Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Měsíc. Doba rotace činí
24h 27m.
Ve spektru některých hvězd zříti po
ukazuje dvě stálice pohybu, často tak blízké, dalekohledy nelze
rozlišíti. Spektroskopem
bylo poznáno, některé mlhoviny mají spektrum složené
z několika jasných čar, zejména vodíkových, mimo však neznámým
plynům (nebulium?) náležících. Takové dvojhvězdy šlovou spektroskopické
(Prokyon, Capella).Spektrum hvězd třídy druhé podobá slunečnímu, obsahujíc množ
ství tmavých čar, zejména kovových, vedle slabších čar vodíkových. Někdy skupině jsou tři neb čtyři slunce, která
kolem svého hmotného středu krouží; někdy bývá některé nich úplně
tmavé. Kolikrát
září jasněji než nejjasnější stálice naší oblohy Sirius? (10-9kráte. Spektrum jest sice jednoduché, ale poloha čar periodicky mění.
Ve třídě třetí čtvrté jsou hvězdy ,
teploty nejnižší.)
2. Která hvězdná třída náleží? 26-7. Sem náleží hvězdy nové. (Příl. Planet stálic prostým okem
nerozeznáme; jenom klidným svým třpytem snad prozradí.)
Mlhoviny jsou útvary neurčitě ohraničené, kterých nelze ani
nejmocnějšími dalekohledy jednotlivé stálice rozeznati.
Pečlivá pozorování ukazují, planety vnitřní,
n jsou pravděpodobně obklopeny velmi hustým ovzduším, které ne
propouští slunečních paprsků. Zdá se, jakoby tyto. Podle Dopplerova principu mění pohybem zdroje délka vlny
a tedy poloha čar spektru. jsou jediné planety,
na nichž pozorovati lze podrobnosti. Povrch Martův jeví podivné tmavé rovné čáry, zvané »průplavy«
(vlašsky »canali«), jež mění, některé zdvojují.106krát
jasnější než Prokyon. III. Polární bílé »čepičky«, které martovského léta rychle mi
zejí, jsou snad tenké vrstvy tajícího sněhu aneb tuhého kysličníku uhli
čitého.)
Planety. Jiné mlhoviny, zejména zv. jeho velmi
měnlivém povrchu vynikají tmavé pásy kolem rovníku jako obrovská
mračna bílými tmavými tečkami. Komety. Je-li průměr zemský rovný jsou průměry ostatních planet vy
jádřeny takto: Merkur 3/8, Venuše asi Mars 1/2, Jupiter 11, Saturn 9,
Uran Neptun Asteroidy mají průměry mnohem menší, Ceres, aste
roid největší, asi 3/ie. Jejich spektrum jest podstatě zvláště konec
červený jest význačný.
(Příl. Hvězdář uvádí, Slunce 77630. Není dosud jejich
podstata známa, podařilo fotograficky zjistiti. II. mlhoviny byly ohromně
vzdálené. Venuše největším lesku jest asi hvězdné třídy. IV. této skupiny náleží krásná mlhovina
v Orionu. Podružná
skupina hvězd spektrum absorpční emissní. třídě třetí jsou pásy ostře ohraničené straně
lámavější; třídě čtvrté ostrá hranice pásu obrácena konci čer
venému.) Památná jest rozsáhlá
. největší planeta sluneční soustavy. Mars nemá atmosféry ani takové
jako Země. Do
této třídy náleží hvězdy Slunce, Arkturus, Pollux. (Příl. Jejich typem jest mlhovina Andro-
medě. 7. 8. daleko
hledu jeví planety jako kruhové deštičky bud zcela aneb části osvět
lené. spirální, jeví spektrum
se slaboučkými čarami absorpčními.)
Úlohy
