Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
)
Úlohy. 8. Jejich typem jest mlhovina Andro-
medě.) Památná jest rozsáhlá
. Doba rotace činí
24h 27m.)
2.
Ve třídě třetí čtvrté jsou hvězdy ,
teploty nejnižší. jeho velmi
měnlivém povrchu vynikají tmavé pásy kolem rovníku jako obrovská
mračna bílými tmavými tečkami. Venuše největším lesku jest asi hvězdné třídy. Jejich spektrum jest podstatě zvláště konec
červený jest význačný. II. Komety. Někdy skupině jsou tři neb čtyři slunce, která
kolem svého hmotného středu krouží; někdy bývá některé nich úplně
tmavé. Jiné mlhoviny, zejména zv. Podle Dopplerova principu mění pohybem zdroje délka vlny
a tedy poloha čar spektru. Měsíc. 7.
Pečlivá pozorování ukazují, planety vnitřní,
n jsou pravděpodobně obklopeny velmi hustým ovzduším, které ne
propouští slunečních paprsků. daleko
hledu jeví planety jako kruhové deštičky bud zcela aneb části osvět
lené. Není dosud jejich
podstata známa, podařilo fotograficky zjistiti. Do
této třídy náleží hvězdy Slunce, Arkturus, Pollux.
(Příl. třídě třetí jsou pásy ostře ohraničené straně
lámavější; třídě čtvrté ostrá hranice pásu obrácena konci čer
venému. Podružná
skupina hvězd spektrum absorpční emissní. Sem náleží hvězdy nové. Spektrum jest sice jednoduché, ale poloha čar periodicky mění.)
Planety. III. mlhoviny byly ohromně
vzdálené.)
Mlhoviny jsou útvary neurčitě ohraničené, kterých nelze ani
nejmocnějšími dalekohledy jednotlivé stálice rozeznati. jsou jediné planety,
na nichž pozorovati lze podrobnosti. Povrch Martův jeví podivné tmavé rovné čáry, zvané »průplavy«
(vlašsky »canali«), jež mění, některé zdvojují. této skupiny náleží krásná mlhovina
v Orionu. Planet stálic prostým okem
nerozeznáme; jenom klidným svým třpytem snad prozradí. Mars nemá atmosféry ani takové
jako Země. Polární bílé »čepičky«, které martovského léta rychle mi
zejí, jsou snad tenké vrstvy tajícího sněhu aneb tuhého kysličníku uhli
čitého. Kolikrát
září jasněji než nejjasnější stálice naší oblohy Sirius? (10-9kráte. Zdá se, jakoby tyto. IV. (Příl.106krát
jasnější než Prokyon. Takové dvojhvězdy šlovou spektroskopické
(Prokyon, Capella).
Ve spektru některých hvězd zříti po
ukazuje dvě stálice pohybu, často tak blízké, dalekohledy nelze
rozlišíti. Je-li průměr zemský rovný jsou průměry ostatních planet vy
jádřeny takto: Merkur 3/8, Venuše asi Mars 1/2, Jupiter 11, Saturn 9,
Uran Neptun Asteroidy mají průměry mnohem menší, Ceres, aste
roid největší, asi 3/ie. spirální, jeví spektrum
se slaboučkými čarami absorpčními. (Příl. největší planeta sluneční soustavy. Hvězdář uvádí, Slunce 77630. Spektroskopem
bylo poznáno, některé mlhoviny mají spektrum složené
z několika jasných čar, zejména vodíkových, mimo však neznámým
plynům (nebulium?) náležících. Která hvězdná třída náleží? 26-7.Spektrum hvězd třídy druhé podobá slunečnímu, obsahujíc množ
ství tmavých čar, zejména kovových, vedle slabších čar vodíkových
