Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Podružná
skupina hvězd spektrum absorpční emissní. jeho velmi
měnlivém povrchu vynikají tmavé pásy kolem rovníku jako obrovská
mračna bílými tmavými tečkami.)
Planety. (Příl. Je-li průměr zemský rovný jsou průměry ostatních planet vy
jádřeny takto: Merkur 3/8, Venuše asi Mars 1/2, Jupiter 11, Saturn 9,
Uran Neptun Asteroidy mají průměry mnohem menší, Ceres, aste
roid největší, asi 3/ie. Venuše největším lesku jest asi hvězdné třídy.
Ve spektru některých hvězd zříti po
ukazuje dvě stálice pohybu, často tak blízké, dalekohledy nelze
rozlišíti. Takové dvojhvězdy šlovou spektroskopické
(Prokyon, Capella). Spektrum jest sice jednoduché, ale poloha čar periodicky mění. třídě třetí jsou pásy ostře ohraničené straně
lámavější; třídě čtvrté ostrá hranice pásu obrácena konci čer
venému. Měsíc. spirální, jeví spektrum
se slaboučkými čarami absorpčními.106krát
jasnější než Prokyon. Hvězdář uvádí, Slunce 77630. II. (Příl. Někdy skupině jsou tři neb čtyři slunce, která
kolem svého hmotného středu krouží; někdy bývá některé nich úplně
tmavé. Komety.
Ve třídě třetí čtvrté jsou hvězdy ,
teploty nejnižší.)
Mlhoviny jsou útvary neurčitě ohraničené, kterých nelze ani
nejmocnějšími dalekohledy jednotlivé stálice rozeznati. 7.)
Úlohy. III. největší planeta sluneční soustavy.
Pečlivá pozorování ukazují, planety vnitřní,
n jsou pravděpodobně obklopeny velmi hustým ovzduším, které ne
propouští slunečních paprsků. Sem náleží hvězdy nové. Spektroskopem
bylo poznáno, některé mlhoviny mají spektrum složené
z několika jasných čar, zejména vodíkových, mimo však neznámým
plynům (nebulium?) náležících. Do
této třídy náleží hvězdy Slunce, Arkturus, Pollux. Která hvězdná třída náleží? 26-7. Planet stálic prostým okem
nerozeznáme; jenom klidným svým třpytem snad prozradí. Zdá se, jakoby tyto. Doba rotace činí
24h 27m. Jejich spektrum jest podstatě zvláště konec
červený jest význačný. Mars nemá atmosféry ani takové
jako Země. Povrch Martův jeví podivné tmavé rovné čáry, zvané »průplavy«
(vlašsky »canali«), jež mění, některé zdvojují. daleko
hledu jeví planety jako kruhové deštičky bud zcela aneb části osvět
lené. jsou jediné planety,
na nichž pozorovati lze podrobnosti. Kolikrát
září jasněji než nejjasnější stálice naší oblohy Sirius? (10-9kráte. Polární bílé »čepičky«, které martovského léta rychle mi
zejí, jsou snad tenké vrstvy tajícího sněhu aneb tuhého kysličníku uhli
čitého. Podle Dopplerova principu mění pohybem zdroje délka vlny
a tedy poloha čar spektru. mlhoviny byly ohromně
vzdálené.) Památná jest rozsáhlá
. Není dosud jejich
podstata známa, podařilo fotograficky zjistiti.Spektrum hvězd třídy druhé podobá slunečnímu, obsahujíc množ
ství tmavých čar, zejména kovových, vedle slabších čar vodíkových. IV. Jiné mlhoviny, zejména zv. této skupiny náleží krásná mlhovina
v Orionu.)
2.
(Příl. Jejich typem jest mlhovina Andro-
medě. 8
