Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
různých částí slunečního
neb obloukového spektra vložme několik stejných teploměrů, jejichž
nádobky jsou dobře začerněny.). 1895
objevil anglický chemik týž plynný prvek minerálu kleveitu
také Zemi.
Všech těchto účinků pohlcených světelných paprsků možno použiti
k záření, které subjektivně pozorujeme-
o m. Později spektrální analysí bylo nalezeno gallium. Tato čára byla ve
druhé polovici minulého století pozorována spektroskopicky při zatmění
Slunce.
Účinky pohlceného světla.
a 62. krátké době počne proužek černati fialové
části spektra, kdežto červené paprsky jsou dlouho bez účinku. Trubici se
sirníkem vápenatým vkládejme nějaký čas různé části spektra.
Užití spektrální analyse při bessemeraci, astrofysice atd.
Druhou předností spektrální analyse jest u. Nejmenší
jest světle fialovém, největší světle červeném.
Látka vydává slaboučké světlo potom, když spektrum zhasíme.e vzdá
lenosti. posledních
létech byla spektrální analyse mocnou podporou při objevení rozlišení
vzácných netečných prvků plynných argonu, helia, kryptonu, neonu xe
nónu. části zelené, modré, fialové svítí roztok
jasným zelenavým světlem. Úkaz tento slove fluorescence. určité době poznáme, každý teploměr
ukazuje vyšší teplotu, než okolní vzduch.). Energie
pohlceného světla epásobvie chemcké změny některých látkách.,
že příslušný prvek, který byl nazván helium, jenom Slunci.
Konečně spektrálních čar emissních ab
sorpčních lze souditi relativní pohyb zdroje vzhledem pozorovateli
(str.
4. 215.
. Proto bylo domnění. Nenáležela žádnému tehdy známému prvku. 105.
Energie absorbovaného světlu mění některých látkách světlo jiné
barvy. Nej
účinnější jsou paprsky modré fialové.
3. Takové
látky, jak pravíme, jsou světlo citlivé.) Lépe
k těmto pokusům hodí thermoelektrický sloup nebo bolometr (str.),. Účinkem světla mění dočasně galvanický odpor selénu (str. 68. Tomuto zjevu říkáme fosforescence.indigová. Zvýšení teploty není všech místech spektra stejné.), Světlem mění rozpustnost
chromované gelatiny, bílku, arabské gumy atd. proužek málo citlivého bromostříbrnatého papíru fotografického,
jehož citlivá vrstva jest mírně smočena zředěnou vývojkou, zachytíme
jasné spektrum spojité. 56. Památnou skvělou žlutou čarou označenou (Dz) 587-6 ///*
vyniká emissní spektrum helia Geisslerově trubici. Nádobku roztokem fiuoresceinu, mírně zásaditým, vkládejme
na různá místa spektra. 1800.
2. Zdroj světelný může býti jakkoliv daleko, třeba nepřístupný.
světlem ionisuje vzduch (str. Energie pohlceného
světla mění energii tepelnou
