Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
),. Energie
pohlceného světla epásobvie chemcké změny některých látkách. Zdroj světelný může býti jakkoliv daleko, třeba nepřístupný.
světlem ionisuje vzduch (str.
Látka vydává slaboučké světlo potom, když spektrum zhasíme. krátké době počne proužek černati fialové
části spektra, kdežto červené paprsky jsou dlouho bez účinku. Takové
látky, jak pravíme, jsou světlo citlivé. Zvýšení teploty není všech místech spektra stejné.
a 62.) Lépe
k těmto pokusům hodí thermoelektrický sloup nebo bolometr (str.
Všech těchto účinků pohlcených světelných paprsků možno použiti
k záření, které subjektivně pozorujeme-
o m. 105.), Světlem mění rozpustnost
chromované gelatiny, bílku, arabské gumy atd.
. Proto bylo domnění.
Druhou předností spektrální analyse jest u.). části zelené, modré, fialové svítí roztok
jasným zelenavým světlem. určité době poznáme, každý teploměr
ukazuje vyšší teplotu, než okolní vzduch. Úkaz tento slove fluorescence. Trubici se
sirníkem vápenatým vkládejme nějaký čas různé části spektra.).
4. Účinkem světla mění dočasně galvanický odpor selénu (str. Nej
účinnější jsou paprsky modré fialové. 56. Později spektrální analysí bylo nalezeno gallium. 215. 68. posledních
létech byla spektrální analyse mocnou podporou při objevení rozlišení
vzácných netečných prvků plynných argonu, helia, kryptonu, neonu xe
nónu. různých částí slunečního
neb obloukového spektra vložme několik stejných teploměrů, jejichž
nádobky jsou dobře začerněny. 1895
objevil anglický chemik týž plynný prvek minerálu kleveitu
také Zemi. Památnou skvělou žlutou čarou označenou (Dz) 587-6 ///*
vyniká emissní spektrum helia Geisslerově trubici. proužek málo citlivého bromostříbrnatého papíru fotografického,
jehož citlivá vrstva jest mírně smočena zředěnou vývojkou, zachytíme
jasné spektrum spojité. Energie pohlceného
světla mění energii tepelnou. Tomuto zjevu říkáme fosforescence.
Energie absorbovaného světlu mění některých látkách světlo jiné
barvy. Nenáležela žádnému tehdy známému prvku.
Konečně spektrálních čar emissních ab
sorpčních lze souditi relativní pohyb zdroje vzhledem pozorovateli
(str. Nejmenší
jest světle fialovém, největší světle červeném. Tato čára byla ve
druhé polovici minulého století pozorována spektroskopicky při zatmění
Slunce.e vzdá
lenosti.
Užití spektrální analyse při bessemeraci, astrofysice atd.
2.indigová.
3.
Účinky pohlceného světla.,
že příslušný prvek, který byl nazván helium, jenom Slunci. Nádobku roztokem fiuoresceinu, mírně zásaditým, vkládejme
na různá místa spektra. 1800
