Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Energie
pohlceného světla epásobvie chemcké změny některých látkách.
Látka vydává slaboučké světlo potom, když spektrum zhasíme. Úkaz tento slove fluorescence.) Lépe
k těmto pokusům hodí thermoelektrický sloup nebo bolometr (str. Zvýšení teploty není všech místech spektra stejné. 215.).
Všech těchto účinků pohlcených světelných paprsků možno použiti
k záření, které subjektivně pozorujeme-
o m.
Účinky pohlceného světla. Účinkem světla mění dočasně galvanický odpor selénu (str. 105.).
Energie absorbovaného světlu mění některých látkách světlo jiné
barvy.
Druhou předností spektrální analyse jest u. Trubici se
sirníkem vápenatým vkládejme nějaký čas různé části spektra.
Konečně spektrálních čar emissních ab
sorpčních lze souditi relativní pohyb zdroje vzhledem pozorovateli
(str.
4. části zelené, modré, fialové svítí roztok
jasným zelenavým světlem.
a 62. 1800. 56.
. různých částí slunečního
neb obloukového spektra vložme několik stejných teploměrů, jejichž
nádobky jsou dobře začerněny. Energie pohlceného
světla mění energii tepelnou. Později spektrální analysí bylo nalezeno gallium.
Užití spektrální analyse při bessemeraci, astrofysice atd.e vzdá
lenosti. Památnou skvělou žlutou čarou označenou (Dz) 587-6 ///*
vyniká emissní spektrum helia Geisslerově trubici. Nádobku roztokem fiuoresceinu, mírně zásaditým, vkládejme
na různá místa spektra.indigová. Proto bylo domnění.
světlem ionisuje vzduch (str.),. Takové
látky, jak pravíme, jsou světlo citlivé. Nej
účinnější jsou paprsky modré fialové.,
že příslušný prvek, který byl nazván helium, jenom Slunci. 68. Tato čára byla ve
druhé polovici minulého století pozorována spektroskopicky při zatmění
Slunce.), Světlem mění rozpustnost
chromované gelatiny, bílku, arabské gumy atd.
2.
3. 1895
objevil anglický chemik týž plynný prvek minerálu kleveitu
také Zemi. určité době poznáme, každý teploměr
ukazuje vyšší teplotu, než okolní vzduch. proužek málo citlivého bromostříbrnatého papíru fotografického,
jehož citlivá vrstva jest mírně smočena zředěnou vývojkou, zachytíme
jasné spektrum spojité. Tomuto zjevu říkáme fosforescence. posledních
létech byla spektrální analyse mocnou podporou při objevení rozlišení
vzácných netečných prvků plynných argonu, helia, kryptonu, neonu xe
nónu. Zdroj světelný může býti jakkoliv daleko, třeba nepřístupný. Nejmenší
jest světle fialovém, největší světle červeném. krátké době počne proužek černati fialové
části spektra, kdežto červené paprsky jsou dlouho bez účinku. Nenáležela žádnému tehdy známému prvku
