Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
světle modrém fialovém jeví roztok černým. 194.. vodní roztok chloridu železitého pohlcuje
z bílého světla paprsky modré fialové. protilehlá světla odečtená světla bílého dávají
černo. Jak patrno, propuštěné světlo
doplňkové světlu pohlcenému. velmi slabých
vrstvách však každá látka průhledná aspoň pro některé paprsky (roz-
tepané zlato zelené, jemný povlak stříbrný skle jest modrý atd. Látky drsným povrchem, odrážející všechny
dopadající paprsky diffusně stejnou měrou, př. Toto smí
chání barev« třeba ódlišovati mí
chání barevných světel (str. Týmž
způsobem vzniká žluté zbarvení
papíru, který byl potřen týmž
barevným roztokem. Spektrálním rozborem lze zjistiti, které paprsky bí-
lého světla byly průhledným prostředím propuštěny, které pohlceny. 206.).
Postaví-li před roztok chloridu železitého druhá nádobka roz
tokem modré skalice, jenž pohlcuje paprsky červené, oranžové žluté, má
vystupující světlo barvu zelenou, neboť světlo bílé (červené -j- oran
žové -j- žluté) (modré fialové) světlo zelené. Diagram pro odčítání barev. Aby barvy
oživly, promíchají prů
hledným prostředím olejem, lakem, fermeží, klihem atd. Také každého jiného
dopadajícího světla odstraňuje roztok chloridu železitého jen složku
modrou fialovou.Barva těles. propuštěném světle jeví se
roztok žlutý, neboť světlo bílé (světlo modré -f- fialové) světla
červené žluté -|- zelené žluté světlo. obou roztoků propouští rovněž jen světlo zelené.
Obr.). Barva však
není tak skvělá, poněvadž jest
k přimíšeno bílé světlo od
rážené povrchové vrstvy.
List papíru postavený pří
mo nádobkou roztokem
chloridu železitého jeví žlutě
zbarven, neboť odráží diffusně
jenom propuštěné paprsky čer
vené, žluté zelené, které roz
tokem nebyly pohlceny. Propuštěné světlo jest »rozdíl« světla
bílého světla pohlceného (odčítání barev). Povrch dokonale hladký,
jenž odráží pravidelně veškeré paprsky, jest neviditelný (hladina rtuťová
neb vodní, dobré zrcadlo). jMa diagr.
. Absorpční
spektrum ukazuje, př.
Prostředí neprůhledná nepropouštějí žádných paprsků.
Jsou-li barevné částice velmi
málo průhledné, jako při
hlinkách, jest vliv odraženého
světla ještě větší.
Barva roztoku záleží dopadajícím světle; tedy vlastnost náhodná., šlovou bílé. 206. Přibližně tuto vlastnost vrstva sazí neb uhlí.
Látka, která nejtenší vrstvě pohlcuje všechny paprsky, slove absolutně
černá. Jsou-li světla, která
oba roztoky samy sobě pohlcují, doplňková, neproniká dále vůbec žádný
paprsek. papír, sádra, plátno,
běloba atd. Mezi povrchem bílým černým jest pozvolný pře
chod všemi stupni šedě.
Na rozhraní dvou prostředí nastává odraz
