Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
IV. Jejich spektrum jest podstatě zvláště konec
červený jest význačný. jsou jediné planety,
na nichž pozorovati lze podrobnosti. třídě třetí jsou pásy ostře ohraničené straně
lámavější; třídě čtvrté ostrá hranice pásu obrácena konci čer
venému. Někdy skupině jsou tři neb čtyři slunce, která
kolem svého hmotného středu krouží; někdy bývá některé nich úplně
tmavé. Sem náleží hvězdy nové. jeho velmi
měnlivém povrchu vynikají tmavé pásy kolem rovníku jako obrovská
mračna bílými tmavými tečkami. Povrch Martův jeví podivné tmavé rovné čáry, zvané »průplavy«
(vlašsky »canali«), jež mění, některé zdvojují. Která hvězdná třída náleží? 26-7.106krát
jasnější než Prokyon.Spektrum hvězd třídy druhé podobá slunečnímu, obsahujíc množ
ství tmavých čar, zejména kovových, vedle slabších čar vodíkových. Planet stálic prostým okem
nerozeznáme; jenom klidným svým třpytem snad prozradí. Spektroskopem
bylo poznáno, některé mlhoviny mají spektrum složené
z několika jasných čar, zejména vodíkových, mimo však neznámým
plynům (nebulium?) náležících. Podle Dopplerova principu mění pohybem zdroje délka vlny
a tedy poloha čar spektru. III. Do
této třídy náleží hvězdy Slunce, Arkturus, Pollux.
Ve spektru některých hvězd zříti po
ukazuje dvě stálice pohybu, často tak blízké, dalekohledy nelze
rozlišíti. této skupiny náleží krásná mlhovina
v Orionu. mlhoviny byly ohromně
vzdálené. 7. daleko
hledu jeví planety jako kruhové deštičky bud zcela aneb části osvět
lené. Měsíc. Spektrum jest sice jednoduché, ale poloha čar periodicky mění. Je-li průměr zemský rovný jsou průměry ostatních planet vy
jádřeny takto: Merkur 3/8, Venuše asi Mars 1/2, Jupiter 11, Saturn 9,
Uran Neptun Asteroidy mají průměry mnohem menší, Ceres, aste
roid největší, asi 3/ie.)
Úlohy. Mars nemá atmosféry ani takové
jako Země. největší planeta sluneční soustavy. Podružná
skupina hvězd spektrum absorpční emissní.)
2. Není dosud jejich
podstata známa, podařilo fotograficky zjistiti. Hvězdář uvádí, Slunce 77630. Komety. II. (Příl. Jiné mlhoviny, zejména zv.)
Mlhoviny jsou útvary neurčitě ohraničené, kterých nelze ani
nejmocnějšími dalekohledy jednotlivé stálice rozeznati.
Pečlivá pozorování ukazují, planety vnitřní,
n jsou pravděpodobně obklopeny velmi hustým ovzduším, které ne
propouští slunečních paprsků. spirální, jeví spektrum
se slaboučkými čarami absorpčními. Jejich typem jest mlhovina Andro-
medě.
(Příl. (Příl. Doba rotace činí
24h 27m. Venuše největším lesku jest asi hvězdné třídy.) Památná jest rozsáhlá
. 8. Zdá se, jakoby tyto. Kolikrát
září jasněji než nejjasnější stálice naší oblohy Sirius? (10-9kráte.)
Planety. Takové dvojhvězdy šlovou spektroskopické
(Prokyon, Capella).
Ve třídě třetí čtvrté jsou hvězdy ,
teploty nejnižší. Polární bílé »čepičky«, které martovského léta rychle mi
zejí, jsou snad tenké vrstvy tajícího sněhu aneb tuhého kysličníku uhli
čitého
