Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Výsledky tyto možno přehléd-
nouti diagramu 198. Doplňkovými
jsou světla červené-zelenomodré, oranžové-cyanové, žluté-modré, žluto-
zelené-fialové. Nevznikne tedy
nové světlo, které nebylo vyznačeno bodem diagramu 198.zorujeme-li vzdálenou bílou silně osvětlenou stěnu, sledují světla při
rychlém otáčení sebou tak rychle, oko součástek nerozeznává, nýbrž
pozoruje jen výslednou směs propuštěných světel.
V liv látky dispersi. Na
př. vysvítá, míchá každá barva se
všemi ostatními. Směs světel propuštěných otvorem jest
doplňková výslednému světlu, jež vzniká sečtením světel spektrálních
zadržených stínítkem. směs světla červeného jasně'
modrého jest světle růžová.
2. Způsoby záležejí tom, zatemněné místnos
promítnou barevná světla současně totéž místo bílé stěny. žluté světlo, jest směs všech ostatních světel
spektrálních světlo doplňkové. diagramu jest zřejmo, také odstíny jsou vzá
jemně doplňkové tehdy, když úsečka spojující příslušné body prochází
středem. 197. Zachy-
tíme-li spektra př. Světlo červené fialové skládá sčítáním barevné
světlo, které není spektru, světlo purpurové. Sčítání
d (spektrálních) vy
nikne tímto pokusem: Skulinou tvaru vytvoří dvě šikmá spektra,
která částečně kryjí. Každý bod poloměru vy
značuje všechny možné odstíny mezi
barvou obvodovou světlem bílým. Takových dvojic jest převeliké množství podle barevného
odstínu. Jeho doplňkovým
světlem světlo zelené. Ostatní dvojice dávají jen spektrál
ních světel světlu bílému, jakési směsi bílého spektrálního světla. Výsledná směs některé
světlo spektrální aneb světlo purpurové různé sytosti. obvodu
kruhu rozložena jsou spektrální světla
a světlo purpurové tak, aby proti sobě
byla světla doplňková; středu je
světlo bílé. Čisté spektrum sluneční, získané hra
nolem při nejmenší úchylce, jest vyznačeno. Třeba dodati, směs barev spektrálních, ale
n intensitách, nedává světlo čistě bílé, nýbrž barevné.
S čistých spektrálních světel jest největší; směsi jsou mdlé.
Sčítání spektrálních barev vykonáme objektivně
takto: Otvory papírovém neb kovovém stínítku propustíme určitá spek
trální světla, dříve než dopadnou čočku. Pro hrubší účely stačí
užiti kotoučů polepených barevnými výsečemi. Jak obr.
(Spektrum osvětlené denním světlem.)
Odstíny purpurového světla zoveme
r Všechny možné odstíny,
které vznikají směsí dvou barevných
světel, nalezneme tětivě, která spo
juje příslušné spektrální barvy. Lze najiti dvě jednoduchá světla, jejichž směs dává
světlo bílé; zoveme světla doplňková (komplementární). Týž odstín Qbr_ Diagram sfiítání barey
vsak vznikne určitou směsi žlutého a
fialového světla atd
