Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Pro subjektivní pozorování pro foto
grafování spekter hodí přivésti páry svícení mocným m
v mezi elektrodami příslušného kovu. Sloučeninám
zpravidla náleží spektrum pásové.) Geisslerových trubicích skládá čar:
červené (Ha) 656-3, zelené (HP) 486T, tmavomodré (Jly) ~
434-1, fialové (Hd) 410-2, 397-0 vesměs uii. jiné teploty, tlaku, způsobu
vzbuzení) některé čáry zeslabí, jiné zesílí, některé zaniknou, jiné
se objeví, takže spektrum nabývá jiného vzhledu. spektrum sodíkové dvojící blízkých čar /),, Z)2
(se slabým nádechem spektra jejich okolí); elektrickém oblouku
napočítáme sodíkových čar mnohem více. IV. Bunsenově plamenu
vyznačeno jest př. čára žlutá nátriová skládá se
ze dvou složek které rozpadají řadu velmi jemných po
družných čar. čára nátriová délku vlny X(D^) 589-6ftfi, X(Da) 589-0fiu;
spektrum vodíku (příl. změněných poměrů (na př.
Na př.) přísluší prvku neb
sloučenině stavu plynném čárové neb pásové spektrum, které
jest pro danou látku znakem. (teploty, tlaku, atd. (Spektrum rtuťové lampy,,
dusíku Geisslerově trubici. cestu bílých paprsků obloukové lampy
vložme průhledné (sklo, barevný roztok, zbar
venou gelatinu p.
Ve spektrálních aneb jsou vyznačena
spektra prvků jejich sloučenin. Spektrum obsahuje čáry pří
slušné všem součástem sobě.
2.)
Čáry označují příslušnou délkou vlny, někdy také písmenami.
Y obloukové lampě učiňme elektrodu kladnou prohlubně
její vložme kousek zinku. IV. spojitém spektru promítací stěně chybějí
některé části. Spojí-li proud o
m aby lampy vycházelo světlo pouze zinkových par, po
zorujeme promítací stěně skvělé spektrum skládající řady ba
revných čar. Týž pokus vykonáme parami měděnými, které žhnou
v oblouku mezi měděnými elektrodami, neb parami barya, strontia,. (Příl.
Z četných prací spektrálních vyplyvají věty:
1.Teplota Bunsenova plamene stačí jen dissociaci sloučenin kovů
alkalických.).
natria, když příslušnou sloučeninu vložíme prohlubně kladné elektrody
(uhlíky pro plamencové lampy). Spektra plynů pozorují
se nejsnáze použitím nichž jest tlak
0-1 0-3 Hg.) Při veliké dispersi objeví některá
spektrální čára čar.
Spektra absorpční. Pravíme, prostředí pohltilo (absorbovalo) chybějící
. Takové spektrum slove pásové. Někdy
jsou čáry tak hustě sebe seskupeny, při malé dispersi splývají
v barevný pás. Páry jiných prvků,podarí rozežhaviti elektrickém oblouku. -»U 'úOt
Ve všech těchto případech pozoruje se' spektrum? čárové. př
