Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Proto bylo domnění. 68. proužek málo citlivého bromostříbrnatého papíru fotografického,
jehož citlivá vrstva jest mírně smočena zředěnou vývojkou, zachytíme
jasné spektrum spojité.).indigová.
Užití spektrální analyse při bessemeraci, astrofysice atd. Zvýšení teploty není všech místech spektra stejné.),.) Lépe
k těmto pokusům hodí thermoelektrický sloup nebo bolometr (str. 105.). části zelené, modré, fialové svítí roztok
jasným zelenavým světlem. Energie pohlceného
světla mění energii tepelnou. Zdroj světelný může býti jakkoliv daleko, třeba nepřístupný.
Všech těchto účinků pohlcených světelných paprsků možno použiti
k záření, které subjektivně pozorujeme-
o m. Památnou skvělou žlutou čarou označenou (Dz) 587-6 ///*
vyniká emissní spektrum helia Geisslerově trubici. Tato čára byla ve
druhé polovici minulého století pozorována spektroskopicky při zatmění
Slunce. Nenáležela žádnému tehdy známému prvku.
3.), Světlem mění rozpustnost
chromované gelatiny, bílku, arabské gumy atd. Trubici se
sirníkem vápenatým vkládejme nějaký čas různé části spektra.
a 62.
Látka vydává slaboučké světlo potom, když spektrum zhasíme. 215.e vzdá
lenosti. posledních
létech byla spektrální analyse mocnou podporou při objevení rozlišení
vzácných netečných prvků plynných argonu, helia, kryptonu, neonu xe
nónu. určité době poznáme, každý teploměr
ukazuje vyšší teplotu, než okolní vzduch.
4. 56. různých částí slunečního
neb obloukového spektra vložme několik stejných teploměrů, jejichž
nádobky jsou dobře začerněny. Takové
látky, jak pravíme, jsou světlo citlivé. Tomuto zjevu říkáme fosforescence.
2. Energie
pohlceného světla epásobvie chemcké změny některých látkách. Nejmenší
jest světle fialovém, největší světle červeném. Účinkem světla mění dočasně galvanický odpor selénu (str. 1895
objevil anglický chemik týž plynný prvek minerálu kleveitu
také Zemi.
Energie absorbovaného světlu mění některých látkách světlo jiné
barvy. Nádobku roztokem fiuoresceinu, mírně zásaditým, vkládejme
na různá místa spektra. Později spektrální analysí bylo nalezeno gallium.
Konečně spektrálních čar emissních ab
sorpčních lze souditi relativní pohyb zdroje vzhledem pozorovateli
(str. 1800.
světlem ionisuje vzduch (str.,
že příslušný prvek, který byl nazván helium, jenom Slunci. Nej
účinnější jsou paprsky modré fialové.
. krátké době počne proužek černati fialové
části spektra, kdežto červené paprsky jsou dlouho bez účinku. Úkaz tento slove fluorescence.
Účinky pohlceného světla.
Druhou předností spektrální analyse jest u
