Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Sčítání
d (spektrálních) vy
nikne tímto pokusem: Skulinou tvaru vytvoří dvě šikmá spektra,
která částečně kryjí. Takových dvojic jest převeliké množství podle barevného
odstínu.
(Spektrum osvětlené denním světlem. Způsoby záležejí tom, zatemněné místnos
promítnou barevná světla současně totéž místo bílé stěny. vysvítá, míchá každá barva se
všemi ostatními. Nevznikne tedy
nové světlo, které nebylo vyznačeno bodem diagramu 198.
2.
Sčítání spektrálních barev vykonáme objektivně
takto: Otvory papírovém neb kovovém stínítku propustíme určitá spek
trální světla, dříve než dopadnou čočku. 197.
V liv látky dispersi.
Výsledky tyto možno přehléd-
nouti diagramu 198. Jak obr. Týž odstín Qbr_ Diagram sfiítání barey
vsak vznikne určitou směsi žlutého a
fialového světla atd. obvodu
kruhu rozložena jsou spektrální světla
a světlo purpurové tak, aby proti sobě
byla světla doplňková; středu je
světlo bílé. žluté světlo, jest směs všech ostatních světel
spektrálních světlo doplňkové. Pro hrubší účely stačí
užiti kotoučů polepených barevnými výsečemi. Doplňkovými
jsou světla červené-zelenomodré, oranžové-cyanové, žluté-modré, žluto-
zelené-fialové. Lze najiti dvě jednoduchá světla, jejichž směs dává
světlo bílé; zoveme světla doplňková (komplementární).
S čistých spektrálních světel jest největší; směsi jsou mdlé. diagramu jest zřejmo, také odstíny jsou vzá
jemně doplňkové tehdy, když úsečka spojující příslušné body prochází
středem. Výsledná směs některé
světlo spektrální aneb světlo purpurové různé sytosti.zorujeme-li vzdálenou bílou silně osvětlenou stěnu, sledují světla při
rychlém otáčení sebou tak rychle, oko součástek nerozeznává, nýbrž
pozoruje jen výslednou směs propuštěných světel. směs světla červeného jasně'
modrého jest světle růžová. Na
př. Ostatní dvojice dávají jen spektrál
ních světel světlu bílému, jakési směsi bílého spektrálního světla.)
Odstíny purpurového světla zoveme
r Všechny možné odstíny,
které vznikají směsí dvou barevných
světel, nalezneme tětivě, která spo
juje příslušné spektrální barvy. Zachy-
tíme-li spektra př. Směs světel propuštěných otvorem jest
doplňková výslednému světlu, jež vzniká sečtením světel spektrálních
zadržených stínítkem. Každý bod poloměru vy
značuje všechny možné odstíny mezi
barvou obvodovou světlem bílým. Čisté spektrum sluneční, získané hra
nolem při nejmenší úchylce, jest vyznačeno. Jeho doplňkovým
světlem světlo zelené. Třeba dodati, směs barev spektrálních, ale
n intensitách, nedává světlo čistě bílé, nýbrž barevné. Světlo červené fialové skládá sčítáním barevné
světlo, které není spektru, světlo purpurové
