Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Takové spektrum slove pásové. př.) Geisslerových trubicích skládá čar:
červené (Ha) 656-3, zelené (HP) 486T, tmavomodré (Jly) ~
434-1, fialové (Hd) 410-2, 397-0 vesměs uii. jiné teploty, tlaku, způsobu
vzbuzení) některé čáry zeslabí, jiné zesílí, některé zaniknou, jiné
se objeví, takže spektrum nabývá jiného vzhledu.Teplota Bunsenova plamene stačí jen dissociaci sloučenin kovů
alkalických. Sloučeninám
zpravidla náleží spektrum pásové. cestu bílých paprsků obloukové lampy
vložme průhledné (sklo, barevný roztok, zbar
venou gelatinu p. Pro subjektivní pozorování pro foto
grafování spekter hodí přivésti páry svícení mocným m
v mezi elektrodami příslušného kovu. Spektra plynů pozorují
se nejsnáze použitím nichž jest tlak
0-1 0-3 Hg. Bunsenově plamenu
vyznačeno jest př.
2.) přísluší prvku neb
sloučenině stavu plynném čárové neb pásové spektrum, které
jest pro danou látku znakem. -»U 'úOt
Ve všech těchto případech pozoruje se' spektrum? čárové. (Příl.
Z četných prací spektrálních vyplyvají věty:
1. Pravíme, prostředí pohltilo (absorbovalo) chybějící
. čára nátriová délku vlny X(D^) 589-6ftfi, X(Da) 589-0fiu;
spektrum vodíku (příl.)
Čáry označují příslušnou délkou vlny, někdy také písmenami. změněných poměrů (na př. Týž pokus vykonáme parami měděnými, které žhnou
v oblouku mezi měděnými elektrodami, neb parami barya, strontia,. spektrum sodíkové dvojící blízkých čar /),, Z)2
(se slabým nádechem spektra jejich okolí); elektrickém oblouku
napočítáme sodíkových čar mnohem více.) Při veliké dispersi objeví některá
spektrální čára čar.
Na př.
natria, když příslušnou sloučeninu vložíme prohlubně kladné elektrody
(uhlíky pro plamencové lampy). čára žlutá nátriová skládá se
ze dvou složek které rozpadají řadu velmi jemných po
družných čar.
Y obloukové lampě učiňme elektrodu kladnou prohlubně
její vložme kousek zinku. IV. Spektrum obsahuje čáry pří
slušné všem součástem sobě. Páry jiných prvků,podarí rozežhaviti elektrickém oblouku. (Spektrum rtuťové lampy,,
dusíku Geisslerově trubici. (teploty, tlaku, atd. IV. Někdy
jsou čáry tak hustě sebe seskupeny, při malé dispersi splývají
v barevný pás.
Ve spektrálních aneb jsou vyznačena
spektra prvků jejich sloučenin. Spojí-li proud o
m aby lampy vycházelo světlo pouze zinkových par, po
zorujeme promítací stěně skvělé spektrum skládající řady ba
revných čar. spojitém spektru promítací stěně chybějí
některé části.
Spektra absorpční.)
