Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
68. Úkaz tento slove fluorescence. 56. určité době poznáme, každý teploměr
ukazuje vyšší teplotu, než okolní vzduch. Zvýšení teploty není všech místech spektra stejné.
4.
Konečně spektrálních čar emissních ab
sorpčních lze souditi relativní pohyb zdroje vzhledem pozorovateli
(str.). Takové
látky, jak pravíme, jsou světlo citlivé. 1800.).
. Památnou skvělou žlutou čarou označenou (Dz) 587-6 ///*
vyniká emissní spektrum helia Geisslerově trubici.indigová. Energie
pohlceného světla epásobvie chemcké změny některých látkách. 215.
světlem ionisuje vzduch (str.) Lépe
k těmto pokusům hodí thermoelektrický sloup nebo bolometr (str.
Účinky pohlceného světla. části zelené, modré, fialové svítí roztok
jasným zelenavým světlem.
Látka vydává slaboučké světlo potom, když spektrum zhasíme.,
že příslušný prvek, který byl nazván helium, jenom Slunci.),. Tomuto zjevu říkáme fosforescence. 105.
Užití spektrální analyse při bessemeraci, astrofysice atd. Později spektrální analysí bylo nalezeno gallium. Trubici se
sirníkem vápenatým vkládejme nějaký čas různé části spektra. Zdroj světelný může býti jakkoliv daleko, třeba nepřístupný.
Energie absorbovaného světlu mění některých látkách světlo jiné
barvy. Energie pohlceného
světla mění energii tepelnou. posledních
létech byla spektrální analyse mocnou podporou při objevení rozlišení
vzácných netečných prvků plynných argonu, helia, kryptonu, neonu xe
nónu. proužek málo citlivého bromostříbrnatého papíru fotografického,
jehož citlivá vrstva jest mírně smočena zředěnou vývojkou, zachytíme
jasné spektrum spojité. Nej
účinnější jsou paprsky modré fialové. Účinkem světla mění dočasně galvanický odpor selénu (str. Tato čára byla ve
druhé polovici minulého století pozorována spektroskopicky při zatmění
Slunce. Proto bylo domnění.
Druhou předností spektrální analyse jest u. krátké době počne proužek černati fialové
části spektra, kdežto červené paprsky jsou dlouho bez účinku. 1895
objevil anglický chemik týž plynný prvek minerálu kleveitu
také Zemi.
a 62.
2. Nenáležela žádnému tehdy známému prvku. Nejmenší
jest světle fialovém, největší světle červeném. Nádobku roztokem fiuoresceinu, mírně zásaditým, vkládejme
na různá místa spektra.
Všech těchto účinků pohlcených světelných paprsků možno použiti
k záření, které subjektivně pozorujeme-
o m.e vzdá
lenosti. různých částí slunečního
neb obloukového spektra vložme několik stejných teploměrů, jejichž
nádobky jsou dobře začerněny.
3.), Světlem mění rozpustnost
chromované gelatiny, bílku, arabské gumy atd
