Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Do
této třídy náleží hvězdy Slunce, Arkturus, Pollux. Jejich spektrum jest podstatě zvláště konec
červený jest význačný. Spektrum jest sice jednoduché, ale poloha čar periodicky mění. Povrch Martův jeví podivné tmavé rovné čáry, zvané »průplavy«
(vlašsky »canali«), jež mění, některé zdvojují. mlhoviny byly ohromně
vzdálené. spirální, jeví spektrum
se slaboučkými čarami absorpčními.)
Planety. Kolikrát
září jasněji než nejjasnější stálice naší oblohy Sirius? (10-9kráte. II. Podle Dopplerova principu mění pohybem zdroje délka vlny
a tedy poloha čar spektru. Mars nemá atmosféry ani takové
jako Země. Zdá se, jakoby tyto. Sem náleží hvězdy nové.)
Úlohy. jsou jediné planety,
na nichž pozorovati lze podrobnosti. 8.)
2.106krát
jasnější než Prokyon. Polární bílé »čepičky«, které martovského léta rychle mi
zejí, jsou snad tenké vrstvy tajícího sněhu aneb tuhého kysličníku uhli
čitého. Měsíc. Podružná
skupina hvězd spektrum absorpční emissní. Která hvězdná třída náleží? 26-7. Jejich typem jest mlhovina Andro-
medě. Někdy skupině jsou tři neb čtyři slunce, která
kolem svého hmotného středu krouží; někdy bývá některé nich úplně
tmavé. Takové dvojhvězdy šlovou spektroskopické
(Prokyon, Capella). IV.
Pečlivá pozorování ukazují, planety vnitřní,
n jsou pravděpodobně obklopeny velmi hustým ovzduším, které ne
propouští slunečních paprsků. III. Hvězdář uvádí, Slunce 77630.
Ve spektru některých hvězd zříti po
ukazuje dvě stálice pohybu, často tak blízké, dalekohledy nelze
rozlišíti. Doba rotace činí
24h 27m. jeho velmi
měnlivém povrchu vynikají tmavé pásy kolem rovníku jako obrovská
mračna bílými tmavými tečkami. třídě třetí jsou pásy ostře ohraničené straně
lámavější; třídě čtvrté ostrá hranice pásu obrácena konci čer
venému.
Ve třídě třetí čtvrté jsou hvězdy ,
teploty nejnižší.
(Příl. Je-li průměr zemský rovný jsou průměry ostatních planet vy
jádřeny takto: Merkur 3/8, Venuše asi Mars 1/2, Jupiter 11, Saturn 9,
Uran Neptun Asteroidy mají průměry mnohem menší, Ceres, aste
roid největší, asi 3/ie.) Památná jest rozsáhlá
. Spektroskopem
bylo poznáno, některé mlhoviny mají spektrum složené
z několika jasných čar, zejména vodíkových, mimo však neznámým
plynům (nebulium?) náležících. Planet stálic prostým okem
nerozeznáme; jenom klidným svým třpytem snad prozradí. 7. této skupiny náleží krásná mlhovina
v Orionu. (Příl. Venuše největším lesku jest asi hvězdné třídy. největší planeta sluneční soustavy.)
Mlhoviny jsou útvary neurčitě ohraničené, kterých nelze ani
nejmocnějšími dalekohledy jednotlivé stálice rozeznati. Není dosud jejich
podstata známa, podařilo fotograficky zjistiti. Jiné mlhoviny, zejména zv. Komety. daleko
hledu jeví planety jako kruhové deštičky bud zcela aneb části osvět
lené.Spektrum hvězd třídy druhé podobá slunečnímu, obsahujíc množ
ství tmavých čar, zejména kovových, vedle slabších čar vodíkových. (Příl
