Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
(Příl. Podle Dopplerova principu mění pohybem zdroje délka vlny
a tedy poloha čar spektru. Do
této třídy náleží hvězdy Slunce, Arkturus, Pollux. Polární bílé »čepičky«, které martovského léta rychle mi
zejí, jsou snad tenké vrstvy tajícího sněhu aneb tuhého kysličníku uhli
čitého. II. Zdá se, jakoby tyto. mlhoviny byly ohromně
vzdálené. Která hvězdná třída náleží? 26-7. Takové dvojhvězdy šlovou spektroskopické
(Prokyon, Capella).)
Planety.Spektrum hvězd třídy druhé podobá slunečnímu, obsahujíc množ
ství tmavých čar, zejména kovových, vedle slabších čar vodíkových. Mars nemá atmosféry ani takové
jako Země. jsou jediné planety,
na nichž pozorovati lze podrobnosti. Hvězdář uvádí, Slunce 77630.)
2. této skupiny náleží krásná mlhovina
v Orionu. Jejich spektrum jest podstatě zvláště konec
červený jest význačný.
Ve spektru některých hvězd zříti po
ukazuje dvě stálice pohybu, často tak blízké, dalekohledy nelze
rozlišíti. Měsíc. Je-li průměr zemský rovný jsou průměry ostatních planet vy
jádřeny takto: Merkur 3/8, Venuše asi Mars 1/2, Jupiter 11, Saturn 9,
Uran Neptun Asteroidy mají průměry mnohem menší, Ceres, aste
roid největší, asi 3/ie. Planet stálic prostým okem
nerozeznáme; jenom klidným svým třpytem snad prozradí. Jiné mlhoviny, zejména zv. 8. Jejich typem jest mlhovina Andro-
medě. Spektroskopem
bylo poznáno, některé mlhoviny mají spektrum složené
z několika jasných čar, zejména vodíkových, mimo však neznámým
plynům (nebulium?) náležících. daleko
hledu jeví planety jako kruhové deštičky bud zcela aneb části osvět
lené. Spektrum jest sice jednoduché, ale poloha čar periodicky mění. Podružná
skupina hvězd spektrum absorpční emissní. III. 7. Venuše největším lesku jest asi hvězdné třídy. (Příl.) Památná jest rozsáhlá
.
(Příl. IV.
Ve třídě třetí čtvrté jsou hvězdy ,
teploty nejnižší.106krát
jasnější než Prokyon.)
Mlhoviny jsou útvary neurčitě ohraničené, kterých nelze ani
nejmocnějšími dalekohledy jednotlivé stálice rozeznati. Komety. jeho velmi
měnlivém povrchu vynikají tmavé pásy kolem rovníku jako obrovská
mračna bílými tmavými tečkami. spirální, jeví spektrum
se slaboučkými čarami absorpčními. největší planeta sluneční soustavy. Někdy skupině jsou tři neb čtyři slunce, která
kolem svého hmotného středu krouží; někdy bývá některé nich úplně
tmavé. Sem náleží hvězdy nové.)
Úlohy. třídě třetí jsou pásy ostře ohraničené straně
lámavější; třídě čtvrté ostrá hranice pásu obrácena konci čer
venému. Není dosud jejich
podstata známa, podařilo fotograficky zjistiti. Doba rotace činí
24h 27m. Kolikrát
září jasněji než nejjasnější stálice naší oblohy Sirius? (10-9kráte.
Pečlivá pozorování ukazují, planety vnitřní,
n jsou pravděpodobně obklopeny velmi hustým ovzduším, které ne
propouští slunečních paprsků. Povrch Martův jeví podivné tmavé rovné čáry, zvané »průplavy«
(vlašsky »canali«), jež mění, některé zdvojují
