Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
S čistých spektrálních světel jest největší; směsi jsou mdlé. směs světla červeného jasně'
modrého jest světle růžová. Světlo červené fialové skládá sčítáním barevné
světlo, které není spektru, světlo purpurové. Každý bod poloměru vy
značuje všechny možné odstíny mezi
barvou obvodovou světlem bílým. Ostatní dvojice dávají jen spektrál
ních světel světlu bílému, jakési směsi bílého spektrálního světla. vysvítá, míchá každá barva se
všemi ostatními.)
Odstíny purpurového světla zoveme
r Všechny možné odstíny,
které vznikají směsí dvou barevných
světel, nalezneme tětivě, která spo
juje příslušné spektrální barvy. Zachy-
tíme-li spektra př.zorujeme-li vzdálenou bílou silně osvětlenou stěnu, sledují světla při
rychlém otáčení sebou tak rychle, oko součástek nerozeznává, nýbrž
pozoruje jen výslednou směs propuštěných světel. Pro hrubší účely stačí
užiti kotoučů polepených barevnými výsečemi. Směs světel propuštěných otvorem jest
doplňková výslednému světlu, jež vzniká sečtením světel spektrálních
zadržených stínítkem. Týž odstín Qbr_ Diagram sfiítání barey
vsak vznikne určitou směsi žlutého a
fialového světla atd. Doplňkovými
jsou světla červené-zelenomodré, oranžové-cyanové, žluté-modré, žluto-
zelené-fialové.
Sčítání spektrálních barev vykonáme objektivně
takto: Otvory papírovém neb kovovém stínítku propustíme určitá spek
trální světla, dříve než dopadnou čočku. Sčítání
d (spektrálních) vy
nikne tímto pokusem: Skulinou tvaru vytvoří dvě šikmá spektra,
která částečně kryjí.
(Spektrum osvětlené denním světlem. diagramu jest zřejmo, také odstíny jsou vzá
jemně doplňkové tehdy, když úsečka spojující příslušné body prochází
středem.
V liv látky dispersi. Způsoby záležejí tom, zatemněné místnos
promítnou barevná světla současně totéž místo bílé stěny. Výsledná směs některé
světlo spektrální aneb světlo purpurové různé sytosti.
2. Lze najiti dvě jednoduchá světla, jejichž směs dává
světlo bílé; zoveme světla doplňková (komplementární). Takových dvojic jest převeliké množství podle barevného
odstínu.
Výsledky tyto možno přehléd-
nouti diagramu 198. Na
př. Třeba dodati, směs barev spektrálních, ale
n intensitách, nedává světlo čistě bílé, nýbrž barevné. Jeho doplňkovým
světlem světlo zelené. žluté světlo, jest směs všech ostatních světel
spektrálních světlo doplňkové. Jak obr. Nevznikne tedy
nové světlo, které nebylo vyznačeno bodem diagramu 198. 197. Čisté spektrum sluneční, získané hra
nolem při nejmenší úchylce, jest vyznačeno. obvodu
kruhu rozložena jsou spektrální světla
a světlo purpurové tak, aby proti sobě
byla světla doplňková; středu je
světlo bílé
