Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
jeho velmi
měnlivém povrchu vynikají tmavé pásy kolem rovníku jako obrovská
mračna bílými tmavými tečkami. daleko
hledu jeví planety jako kruhové deštičky bud zcela aneb části osvět
lené. Je-li průměr zemský rovný jsou průměry ostatních planet vy
jádřeny takto: Merkur 3/8, Venuše asi Mars 1/2, Jupiter 11, Saturn 9,
Uran Neptun Asteroidy mají průměry mnohem menší, Ceres, aste
roid největší, asi 3/ie. (Příl. Kolikrát
září jasněji než nejjasnější stálice naší oblohy Sirius? (10-9kráte. Spektroskopem
bylo poznáno, některé mlhoviny mají spektrum složené
z několika jasných čar, zejména vodíkových, mimo však neznámým
plynům (nebulium?) náležících. 8. II. Zdá se, jakoby tyto. Podle Dopplerova principu mění pohybem zdroje délka vlny
a tedy poloha čar spektru. Komety.Spektrum hvězd třídy druhé podobá slunečnímu, obsahujíc množ
ství tmavých čar, zejména kovových, vedle slabších čar vodíkových. Takové dvojhvězdy šlovou spektroskopické
(Prokyon, Capella). Není dosud jejich
podstata známa, podařilo fotograficky zjistiti. Polární bílé »čepičky«, které martovského léta rychle mi
zejí, jsou snad tenké vrstvy tajícího sněhu aneb tuhého kysličníku uhli
čitého. Někdy skupině jsou tři neb čtyři slunce, která
kolem svého hmotného středu krouží; někdy bývá některé nich úplně
tmavé.)
Mlhoviny jsou útvary neurčitě ohraničené, kterých nelze ani
nejmocnějšími dalekohledy jednotlivé stálice rozeznati. největší planeta sluneční soustavy.)
Úlohy. třídě třetí jsou pásy ostře ohraničené straně
lámavější; třídě čtvrté ostrá hranice pásu obrácena konci čer
venému. Podružná
skupina hvězd spektrum absorpční emissní.
Ve třídě třetí čtvrté jsou hvězdy ,
teploty nejnižší. spirální, jeví spektrum
se slaboučkými čarami absorpčními. mlhoviny byly ohromně
vzdálené.)
2. Doba rotace činí
24h 27m.
(Příl. Sem náleží hvězdy nové. Jejich spektrum jest podstatě zvláště konec
červený jest význačný. Do
této třídy náleží hvězdy Slunce, Arkturus, Pollux. III. Mars nemá atmosféry ani takové
jako Země. 7.)
Planety. Planet stálic prostým okem
nerozeznáme; jenom klidným svým třpytem snad prozradí. Která hvězdná třída náleží? 26-7. této skupiny náleží krásná mlhovina
v Orionu. Povrch Martův jeví podivné tmavé rovné čáry, zvané »průplavy«
(vlašsky »canali«), jež mění, některé zdvojují.
Ve spektru některých hvězd zříti po
ukazuje dvě stálice pohybu, často tak blízké, dalekohledy nelze
rozlišíti. Hvězdář uvádí, Slunce 77630. Jiné mlhoviny, zejména zv. Jejich typem jest mlhovina Andro-
medě.106krát
jasnější než Prokyon. Venuše největším lesku jest asi hvězdné třídy. Měsíc.
Pečlivá pozorování ukazují, planety vnitřní,
n jsou pravděpodobně obklopeny velmi hustým ovzduším, které ne
propouští slunečních paprsků.) Památná jest rozsáhlá
. jsou jediné planety,
na nichž pozorovati lze podrobnosti. Spektrum jest sice jednoduché, ale poloha čar periodicky mění. IV. (Příl
