Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 208 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Obr. obou roztoků propouští rovněž jen světlo zelené. vodní roztok chloridu železitého pohlcuje z bílého světla paprsky modré fialové. Týmž způsobem vzniká žluté zbarvení papíru, který byl potřen týmž barevným roztokem. Látka, která nejtenší vrstvě pohlcuje všechny paprsky, slove absolutně černá. Jsou-li světla, která oba roztoky samy sobě pohlcují, doplňková, neproniká dále vůbec žádný paprsek., šlovou bílé. Barva však není tak skvělá, poněvadž jest k přimíšeno bílé světlo od­ rážené povrchové vrstvy. Absorpční spektrum ukazuje, př. propuštěném světle jeví se roztok žlutý, neboť světlo bílé (světlo modré -f- fialové) světla červené žluté -|- zelené žluté světlo. 194. Diagram pro odčítání barev. Mezi povrchem bílým černým jest pozvolný pře­ chod všemi stupni šedě. Spektrálním rozborem lze zjistiti, které paprsky bí- lého světla byly průhledným prostředím propuštěny, které pohlceny. jMa diagr. .. Na rozhraní dvou prostředí nastává odraz. Postaví-li před roztok chloridu železitého druhá nádobka roz­ tokem modré skalice, jenž pohlcuje paprsky červené, oranžové žluté, má vystupující světlo barvu zelenou, neboť světlo bílé (červené -j- oran­ žové -j- žluté) (modré fialové) světlo zelené. 206. protilehlá světla odečtená světla bílého dávají černo.Barva těles. Jsou-li barevné částice velmi málo průhledné, jako při hlinkách, jest vliv odraženého světla ještě větší. velmi slabých vrstvách však každá látka průhledná aspoň pro některé paprsky (roz- tepané zlato zelené, jemný povlak stříbrný skle jest modrý atd. Toto smí­ chání barev« třeba ódlišovati mí­ chání barevných světel (str. List papíru postavený pří­ mo nádobkou roztokem chloridu železitého jeví žlutě zbarven, neboť odráží diffusně jenom propuštěné paprsky čer­ vené, žluté zelené, které roz­ tokem nebyly pohlceny. světle modrém fialovém jeví roztok černým. Přibližně tuto vlastnost vrstva sazí neb uhlí.).). Povrch dokonale hladký, jenž odráží pravidelně veškeré paprsky, jest neviditelný (hladina rtuťová neb vodní, dobré zrcadlo). Propuštěné světlo jest »rozdíl« světla bílého světla pohlceného (odčítání barev). Látky drsným povrchem, odrážející všechny dopadající paprsky diffusně stejnou měrou, př. Jak patrno, propuštěné světlo doplňkové světlu pohlcenému. Také každého jiného dopadajícího světla odstraňuje roztok chloridu železitého jen složku modrou fialovou. Barva roztoku záleží dopadajícím světle; tedy vlastnost náhodná. papír, sádra, plátno, běloba atd. Aby barvy oživly, promíchají prů­ hledným prostředím olejem, lakem, fermeží, klihem atd. 206. Prostředí neprůhledná nepropouštějí žádných paprsků