Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
spojitém spektru promítací stěně chybějí
některé části. (Příl. spektrum sodíkové dvojící blízkých čar /),, Z)2
(se slabým nádechem spektra jejich okolí); elektrickém oblouku
napočítáme sodíkových čar mnohem více. (Spektrum rtuťové lampy,,
dusíku Geisslerově trubici. Páry jiných prvků,podarí rozežhaviti elektrickém oblouku.
Y obloukové lampě učiňme elektrodu kladnou prohlubně
její vložme kousek zinku. čára žlutá nátriová skládá se
ze dvou složek které rozpadají řadu velmi jemných po
družných čar. Spektra plynů pozorují
se nejsnáze použitím nichž jest tlak
0-1 0-3 Hg. Pravíme, prostředí pohltilo (absorbovalo) chybějící
. IV.
Spektra absorpční. Týž pokus vykonáme parami měděnými, které žhnou
v oblouku mezi měděnými elektrodami, neb parami barya, strontia,.). jiné teploty, tlaku, způsobu
vzbuzení) některé čáry zeslabí, jiné zesílí, některé zaniknou, jiné
se objeví, takže spektrum nabývá jiného vzhledu.) Při veliké dispersi objeví některá
spektrální čára čar. cestu bílých paprsků obloukové lampy
vložme průhledné (sklo, barevný roztok, zbar
venou gelatinu p.
Z četných prací spektrálních vyplyvají věty:
1. Spektrum obsahuje čáry pří
slušné všem součástem sobě. př.)
Čáry označují příslušnou délkou vlny, někdy také písmenami. Pro subjektivní pozorování pro foto
grafování spekter hodí přivésti páry svícení mocným m
v mezi elektrodami příslušného kovu. Takové spektrum slove pásové. (teploty, tlaku, atd. Někdy
jsou čáry tak hustě sebe seskupeny, při malé dispersi splývají
v barevný pás. čára nátriová délku vlny X(D^) 589-6ftfi, X(Da) 589-0fiu;
spektrum vodíku (příl. Sloučeninám
zpravidla náleží spektrum pásové.) Geisslerových trubicích skládá čar:
červené (Ha) 656-3, zelené (HP) 486T, tmavomodré (Jly) ~
434-1, fialové (Hd) 410-2, 397-0 vesměs uii. -»U 'úOt
Ve všech těchto případech pozoruje se' spektrum? čárové. změněných poměrů (na př.
2. Bunsenově plamenu
vyznačeno jest př.
natria, když příslušnou sloučeninu vložíme prohlubně kladné elektrody
(uhlíky pro plamencové lampy).
Ve spektrálních aneb jsou vyznačena
spektra prvků jejich sloučenin.
Na př. Spojí-li proud o
m aby lampy vycházelo světlo pouze zinkových par, po
zorujeme promítací stěně skvělé spektrum skládající řady ba
revných čar.) přísluší prvku neb
sloučenině stavu plynném čárové neb pásové spektrum, které
jest pro danou látku znakem. IV.Teplota Bunsenova plamene stačí jen dissociaci sloučenin kovů
alkalických