Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Užití spektrální analyse při bessemeraci, astrofysice atd. Tomuto zjevu říkáme fosforescence. Úkaz tento slove fluorescence. Nejmenší
jest světle fialovém, největší světle červeném.), Světlem mění rozpustnost
chromované gelatiny, bílku, arabské gumy atd.
4. Trubici se
sirníkem vápenatým vkládejme nějaký čas různé části spektra.
Druhou předností spektrální analyse jest u.,
že příslušný prvek, který byl nazván helium, jenom Slunci.
Všech těchto účinků pohlcených světelných paprsků možno použiti
k záření, které subjektivně pozorujeme-
o m. Energie
pohlceného světla epásobvie chemcké změny některých látkách. Později spektrální analysí bylo nalezeno gallium.indigová.
2. Proto bylo domnění.
Látka vydává slaboučké světlo potom, když spektrum zhasíme.) Lépe
k těmto pokusům hodí thermoelektrický sloup nebo bolometr (str. Energie pohlceného
světla mění energii tepelnou. Nej
účinnější jsou paprsky modré fialové. posledních
létech byla spektrální analyse mocnou podporou při objevení rozlišení
vzácných netečných prvků plynných argonu, helia, kryptonu, neonu xe
nónu. 1800. Takové
látky, jak pravíme, jsou světlo citlivé.
. Zdroj světelný může býti jakkoliv daleko, třeba nepřístupný. části zelené, modré, fialové svítí roztok
jasným zelenavým světlem.). Nenáležela žádnému tehdy známému prvku. Účinkem světla mění dočasně galvanický odpor selénu (str. různých částí slunečního
neb obloukového spektra vložme několik stejných teploměrů, jejichž
nádobky jsou dobře začerněny. Nádobku roztokem fiuoresceinu, mírně zásaditým, vkládejme
na různá místa spektra. 215. 68.
Účinky pohlceného světla.
světlem ionisuje vzduch (str. Zvýšení teploty není všech místech spektra stejné.
a 62. Památnou skvělou žlutou čarou označenou (Dz) 587-6 ///*
vyniká emissní spektrum helia Geisslerově trubici. 56. krátké době počne proužek černati fialové
části spektra, kdežto červené paprsky jsou dlouho bez účinku. Tato čára byla ve
druhé polovici minulého století pozorována spektroskopicky při zatmění
Slunce.e vzdá
lenosti. určité době poznáme, každý teploměr
ukazuje vyšší teplotu, než okolní vzduch. 105.
Konečně spektrálních čar emissních ab
sorpčních lze souditi relativní pohyb zdroje vzhledem pozorovateli
(str.),.).
Energie absorbovaného světlu mění některých látkách světlo jiné
barvy.
3. proužek málo citlivého bromostříbrnatého papíru fotografického,
jehož citlivá vrstva jest mírně smočena zředěnou vývojkou, zachytíme
jasné spektrum spojité. 1895
objevil anglický chemik týž plynný prvek minerálu kleveitu
také Zemi
