Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
a 62.
Užití spektrální analyse při bessemeraci, astrofysice atd.), Světlem mění rozpustnost
chromované gelatiny, bílku, arabské gumy atd.
Látka vydává slaboučké světlo potom, když spektrum zhasíme. krátké době počne proužek černati fialové
části spektra, kdežto červené paprsky jsou dlouho bez účinku.
Všech těchto účinků pohlcených světelných paprsků možno použiti
k záření, které subjektivně pozorujeme-
o m. proužek málo citlivého bromostříbrnatého papíru fotografického,
jehož citlivá vrstva jest mírně smočena zředěnou vývojkou, zachytíme
jasné spektrum spojité. Zvýšení teploty není všech místech spektra stejné. 105.
světlem ionisuje vzduch (str.).
Účinky pohlceného světla.,
že příslušný prvek, který byl nazván helium, jenom Slunci.e vzdá
lenosti.). Nej
účinnější jsou paprsky modré fialové. Později spektrální analysí bylo nalezeno gallium. Tomuto zjevu říkáme fosforescence. 56. Účinkem světla mění dočasně galvanický odpor selénu (str. Energie
pohlceného světla epásobvie chemcké změny některých látkách.
4. 1895
objevil anglický chemik týž plynný prvek minerálu kleveitu
také Zemi.
Druhou předností spektrální analyse jest u. Nejmenší
jest světle fialovém, největší světle červeném. Zdroj světelný může býti jakkoliv daleko, třeba nepřístupný. 215. určité době poznáme, každý teploměr
ukazuje vyšší teplotu, než okolní vzduch.
Konečně spektrálních čar emissních ab
sorpčních lze souditi relativní pohyb zdroje vzhledem pozorovateli
(str. Nenáležela žádnému tehdy známému prvku. 1800. Nádobku roztokem fiuoresceinu, mírně zásaditým, vkládejme
na různá místa spektra. 68. Takové
látky, jak pravíme, jsou světlo citlivé.indigová. Tato čára byla ve
druhé polovici minulého století pozorována spektroskopicky při zatmění
Slunce. různých částí slunečního
neb obloukového spektra vložme několik stejných teploměrů, jejichž
nádobky jsou dobře začerněny.
Energie absorbovaného světlu mění některých látkách světlo jiné
barvy. posledních
létech byla spektrální analyse mocnou podporou při objevení rozlišení
vzácných netečných prvků plynných argonu, helia, kryptonu, neonu xe
nónu. Energie pohlceného
světla mění energii tepelnou.),. Památnou skvělou žlutou čarou označenou (Dz) 587-6 ///*
vyniká emissní spektrum helia Geisslerově trubici.) Lépe
k těmto pokusům hodí thermoelektrický sloup nebo bolometr (str.
3. části zelené, modré, fialové svítí roztok
jasným zelenavým světlem. Úkaz tento slove fluorescence. Proto bylo domnění. Trubici se
sirníkem vápenatým vkládejme nějaký čas různé části spektra.
.
2
