Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Tato čára byla ve
druhé polovici minulého století pozorována spektroskopicky při zatmění
Slunce. Zdroj světelný může býti jakkoliv daleko, třeba nepřístupný.
Konečně spektrálních čar emissních ab
sorpčních lze souditi relativní pohyb zdroje vzhledem pozorovateli
(str.e vzdá
lenosti. Později spektrální analysí bylo nalezeno gallium. Proto bylo domnění. krátké době počne proužek černati fialové
části spektra, kdežto červené paprsky jsou dlouho bez účinku. Úkaz tento slove fluorescence. Nádobku roztokem fiuoresceinu, mírně zásaditým, vkládejme
na různá místa spektra.
Látka vydává slaboučké světlo potom, když spektrum zhasíme.
Energie absorbovaného světlu mění některých látkách světlo jiné
barvy.
Druhou předností spektrální analyse jest u.
4. posledních
létech byla spektrální analyse mocnou podporou při objevení rozlišení
vzácných netečných prvků plynných argonu, helia, kryptonu, neonu xe
nónu. 1800. Tomuto zjevu říkáme fosforescence.
a 62.), Světlem mění rozpustnost
chromované gelatiny, bílku, arabské gumy atd. 1895
objevil anglický chemik týž plynný prvek minerálu kleveitu
také Zemi. 68.).
Účinky pohlceného světla.indigová. Nej
účinnější jsou paprsky modré fialové. určité době poznáme, každý teploměr
ukazuje vyšší teplotu, než okolní vzduch.),. části zelené, modré, fialové svítí roztok
jasným zelenavým světlem. různých částí slunečního
neb obloukového spektra vložme několik stejných teploměrů, jejichž
nádobky jsou dobře začerněny. Energie
pohlceného světla epásobvie chemcké změny některých látkách.) Lépe
k těmto pokusům hodí thermoelektrický sloup nebo bolometr (str. proužek málo citlivého bromostříbrnatého papíru fotografického,
jehož citlivá vrstva jest mírně smočena zředěnou vývojkou, zachytíme
jasné spektrum spojité. Energie pohlceného
světla mění energii tepelnou. 56.
3. Nenáležela žádnému tehdy známému prvku. Účinkem světla mění dočasně galvanický odpor selénu (str. Takové
látky, jak pravíme, jsou světlo citlivé.
Všech těchto účinků pohlcených světelných paprsků možno použiti
k záření, které subjektivně pozorujeme-
o m.
.
2. 105. Zvýšení teploty není všech místech spektra stejné. Památnou skvělou žlutou čarou označenou (Dz) 587-6 ///*
vyniká emissní spektrum helia Geisslerově trubici.). Nejmenší
jest světle fialovém, největší světle červeném. Trubici se
sirníkem vápenatým vkládejme nějaký čas různé části spektra. 215.,
že příslušný prvek, který byl nazván helium, jenom Slunci.
světlem ionisuje vzduch (str.
Užití spektrální analyse při bessemeraci, astrofysice atd
