Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Takové spektrum slove pásové. IV. změněných poměrů (na př. Bunsenově plamenu
vyznačeno jest př.) přísluší prvku neb
sloučenině stavu plynném čárové neb pásové spektrum, které
jest pro danou látku znakem. (teploty, tlaku, atd. Spektra plynů pozorují
se nejsnáze použitím nichž jest tlak
0-1 0-3 Hg. -»U 'úOt
Ve všech těchto případech pozoruje se' spektrum? čárové. Týž pokus vykonáme parami měděnými, které žhnou
v oblouku mezi měděnými elektrodami, neb parami barya, strontia,. Pro subjektivní pozorování pro foto
grafování spekter hodí přivésti páry svícení mocným m
v mezi elektrodami příslušného kovu. (Příl. (Spektrum rtuťové lampy,,
dusíku Geisslerově trubici.
Z četných prací spektrálních vyplyvají věty:
1. IV. čára žlutá nátriová skládá se
ze dvou složek které rozpadají řadu velmi jemných po
družných čar. Sloučeninám
zpravidla náleží spektrum pásové. př.
Spektra absorpční. Páry jiných prvků,podarí rozežhaviti elektrickém oblouku.
Ve spektrálních aneb jsou vyznačena
spektra prvků jejich sloučenin. cestu bílých paprsků obloukové lampy
vložme průhledné (sklo, barevný roztok, zbar
venou gelatinu p. jiné teploty, tlaku, způsobu
vzbuzení) některé čáry zeslabí, jiné zesílí, některé zaniknou, jiné
se objeví, takže spektrum nabývá jiného vzhledu.
natria, když příslušnou sloučeninu vložíme prohlubně kladné elektrody
(uhlíky pro plamencové lampy).Teplota Bunsenova plamene stačí jen dissociaci sloučenin kovů
alkalických.) Geisslerových trubicích skládá čar:
červené (Ha) 656-3, zelené (HP) 486T, tmavomodré (Jly) ~
434-1, fialové (Hd) 410-2, 397-0 vesměs uii.
2. spektrum sodíkové dvojící blízkých čar /),, Z)2
(se slabým nádechem spektra jejich okolí); elektrickém oblouku
napočítáme sodíkových čar mnohem více.
Y obloukové lampě učiňme elektrodu kladnou prohlubně
její vložme kousek zinku. Pravíme, prostředí pohltilo (absorbovalo) chybějící
.) Při veliké dispersi objeví některá
spektrální čára čar. spojitém spektru promítací stěně chybějí
některé části.)
Čáry označují příslušnou délkou vlny, někdy také písmenami. Spojí-li proud o
m aby lampy vycházelo světlo pouze zinkových par, po
zorujeme promítací stěně skvělé spektrum skládající řady ba
revných čar. Někdy
jsou čáry tak hustě sebe seskupeny, při malé dispersi splývají
v barevný pás.). Spektrum obsahuje čáry pří
slušné všem součástem sobě. čára nátriová délku vlny X(D^) 589-6ftfi, X(Da) 589-0fiu;
spektrum vodíku (příl.
Na př
