Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
indigová.), Světlem mění rozpustnost
chromované gelatiny, bílku, arabské gumy atd. Proto bylo domnění. 105. 215.
Účinky pohlceného světla. Nádobku roztokem fiuoresceinu, mírně zásaditým, vkládejme
na různá místa spektra.e vzdá
lenosti.
4. Později spektrální analysí bylo nalezeno gallium.
Energie absorbovaného světlu mění některých látkách světlo jiné
barvy. proužek málo citlivého bromostříbrnatého papíru fotografického,
jehož citlivá vrstva jest mírně smočena zředěnou vývojkou, zachytíme
jasné spektrum spojité. určité době poznáme, každý teploměr
ukazuje vyšší teplotu, než okolní vzduch. 1800.
Látka vydává slaboučké světlo potom, když spektrum zhasíme.
3.
Konečně spektrálních čar emissních ab
sorpčních lze souditi relativní pohyb zdroje vzhledem pozorovateli
(str.).
světlem ionisuje vzduch (str.
a 62. Úkaz tento slove fluorescence. krátké době počne proužek černati fialové
části spektra, kdežto červené paprsky jsou dlouho bez účinku. 68. Zvýšení teploty není všech místech spektra stejné.
Všech těchto účinků pohlcených světelných paprsků možno použiti
k záření, které subjektivně pozorujeme-
o m. Zdroj světelný může býti jakkoliv daleko, třeba nepřístupný. různých částí slunečního
neb obloukového spektra vložme několik stejných teploměrů, jejichž
nádobky jsou dobře začerněny. Památnou skvělou žlutou čarou označenou (Dz) 587-6 ///*
vyniká emissní spektrum helia Geisslerově trubici. Tato čára byla ve
druhé polovici minulého století pozorována spektroskopicky při zatmění
Slunce.),. Účinkem světla mění dočasně galvanický odpor selénu (str. 1895
objevil anglický chemik týž plynný prvek minerálu kleveitu
také Zemi. Nenáležela žádnému tehdy známému prvku. Nej
účinnější jsou paprsky modré fialové.,
že příslušný prvek, který byl nazván helium, jenom Slunci.).
2. Energie
pohlceného světla epásobvie chemcké změny některých látkách. posledních
létech byla spektrální analyse mocnou podporou při objevení rozlišení
vzácných netečných prvků plynných argonu, helia, kryptonu, neonu xe
nónu.) Lépe
k těmto pokusům hodí thermoelektrický sloup nebo bolometr (str. Energie pohlceného
světla mění energii tepelnou. Tomuto zjevu říkáme fosforescence.
Užití spektrální analyse při bessemeraci, astrofysice atd.
. Takové
látky, jak pravíme, jsou světlo citlivé. části zelené, modré, fialové svítí roztok
jasným zelenavým světlem. Trubici se
sirníkem vápenatým vkládejme nějaký čas různé části spektra. 56. Nejmenší
jest světle fialovém, největší světle červeném.
Druhou předností spektrální analyse jest u
