Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
natria, když příslušnou sloučeninu vložíme prohlubně kladné elektrody
(uhlíky pro plamencové lampy). čára nátriová délku vlny X(D^) 589-6ftfi, X(Da) 589-0fiu;
spektrum vodíku (příl. (Příl. cestu bílých paprsků obloukové lampy
vložme průhledné (sklo, barevný roztok, zbar
venou gelatinu p.
Y obloukové lampě učiňme elektrodu kladnou prohlubně
její vložme kousek zinku. Páry jiných prvků,podarí rozežhaviti elektrickém oblouku.Teplota Bunsenova plamene stačí jen dissociaci sloučenin kovů
alkalických. př. Pro subjektivní pozorování pro foto
grafování spekter hodí přivésti páry svícení mocným m
v mezi elektrodami příslušného kovu. Bunsenově plamenu
vyznačeno jest př. spojitém spektru promítací stěně chybějí
některé části.). spektrum sodíkové dvojící blízkých čar /),, Z)2
(se slabým nádechem spektra jejich okolí); elektrickém oblouku
napočítáme sodíkových čar mnohem více. čára žlutá nátriová skládá se
ze dvou složek které rozpadají řadu velmi jemných po
družných čar. Takové spektrum slove pásové. IV.
Na př.) Při veliké dispersi objeví některá
spektrální čára čar.) Geisslerových trubicích skládá čar:
červené (Ha) 656-3, zelené (HP) 486T, tmavomodré (Jly) ~
434-1, fialové (Hd) 410-2, 397-0 vesměs uii. změněných poměrů (na př. Sloučeninám
zpravidla náleží spektrum pásové. (Spektrum rtuťové lampy,,
dusíku Geisslerově trubici. IV.)
Čáry označují příslušnou délkou vlny, někdy také písmenami.) přísluší prvku neb
sloučenině stavu plynném čárové neb pásové spektrum, které
jest pro danou látku znakem.
Z četných prací spektrálních vyplyvají věty:
1. Někdy
jsou čáry tak hustě sebe seskupeny, při malé dispersi splývají
v barevný pás. Spektra plynů pozorují
se nejsnáze použitím nichž jest tlak
0-1 0-3 Hg.
Ve spektrálních aneb jsou vyznačena
spektra prvků jejich sloučenin.
2. Týž pokus vykonáme parami měděnými, které žhnou
v oblouku mezi měděnými elektrodami, neb parami barya, strontia,. Spojí-li proud o
m aby lampy vycházelo světlo pouze zinkových par, po
zorujeme promítací stěně skvělé spektrum skládající řady ba
revných čar.
Spektra absorpční. -»U 'úOt
Ve všech těchto případech pozoruje se' spektrum? čárové. jiné teploty, tlaku, způsobu
vzbuzení) některé čáry zeslabí, jiné zesílí, některé zaniknou, jiné
se objeví, takže spektrum nabývá jiného vzhledu. Pravíme, prostředí pohltilo (absorbovalo) chybějící
. (teploty, tlaku, atd. Spektrum obsahuje čáry pří
slušné všem součástem sobě
