Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
)
Čáry označují příslušnou délkou vlny, někdy také písmenami.
Z četných prací spektrálních vyplyvají věty:
1. př. čára žlutá nátriová skládá se
ze dvou složek které rozpadají řadu velmi jemných po
družných čar. cestu bílých paprsků obloukové lampy
vložme průhledné (sklo, barevný roztok, zbar
venou gelatinu p.
2.
natria, když příslušnou sloučeninu vložíme prohlubně kladné elektrody
(uhlíky pro plamencové lampy). Pravíme, prostředí pohltilo (absorbovalo) chybějící
. Spojí-li proud o
m aby lampy vycházelo světlo pouze zinkových par, po
zorujeme promítací stěně skvělé spektrum skládající řady ba
revných čar. Bunsenově plamenu
vyznačeno jest př. Sloučeninám
zpravidla náleží spektrum pásové.). Spektrum obsahuje čáry pří
slušné všem součástem sobě. Pro subjektivní pozorování pro foto
grafování spekter hodí přivésti páry svícení mocným m
v mezi elektrodami příslušného kovu.Teplota Bunsenova plamene stačí jen dissociaci sloučenin kovů
alkalických. Spektra plynů pozorují
se nejsnáze použitím nichž jest tlak
0-1 0-3 Hg. -»U 'úOt
Ve všech těchto případech pozoruje se' spektrum? čárové.) Při veliké dispersi objeví některá
spektrální čára čar.
Spektra absorpční. Takové spektrum slove pásové. (teploty, tlaku, atd.) přísluší prvku neb
sloučenině stavu plynném čárové neb pásové spektrum, které
jest pro danou látku znakem. spojitém spektru promítací stěně chybějí
některé části.
Na př. jiné teploty, tlaku, způsobu
vzbuzení) některé čáry zeslabí, jiné zesílí, některé zaniknou, jiné
se objeví, takže spektrum nabývá jiného vzhledu.
Y obloukové lampě učiňme elektrodu kladnou prohlubně
její vložme kousek zinku. Týž pokus vykonáme parami měděnými, které žhnou
v oblouku mezi měděnými elektrodami, neb parami barya, strontia,. (Spektrum rtuťové lampy,,
dusíku Geisslerově trubici. čára nátriová délku vlny X(D^) 589-6ftfi, X(Da) 589-0fiu;
spektrum vodíku (příl. změněných poměrů (na př. IV. (Příl. Páry jiných prvků,podarí rozežhaviti elektrickém oblouku. spektrum sodíkové dvojící blízkých čar /),, Z)2
(se slabým nádechem spektra jejich okolí); elektrickém oblouku
napočítáme sodíkových čar mnohem více. IV.
Ve spektrálních aneb jsou vyznačena
spektra prvků jejich sloučenin.) Geisslerových trubicích skládá čar:
červené (Ha) 656-3, zelené (HP) 486T, tmavomodré (Jly) ~
434-1, fialové (Hd) 410-2, 397-0 vesměs uii. Někdy
jsou čáry tak hustě sebe seskupeny, při malé dispersi splývají
v barevný pás
