Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
IV. III. Do
této třídy náleží hvězdy Slunce, Arkturus, Pollux. Povrch Martův jeví podivné tmavé rovné čáry, zvané »průplavy«
(vlašsky »canali«), jež mění, některé zdvojují.
Pečlivá pozorování ukazují, planety vnitřní,
n jsou pravděpodobně obklopeny velmi hustým ovzduším, které ne
propouští slunečních paprsků. Mars nemá atmosféry ani takové
jako Země. Jejich typem jest mlhovina Andro-
medě. Je-li průměr zemský rovný jsou průměry ostatních planet vy
jádřeny takto: Merkur 3/8, Venuše asi Mars 1/2, Jupiter 11, Saturn 9,
Uran Neptun Asteroidy mají průměry mnohem menší, Ceres, aste
roid největší, asi 3/ie. Venuše největším lesku jest asi hvězdné třídy. mlhoviny byly ohromně
vzdálené. daleko
hledu jeví planety jako kruhové deštičky bud zcela aneb části osvět
lené.Spektrum hvězd třídy druhé podobá slunečnímu, obsahujíc množ
ství tmavých čar, zejména kovových, vedle slabších čar vodíkových. Není dosud jejich
podstata známa, podařilo fotograficky zjistiti.
Ve třídě třetí čtvrté jsou hvězdy ,
teploty nejnižší. jsou jediné planety,
na nichž pozorovati lze podrobnosti. Jejich spektrum jest podstatě zvláště konec
červený jest význačný. Spektrum jest sice jednoduché, ale poloha čar periodicky mění. jeho velmi
měnlivém povrchu vynikají tmavé pásy kolem rovníku jako obrovská
mračna bílými tmavými tečkami. Planet stálic prostým okem
nerozeznáme; jenom klidným svým třpytem snad prozradí. (Příl.)
Planety. největší planeta sluneční soustavy. II. Měsíc. Spektroskopem
bylo poznáno, některé mlhoviny mají spektrum složené
z několika jasných čar, zejména vodíkových, mimo však neznámým
plynům (nebulium?) náležících. Takové dvojhvězdy šlovou spektroskopické
(Prokyon, Capella). Kolikrát
září jasněji než nejjasnější stálice naší oblohy Sirius? (10-9kráte. Polární bílé »čepičky«, které martovského léta rychle mi
zejí, jsou snad tenké vrstvy tajícího sněhu aneb tuhého kysličníku uhli
čitého. Sem náleží hvězdy nové.)
Mlhoviny jsou útvary neurčitě ohraničené, kterých nelze ani
nejmocnějšími dalekohledy jednotlivé stálice rozeznati. Jiné mlhoviny, zejména zv. této skupiny náleží krásná mlhovina
v Orionu.) Památná jest rozsáhlá
. Doba rotace činí
24h 27m. třídě třetí jsou pásy ostře ohraničené straně
lámavější; třídě čtvrté ostrá hranice pásu obrácena konci čer
venému. Někdy skupině jsou tři neb čtyři slunce, která
kolem svého hmotného středu krouží; někdy bývá některé nich úplně
tmavé. (Příl.106krát
jasnější než Prokyon.
Ve spektru některých hvězd zříti po
ukazuje dvě stálice pohybu, často tak blízké, dalekohledy nelze
rozlišíti. Podružná
skupina hvězd spektrum absorpční emissní. Podle Dopplerova principu mění pohybem zdroje délka vlny
a tedy poloha čar spektru. 7.
(Příl.)
Úlohy. Která hvězdná třída náleží? 26-7.)
2. Zdá se, jakoby tyto. Komety. spirální, jeví spektrum
se slaboučkými čarami absorpčními. 8. Hvězdář uvádí, Slunce 77630
