Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Absorpční spektrum právě tak charakteristickým znakem
“latky jako spektrum emissní. Výhodou jeho jest, vzniká é
t Tato okolnost jest důležitá při sloučeninách, které při vyšších
teplotách rozkládají. Zauiímá-li absorpčním spektru mavá
č místo, kde emissním spektru bývá jasná čára známého prvků,
je důkazem, bílé světlo prošlo prostředím, jež obsahuje týž prvek
v plynném stavu. Absorpce děje é
teploty. Spektrální analysí objevil nové prvky
•caesium rubidium. Podle polohy
j čar spektru emissním soudí se, které látky svítícím
plynném zdroji jsou přítomny. Také páry plyny pohlcují
ivečlo (páry jodové neb kysličník dusičelý) mají absorpční čárové
spektrum.
Předností spektrální analyse jest veliká její Stačí
zcela nepatrné množství látky, aby její spektrální reakce objevila.
Následkem kontrastu okolím zdá však jednom případě čára téže
jasnosti tmavá, druhém světlá. Výsledné spektrum slove absorpční.
Velmi důležitý vzt mezi absorpcí emissí světla lze do-
kázati tímto pokusem: Prochází-li nátriovým plamenem, který má
menší teplotu než kladný uhlík, bílé světlo obloukové lampy, objeví
se spojitém spektru tmavá čára právě tom místě, kam padá slabá
žlutá čára sodíková, zastíníme-li světlo obloukové lampy.000 sodíku.
V Bunsenově plameni lze dokázati 1/14,000. 212. pozorování spekter emissních absorpčních
spočívá velmi důležitá chemická methoda, zv. Jiní chemikové našli thallium, indium. Všimneme-li dobře tmavé čáry spektru prvním
a světlé čáry spektru druhém, poznáme, mají stejnou intensitu,
což přirozeno, poněvadž obě místa padá světlo nátriového plamene.
Odtud vyplývá důležitá věta: Nátriové páry (vůbec veškeré plyny) po
hlcují světlo téže délky vlny, které samy vysílají, kdežto paprsky jiných
délek vlny beze změny propouštějí.]
Spektrální analyse.
Látky tuhé kapalné pohlcují Velikost
absorpce záleží jakosti látky, ale také koncentraci barviva"~a~iia
"tloušťce vrstvy, kterou bílé světlo prochází.) aul 1849; I860. Jmény tě
mito vyznačena, jest barva hlavních čar spektru, modrá, červená, zelená,
.). kvalitativní spektrální
analyse, jejímiž zakladateli jsou Bunsen.■světla. (Obdoba resonančních úkazů me
chanice akustice. Zakrytím polo
vice skuliny obdržíme nad sebou současně obě sodíku,
emissní absorpční. Látkám tuhým kapalným přísluší absorpční
spektrum značnými neostře ohraničenými, látky plynné mají
často absorpční spektrum Také spektrum Slunce jest spektrem
absorpčním (str. Spektrální
•analyse užívá reakci jen některých charakteristických čar, které jsou
poměrně nejstálejší. Tento úkaz slove “
