Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
posledních
létech byla spektrální analyse mocnou podporou při objevení rozlišení
vzácných netečných prvků plynných argonu, helia, kryptonu, neonu xe
nónu.),. Nejmenší
jest světle fialovém, největší světle červeném. Tato čára byla ve
druhé polovici minulého století pozorována spektroskopicky při zatmění
Slunce. 105.
Druhou předností spektrální analyse jest u.e vzdá
lenosti. Úkaz tento slove fluorescence.
4. části zelené, modré, fialové svítí roztok
jasným zelenavým světlem. Takové
látky, jak pravíme, jsou světlo citlivé. Tomuto zjevu říkáme fosforescence.
Energie absorbovaného světlu mění některých látkách světlo jiné
barvy. různých částí slunečního
neb obloukového spektra vložme několik stejných teploměrů, jejichž
nádobky jsou dobře začerněny. Nej
účinnější jsou paprsky modré fialové. Trubici se
sirníkem vápenatým vkládejme nějaký čas různé části spektra. Účinkem světla mění dočasně galvanický odpor selénu (str. Energie pohlceného
světla mění energii tepelnou.
Konečně spektrálních čar emissních ab
sorpčních lze souditi relativní pohyb zdroje vzhledem pozorovateli
(str. 56.) Lépe
k těmto pokusům hodí thermoelektrický sloup nebo bolometr (str. krátké době počne proužek černati fialové
části spektra, kdežto červené paprsky jsou dlouho bez účinku. 1800. určité době poznáme, každý teploměr
ukazuje vyšší teplotu, než okolní vzduch. Energie
pohlceného světla epásobvie chemcké změny některých látkách.
3.), Světlem mění rozpustnost
chromované gelatiny, bílku, arabské gumy atd.
Účinky pohlceného světla. 68. Nádobku roztokem fiuoresceinu, mírně zásaditým, vkládejme
na různá místa spektra.). 1895
objevil anglický chemik týž plynný prvek minerálu kleveitu
také Zemi. Později spektrální analysí bylo nalezeno gallium.).
Všech těchto účinků pohlcených světelných paprsků možno použiti
k záření, které subjektivně pozorujeme-
o m.
Užití spektrální analyse při bessemeraci, astrofysice atd.
2.indigová. Památnou skvělou žlutou čarou označenou (Dz) 587-6 ///*
vyniká emissní spektrum helia Geisslerově trubici.
světlem ionisuje vzduch (str. Zvýšení teploty není všech místech spektra stejné. proužek málo citlivého bromostříbrnatého papíru fotografického,
jehož citlivá vrstva jest mírně smočena zředěnou vývojkou, zachytíme
jasné spektrum spojité. Zdroj světelný může býti jakkoliv daleko, třeba nepřístupný.,
že příslušný prvek, který byl nazván helium, jenom Slunci.
.
Látka vydává slaboučké světlo potom, když spektrum zhasíme. Proto bylo domnění. 215.
a 62. Nenáležela žádnému tehdy známému prvku
