Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Také páry plyny pohlcují
ivečlo (páry jodové neb kysličník dusičelý) mají absorpční čárové
spektrum. 212. kvalitativní spektrální
analyse, jejímiž zakladateli jsou Bunsen. pozorování spekter emissních absorpčních
spočívá velmi důležitá chemická methoda, zv.
Látky tuhé kapalné pohlcují Velikost
absorpce záleží jakosti látky, ale také koncentraci barviva"~a~iia
"tloušťce vrstvy, kterou bílé světlo prochází. (Obdoba resonančních úkazů me
chanice akustice. Látkám tuhým kapalným přísluší absorpční
spektrum značnými neostře ohraničenými, látky plynné mají
často absorpční spektrum Také spektrum Slunce jest spektrem
absorpčním (str.) aul 1849; I860.■světla.
Odtud vyplývá důležitá věta: Nátriové páry (vůbec veškeré plyny) po
hlcují světlo téže délky vlny, které samy vysílají, kdežto paprsky jiných
délek vlny beze změny propouštějí. Tento úkaz slove “.
Velmi důležitý vzt mezi absorpcí emissí světla lze do-
kázati tímto pokusem: Prochází-li nátriovým plamenem, který má
menší teplotu než kladný uhlík, bílé světlo obloukové lampy, objeví
se spojitém spektru tmavá čára právě tom místě, kam padá slabá
žlutá čára sodíková, zastíníme-li světlo obloukové lampy. Absorpční spektrum právě tak charakteristickým znakem
“latky jako spektrum emissní. Všimneme-li dobře tmavé čáry spektru prvním
a světlé čáry spektru druhém, poznáme, mají stejnou intensitu,
což přirozeno, poněvadž obě místa padá světlo nátriového plamene.000 sodíku.).]
Spektrální analyse. Jiní chemikové našli thallium, indium. Absorpce děje é
teploty. Výsledné spektrum slove absorpční.
Předností spektrální analyse jest veliká její Stačí
zcela nepatrné množství látky, aby její spektrální reakce objevila. Výhodou jeho jest, vzniká é
t Tato okolnost jest důležitá při sloučeninách, které při vyšších
teplotách rozkládají. Zauiímá-li absorpčním spektru mavá
č místo, kde emissním spektru bývá jasná čára známého prvků,
je důkazem, bílé světlo prošlo prostředím, jež obsahuje týž prvek
v plynném stavu. Jmény tě
mito vyznačena, jest barva hlavních čar spektru, modrá, červená, zelená,
.
V Bunsenově plameni lze dokázati 1/14,000. Podle polohy
j čar spektru emissním soudí se, které látky svítícím
plynném zdroji jsou přítomny. Spektrální analysí objevil nové prvky
•caesium rubidium. Zakrytím polo
vice skuliny obdržíme nad sebou současně obě sodíku,
emissní absorpční. Spektrální
•analyse užívá reakci jen některých charakteristických čar, které jsou
poměrně nejstálejší.
Následkem kontrastu okolím zdá však jednom případě čára téže
jasnosti tmavá, druhém světlá
