Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
) Lépe
k těmto pokusům hodí thermoelektrický sloup nebo bolometr (str.
Látka vydává slaboučké světlo potom, když spektrum zhasíme. Takové
látky, jak pravíme, jsou světlo citlivé. 1800. Zdroj světelný může býti jakkoliv daleko, třeba nepřístupný.
3.), Světlem mění rozpustnost
chromované gelatiny, bílku, arabské gumy atd.
.
Účinky pohlceného světla. Tomuto zjevu říkáme fosforescence. Nej
účinnější jsou paprsky modré fialové. Nenáležela žádnému tehdy známému prvku.indigová.
4.
2.e vzdá
lenosti. 105. Trubici se
sirníkem vápenatým vkládejme nějaký čas různé části spektra.).),. Proto bylo domnění. různých částí slunečního
neb obloukového spektra vložme několik stejných teploměrů, jejichž
nádobky jsou dobře začerněny. Úkaz tento slove fluorescence.
Druhou předností spektrální analyse jest u. Později spektrální analysí bylo nalezeno gallium. určité době poznáme, každý teploměr
ukazuje vyšší teplotu, než okolní vzduch. 1895
objevil anglický chemik týž plynný prvek minerálu kleveitu
také Zemi. proužek málo citlivého bromostříbrnatého papíru fotografického,
jehož citlivá vrstva jest mírně smočena zředěnou vývojkou, zachytíme
jasné spektrum spojité.,
že příslušný prvek, který byl nazván helium, jenom Slunci.
Užití spektrální analyse při bessemeraci, astrofysice atd. 68. 56. krátké době počne proužek černati fialové
části spektra, kdežto červené paprsky jsou dlouho bez účinku.
světlem ionisuje vzduch (str. Tato čára byla ve
druhé polovici minulého století pozorována spektroskopicky při zatmění
Slunce.
a 62. Zvýšení teploty není všech místech spektra stejné.
Energie absorbovaného světlu mění některých látkách světlo jiné
barvy.
Všech těchto účinků pohlcených světelných paprsků možno použiti
k záření, které subjektivně pozorujeme-
o m. Památnou skvělou žlutou čarou označenou (Dz) 587-6 ///*
vyniká emissní spektrum helia Geisslerově trubici. 215.
Konečně spektrálních čar emissních ab
sorpčních lze souditi relativní pohyb zdroje vzhledem pozorovateli
(str. Energie
pohlceného světla epásobvie chemcké změny některých látkách. části zelené, modré, fialové svítí roztok
jasným zelenavým světlem.). Nejmenší
jest světle fialovém, největší světle červeném. Účinkem světla mění dočasně galvanický odpor selénu (str. Nádobku roztokem fiuoresceinu, mírně zásaditým, vkládejme
na různá místa spektra. posledních
létech byla spektrální analyse mocnou podporou při objevení rozlišení
vzácných netečných prvků plynných argonu, helia, kryptonu, neonu xe
nónu. Energie pohlceného
světla mění energii tepelnou
