Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Spojí-li proud o
m aby lampy vycházelo světlo pouze zinkových par, po
zorujeme promítací stěně skvělé spektrum skládající řady ba
revných čar. Pravíme, prostředí pohltilo (absorbovalo) chybějící
. spektrum sodíkové dvojící blízkých čar /),, Z)2
(se slabým nádechem spektra jejich okolí); elektrickém oblouku
napočítáme sodíkových čar mnohem více.). čára žlutá nátriová skládá se
ze dvou složek které rozpadají řadu velmi jemných po
družných čar. Páry jiných prvků,podarí rozežhaviti elektrickém oblouku. Týž pokus vykonáme parami měděnými, které žhnou
v oblouku mezi měděnými elektrodami, neb parami barya, strontia,. (Spektrum rtuťové lampy,,
dusíku Geisslerově trubici.
Z četných prací spektrálních vyplyvají věty:
1. Takové spektrum slove pásové. (teploty, tlaku, atd.) Při veliké dispersi objeví některá
spektrální čára čar.) Geisslerových trubicích skládá čar:
červené (Ha) 656-3, zelené (HP) 486T, tmavomodré (Jly) ~
434-1, fialové (Hd) 410-2, 397-0 vesměs uii.
Y obloukové lampě učiňme elektrodu kladnou prohlubně
její vložme kousek zinku.
natria, když příslušnou sloučeninu vložíme prohlubně kladné elektrody
(uhlíky pro plamencové lampy). změněných poměrů (na př. Spektrum obsahuje čáry pří
slušné všem součástem sobě. cestu bílých paprsků obloukové lampy
vložme průhledné (sklo, barevný roztok, zbar
venou gelatinu p. spojitém spektru promítací stěně chybějí
některé části.
2. Pro subjektivní pozorování pro foto
grafování spekter hodí přivésti páry svícení mocným m
v mezi elektrodami příslušného kovu. IV. Spektra plynů pozorují
se nejsnáze použitím nichž jest tlak
0-1 0-3 Hg.
Ve spektrálních aneb jsou vyznačena
spektra prvků jejich sloučenin. (Příl.Teplota Bunsenova plamene stačí jen dissociaci sloučenin kovů
alkalických.
Na př. Bunsenově plamenu
vyznačeno jest př. Sloučeninám
zpravidla náleží spektrum pásové. Někdy
jsou čáry tak hustě sebe seskupeny, při malé dispersi splývají
v barevný pás.)
Čáry označují příslušnou délkou vlny, někdy také písmenami. jiné teploty, tlaku, způsobu
vzbuzení) některé čáry zeslabí, jiné zesílí, některé zaniknou, jiné
se objeví, takže spektrum nabývá jiného vzhledu. -»U 'úOt
Ve všech těchto případech pozoruje se' spektrum? čárové.) přísluší prvku neb
sloučenině stavu plynném čárové neb pásové spektrum, které
jest pro danou látku znakem. čára nátriová délku vlny X(D^) 589-6ftfi, X(Da) 589-0fiu;
spektrum vodíku (příl. IV. př.
Spektra absorpční
