Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Energie pohlceného
světla mění energii tepelnou.
Účinky pohlceného světla.
Energie absorbovaného světlu mění některých látkách světlo jiné
barvy.),.
Látka vydává slaboučké světlo potom, když spektrum zhasíme.
. 215.), Světlem mění rozpustnost
chromované gelatiny, bílku, arabské gumy atd. Nádobku roztokem fiuoresceinu, mírně zásaditým, vkládejme
na různá místa spektra.indigová.
Všech těchto účinků pohlcených světelných paprsků možno použiti
k záření, které subjektivně pozorujeme-
o m. 56. Účinkem světla mění dočasně galvanický odpor selénu (str. různých částí slunečního
neb obloukového spektra vložme několik stejných teploměrů, jejichž
nádobky jsou dobře začerněny. posledních
létech byla spektrální analyse mocnou podporou při objevení rozlišení
vzácných netečných prvků plynných argonu, helia, kryptonu, neonu xe
nónu. určité době poznáme, každý teploměr
ukazuje vyšší teplotu, než okolní vzduch.
Užití spektrální analyse při bessemeraci, astrofysice atd.
3.
a 62. Nej
účinnější jsou paprsky modré fialové.,
že příslušný prvek, který byl nazván helium, jenom Slunci.
2.
Konečně spektrálních čar emissních ab
sorpčních lze souditi relativní pohyb zdroje vzhledem pozorovateli
(str. Úkaz tento slove fluorescence. Památnou skvělou žlutou čarou označenou (Dz) 587-6 ///*
vyniká emissní spektrum helia Geisslerově trubici. Nenáležela žádnému tehdy známému prvku.
světlem ionisuje vzduch (str. části zelené, modré, fialové svítí roztok
jasným zelenavým světlem. Zvýšení teploty není všech místech spektra stejné. Trubici se
sirníkem vápenatým vkládejme nějaký čas různé části spektra.e vzdá
lenosti. 1800. Proto bylo domnění. Takové
látky, jak pravíme, jsou světlo citlivé. Energie
pohlceného světla epásobvie chemcké změny některých látkách. Nejmenší
jest světle fialovém, největší světle červeném.
4. 68. Tato čára byla ve
druhé polovici minulého století pozorována spektroskopicky při zatmění
Slunce.) Lépe
k těmto pokusům hodí thermoelektrický sloup nebo bolometr (str. Později spektrální analysí bylo nalezeno gallium.). 105.). 1895
objevil anglický chemik týž plynný prvek minerálu kleveitu
také Zemi. proužek málo citlivého bromostříbrnatého papíru fotografického,
jehož citlivá vrstva jest mírně smočena zředěnou vývojkou, zachytíme
jasné spektrum spojité. krátké době počne proužek černati fialové
části spektra, kdežto červené paprsky jsou dlouho bez účinku. Tomuto zjevu říkáme fosforescence.
Druhou předností spektrální analyse jest u. Zdroj světelný může býti jakkoliv daleko, třeba nepřístupný
