Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
všech těchto
analysí vyplývá věta: l
n ta, .
Obr. Po
. Podobnými pokusy jako pří slu
nečním světle přesvědčíme, světle elektrického oblouku při úhlo
vých elektrodách, světle Auerova hořáku, lampy petrolejové, svíčky atd.
1. Otvory (po případě do
padají odděleně barevná světla, která dvojím odrazu smíšena vnikají
do oka Subjektivní sčítání barev může díti také takto: skleněném
kotouči jsou nalepeny různobarevné výseče gelatiny.
není jednoduchých světel, nýbrž světlo těchto bílých zdrojů
složeno jest těchže jednoduchých součástí. účelu tomu hodí přístroj vy
značený obrazcem 196. 197. Objektivní sčítání barev. 196 Přístroj pro subjektivní sčítání barev. Pozorování díti
se může neb .) však chybějí některé prvky světelné, rovněž tak světle, které bylo
propuštěno barevným prostředím (skly neb roztoky).
O povaze složeného světla poučuje nejen analyse, ale synthese,
která děje mícháním neboli sčítáním barevných světel. Při sčítání tvoří směs barevných světel
teprve oku místě sítnice. světle h
z (plamenů chemicky zbarvených, barevných elektrických oblouků
atd. tmavé skřínce jsou postavena dvě zrcadla x,
Z dvě čiré desky skleněné S2. fialová
1 768 687 656 589 527 486 433 397
N 390 437 457 510 569 617 692 755
Analyse synthese světla. Poněvadž však délka vlny závisí prostředí,
jímž světlo probíhá, volí příslušná Nejvý
hodnější však jest jednoduché světlo charakterisovati počtem kmitů ,
který délkou vlny rychlostí světla vakuu 1010 cm/sec
souvisí vztahem
V tabulce uvedeny jsou délky vlny 10“° kmitočty Mi
lionech pro některé Fraunhoferovy čáry
čára H
barva tmavě červ. červená oranžová Žlutá zelená cyanová ultramarín. Obr.jednoduchého světla barevného voliti délku vlny kterou lze zá
kladě ohybu svetla měřiti
