Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Tomuto zjevu říkáme fosforescence.
světlem ionisuje vzduch (str.
2. Tato čára byla ve
druhé polovici minulého století pozorována spektroskopicky při zatmění
Slunce. posledních
létech byla spektrální analyse mocnou podporou při objevení rozlišení
vzácných netečných prvků plynných argonu, helia, kryptonu, neonu xe
nónu.),.
Druhou předností spektrální analyse jest u. 56. Účinkem světla mění dočasně galvanický odpor selénu (str. Energie pohlceného
světla mění energii tepelnou. Úkaz tento slove fluorescence.
. Proto bylo domnění. Takové
látky, jak pravíme, jsou světlo citlivé. Později spektrální analysí bylo nalezeno gallium. 1895
objevil anglický chemik týž plynný prvek minerálu kleveitu
také Zemi. Energie
pohlceného světla epásobvie chemcké změny některých látkách.
3.
Konečně spektrálních čar emissních ab
sorpčních lze souditi relativní pohyb zdroje vzhledem pozorovateli
(str. Nejmenší
jest světle fialovém, největší světle červeném. Trubici se
sirníkem vápenatým vkládejme nějaký čas různé části spektra.e vzdá
lenosti.
Všech těchto účinků pohlcených světelných paprsků možno použiti
k záření, které subjektivně pozorujeme-
o m.
Užití spektrální analyse při bessemeraci, astrofysice atd. Památnou skvělou žlutou čarou označenou (Dz) 587-6 ///*
vyniká emissní spektrum helia Geisslerově trubici.
a 62.
Látka vydává slaboučké světlo potom, když spektrum zhasíme. Nej
účinnější jsou paprsky modré fialové.). části zelené, modré, fialové svítí roztok
jasným zelenavým světlem. Nenáležela žádnému tehdy známému prvku.), Světlem mění rozpustnost
chromované gelatiny, bílku, arabské gumy atd.
Energie absorbovaného světlu mění některých látkách světlo jiné
barvy.
Účinky pohlceného světla. různých částí slunečního
neb obloukového spektra vložme několik stejných teploměrů, jejichž
nádobky jsou dobře začerněny. krátké době počne proužek černati fialové
části spektra, kdežto červené paprsky jsou dlouho bez účinku. 215.) Lépe
k těmto pokusům hodí thermoelektrický sloup nebo bolometr (str.,
že příslušný prvek, který byl nazván helium, jenom Slunci. 68. 1800. určité době poznáme, každý teploměr
ukazuje vyšší teplotu, než okolní vzduch. Nádobku roztokem fiuoresceinu, mírně zásaditým, vkládejme
na různá místa spektra. Zdroj světelný může býti jakkoliv daleko, třeba nepřístupný. 105. Zvýšení teploty není všech místech spektra stejné.).
4.indigová. proužek málo citlivého bromostříbrnatého papíru fotografického,
jehož citlivá vrstva jest mírně smočena zředěnou vývojkou, zachytíme
jasné spektrum spojité
