Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Nejmenší
jest světle fialovém, největší světle červeném. 105.
Všech těchto účinků pohlcených světelných paprsků možno použiti
k záření, které subjektivně pozorujeme-
o m. posledních
létech byla spektrální analyse mocnou podporou při objevení rozlišení
vzácných netečných prvků plynných argonu, helia, kryptonu, neonu xe
nónu.
Užití spektrální analyse při bessemeraci, astrofysice atd.
světlem ionisuje vzduch (str. určité době poznáme, každý teploměr
ukazuje vyšší teplotu, než okolní vzduch.), Světlem mění rozpustnost
chromované gelatiny, bílku, arabské gumy atd. Tato čára byla ve
druhé polovici minulého století pozorována spektroskopicky při zatmění
Slunce.
2. Tomuto zjevu říkáme fosforescence. Trubici se
sirníkem vápenatým vkládejme nějaký čas různé části spektra.
Druhou předností spektrální analyse jest u.),. Účinkem světla mění dočasně galvanický odpor selénu (str. krátké době počne proužek černati fialové
části spektra, kdežto červené paprsky jsou dlouho bez účinku. Nádobku roztokem fiuoresceinu, mírně zásaditým, vkládejme
na různá místa spektra. Úkaz tento slove fluorescence.
3. 68. Nenáležela žádnému tehdy známému prvku. Zvýšení teploty není všech místech spektra stejné. části zelené, modré, fialové svítí roztok
jasným zelenavým světlem.). Památnou skvělou žlutou čarou označenou (Dz) 587-6 ///*
vyniká emissní spektrum helia Geisslerově trubici.indigová. Později spektrální analysí bylo nalezeno gallium.
Konečně spektrálních čar emissních ab
sorpčních lze souditi relativní pohyb zdroje vzhledem pozorovateli
(str. Zdroj světelný může býti jakkoliv daleko, třeba nepřístupný. proužek málo citlivého bromostříbrnatého papíru fotografického,
jehož citlivá vrstva jest mírně smočena zředěnou vývojkou, zachytíme
jasné spektrum spojité. Energie pohlceného
světla mění energii tepelnou. různých částí slunečního
neb obloukového spektra vložme několik stejných teploměrů, jejichž
nádobky jsou dobře začerněny. Takové
látky, jak pravíme, jsou světlo citlivé. 56.).
4. 215.
. Proto bylo domnění.
Energie absorbovaného světlu mění některých látkách světlo jiné
barvy. Nej
účinnější jsou paprsky modré fialové.,
že příslušný prvek, který byl nazván helium, jenom Slunci.
Účinky pohlceného světla.
Látka vydává slaboučké světlo potom, když spektrum zhasíme. 1800.) Lépe
k těmto pokusům hodí thermoelektrický sloup nebo bolometr (str.e vzdá
lenosti.
a 62. Energie
pohlceného světla epásobvie chemcké změny některých látkách. 1895
objevil anglický chemik týž plynný prvek minerálu kleveitu
také Zemi
