Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
spektrum sodíkové dvojící blízkých čar /),, Z)2
(se slabým nádechem spektra jejich okolí); elektrickém oblouku
napočítáme sodíkových čar mnohem více.). Spektra plynů pozorují
se nejsnáze použitím nichž jest tlak
0-1 0-3 Hg.
Na př. IV. cestu bílých paprsků obloukové lampy
vložme průhledné (sklo, barevný roztok, zbar
venou gelatinu p. spojitém spektru promítací stěně chybějí
některé části.
Ve spektrálních aneb jsou vyznačena
spektra prvků jejich sloučenin.
2. Sloučeninám
zpravidla náleží spektrum pásové. jiné teploty, tlaku, způsobu
vzbuzení) některé čáry zeslabí, jiné zesílí, některé zaniknou, jiné
se objeví, takže spektrum nabývá jiného vzhledu. (Spektrum rtuťové lampy,,
dusíku Geisslerově trubici. Páry jiných prvků,podarí rozežhaviti elektrickém oblouku. IV.
Spektra absorpční. -»U 'úOt
Ve všech těchto případech pozoruje se' spektrum? čárové. Pravíme, prostředí pohltilo (absorbovalo) chybějící
.)
Čáry označují příslušnou délkou vlny, někdy také písmenami. Spojí-li proud o
m aby lampy vycházelo světlo pouze zinkových par, po
zorujeme promítací stěně skvělé spektrum skládající řady ba
revných čar. Pro subjektivní pozorování pro foto
grafování spekter hodí přivésti páry svícení mocným m
v mezi elektrodami příslušného kovu. (teploty, tlaku, atd.
Z četných prací spektrálních vyplyvají věty:
1. (Příl. Týž pokus vykonáme parami měděnými, které žhnou
v oblouku mezi měděnými elektrodami, neb parami barya, strontia,. čára žlutá nátriová skládá se
ze dvou složek které rozpadají řadu velmi jemných po
družných čar.) Geisslerových trubicích skládá čar:
červené (Ha) 656-3, zelené (HP) 486T, tmavomodré (Jly) ~
434-1, fialové (Hd) 410-2, 397-0 vesměs uii.) přísluší prvku neb
sloučenině stavu plynném čárové neb pásové spektrum, které
jest pro danou látku znakem. čára nátriová délku vlny X(D^) 589-6ftfi, X(Da) 589-0fiu;
spektrum vodíku (příl. změněných poměrů (na př.) Při veliké dispersi objeví některá
spektrální čára čar.Teplota Bunsenova plamene stačí jen dissociaci sloučenin kovů
alkalických. Takové spektrum slove pásové.
natria, když příslušnou sloučeninu vložíme prohlubně kladné elektrody
(uhlíky pro plamencové lampy). Spektrum obsahuje čáry pří
slušné všem součástem sobě. př. Bunsenově plamenu
vyznačeno jest př.
Y obloukové lampě učiňme elektrodu kladnou prohlubně
její vložme kousek zinku. Někdy
jsou čáry tak hustě sebe seskupeny, při malé dispersi splývají
v barevný pás
