Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
106krát
jasnější než Prokyon. jeho velmi
měnlivém povrchu vynikají tmavé pásy kolem rovníku jako obrovská
mračna bílými tmavými tečkami.)
Planety. Je-li průměr zemský rovný jsou průměry ostatních planet vy
jádřeny takto: Merkur 3/8, Venuše asi Mars 1/2, Jupiter 11, Saturn 9,
Uran Neptun Asteroidy mají průměry mnohem menší, Ceres, aste
roid největší, asi 3/ie. Zdá se, jakoby tyto.
Ve spektru některých hvězd zříti po
ukazuje dvě stálice pohybu, často tak blízké, dalekohledy nelze
rozlišíti. 8. Hvězdář uvádí, Slunce 77630. Venuše největším lesku jest asi hvězdné třídy.)
Mlhoviny jsou útvary neurčitě ohraničené, kterých nelze ani
nejmocnějšími dalekohledy jednotlivé stálice rozeznati. jsou jediné planety,
na nichž pozorovati lze podrobnosti. IV. daleko
hledu jeví planety jako kruhové deštičky bud zcela aneb části osvět
lené. Podle Dopplerova principu mění pohybem zdroje délka vlny
a tedy poloha čar spektru. Jiné mlhoviny, zejména zv.) Památná jest rozsáhlá
. (Příl. Planet stálic prostým okem
nerozeznáme; jenom klidným svým třpytem snad prozradí.
(Příl.
Ve třídě třetí čtvrté jsou hvězdy ,
teploty nejnižší. Jejich spektrum jest podstatě zvláště konec
červený jest význačný. Která hvězdná třída náleží? 26-7. II. Jejich typem jest mlhovina Andro-
medě. Spektrum jest sice jednoduché, ale poloha čar periodicky mění. Podružná
skupina hvězd spektrum absorpční emissní. Doba rotace činí
24h 27m. Do
této třídy náleží hvězdy Slunce, Arkturus, Pollux. mlhoviny byly ohromně
vzdálené. Není dosud jejich
podstata známa, podařilo fotograficky zjistiti. Spektroskopem
bylo poznáno, některé mlhoviny mají spektrum složené
z několika jasných čar, zejména vodíkových, mimo však neznámým
plynům (nebulium?) náležících. této skupiny náleží krásná mlhovina
v Orionu.
Pečlivá pozorování ukazují, planety vnitřní,
n jsou pravděpodobně obklopeny velmi hustým ovzduším, které ne
propouští slunečních paprsků. Měsíc. Sem náleží hvězdy nové. největší planeta sluneční soustavy. 7.Spektrum hvězd třídy druhé podobá slunečnímu, obsahujíc množ
ství tmavých čar, zejména kovových, vedle slabších čar vodíkových. Někdy skupině jsou tři neb čtyři slunce, která
kolem svého hmotného středu krouží; někdy bývá některé nich úplně
tmavé. Komety. spirální, jeví spektrum
se slaboučkými čarami absorpčními.)
Úlohy. Polární bílé »čepičky«, které martovského léta rychle mi
zejí, jsou snad tenké vrstvy tajícího sněhu aneb tuhého kysličníku uhli
čitého.)
2. (Příl. třídě třetí jsou pásy ostře ohraničené straně
lámavější; třídě čtvrté ostrá hranice pásu obrácena konci čer
venému. Takové dvojhvězdy šlovou spektroskopické
(Prokyon, Capella). III. Kolikrát
září jasněji než nejjasnější stálice naší oblohy Sirius? (10-9kráte. Povrch Martův jeví podivné tmavé rovné čáry, zvané »průplavy«
(vlašsky »canali«), jež mění, některé zdvojují. Mars nemá atmosféry ani takové
jako Země
