Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
posledních
létech byla spektrální analyse mocnou podporou při objevení rozlišení
vzácných netečných prvků plynných argonu, helia, kryptonu, neonu xe
nónu.
a 62. Tato čára byla ve
druhé polovici minulého století pozorována spektroskopicky při zatmění
Slunce.
Druhou předností spektrální analyse jest u. Zvýšení teploty není všech místech spektra stejné.
4. Úkaz tento slove fluorescence. Trubici se
sirníkem vápenatým vkládejme nějaký čas různé části spektra. Nej
účinnější jsou paprsky modré fialové.),.), Světlem mění rozpustnost
chromované gelatiny, bílku, arabské gumy atd.e vzdá
lenosti. Účinkem světla mění dočasně galvanický odpor selénu (str. Později spektrální analysí bylo nalezeno gallium.
Užití spektrální analyse při bessemeraci, astrofysice atd.
. Tomuto zjevu říkáme fosforescence.
Účinky pohlceného světla. Nenáležela žádnému tehdy známému prvku. 215. určité době poznáme, každý teploměr
ukazuje vyšší teplotu, než okolní vzduch. Památnou skvělou žlutou čarou označenou (Dz) 587-6 ///*
vyniká emissní spektrum helia Geisslerově trubici.).
Energie absorbovaného světlu mění některých látkách světlo jiné
barvy. 1895
objevil anglický chemik týž plynný prvek minerálu kleveitu
také Zemi.
světlem ionisuje vzduch (str. Nádobku roztokem fiuoresceinu, mírně zásaditým, vkládejme
na různá místa spektra. Proto bylo domnění. krátké době počne proužek černati fialové
části spektra, kdežto červené paprsky jsou dlouho bez účinku.
2. 56. Energie
pohlceného světla epásobvie chemcké změny některých látkách.
Všech těchto účinků pohlcených světelných paprsků možno použiti
k záření, které subjektivně pozorujeme-
o m. 68.
Látka vydává slaboučké světlo potom, když spektrum zhasíme. Zdroj světelný může býti jakkoliv daleko, třeba nepřístupný.indigová. 105. Nejmenší
jest světle fialovém, největší světle červeném.
3. části zelené, modré, fialové svítí roztok
jasným zelenavým světlem.).,
že příslušný prvek, který byl nazván helium, jenom Slunci.) Lépe
k těmto pokusům hodí thermoelektrický sloup nebo bolometr (str. proužek málo citlivého bromostříbrnatého papíru fotografického,
jehož citlivá vrstva jest mírně smočena zředěnou vývojkou, zachytíme
jasné spektrum spojité. různých částí slunečního
neb obloukového spektra vložme několik stejných teploměrů, jejichž
nádobky jsou dobře začerněny. Takové
látky, jak pravíme, jsou světlo citlivé. Energie pohlceného
světla mění energii tepelnou. 1800.
Konečně spektrálních čar emissních ab
sorpčních lze souditi relativní pohyb zdroje vzhledem pozorovateli
(str
