Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Zprvu vysílá
světlo jen barvy červené, stoupající teplotou objevují spektru
světla oranžové, žluté, zelené, při bílém žáru, kdy jest teplota nej-
vyšší, jest spektrum spojité červeného kraje fialového.
S tra issn Pozorujme spektroskopem světlo, které
vysílá platinový drátek nebo plíšek elektricky rozežhavovaný.nami, umístěnou ohniskové rovině spojné čočky Trubice skulinou,
jejíž šířku lze šroubem měniti (obr.
Obr. Pro í
pozorování spektroskopem stačí vložiti plamene platinový drátek
s příslušnou roztavenou perlou neb asbestový proužek namočený do
alkoholického roztoku kychyňské soli. 205.
kladnému uhlíku obloukové lampě, světlu Drummondovu, Auerovu,
acetylénovému, petrolejovému atd.
Spektroskop opatřený děleným kruhem slove spektrometr. Spektrometr. ě
s náleží všem nebo látkám, které
jsou dostatečně př.) Pro některé případy jsou výhodné
spektroskopy pHtnohledné (obr. Postaví-li
se ohniskové rovině fotografická deska přiměřeně citlivá, lze
spektrum fotografovati. IV. Možno tak pozorovati př. Jde-li to,
pozorovati paprsky vycházející svítícího zdroje, promítne
se čočkou příslušná část zdroje skulinu. Plamen zbarví sytě žlutě; promítací stěně pozorovati
můžeme slabé spektrum žhoucích sodíkových, které
záleží jediném obrazu skuliny barvy žluté.
.
spektrum jednotlivých částí obloukového světla, Slunce pod.).)
2. (Příl.
Svazek rovnoběžných paprsků něho vystupujících dopadá hranol H
a dvojím lomu promění soustavu barevných rovnoběžných svazků.
V ohniskové rovině čočky vzniká skutečný obraz spektra čžf,
který pozoruje okulárem Aby bylo možno polohu určité části
spektra přesně stanovití, bývá ohniskové rovině postavena jemná
stupnice, kterou současně obrazem spektra pozorujeme. Kousek sodíku železné lžičce vložme plamene Bunsenova
hořáku. 205a), čočkou slove Tcollimátor. 199. (SpeMrograf
