Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
jsou jediné planety,
na nichž pozorovati lze podrobnosti.
Ve spektru některých hvězd zříti po
ukazuje dvě stálice pohybu, často tak blízké, dalekohledy nelze
rozlišíti. Hvězdář uvádí, Slunce 77630. (Příl. Podle Dopplerova principu mění pohybem zdroje délka vlny
a tedy poloha čar spektru. Není dosud jejich
podstata známa, podařilo fotograficky zjistiti. Jejich typem jest mlhovina Andro-
medě. Zdá se, jakoby tyto. mlhoviny byly ohromně
vzdálené.)
Úlohy. IV. Měsíc. Podružná
skupina hvězd spektrum absorpční emissní. Povrch Martův jeví podivné tmavé rovné čáry, zvané »průplavy«
(vlašsky »canali«), jež mění, některé zdvojují.
Ve třídě třetí čtvrté jsou hvězdy ,
teploty nejnižší.Spektrum hvězd třídy druhé podobá slunečnímu, obsahujíc množ
ství tmavých čar, zejména kovových, vedle slabších čar vodíkových.) Památná jest rozsáhlá
. Je-li průměr zemský rovný jsou průměry ostatních planet vy
jádřeny takto: Merkur 3/8, Venuše asi Mars 1/2, Jupiter 11, Saturn 9,
Uran Neptun Asteroidy mají průměry mnohem menší, Ceres, aste
roid největší, asi 3/ie. III. daleko
hledu jeví planety jako kruhové deštičky bud zcela aneb části osvět
lené. 8. Polární bílé »čepičky«, které martovského léta rychle mi
zejí, jsou snad tenké vrstvy tajícího sněhu aneb tuhého kysličníku uhli
čitého. Jejich spektrum jest podstatě zvláště konec
červený jest význačný. Doba rotace činí
24h 27m.106krát
jasnější než Prokyon. třídě třetí jsou pásy ostře ohraničené straně
lámavější; třídě čtvrté ostrá hranice pásu obrácena konci čer
venému. největší planeta sluneční soustavy. 7. Planet stálic prostým okem
nerozeznáme; jenom klidným svým třpytem snad prozradí.)
Planety. spirální, jeví spektrum
se slaboučkými čarami absorpčními.
(Příl. II. Do
této třídy náleží hvězdy Slunce, Arkturus, Pollux. Komety.)
2.)
Mlhoviny jsou útvary neurčitě ohraničené, kterých nelze ani
nejmocnějšími dalekohledy jednotlivé stálice rozeznati. Mars nemá atmosféry ani takové
jako Země. Takové dvojhvězdy šlovou spektroskopické
(Prokyon, Capella). Sem náleží hvězdy nové. Jiné mlhoviny, zejména zv. Která hvězdná třída náleží? 26-7. Spektrum jest sice jednoduché, ale poloha čar periodicky mění. Venuše největším lesku jest asi hvězdné třídy. (Příl. Někdy skupině jsou tři neb čtyři slunce, která
kolem svého hmotného středu krouží; někdy bývá některé nich úplně
tmavé. Kolikrát
září jasněji než nejjasnější stálice naší oblohy Sirius? (10-9kráte. této skupiny náleží krásná mlhovina
v Orionu. jeho velmi
měnlivém povrchu vynikají tmavé pásy kolem rovníku jako obrovská
mračna bílými tmavými tečkami.
Pečlivá pozorování ukazují, planety vnitřní,
n jsou pravděpodobně obklopeny velmi hustým ovzduším, které ne
propouští slunečních paprsků. Spektroskopem
bylo poznáno, některé mlhoviny mají spektrum složené
z několika jasných čar, zejména vodíkových, mimo však neznámým
plynům (nebulium?) náležících
