Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Proto bylo domnění. 215. Trubici se
sirníkem vápenatým vkládejme nějaký čas různé části spektra. Později spektrální analysí bylo nalezeno gallium.
světlem ionisuje vzduch (str. proužek málo citlivého bromostříbrnatého papíru fotografického,
jehož citlivá vrstva jest mírně smočena zředěnou vývojkou, zachytíme
jasné spektrum spojité.
Účinky pohlceného světla.
Konečně spektrálních čar emissních ab
sorpčních lze souditi relativní pohyb zdroje vzhledem pozorovateli
(str. Energie
pohlceného světla epásobvie chemcké změny některých látkách. Nenáležela žádnému tehdy známému prvku. části zelené, modré, fialové svítí roztok
jasným zelenavým světlem. různých částí slunečního
neb obloukového spektra vložme několik stejných teploměrů, jejichž
nádobky jsou dobře začerněny.
Energie absorbovaného světlu mění některých látkách světlo jiné
barvy. Tomuto zjevu říkáme fosforescence. Nádobku roztokem fiuoresceinu, mírně zásaditým, vkládejme
na různá místa spektra. Úkaz tento slove fluorescence. Tato čára byla ve
druhé polovici minulého století pozorována spektroskopicky při zatmění
Slunce.indigová. určité době poznáme, každý teploměr
ukazuje vyšší teplotu, než okolní vzduch. Takové
látky, jak pravíme, jsou světlo citlivé.), Světlem mění rozpustnost
chromované gelatiny, bílku, arabské gumy atd.e vzdá
lenosti.
Látka vydává slaboučké světlo potom, když spektrum zhasíme. 1800. Nejmenší
jest světle fialovém, největší světle červeném. 105. Památnou skvělou žlutou čarou označenou (Dz) 587-6 ///*
vyniká emissní spektrum helia Geisslerově trubici.
. 56.
2.). krátké době počne proužek černati fialové
části spektra, kdežto červené paprsky jsou dlouho bez účinku. Energie pohlceného
světla mění energii tepelnou.) Lépe
k těmto pokusům hodí thermoelektrický sloup nebo bolometr (str.
a 62. Zdroj světelný může býti jakkoliv daleko, třeba nepřístupný.
4. posledních
létech byla spektrální analyse mocnou podporou při objevení rozlišení
vzácných netečných prvků plynných argonu, helia, kryptonu, neonu xe
nónu. 1895
objevil anglický chemik týž plynný prvek minerálu kleveitu
také Zemi.
Užití spektrální analyse při bessemeraci, astrofysice atd. Zvýšení teploty není všech místech spektra stejné.
Všech těchto účinků pohlcených světelných paprsků možno použiti
k záření, které subjektivně pozorujeme-
o m.
Druhou předností spektrální analyse jest u. 68.
3.),. Účinkem světla mění dočasně galvanický odpor selénu (str.).,
že příslušný prvek, který byl nazván helium, jenom Slunci. Nej
účinnější jsou paprsky modré fialové
