Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
kvalitativní spektrální
analyse, jejímiž zakladateli jsou Bunsen. 212. Jiní chemikové našli thallium, indium. Výhodou jeho jest, vzniká é
t Tato okolnost jest důležitá při sloučeninách, které při vyšších
teplotách rozkládají.). Výsledné spektrum slove absorpční. Tento úkaz slove “.
V Bunsenově plameni lze dokázati 1/14,000. Všimneme-li dobře tmavé čáry spektru prvním
a světlé čáry spektru druhém, poznáme, mají stejnou intensitu,
což přirozeno, poněvadž obě místa padá světlo nátriového plamene. Zakrytím polo
vice skuliny obdržíme nad sebou současně obě sodíku,
emissní absorpční.
Následkem kontrastu okolím zdá však jednom případě čára téže
jasnosti tmavá, druhém světlá. pozorování spekter emissních absorpčních
spočívá velmi důležitá chemická methoda, zv. Spektrální analysí objevil nové prvky
•caesium rubidium. Zauiímá-li absorpčním spektru mavá
č místo, kde emissním spektru bývá jasná čára známého prvků,
je důkazem, bílé světlo prošlo prostředím, jež obsahuje týž prvek
v plynném stavu.
Látky tuhé kapalné pohlcují Velikost
absorpce záleží jakosti látky, ale také koncentraci barviva"~a~iia
"tloušťce vrstvy, kterou bílé světlo prochází. Podle polohy
j čar spektru emissním soudí se, které látky svítícím
plynném zdroji jsou přítomny.]
Spektrální analyse.■světla. (Obdoba resonančních úkazů me
chanice akustice. Látkám tuhým kapalným přísluší absorpční
spektrum značnými neostře ohraničenými, látky plynné mají
často absorpční spektrum Také spektrum Slunce jest spektrem
absorpčním (str. Spektrální
•analyse užívá reakci jen některých charakteristických čar, které jsou
poměrně nejstálejší. Jmény tě
mito vyznačena, jest barva hlavních čar spektru, modrá, červená, zelená,
. Absorpční spektrum právě tak charakteristickým znakem
“latky jako spektrum emissní.
Odtud vyplývá důležitá věta: Nátriové páry (vůbec veškeré plyny) po
hlcují světlo téže délky vlny, které samy vysílají, kdežto paprsky jiných
délek vlny beze změny propouštějí.) aul 1849; I860.
Velmi důležitý vzt mezi absorpcí emissí světla lze do-
kázati tímto pokusem: Prochází-li nátriovým plamenem, který má
menší teplotu než kladný uhlík, bílé světlo obloukové lampy, objeví
se spojitém spektru tmavá čára právě tom místě, kam padá slabá
žlutá čára sodíková, zastíníme-li světlo obloukové lampy.
Předností spektrální analyse jest veliká její Stačí
zcela nepatrné množství látky, aby její spektrální reakce objevila.000 sodíku. Absorpce děje é
teploty. Také páry plyny pohlcují
ivečlo (páry jodové neb kysličník dusičelý) mají absorpční čárové
spektrum
