Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Nej
účinnější jsou paprsky modré fialové. Památnou skvělou žlutou čarou označenou (Dz) 587-6 ///*
vyniká emissní spektrum helia Geisslerově trubici. Později spektrální analysí bylo nalezeno gallium.
Všech těchto účinků pohlcených světelných paprsků možno použiti
k záření, které subjektivně pozorujeme-
o m. posledních
létech byla spektrální analyse mocnou podporou při objevení rozlišení
vzácných netečných prvků plynných argonu, helia, kryptonu, neonu xe
nónu.
3. 215. proužek málo citlivého bromostříbrnatého papíru fotografického,
jehož citlivá vrstva jest mírně smočena zředěnou vývojkou, zachytíme
jasné spektrum spojité. 105. krátké době počne proužek černati fialové
části spektra, kdežto červené paprsky jsou dlouho bez účinku.
Konečně spektrálních čar emissních ab
sorpčních lze souditi relativní pohyb zdroje vzhledem pozorovateli
(str. Energie pohlceného
světla mění energii tepelnou.
Užití spektrální analyse při bessemeraci, astrofysice atd.
.
a 62. Energie
pohlceného světla epásobvie chemcké změny některých látkách. Proto bylo domnění.),. 1895
objevil anglický chemik týž plynný prvek minerálu kleveitu
také Zemi. 68. Nejmenší
jest světle fialovém, největší světle červeném. Nádobku roztokem fiuoresceinu, mírně zásaditým, vkládejme
na různá místa spektra.).
4. Úkaz tento slove fluorescence.
Látka vydává slaboučké světlo potom, když spektrum zhasíme. Zvýšení teploty není všech místech spektra stejné.), Světlem mění rozpustnost
chromované gelatiny, bílku, arabské gumy atd.
Energie absorbovaného světlu mění některých látkách světlo jiné
barvy. Takové
látky, jak pravíme, jsou světlo citlivé.
Účinky pohlceného světla. Trubici se
sirníkem vápenatým vkládejme nějaký čas různé části spektra.indigová.). části zelené, modré, fialové svítí roztok
jasným zelenavým světlem. 56. 1800. Zdroj světelný může býti jakkoliv daleko, třeba nepřístupný.,
že příslušný prvek, který byl nazván helium, jenom Slunci. Nenáležela žádnému tehdy známému prvku. různých částí slunečního
neb obloukového spektra vložme několik stejných teploměrů, jejichž
nádobky jsou dobře začerněny.) Lépe
k těmto pokusům hodí thermoelektrický sloup nebo bolometr (str.e vzdá
lenosti.
Druhou předností spektrální analyse jest u. určité době poznáme, každý teploměr
ukazuje vyšší teplotu, než okolní vzduch. Účinkem světla mění dočasně galvanický odpor selénu (str.
2. Tato čára byla ve
druhé polovici minulého století pozorována spektroskopicky při zatmění
Slunce. Tomuto zjevu říkáme fosforescence.
světlem ionisuje vzduch (str
