Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
197. Doplňkovými
jsou světla červené-zelenomodré, oranžové-cyanové, žluté-modré, žluto-
zelené-fialové. Lze najiti dvě jednoduchá světla, jejichž směs dává
světlo bílé; zoveme světla doplňková (komplementární). Jak obr. Zachy-
tíme-li spektra př. Sčítání
d (spektrálních) vy
nikne tímto pokusem: Skulinou tvaru vytvoří dvě šikmá spektra,
která částečně kryjí. Nevznikne tedy
nové světlo, které nebylo vyznačeno bodem diagramu 198. Pro hrubší účely stačí
užiti kotoučů polepených barevnými výsečemi.
Výsledky tyto možno přehléd-
nouti diagramu 198. Světlo červené fialové skládá sčítáním barevné
světlo, které není spektru, světlo purpurové. Směs světel propuštěných otvorem jest
doplňková výslednému světlu, jež vzniká sečtením světel spektrálních
zadržených stínítkem. Čisté spektrum sluneční, získané hra
nolem při nejmenší úchylce, jest vyznačeno. Jeho doplňkovým
světlem světlo zelené. Způsoby záležejí tom, zatemněné místnos
promítnou barevná světla současně totéž místo bílé stěny.
Sčítání spektrálních barev vykonáme objektivně
takto: Otvory papírovém neb kovovém stínítku propustíme určitá spek
trální světla, dříve než dopadnou čočku. Takových dvojic jest převeliké množství podle barevného
odstínu. obvodu
kruhu rozložena jsou spektrální světla
a světlo purpurové tak, aby proti sobě
byla světla doplňková; středu je
světlo bílé. vysvítá, míchá každá barva se
všemi ostatními.
S čistých spektrálních světel jest největší; směsi jsou mdlé. Každý bod poloměru vy
značuje všechny možné odstíny mezi
barvou obvodovou světlem bílým.zorujeme-li vzdálenou bílou silně osvětlenou stěnu, sledují světla při
rychlém otáčení sebou tak rychle, oko součástek nerozeznává, nýbrž
pozoruje jen výslednou směs propuštěných světel. diagramu jest zřejmo, také odstíny jsou vzá
jemně doplňkové tehdy, když úsečka spojující příslušné body prochází
středem. Ostatní dvojice dávají jen spektrál
ních světel světlu bílému, jakési směsi bílého spektrálního světla. Na
př.)
Odstíny purpurového světla zoveme
r Všechny možné odstíny,
které vznikají směsí dvou barevných
světel, nalezneme tětivě, která spo
juje příslušné spektrální barvy.
2. žluté světlo, jest směs všech ostatních světel
spektrálních světlo doplňkové. Výsledná směs některé
světlo spektrální aneb světlo purpurové různé sytosti.
V liv látky dispersi.
(Spektrum osvětlené denním světlem. směs světla červeného jasně'
modrého jest světle růžová. Týž odstín Qbr_ Diagram sfiítání barey
vsak vznikne určitou směsi žlutého a
fialového světla atd. Třeba dodati, směs barev spektrálních, ale
n intensitách, nedává světlo čistě bílé, nýbrž barevné
