Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Trubici se
sirníkem vápenatým vkládejme nějaký čas různé části spektra. Později spektrální analysí bylo nalezeno gallium.
Energie absorbovaného světlu mění některých látkách světlo jiné
barvy.indigová. proužek málo citlivého bromostříbrnatého papíru fotografického,
jehož citlivá vrstva jest mírně smočena zředěnou vývojkou, zachytíme
jasné spektrum spojité.
Účinky pohlceného světla. Zvýšení teploty není všech místech spektra stejné.e vzdá
lenosti.
2.
Konečně spektrálních čar emissních ab
sorpčních lze souditi relativní pohyb zdroje vzhledem pozorovateli
(str.).),.
3. 1895
objevil anglický chemik týž plynný prvek minerálu kleveitu
také Zemi. Úkaz tento slove fluorescence. 68. krátké době počne proužek černati fialové
části spektra, kdežto červené paprsky jsou dlouho bez účinku.
světlem ionisuje vzduch (str. 215.
a 62.
Látka vydává slaboučké světlo potom, když spektrum zhasíme. 1800.), Světlem mění rozpustnost
chromované gelatiny, bílku, arabské gumy atd. Účinkem světla mění dočasně galvanický odpor selénu (str. určité době poznáme, každý teploměr
ukazuje vyšší teplotu, než okolní vzduch.,
že příslušný prvek, který byl nazván helium, jenom Slunci.). Takové
látky, jak pravíme, jsou světlo citlivé. Nádobku roztokem fiuoresceinu, mírně zásaditým, vkládejme
na různá místa spektra. různých částí slunečního
neb obloukového spektra vložme několik stejných teploměrů, jejichž
nádobky jsou dobře začerněny. Památnou skvělou žlutou čarou označenou (Dz) 587-6 ///*
vyniká emissní spektrum helia Geisslerově trubici. Nej
účinnější jsou paprsky modré fialové. Tato čára byla ve
druhé polovici minulého století pozorována spektroskopicky při zatmění
Slunce. 56. Proto bylo domnění. posledních
létech byla spektrální analyse mocnou podporou při objevení rozlišení
vzácných netečných prvků plynných argonu, helia, kryptonu, neonu xe
nónu.) Lépe
k těmto pokusům hodí thermoelektrický sloup nebo bolometr (str. Nenáležela žádnému tehdy známému prvku. části zelené, modré, fialové svítí roztok
jasným zelenavým světlem.
Užití spektrální analyse při bessemeraci, astrofysice atd. Zdroj světelný může býti jakkoliv daleko, třeba nepřístupný.
Všech těchto účinků pohlcených světelných paprsků možno použiti
k záření, které subjektivně pozorujeme-
o m.
. Energie pohlceného
světla mění energii tepelnou. Nejmenší
jest světle fialovém, největší světle červeném.
4.
Druhou předností spektrální analyse jest u. Energie
pohlceného světla epásobvie chemcké změny některých látkách. 105. Tomuto zjevu říkáme fosforescence
