Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Energie pohlceného
světla mění energii tepelnou. Tomuto zjevu říkáme fosforescence. Zdroj světelný může býti jakkoliv daleko, třeba nepřístupný. krátké době počne proužek černati fialové
části spektra, kdežto červené paprsky jsou dlouho bez účinku. určité době poznáme, každý teploměr
ukazuje vyšší teplotu, než okolní vzduch. posledních
létech byla spektrální analyse mocnou podporou při objevení rozlišení
vzácných netečných prvků plynných argonu, helia, kryptonu, neonu xe
nónu.e vzdá
lenosti. Energie
pohlceného světla epásobvie chemcké změny některých látkách.
Látka vydává slaboučké světlo potom, když spektrum zhasíme.
a 62.indigová. Účinkem světla mění dočasně galvanický odpor selénu (str. Nejmenší
jest světle fialovém, největší světle červeném.
3. různých částí slunečního
neb obloukového spektra vložme několik stejných teploměrů, jejichž
nádobky jsou dobře začerněny. Úkaz tento slove fluorescence.
Druhou předností spektrální analyse jest u. Nenáležela žádnému tehdy známému prvku.
Všech těchto účinků pohlcených světelných paprsků možno použiti
k záření, které subjektivně pozorujeme-
o m.) Lépe
k těmto pokusům hodí thermoelektrický sloup nebo bolometr (str. Zvýšení teploty není všech místech spektra stejné. Tato čára byla ve
druhé polovici minulého století pozorována spektroskopicky při zatmění
Slunce. Proto bylo domnění. 68.
2.
světlem ionisuje vzduch (str. Takové
látky, jak pravíme, jsou světlo citlivé. Památnou skvělou žlutou čarou označenou (Dz) 587-6 ///*
vyniká emissní spektrum helia Geisslerově trubici.). 1800. Později spektrální analysí bylo nalezeno gallium. části zelené, modré, fialové svítí roztok
jasným zelenavým světlem.
Konečně spektrálních čar emissních ab
sorpčních lze souditi relativní pohyb zdroje vzhledem pozorovateli
(str. Nádobku roztokem fiuoresceinu, mírně zásaditým, vkládejme
na různá místa spektra.
Účinky pohlceného světla. 1895
objevil anglický chemik týž plynný prvek minerálu kleveitu
také Zemi.). 105.),.
4. 215.), Světlem mění rozpustnost
chromované gelatiny, bílku, arabské gumy atd.,
že příslušný prvek, který byl nazván helium, jenom Slunci. Nej
účinnější jsou paprsky modré fialové. Trubici se
sirníkem vápenatým vkládejme nějaký čas různé části spektra.
Užití spektrální analyse při bessemeraci, astrofysice atd.
Energie absorbovaného světlu mění některých látkách světlo jiné
barvy. proužek málo citlivého bromostříbrnatého papíru fotografického,
jehož citlivá vrstva jest mírně smočena zředěnou vývojkou, zachytíme
jasné spektrum spojité.
. 56
