Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 196 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Ostatní dvojice dávají jen spektrál­ ních světel světlu bílému, jakési směsi bílého spektrálního světla. Směs světel propuštěných otvorem jest doplňková výslednému světlu, jež vzniká sečtením světel spektrálních zadržených stínítkem. Výsledky tyto možno přehléd- nouti diagramu 198. 197. obvodu kruhu rozložena jsou spektrální světla a světlo purpurové tak, aby proti sobě byla světla doplňková; středu je světlo bílé. Takových dvojic jest převeliké množství podle barevného odstínu. Na př. Týž odstín Qbr_ Diagram sfiítání barey vsak vznikne určitou směsi žlutého a fialového světla atd. Sčítání d (spektrálních) vy­ nikne tímto pokusem: Skulinou tvaru vytvoří dvě šikmá spektra, která částečně kryjí. Zachy- tíme-li spektra př. Sčítání spektrálních barev vykonáme objektivně takto: Otvory papírovém neb kovovém stínítku propustíme určitá spek­ trální světla, dříve než dopadnou čočku. 2. V liv látky dispersi. (Spektrum osvětlené denním světlem. Světlo červené fialové skládá sčítáním barevné světlo, které není spektru, světlo purpurové. Nevznikne tedy nové světlo, které nebylo vyznačeno bodem diagramu 198.zorujeme-li vzdálenou bílou silně osvětlenou stěnu, sledují světla při rychlém otáčení sebou tak rychle, oko součástek nerozeznává, nýbrž pozoruje jen výslednou směs propuštěných světel. Způsoby záležejí tom, zatemněné místnos promítnou barevná světla současně totéž místo bílé stěny. vysvítá, míchá každá barva se všemi ostatními. S čistých spektrálních světel jest největší; směsi jsou mdlé. Čisté spektrum sluneční, získané hra­ nolem při nejmenší úchylce, jest vyznačeno. diagramu jest zřejmo, také odstíny jsou vzá­ jemně doplňkové tehdy, když úsečka spojující příslušné body prochází středem. Výsledná směs některé světlo spektrální aneb světlo purpurové různé sytosti. směs světla červeného jasně' modrého jest světle růžová. Jak obr. Třeba dodati, směs barev spektrálních, ale ­ n intensitách, nedává světlo čistě bílé, nýbrž barevné. žluté světlo, jest směs všech ostatních světel spektrálních světlo doplňkové. Lze najiti dvě jednoduchá světla, jejichž směs dává světlo bílé; zoveme světla doplňková (komplementární). Doplňkovými jsou světla červené-zelenomodré, oranžové-cyanové, žluté-modré, žluto- zelené-fialové. Jeho doplňkovým světlem světlo zelené. Každý bod poloměru vy­ značuje všechny možné odstíny mezi barvou obvodovou světlem bílým. Pro hrubší účely stačí užiti kotoučů polepených barevnými výsečemi.) Odstíny purpurového světla zoveme r Všechny možné odstíny, které vznikají směsí dvou barevných světel, nalezneme tětivě, která spo­ juje příslušné spektrální barvy