Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Každý bod poloměru vy
značuje všechny možné odstíny mezi
barvou obvodovou světlem bílým. směs světla červeného jasně'
modrého jest světle růžová. Doplňkovými
jsou světla červené-zelenomodré, oranžové-cyanové, žluté-modré, žluto-
zelené-fialové. žluté světlo, jest směs všech ostatních světel
spektrálních světlo doplňkové. Čisté spektrum sluneční, získané hra
nolem při nejmenší úchylce, jest vyznačeno. Třeba dodati, směs barev spektrálních, ale
n intensitách, nedává světlo čistě bílé, nýbrž barevné. obvodu
kruhu rozložena jsou spektrální světla
a světlo purpurové tak, aby proti sobě
byla světla doplňková; středu je
světlo bílé. Pro hrubší účely stačí
užiti kotoučů polepených barevnými výsečemi. Takových dvojic jest převeliké množství podle barevného
odstínu. 197. Nevznikne tedy
nové světlo, které nebylo vyznačeno bodem diagramu 198.)
Odstíny purpurového světla zoveme
r Všechny možné odstíny,
které vznikají směsí dvou barevných
světel, nalezneme tětivě, která spo
juje příslušné spektrální barvy.
V liv látky dispersi. Jeho doplňkovým
světlem světlo zelené.
(Spektrum osvětlené denním světlem. Lze najiti dvě jednoduchá světla, jejichž směs dává
světlo bílé; zoveme světla doplňková (komplementární). Týž odstín Qbr_ Diagram sfiítání barey
vsak vznikne určitou směsi žlutého a
fialového světla atd. Směs světel propuštěných otvorem jest
doplňková výslednému světlu, jež vzniká sečtením světel spektrálních
zadržených stínítkem.
S čistých spektrálních světel jest největší; směsi jsou mdlé. Sčítání
d (spektrálních) vy
nikne tímto pokusem: Skulinou tvaru vytvoří dvě šikmá spektra,
která částečně kryjí. Světlo červené fialové skládá sčítáním barevné
světlo, které není spektru, světlo purpurové. Způsoby záležejí tom, zatemněné místnos
promítnou barevná světla současně totéž místo bílé stěny. vysvítá, míchá každá barva se
všemi ostatními.
Sčítání spektrálních barev vykonáme objektivně
takto: Otvory papírovém neb kovovém stínítku propustíme určitá spek
trální světla, dříve než dopadnou čočku. diagramu jest zřejmo, také odstíny jsou vzá
jemně doplňkové tehdy, když úsečka spojující příslušné body prochází
středem. Výsledná směs některé
světlo spektrální aneb světlo purpurové různé sytosti.
2.zorujeme-li vzdálenou bílou silně osvětlenou stěnu, sledují světla při
rychlém otáčení sebou tak rychle, oko součástek nerozeznává, nýbrž
pozoruje jen výslednou směs propuštěných světel. Zachy-
tíme-li spektra př. Ostatní dvojice dávají jen spektrál
ních světel světlu bílému, jakési směsi bílého spektrálního světla. Na
př.
Výsledky tyto možno přehléd-
nouti diagramu 198. Jak obr
