Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Všech těchto účinků pohlcených světelných paprsků možno použiti
k záření, které subjektivně pozorujeme-
o m. proužek málo citlivého bromostříbrnatého papíru fotografického,
jehož citlivá vrstva jest mírně smočena zředěnou vývojkou, zachytíme
jasné spektrum spojité. 1800.
Druhou předností spektrální analyse jest u. Zdroj světelný může býti jakkoliv daleko, třeba nepřístupný. 68. Později spektrální analysí bylo nalezeno gallium. Zvýšení teploty není všech místech spektra stejné. Úkaz tento slove fluorescence.indigová. Nádobku roztokem fiuoresceinu, mírně zásaditým, vkládejme
na různá místa spektra.
2.
Účinky pohlceného světla.e vzdá
lenosti.
a 62.) Lépe
k těmto pokusům hodí thermoelektrický sloup nebo bolometr (str. Tato čára byla ve
druhé polovici minulého století pozorována spektroskopicky při zatmění
Slunce.),. Trubici se
sirníkem vápenatým vkládejme nějaký čas různé části spektra.
3.
. Energie pohlceného
světla mění energii tepelnou.), Světlem mění rozpustnost
chromované gelatiny, bílku, arabské gumy atd. krátké době počne proužek černati fialové
části spektra, kdežto červené paprsky jsou dlouho bez účinku.
Energie absorbovaného světlu mění některých látkách světlo jiné
barvy. 56.
4.). Nejmenší
jest světle fialovém, největší světle červeném. Proto bylo domnění.). 1895
objevil anglický chemik týž plynný prvek minerálu kleveitu
také Zemi. Energie
pohlceného světla epásobvie chemcké změny některých látkách.
Konečně spektrálních čar emissních ab
sorpčních lze souditi relativní pohyb zdroje vzhledem pozorovateli
(str. Takové
látky, jak pravíme, jsou světlo citlivé. 215.,
že příslušný prvek, který byl nazván helium, jenom Slunci. Účinkem světla mění dočasně galvanický odpor selénu (str. různých částí slunečního
neb obloukového spektra vložme několik stejných teploměrů, jejichž
nádobky jsou dobře začerněny. Památnou skvělou žlutou čarou označenou (Dz) 587-6 ///*
vyniká emissní spektrum helia Geisslerově trubici. části zelené, modré, fialové svítí roztok
jasným zelenavým světlem.
světlem ionisuje vzduch (str. Nenáležela žádnému tehdy známému prvku. určité době poznáme, každý teploměr
ukazuje vyšší teplotu, než okolní vzduch. Nej
účinnější jsou paprsky modré fialové. Tomuto zjevu říkáme fosforescence. posledních
létech byla spektrální analyse mocnou podporou při objevení rozlišení
vzácných netečných prvků plynných argonu, helia, kryptonu, neonu xe
nónu.
Užití spektrální analyse při bessemeraci, astrofysice atd. 105.
Látka vydává slaboučké světlo potom, když spektrum zhasíme
