější případy odčítání nastávají při málo
průhledných (pigmentů), kterých užívá prakse nejčastěji. Pokusy
se totiž přesvědčíme, různé látky pohlcují ultrafialové záření různém
stupni
