Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
indigová. Zvýšení teploty není všech místech spektra stejné. 1800. Takové
látky, jak pravíme, jsou světlo citlivé.). Energie pohlceného
světla mění energii tepelnou. 56. krátké době počne proužek černati fialové
části spektra, kdežto červené paprsky jsou dlouho bez účinku. Nejmenší
jest světle fialovém, největší světle červeném. Později spektrální analysí bylo nalezeno gallium. Památnou skvělou žlutou čarou označenou (Dz) 587-6 ///*
vyniká emissní spektrum helia Geisslerově trubici. Nádobku roztokem fiuoresceinu, mírně zásaditým, vkládejme
na různá místa spektra.e vzdá
lenosti. Nenáležela žádnému tehdy známému prvku. části zelené, modré, fialové svítí roztok
jasným zelenavým světlem. Úkaz tento slove fluorescence. 215.
Energie absorbovaného světlu mění některých látkách světlo jiné
barvy.),. 1895
objevil anglický chemik týž plynný prvek minerálu kleveitu
také Zemi.).
Užití spektrální analyse při bessemeraci, astrofysice atd.
2. Účinkem světla mění dočasně galvanický odpor selénu (str. proužek málo citlivého bromostříbrnatého papíru fotografického,
jehož citlivá vrstva jest mírně smočena zředěnou vývojkou, zachytíme
jasné spektrum spojité.
světlem ionisuje vzduch (str.
Látka vydává slaboučké světlo potom, když spektrum zhasíme.
3.
a 62. Tato čára byla ve
druhé polovici minulého století pozorována spektroskopicky při zatmění
Slunce. Nej
účinnější jsou paprsky modré fialové.,
že příslušný prvek, který byl nazván helium, jenom Slunci. určité době poznáme, každý teploměr
ukazuje vyšší teplotu, než okolní vzduch. Zdroj světelný může býti jakkoliv daleko, třeba nepřístupný. Tomuto zjevu říkáme fosforescence.
Konečně spektrálních čar emissních ab
sorpčních lze souditi relativní pohyb zdroje vzhledem pozorovateli
(str.
.
Účinky pohlceného světla. Proto bylo domnění. 68. Trubici se
sirníkem vápenatým vkládejme nějaký čas různé části spektra.
Všech těchto účinků pohlcených světelných paprsků možno použiti
k záření, které subjektivně pozorujeme-
o m. různých částí slunečního
neb obloukového spektra vložme několik stejných teploměrů, jejichž
nádobky jsou dobře začerněny.) Lépe
k těmto pokusům hodí thermoelektrický sloup nebo bolometr (str.
Druhou předností spektrální analyse jest u.
4. Energie
pohlceného světla epásobvie chemcké změny některých látkách. posledních
létech byla spektrální analyse mocnou podporou při objevení rozlišení
vzácných netečných prvků plynných argonu, helia, kryptonu, neonu xe
nónu.), Světlem mění rozpustnost
chromované gelatiny, bílku, arabské gumy atd. 105
