Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
II. spirální, jeví spektrum
se slaboučkými čarami absorpčními. Není dosud jejich
podstata známa, podařilo fotograficky zjistiti. IV. Zdá se, jakoby tyto.
(Příl. Doba rotace činí
24h 27m. této skupiny náleží krásná mlhovina
v Orionu. (Příl. 7.)
2. Kolikrát
září jasněji než nejjasnější stálice naší oblohy Sirius? (10-9kráte. jsou jediné planety,
na nichž pozorovati lze podrobnosti. Jiné mlhoviny, zejména zv. Do
této třídy náleží hvězdy Slunce, Arkturus, Pollux. největší planeta sluneční soustavy. Je-li průměr zemský rovný jsou průměry ostatních planet vy
jádřeny takto: Merkur 3/8, Venuše asi Mars 1/2, Jupiter 11, Saturn 9,
Uran Neptun Asteroidy mají průměry mnohem menší, Ceres, aste
roid největší, asi 3/ie.
Ve spektru některých hvězd zříti po
ukazuje dvě stálice pohybu, často tak blízké, dalekohledy nelze
rozlišíti. Jejich typem jest mlhovina Andro-
medě. Jejich spektrum jest podstatě zvláště konec
červený jest význačný.)
Úlohy. Venuše největším lesku jest asi hvězdné třídy. Měsíc. Povrch Martův jeví podivné tmavé rovné čáry, zvané »průplavy«
(vlašsky »canali«), jež mění, některé zdvojují.106krát
jasnější než Prokyon. Která hvězdná třída náleží? 26-7. Spektroskopem
bylo poznáno, některé mlhoviny mají spektrum složené
z několika jasných čar, zejména vodíkových, mimo však neznámým
plynům (nebulium?) náležících. Hvězdář uvádí, Slunce 77630.)
Planety. (Příl. Komety.
Ve třídě třetí čtvrté jsou hvězdy ,
teploty nejnižší. Podle Dopplerova principu mění pohybem zdroje délka vlny
a tedy poloha čar spektru.)
Mlhoviny jsou útvary neurčitě ohraničené, kterých nelze ani
nejmocnějšími dalekohledy jednotlivé stálice rozeznati. Mars nemá atmosféry ani takové
jako Země. daleko
hledu jeví planety jako kruhové deštičky bud zcela aneb části osvět
lené.) Památná jest rozsáhlá
. Takové dvojhvězdy šlovou spektroskopické
(Prokyon, Capella). mlhoviny byly ohromně
vzdálené. Spektrum jest sice jednoduché, ale poloha čar periodicky mění. jeho velmi
měnlivém povrchu vynikají tmavé pásy kolem rovníku jako obrovská
mračna bílými tmavými tečkami. 8. Planet stálic prostým okem
nerozeznáme; jenom klidným svým třpytem snad prozradí. Někdy skupině jsou tři neb čtyři slunce, která
kolem svého hmotného středu krouží; někdy bývá některé nich úplně
tmavé. Polární bílé »čepičky«, které martovského léta rychle mi
zejí, jsou snad tenké vrstvy tajícího sněhu aneb tuhého kysličníku uhli
čitého. třídě třetí jsou pásy ostře ohraničené straně
lámavější; třídě čtvrté ostrá hranice pásu obrácena konci čer
venému.Spektrum hvězd třídy druhé podobá slunečnímu, obsahujíc množ
ství tmavých čar, zejména kovových, vedle slabších čar vodíkových. III. Podružná
skupina hvězd spektrum absorpční emissní.
Pečlivá pozorování ukazují, planety vnitřní,
n jsou pravděpodobně obklopeny velmi hustým ovzduším, které ne
propouští slunečních paprsků. Sem náleží hvězdy nové
