Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Směsí čistých barev spektrálních černem vznikají tóny, vyznačené na
diagramu 206.
O zdrojích tohoto záření přístrojích, kterými lze dokázati.
Složitější případy odčítání nastávají při málo
průhledných (pigmentů), kterých užívá prakse nejčastěji.
Žhoucím parám plynům mnohých případech přísluší ultra
fialové části bud spektrum, které fluoreskujícím stínítku
nebo fotografické desce jeví jako soustava čar, aneb ab
s spektrum, skládající čar tmavých. Purpurové nebo červené světlo černem světlo hnědé,
želené světlo -j- černo světlo olivové atd. papíru pokrytého vrstvou
platnatokyanidu barnatého. Vedle viditelného světla jest spektru
mnohých zdrojů záření které slove ultrafialové. 243.
Záření infračervené. Pokusy
se totiž přesvědčíme, různé látky pohlcují ultrafialové záření různém
stupni. Teploměr (thermoelektrický sloup, bolometr)
ukazuje značný tepelný účinek také straně přiléhající červenému
konci viditelného spektra. Při pokusech výhodou užívá čoček hranolů
m 1j,, které infračervené záření velmi málo pohlcují.Barva těles vzniká tedy částečnou, případě úplnou absorpcí do
padajícího světla.). Viditelné
.
viz díl, str. Podle jakosti dopadajícího světla mění iakr barva
těles, jak lze přesvědčiti, pozorujeme-li různých částech jasného
spektra barevné předměty, barviva atd. Přímým měřením bylo nalezeno, délka
vlny ultrafialového záření jest mezích 400 100 uu. Při odčítání
se složky také zeslabují, takže zbývající světlo nabývá tónu tmavého. Proužek bromostříbrnatého papíru vývojkou
navlhčeného černá velmi rychle nejen fialové části spojitého slunečního
neb obloukového spektra, nýbrž také tmavé části ehl témž
místě pozorujeme živou fosforescenci př. Delší spektrum ultrafialového zá
ření obdržíme, používajíce místo skleněných optických součástí hranolů
■a čoček křemenových nebo kazivcových, aneb mřížek (str. 210. Modré neb fialové sklo, tlumíc viditelné paprsky, pro
pouští dosti paprsků ultrafialových.
Zcela podobnými pokusy jako při zuření viditelném tím však
rozdílem, oko jest zastoupeno fotografickou deskou aneb fluoreskující
látkou), přesvědčíme,
č odrazu,
l Poněvadž paprsky
ultrafialové jsou více uchýleny než fialové, přísluší jim x
l menší délka vlny. Velmi dobře propouští křemen kazivec, částečně pohlcuje
sklo, voda atd. Mnohé zdroje vysílají záření neviditelné, které
slove infračervené.
Záření ultrafialové.
Zdrojem jeho mimo Slunce obloukové světlo plamen hořícího
magnesiového proužku, rtuťovallampa jiskrový výboj mezi elektrodami
kadmiovými neb aluminiovými atd
