Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
obvodu
kruhu rozložena jsou spektrální světla
a světlo purpurové tak, aby proti sobě
byla světla doplňková; středu je
světlo bílé. Takových dvojic jest převeliké množství podle barevného
odstínu. Jak obr. Týž odstín Qbr_ Diagram sfiítání barey
vsak vznikne určitou směsi žlutého a
fialového světla atd. diagramu jest zřejmo, také odstíny jsou vzá
jemně doplňkové tehdy, když úsečka spojující příslušné body prochází
středem. směs světla červeného jasně'
modrého jest světle růžová.
(Spektrum osvětlené denním světlem. Nevznikne tedy
nové světlo, které nebylo vyznačeno bodem diagramu 198.
Výsledky tyto možno přehléd-
nouti diagramu 198. Jeho doplňkovým
světlem světlo zelené. Sčítání
d (spektrálních) vy
nikne tímto pokusem: Skulinou tvaru vytvoří dvě šikmá spektra,
která částečně kryjí. Na
př. 197.
2. Čisté spektrum sluneční, získané hra
nolem při nejmenší úchylce, jest vyznačeno. Každý bod poloměru vy
značuje všechny možné odstíny mezi
barvou obvodovou světlem bílým. vysvítá, míchá každá barva se
všemi ostatními.zorujeme-li vzdálenou bílou silně osvětlenou stěnu, sledují světla při
rychlém otáčení sebou tak rychle, oko součástek nerozeznává, nýbrž
pozoruje jen výslednou směs propuštěných světel. Světlo červené fialové skládá sčítáním barevné
světlo, které není spektru, světlo purpurové. Lze najiti dvě jednoduchá světla, jejichž směs dává
světlo bílé; zoveme světla doplňková (komplementární). Pro hrubší účely stačí
užiti kotoučů polepených barevnými výsečemi. žluté světlo, jest směs všech ostatních světel
spektrálních světlo doplňkové. Způsoby záležejí tom, zatemněné místnos
promítnou barevná světla současně totéž místo bílé stěny. Doplňkovými
jsou světla červené-zelenomodré, oranžové-cyanové, žluté-modré, žluto-
zelené-fialové. Směs světel propuštěných otvorem jest
doplňková výslednému světlu, jež vzniká sečtením světel spektrálních
zadržených stínítkem. Zachy-
tíme-li spektra př. Třeba dodati, směs barev spektrálních, ale
n intensitách, nedává světlo čistě bílé, nýbrž barevné. Ostatní dvojice dávají jen spektrál
ních světel světlu bílému, jakési směsi bílého spektrálního světla.)
Odstíny purpurového světla zoveme
r Všechny možné odstíny,
které vznikají směsí dvou barevných
světel, nalezneme tětivě, která spo
juje příslušné spektrální barvy.
Sčítání spektrálních barev vykonáme objektivně
takto: Otvory papírovém neb kovovém stínítku propustíme určitá spek
trální světla, dříve než dopadnou čočku. Výsledná směs některé
světlo spektrální aneb světlo purpurové různé sytosti.
S čistých spektrálních světel jest největší; směsi jsou mdlé.
V liv látky dispersi
