Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Podle Dopplerova principu mění pohybem zdroje délka vlny
a tedy poloha čar spektru. Jiné mlhoviny, zejména zv. Do
této třídy náleží hvězdy Slunce, Arkturus, Pollux. 7.)
Úlohy. Polární bílé »čepičky«, které martovského léta rychle mi
zejí, jsou snad tenké vrstvy tajícího sněhu aneb tuhého kysličníku uhli
čitého. jeho velmi
měnlivém povrchu vynikají tmavé pásy kolem rovníku jako obrovská
mračna bílými tmavými tečkami. II.)
Planety. největší planeta sluneční soustavy. 8. III. Podružná
skupina hvězd spektrum absorpční emissní. Kolikrát
září jasněji než nejjasnější stálice naší oblohy Sirius? (10-9kráte.
Pečlivá pozorování ukazují, planety vnitřní,
n jsou pravděpodobně obklopeny velmi hustým ovzduším, které ne
propouští slunečních paprsků. mlhoviny byly ohromně
vzdálené.) Památná jest rozsáhlá
. Jejich spektrum jest podstatě zvláště konec
červený jest význačný. Doba rotace činí
24h 27m. Není dosud jejich
podstata známa, podařilo fotograficky zjistiti. Jejich typem jest mlhovina Andro-
medě. této skupiny náleží krásná mlhovina
v Orionu.
Ve třídě třetí čtvrté jsou hvězdy ,
teploty nejnižší. třídě třetí jsou pásy ostře ohraničené straně
lámavější; třídě čtvrté ostrá hranice pásu obrácena konci čer
venému. Komety. Měsíc. Hvězdář uvádí, Slunce 77630. Spektrum jest sice jednoduché, ale poloha čar periodicky mění. Takové dvojhvězdy šlovou spektroskopické
(Prokyon, Capella). Sem náleží hvězdy nové.)
Mlhoviny jsou útvary neurčitě ohraničené, kterých nelze ani
nejmocnějšími dalekohledy jednotlivé stálice rozeznati. Někdy skupině jsou tři neb čtyři slunce, která
kolem svého hmotného středu krouží; někdy bývá některé nich úplně
tmavé.106krát
jasnější než Prokyon. daleko
hledu jeví planety jako kruhové deštičky bud zcela aneb části osvět
lené. Planet stálic prostým okem
nerozeznáme; jenom klidným svým třpytem snad prozradí.
Ve spektru některých hvězd zříti po
ukazuje dvě stálice pohybu, často tak blízké, dalekohledy nelze
rozlišíti. jsou jediné planety,
na nichž pozorovati lze podrobnosti. Zdá se, jakoby tyto.
(Příl. (Příl. IV. (Příl. Která hvězdná třída náleží? 26-7. Venuše největším lesku jest asi hvězdné třídy. spirální, jeví spektrum
se slaboučkými čarami absorpčními. Spektroskopem
bylo poznáno, některé mlhoviny mají spektrum složené
z několika jasných čar, zejména vodíkových, mimo však neznámým
plynům (nebulium?) náležících. Mars nemá atmosféry ani takové
jako Země.)
2. Povrch Martův jeví podivné tmavé rovné čáry, zvané »průplavy«
(vlašsky »canali«), jež mění, některé zdvojují. Je-li průměr zemský rovný jsou průměry ostatních planet vy
jádřeny takto: Merkur 3/8, Venuše asi Mars 1/2, Jupiter 11, Saturn 9,
Uran Neptun Asteroidy mají průměry mnohem menší, Ceres, aste
roid největší, asi 3/ie.Spektrum hvězd třídy druhé podobá slunečnímu, obsahujíc množ
ství tmavých čar, zejména kovových, vedle slabších čar vodíkových
