Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 207 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
různých částí slunečního neb obloukového spektra vložme několik stejných teploměrů, jejichž nádobky jsou dobře začerněny.). 1895 objevil anglický chemik týž plynný prvek minerálu kleveitu také Zemi. Všech těchto účinků pohlcených světelných paprsků možno použiti k záření, které subjektivně pozorujeme- o m. Později spektrální analysí bylo nalezeno gallium. Tato čára byla ve druhé polovici minulého století pozorována spektroskopicky při zatmění Slunce. Účinky pohlceného světla. a 62. krátké době počne proužek černati fialové části spektra, kdežto červené paprsky jsou dlouho bez účinku. Trubici se sirníkem vápenatým vkládejme nějaký čas různé části spektra. Užití spektrální analyse při bessemeraci, astrofysice atd. Druhou předností spektrální analyse jest u. Nejmenší jest světle fialovém, největší světle červeném. Látka vydává slaboučké světlo potom, když spektrum zhasíme.e vzdá­ lenosti. posledních létech byla spektrální analyse mocnou podporou při objevení rozlišení vzácných netečných prvků plynných argonu, helia, kryptonu, neonu xe­ nónu. části zelené, modré, fialové svítí roztok jasným zelenavým světlem. Úkaz tento slove fluorescence. určité době poznáme, každý teploměr ukazuje vyšší teplotu, než okolní vzduch.). Energie pohlceného světla epásobvie chemcké změny některých látkách., že příslušný prvek, který byl nazván helium, jenom Slunci. Konečně spektrálních čar emissních ab­ sorpčních lze souditi relativní pohyb zdroje vzhledem pozorovateli (str. 4. 215. . Proto bylo domnění. Nenáležela žádnému tehdy známému prvku. 105. Energie absorbovaného světlu mění některých látkách světlo jiné barvy. Nej­ účinnější jsou paprsky modré fialové. 3. Takové látky, jak pravíme, jsou světlo citlivé.) Lépe k těmto pokusům hodí thermoelektrický sloup nebo bolometr (str.),. Účinkem světla mění dočasně galvanický odpor selénu (str. 68. Tomuto zjevu říkáme fosforescence.indigová. Zvýšení teploty není všech místech spektra stejné.), Světlem mění rozpustnost chromované gelatiny, bílku, arabské gumy atd. proužek málo citlivého bromostříbrnatého papíru fotografického, jehož citlivá vrstva jest mírně smočena zředěnou vývojkou, zachytíme jasné spektrum spojité. 56. Památnou skvělou žlutou čarou označenou (Dz) 587-6 ///* vyniká emissní spektrum helia Geisslerově trubici. Nádobku roztokem fiuoresceinu, mírně zásaditým, vkládejme na různá místa spektra. 1800. 2. Zdroj světelný může býti jakkoliv daleko, třeba nepřístupný. světlem ionisuje vzduch (str. Energie pohlceného světla mění energii tepelnou