Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 205 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
) Při veliké dispersi objeví některá spektrální čára čar. Bunsenově plamenu vyznačeno jest př. (Příl. natria, když příslušnou sloučeninu vložíme prohlubně kladné elektrody (uhlíky pro plamencové lampy). Spektra plynů pozorují se nejsnáze použitím nichž jest tlak 0-1 0-3 Hg.). Někdy jsou čáry tak hustě sebe seskupeny, při malé dispersi splývají v barevný pás.) přísluší prvku neb sloučenině stavu plynném čárové neb pásové spektrum, které jest pro danou látku znakem. Pro subjektivní pozorování pro foto­ grafování spekter hodí přivésti páry svícení mocným m v mezi elektrodami příslušného kovu. -»U 'úOt Ve všech těchto případech pozoruje se' spektrum? čárové. IV. Takové spektrum slove pásové. čára nátriová délku vlny X(D^) 589-6ftfi, X(Da) 589-0fiu; spektrum vodíku (příl. Z četných prací spektrálních vyplyvají věty: 1.Teplota Bunsenova plamene stačí jen dissociaci sloučenin kovů alkalických. čára žlutá nátriová skládá se ze dvou složek které rozpadají řadu velmi jemných po­ družných čar. Sloučeninám zpravidla náleží spektrum pásové. př. jiné teploty, tlaku, způsobu vzbuzení) některé čáry zeslabí, jiné zesílí, některé zaniknou, jiné se objeví, takže spektrum nabývá jiného vzhledu. spojitém spektru promítací stěně chybějí některé části. změněných poměrů (na př. Páry jiných prvků,podarí rozežhaviti elektrickém oblouku. Spektrum obsahuje čáry pří­ slušné všem součástem sobě.) Geisslerových trubicích skládá čar: červené (Ha) 656-3, zelené (HP) 486T, tmavomodré (Jly) ~ 434-1, fialové (Hd) 410-2, 397-0 vesměs uii. IV. cestu bílých paprsků obloukové lampy vložme průhledné (sklo, barevný roztok, zbar­ venou gelatinu p. Pravíme, prostředí pohltilo (absorbovalo) chybějící . Spojí-li proud o m aby lampy vycházelo světlo pouze zinkových par, po­ zorujeme promítací stěně skvělé spektrum skládající řady ba­ revných čar. Spektra absorpční. Na př. (teploty, tlaku, atd. spektrum sodíkové dvojící blízkých čar /),, Z)2 (se slabým nádechem spektra jejich okolí); elektrickém oblouku napočítáme sodíkových čar mnohem více. Týž pokus vykonáme parami měděnými, které žhnou v oblouku mezi měděnými elektrodami, neb parami barya, strontia,. 2. Ve spektrálních aneb jsou vyznačena spektra prvků jejich sloučenin.) Čáry označují příslušnou délkou vlny, někdy také písmenami. Y obloukové lampě učiňme elektrodu kladnou prohlubně její vložme kousek zinku. (Spektrum rtuťové lampy,, dusíku Geisslerově trubici