Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 207 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tomuto zjevu říkáme fosforescence.e vzdá­ lenosti. Účinkem světla mění dočasně galvanický odpor selénu (str. Konečně spektrálních čar emissních ab­ sorpčních lze souditi relativní pohyb zdroje vzhledem pozorovateli (str. 3., že příslušný prvek, který byl nazván helium, jenom Slunci. Trubici se sirníkem vápenatým vkládejme nějaký čas různé části spektra. Všech těchto účinků pohlcených světelných paprsků možno použiti k záření, které subjektivně pozorujeme- o m. posledních létech byla spektrální analyse mocnou podporou při objevení rozlišení vzácných netečných prvků plynných argonu, helia, kryptonu, neonu xe­ nónu. a 62. . Energie absorbovaného světlu mění některých látkách světlo jiné barvy. Proto bylo domnění. určité době poznáme, každý teploměr ukazuje vyšší teplotu, než okolní vzduch.), Světlem mění rozpustnost chromované gelatiny, bílku, arabské gumy atd. Látka vydává slaboučké světlo potom, když spektrum zhasíme. Nádobku roztokem fiuoresceinu, mírně zásaditým, vkládejme na různá místa spektra. Památnou skvělou žlutou čarou označenou (Dz) 587-6 ///* vyniká emissní spektrum helia Geisslerově trubici. Zvýšení teploty není všech místech spektra stejné. Účinky pohlceného světla. různých částí slunečního neb obloukového spektra vložme několik stejných teploměrů, jejichž nádobky jsou dobře začerněny. Energie pohlceného světla epásobvie chemcké změny některých látkách. Užití spektrální analyse při bessemeraci, astrofysice atd.indigová. Nej­ účinnější jsou paprsky modré fialové. části zelené, modré, fialové svítí roztok jasným zelenavým světlem. 68.). Nenáležela žádnému tehdy známému prvku. Později spektrální analysí bylo nalezeno gallium. Tato čára byla ve druhé polovici minulého století pozorována spektroskopicky při zatmění Slunce. 4. Nejmenší jest světle fialovém, největší světle červeném. krátké době počne proužek černati fialové části spektra, kdežto červené paprsky jsou dlouho bez účinku. 56. Energie pohlceného světla mění energii tepelnou.),. Druhou předností spektrální analyse jest u.) Lépe k těmto pokusům hodí thermoelektrický sloup nebo bolometr (str. 2. 105. Zdroj světelný může býti jakkoliv daleko, třeba nepřístupný. 1895 objevil anglický chemik týž plynný prvek minerálu kleveitu také Zemi. proužek málo citlivého bromostříbrnatého papíru fotografického, jehož citlivá vrstva jest mírně smočena zředěnou vývojkou, zachytíme jasné spektrum spojité. světlem ionisuje vzduch (str. 1800. Takové látky, jak pravíme, jsou světlo citlivé. 215.). Úkaz tento slove fluorescence