Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
V Bunsenově plameni lze dokázati 1/14,000. Zakrytím polo
vice skuliny obdržíme nad sebou současně obě sodíku,
emissní absorpční. Také páry plyny pohlcují
ivečlo (páry jodové neb kysličník dusičelý) mají absorpční čárové
spektrum. Spektrální analysí objevil nové prvky
•caesium rubidium. Výhodou jeho jest, vzniká é
t Tato okolnost jest důležitá při sloučeninách, které při vyšších
teplotách rozkládají.
Látky tuhé kapalné pohlcují Velikost
absorpce záleží jakosti látky, ale také koncentraci barviva"~a~iia
"tloušťce vrstvy, kterou bílé světlo prochází. Výsledné spektrum slove absorpční. Zauiímá-li absorpčním spektru mavá
č místo, kde emissním spektru bývá jasná čára známého prvků,
je důkazem, bílé světlo prošlo prostředím, jež obsahuje týž prvek
v plynném stavu.
Následkem kontrastu okolím zdá však jednom případě čára téže
jasnosti tmavá, druhém světlá. Podle polohy
j čar spektru emissním soudí se, které látky svítícím
plynném zdroji jsou přítomny.).
Velmi důležitý vzt mezi absorpcí emissí světla lze do-
kázati tímto pokusem: Prochází-li nátriovým plamenem, který má
menší teplotu než kladný uhlík, bílé světlo obloukové lampy, objeví
se spojitém spektru tmavá čára právě tom místě, kam padá slabá
žlutá čára sodíková, zastíníme-li světlo obloukové lampy.
Odtud vyplývá důležitá věta: Nátriové páry (vůbec veškeré plyny) po
hlcují světlo téže délky vlny, které samy vysílají, kdežto paprsky jiných
délek vlny beze změny propouštějí. Absorpční spektrum právě tak charakteristickým znakem
“latky jako spektrum emissní. Jiní chemikové našli thallium, indium.]
Spektrální analyse. pozorování spekter emissních absorpčních
spočívá velmi důležitá chemická methoda, zv. Spektrální
•analyse užívá reakci jen některých charakteristických čar, které jsou
poměrně nejstálejší. Jmény tě
mito vyznačena, jest barva hlavních čar spektru, modrá, červená, zelená,
. Látkám tuhým kapalným přísluší absorpční
spektrum značnými neostře ohraničenými, látky plynné mají
často absorpční spektrum Také spektrum Slunce jest spektrem
absorpčním (str.) aul 1849; I860. Absorpce děje é
teploty.■světla.000 sodíku. 212. kvalitativní spektrální
analyse, jejímiž zakladateli jsou Bunsen.
Předností spektrální analyse jest veliká její Stačí
zcela nepatrné množství látky, aby její spektrální reakce objevila. Všimneme-li dobře tmavé čáry spektru prvním
a světlé čáry spektru druhém, poznáme, mají stejnou intensitu,
což přirozeno, poněvadž obě místa padá světlo nátriového plamene. (Obdoba resonančních úkazů me
chanice akustice. Tento úkaz slove “
