Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
krátké době počne proužek černati fialové
části spektra, kdežto červené paprsky jsou dlouho bez účinku. Nejmenší
jest světle fialovém, největší světle červeném.e vzdá
lenosti.
.
Látka vydává slaboučké světlo potom, když spektrum zhasíme.
světlem ionisuje vzduch (str. Nádobku roztokem fiuoresceinu, mírně zásaditým, vkládejme
na různá místa spektra.
a 62.indigová.
Účinky pohlceného světla. proužek málo citlivého bromostříbrnatého papíru fotografického,
jehož citlivá vrstva jest mírně smočena zředěnou vývojkou, zachytíme
jasné spektrum spojité.) Lépe
k těmto pokusům hodí thermoelektrický sloup nebo bolometr (str. Památnou skvělou žlutou čarou označenou (Dz) 587-6 ///*
vyniká emissní spektrum helia Geisslerově trubici.
Konečně spektrálních čar emissních ab
sorpčních lze souditi relativní pohyb zdroje vzhledem pozorovateli
(str. Energie pohlceného
světla mění energii tepelnou.
Druhou předností spektrální analyse jest u.
4. 215. posledních
létech byla spektrální analyse mocnou podporou při objevení rozlišení
vzácných netečných prvků plynných argonu, helia, kryptonu, neonu xe
nónu. 56.),. různých částí slunečního
neb obloukového spektra vložme několik stejných teploměrů, jejichž
nádobky jsou dobře začerněny.), Světlem mění rozpustnost
chromované gelatiny, bílku, arabské gumy atd. Proto bylo domnění. Trubici se
sirníkem vápenatým vkládejme nějaký čas různé části spektra. Zdroj světelný může býti jakkoliv daleko, třeba nepřístupný. Nej
účinnější jsou paprsky modré fialové. 1800. 68. Později spektrální analysí bylo nalezeno gallium. Účinkem světla mění dočasně galvanický odpor selénu (str. určité době poznáme, každý teploměr
ukazuje vyšší teplotu, než okolní vzduch. Úkaz tento slove fluorescence. Takové
látky, jak pravíme, jsou světlo citlivé.).
Energie absorbovaného světlu mění některých látkách světlo jiné
barvy.
3.,
že příslušný prvek, který byl nazván helium, jenom Slunci.
Užití spektrální analyse při bessemeraci, astrofysice atd.
Všech těchto účinků pohlcených světelných paprsků možno použiti
k záření, které subjektivně pozorujeme-
o m. 105. Nenáležela žádnému tehdy známému prvku. části zelené, modré, fialové svítí roztok
jasným zelenavým světlem. Zvýšení teploty není všech místech spektra stejné.
2.). Tato čára byla ve
druhé polovici minulého století pozorována spektroskopicky při zatmění
Slunce. 1895
objevil anglický chemik týž plynný prvek minerálu kleveitu
také Zemi. Energie
pohlceného světla epásobvie chemcké změny některých látkách. Tomuto zjevu říkáme fosforescence
