Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Jejich spektrum jest podstatě zvláště konec
červený jest význačný. (Příl. Podružná
skupina hvězd spektrum absorpční emissní.)
Planety. jsou jediné planety,
na nichž pozorovati lze podrobnosti. Je-li průměr zemský rovný jsou průměry ostatních planet vy
jádřeny takto: Merkur 3/8, Venuše asi Mars 1/2, Jupiter 11, Saturn 9,
Uran Neptun Asteroidy mají průměry mnohem menší, Ceres, aste
roid největší, asi 3/ie. Planet stálic prostým okem
nerozeznáme; jenom klidným svým třpytem snad prozradí. III. IV. Spektroskopem
bylo poznáno, některé mlhoviny mají spektrum složené
z několika jasných čar, zejména vodíkových, mimo však neznámým
plynům (nebulium?) náležících. mlhoviny byly ohromně
vzdálené. Není dosud jejich
podstata známa, podařilo fotograficky zjistiti.
Ve třídě třetí čtvrté jsou hvězdy ,
teploty nejnižší. 7.)
Mlhoviny jsou útvary neurčitě ohraničené, kterých nelze ani
nejmocnějšími dalekohledy jednotlivé stálice rozeznati. Někdy skupině jsou tři neb čtyři slunce, která
kolem svého hmotného středu krouží; někdy bývá některé nich úplně
tmavé. Podle Dopplerova principu mění pohybem zdroje délka vlny
a tedy poloha čar spektru. Která hvězdná třída náleží? 26-7. Sem náleží hvězdy nové.)
2. Měsíc. Do
této třídy náleží hvězdy Slunce, Arkturus, Pollux. 8. Polární bílé »čepičky«, které martovského léta rychle mi
zejí, jsou snad tenké vrstvy tajícího sněhu aneb tuhého kysličníku uhli
čitého. této skupiny náleží krásná mlhovina
v Orionu. Doba rotace činí
24h 27m. spirální, jeví spektrum
se slaboučkými čarami absorpčními. (Příl. II. Jiné mlhoviny, zejména zv.
Ve spektru některých hvězd zříti po
ukazuje dvě stálice pohybu, často tak blízké, dalekohledy nelze
rozlišíti.
Pečlivá pozorování ukazují, planety vnitřní,
n jsou pravděpodobně obklopeny velmi hustým ovzduším, které ne
propouští slunečních paprsků. Kolikrát
září jasněji než nejjasnější stálice naší oblohy Sirius? (10-9kráte. Takové dvojhvězdy šlovou spektroskopické
(Prokyon, Capella).Spektrum hvězd třídy druhé podobá slunečnímu, obsahujíc množ
ství tmavých čar, zejména kovových, vedle slabších čar vodíkových. největší planeta sluneční soustavy. daleko
hledu jeví planety jako kruhové deštičky bud zcela aneb části osvět
lené.)
Úlohy. Komety. Venuše největším lesku jest asi hvězdné třídy. Mars nemá atmosféry ani takové
jako Země. jeho velmi
měnlivém povrchu vynikají tmavé pásy kolem rovníku jako obrovská
mračna bílými tmavými tečkami. Povrch Martův jeví podivné tmavé rovné čáry, zvané »průplavy«
(vlašsky »canali«), jež mění, některé zdvojují. Jejich typem jest mlhovina Andro-
medě.
(Příl. Zdá se, jakoby tyto. Spektrum jest sice jednoduché, ale poloha čar periodicky mění.106krát
jasnější než Prokyon.) Památná jest rozsáhlá
. Hvězdář uvádí, Slunce 77630. třídě třetí jsou pásy ostře ohraničené straně
lámavější; třídě čtvrté ostrá hranice pásu obrácena konci čer
venému
