Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 194 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
dokázal také platnost věty obrácené: s ( všech jednoduchých barevných světel spektrálních (ve správné intensitě) budí dojem světla. Fysikalní znak jednoduchého světla. Fysikálně každé jedno­ duché barvě přísluší určitý absolutní lomu, který však závisí na látce, které hranol' vytvořen. Oko nemá schopnosti rozeznati směsi jednotlivé složky. Jednoduchost všech spektrálných barev do­ kázal klassickým pokusem tímto:- Spektrum vystupující hra­ nolu lámavou hranou zachytil, pokud bylo ještě úzké, druhým hranolem, jehož lámavá hrana byla promí­ tací stěně vznikne šikmé spektrum. Jednoduchými zoveme barevná světla spektru proto, poněvadž v jiné součásti nedovedeme rozložití, jak svědčí tento pokus: Osamo- ±íme-li úzkou skulinou neprůhledném stínítku jedno barevných světel spektrálných, př. Čím skulina užší, tím spektrum čistší, ale při tom méně jasné, čočka může býti také místě rozezná­ val spektru slunečním tato hlavní barevná světla: červené, oran­ žové, žluté, zelené, modré, indigové fialové.). Podařilo mu zíepšiti výrobu optického skla. Spojnou čočkou válcovou lze veškeré barevné prvky spektra sjednotiti bílý obraz skuliny. spektru však postaveny jsou světelné složky řady v sebe. 1802 po prvé pozoroval, spektrum sluneční není spojitá řada barevných světel, nýbrž žejepřeryto několika tmavými čarami rovnoběžnými lá­ mavou hranou hranolu, čáry, jichž jest převeliký počet, samostatně objevil později (1814); šlovou proto čáry Fraunhofe- rovy. Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika pro reálky II. Místo bodového zdroje jest výhodno použiti postavené rovnoběžně lá­ mavou hranou hranolu.sice na­ horu uchýlí, červené nejméně, fialové nejvíce, ale rozklad nové součástky už nenastává. jeho závodu vyšly dokonalé, veliké hvězdářské dale­ kohledy, Vědeckých zásluh získal studiem spektra hranolového ohybového. 1675]. Jimi přesně stanovena poloha těchJjarevných světel, která ve spektru slunečním příslušných místech jsou zeslabena, takže kontrastem se zdají, černá* Důležité nich označujeme písmenami: jsou čer­ vené části spektra, oranžové, žluté, zelené, G v modré, fialové (viz příl. zelené, přesvědčíme se, druhým hranolem sice uchyluje, ale nerozkládá se. IV.Bezvadnou (achromatickou) čočkou spojnou lze však promí­ tací stěně nabyti čistého spektra které jest ­ z čistého zdánlivého spektra či/. Úkaz spektra, který popsal (66 Kr.), vysvětlil Ne Proslovil názor, bílé světlo sluneční jest směs nesčetných jednoduchých barevných světel. Každé barevných světel . Proto přiměřenější znak * *) (1787—1827) jako dovedný brusič skla stal vlastní pílí spolumajetnikem Utzsehneiderova optického závodu v'Mnichově.