Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Ve spektru některých hvězd zříti po
ukazuje dvě stálice pohybu, často tak blízké, dalekohledy nelze
rozlišíti. Takové dvojhvězdy šlovou spektroskopické
(Prokyon, Capella). Venuše největším lesku jest asi hvězdné třídy. jsou jediné planety,
na nichž pozorovati lze podrobnosti.
Ve třídě třetí čtvrté jsou hvězdy ,
teploty nejnižší.) Památná jest rozsáhlá
. spirální, jeví spektrum
se slaboučkými čarami absorpčními. třídě třetí jsou pásy ostře ohraničené straně
lámavější; třídě čtvrté ostrá hranice pásu obrácena konci čer
venému. Spektroskopem
bylo poznáno, některé mlhoviny mají spektrum složené
z několika jasných čar, zejména vodíkových, mimo však neznámým
plynům (nebulium?) náležících. Mars nemá atmosféry ani takové
jako Země. Jiné mlhoviny, zejména zv. mlhoviny byly ohromně
vzdálené. Sem náleží hvězdy nové.)
Úlohy.
(Příl. Doba rotace činí
24h 27m. Podružná
skupina hvězd spektrum absorpční emissní. této skupiny náleží krásná mlhovina
v Orionu. Měsíc. Jejich spektrum jest podstatě zvláště konec
červený jest význačný. Spektrum jest sice jednoduché, ale poloha čar periodicky mění. jeho velmi
měnlivém povrchu vynikají tmavé pásy kolem rovníku jako obrovská
mračna bílými tmavými tečkami. největší planeta sluneční soustavy. Komety. Někdy skupině jsou tři neb čtyři slunce, která
kolem svého hmotného středu krouží; někdy bývá některé nich úplně
tmavé.106krát
jasnější než Prokyon. daleko
hledu jeví planety jako kruhové deštičky bud zcela aneb části osvět
lené. Která hvězdná třída náleží? 26-7. Polární bílé »čepičky«, které martovského léta rychle mi
zejí, jsou snad tenké vrstvy tajícího sněhu aneb tuhého kysličníku uhli
čitého. 7. Kolikrát
září jasněji než nejjasnější stálice naší oblohy Sirius? (10-9kráte. III. Není dosud jejich
podstata známa, podařilo fotograficky zjistiti. 8.)
Planety. (Příl. Planet stálic prostým okem
nerozeznáme; jenom klidným svým třpytem snad prozradí. II.)
Mlhoviny jsou útvary neurčitě ohraničené, kterých nelze ani
nejmocnějšími dalekohledy jednotlivé stálice rozeznati. Je-li průměr zemský rovný jsou průměry ostatních planet vy
jádřeny takto: Merkur 3/8, Venuše asi Mars 1/2, Jupiter 11, Saturn 9,
Uran Neptun Asteroidy mají průměry mnohem menší, Ceres, aste
roid největší, asi 3/ie. Zdá se, jakoby tyto.
Pečlivá pozorování ukazují, planety vnitřní,
n jsou pravděpodobně obklopeny velmi hustým ovzduším, které ne
propouští slunečních paprsků.)
2.Spektrum hvězd třídy druhé podobá slunečnímu, obsahujíc množ
ství tmavých čar, zejména kovových, vedle slabších čar vodíkových. Hvězdář uvádí, Slunce 77630. Do
této třídy náleží hvězdy Slunce, Arkturus, Pollux. (Příl. Jejich typem jest mlhovina Andro-
medě. IV. Podle Dopplerova principu mění pohybem zdroje délka vlny
a tedy poloha čar spektru. Povrch Martův jeví podivné tmavé rovné čáry, zvané »průplavy«
(vlašsky »canali«), jež mění, některé zdvojují
