Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
). (teploty, tlaku, atd. (Spektrum rtuťové lampy,,
dusíku Geisslerově trubici. cestu bílých paprsků obloukové lampy
vložme průhledné (sklo, barevný roztok, zbar
venou gelatinu p. Někdy
jsou čáry tak hustě sebe seskupeny, při malé dispersi splývají
v barevný pás. jiné teploty, tlaku, způsobu
vzbuzení) některé čáry zeslabí, jiné zesílí, některé zaniknou, jiné
se objeví, takže spektrum nabývá jiného vzhledu. změněných poměrů (na př.Teplota Bunsenova plamene stačí jen dissociaci sloučenin kovů
alkalických.
Na př. Pro subjektivní pozorování pro foto
grafování spekter hodí přivésti páry svícení mocným m
v mezi elektrodami příslušného kovu. Spojí-li proud o
m aby lampy vycházelo světlo pouze zinkových par, po
zorujeme promítací stěně skvělé spektrum skládající řady ba
revných čar.) Při veliké dispersi objeví některá
spektrální čára čar.) přísluší prvku neb
sloučenině stavu plynném čárové neb pásové spektrum, které
jest pro danou látku znakem. (Příl. čára nátriová délku vlny X(D^) 589-6ftfi, X(Da) 589-0fiu;
spektrum vodíku (příl. IV.
Spektra absorpční. Týž pokus vykonáme parami měděnými, které žhnou
v oblouku mezi měděnými elektrodami, neb parami barya, strontia,. spojitém spektru promítací stěně chybějí
některé části. Sloučeninám
zpravidla náleží spektrum pásové. -»U 'úOt
Ve všech těchto případech pozoruje se' spektrum? čárové. IV.) Geisslerových trubicích skládá čar:
červené (Ha) 656-3, zelené (HP) 486T, tmavomodré (Jly) ~
434-1, fialové (Hd) 410-2, 397-0 vesměs uii. Bunsenově plamenu
vyznačeno jest př. čára žlutá nátriová skládá se
ze dvou složek které rozpadají řadu velmi jemných po
družných čar.)
Čáry označují příslušnou délkou vlny, někdy také písmenami.
Y obloukové lampě učiňme elektrodu kladnou prohlubně
její vložme kousek zinku. Spektrum obsahuje čáry pří
slušné všem součástem sobě.
Ve spektrálních aneb jsou vyznačena
spektra prvků jejich sloučenin. př. spektrum sodíkové dvojící blízkých čar /),, Z)2
(se slabým nádechem spektra jejich okolí); elektrickém oblouku
napočítáme sodíkových čar mnohem více. Spektra plynů pozorují
se nejsnáze použitím nichž jest tlak
0-1 0-3 Hg.
natria, když příslušnou sloučeninu vložíme prohlubně kladné elektrody
(uhlíky pro plamencové lampy). Pravíme, prostředí pohltilo (absorbovalo) chybějící
.
Z četných prací spektrálních vyplyvají věty:
1. Takové spektrum slove pásové.
2. Páry jiných prvků,podarí rozežhaviti elektrickém oblouku
