Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
II. Jejich spektrum jest podstatě zvláště konec
červený jest význačný. Je-li průměr zemský rovný jsou průměry ostatních planet vy
jádřeny takto: Merkur 3/8, Venuše asi Mars 1/2, Jupiter 11, Saturn 9,
Uran Neptun Asteroidy mají průměry mnohem menší, Ceres, aste
roid největší, asi 3/ie.)
Mlhoviny jsou útvary neurčitě ohraničené, kterých nelze ani
nejmocnějšími dalekohledy jednotlivé stálice rozeznati.
Ve spektru některých hvězd zříti po
ukazuje dvě stálice pohybu, často tak blízké, dalekohledy nelze
rozlišíti.)
Planety. Jejich typem jest mlhovina Andro-
medě. Jiné mlhoviny, zejména zv.
Pečlivá pozorování ukazují, planety vnitřní,
n jsou pravděpodobně obklopeny velmi hustým ovzduším, které ne
propouští slunečních paprsků. (Příl. 8. největší planeta sluneční soustavy. Spektrum jest sice jednoduché, ale poloha čar periodicky mění. Povrch Martův jeví podivné tmavé rovné čáry, zvané »průplavy«
(vlašsky »canali«), jež mění, některé zdvojují.
Ve třídě třetí čtvrté jsou hvězdy ,
teploty nejnižší. Podle Dopplerova principu mění pohybem zdroje délka vlny
a tedy poloha čar spektru. daleko
hledu jeví planety jako kruhové deštičky bud zcela aneb části osvět
lené. Zdá se, jakoby tyto.Spektrum hvězd třídy druhé podobá slunečnímu, obsahujíc množ
ství tmavých čar, zejména kovových, vedle slabších čar vodíkových. Měsíc.106krát
jasnější než Prokyon. (Příl. 7. spirální, jeví spektrum
se slaboučkými čarami absorpčními. III. této skupiny náleží krásná mlhovina
v Orionu. Podružná
skupina hvězd spektrum absorpční emissní. Polární bílé »čepičky«, které martovského léta rychle mi
zejí, jsou snad tenké vrstvy tajícího sněhu aneb tuhého kysličníku uhli
čitého. IV. Hvězdář uvádí, Slunce 77630. Někdy skupině jsou tři neb čtyři slunce, která
kolem svého hmotného středu krouží; někdy bývá některé nich úplně
tmavé. mlhoviny byly ohromně
vzdálené. Sem náleží hvězdy nové. Do
této třídy náleží hvězdy Slunce, Arkturus, Pollux. Doba rotace činí
24h 27m. Mars nemá atmosféry ani takové
jako Země. Kolikrát
září jasněji než nejjasnější stálice naší oblohy Sirius? (10-9kráte. Která hvězdná třída náleží? 26-7.)
Úlohy. Není dosud jejich
podstata známa, podařilo fotograficky zjistiti.)
2.
(Příl. Spektroskopem
bylo poznáno, některé mlhoviny mají spektrum složené
z několika jasných čar, zejména vodíkových, mimo však neznámým
plynům (nebulium?) náležících. Takové dvojhvězdy šlovou spektroskopické
(Prokyon, Capella). Venuše největším lesku jest asi hvězdné třídy.) Památná jest rozsáhlá
. jeho velmi
měnlivém povrchu vynikají tmavé pásy kolem rovníku jako obrovská
mračna bílými tmavými tečkami. Planet stálic prostým okem
nerozeznáme; jenom klidným svým třpytem snad prozradí. Komety. třídě třetí jsou pásy ostře ohraničené straně
lámavější; třídě čtvrté ostrá hranice pásu obrácena konci čer
venému. jsou jediné planety,
na nichž pozorovati lze podrobnosti
