Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
2. Liniová kresba (obr.
4. Tuto vadu lze zmenšiti, případě odstra-
niti soustavou čoček (viz dále fotografický objektiv). Hranolem vznikne promí
tací stěně řada barevných kruhových obrazů Slunce, které částečně kryjí. 195.
( 1611.
Osvětlí-li malý otvor neprůhledném stínítku i
vodorovnými paprsky, vznikl tmavé síni místě kruhový obraz
Slunce (líkaz tmavé komory, str.
Zvláštní případ sférické vady jest astig-
matismus. 152.
aberrace paprsků optickou osou rovnoběžných jest mnohem menší.) stranou optické osy
postavená jeví jedné promítací rovině jen vodorovné linie ostře, druhé
rovině jen svislé linie ostře. Oko místě O
pozoruje řadu barevných svítících
bodů čžf, která slove zdánlivé
spektrum toto spektrum zcela
čisté. Také tato vada vhodnou kombinací čoček
téměř docela vymýtí.). O
Obr. Obraz
předmětu skutečný promítací stěně aneb zdánlivý při subjek
tivním pozorování, jest dále optické osy zkřivený, nepodobá origi
nálu není jediné rovině. Hozklad světla. Vznik čistého spektra. Svazek rovnoběžných paprsků
dopadá strany šikmo optické ose. Pa
prsky rovině vodorovné prostupují čočkou
v řezu a), paprsky rovině svislé prostu
pují čočkou řezu &), který větší zakři
vení. 194.) nejmenší úchylce postavený do
padá bodového zdroje úzký svazek
bílých paprsků. Yelmi zřetelný jest astigmatismus
c která jest omezena dvěma válcovými plochami, nichž jedna může
býti nahrazena rovinou.
. 194. 195.).Obr. 216.
S tru hranol (obr. Těmito pokusy zabýval také i
1648. Paprsky rozestřené vodorovné ro-
\ iuč sbíbají . Před čočkou spojnou jest posta
veno stínítko, jehož otvor tvar kříže
(obr. Pokus astigmatismu.)
Ä
t. čočky než paprsky
v rovině svislé. Paprsky zdánlivě jedno
tlivých bodů oblouku čžf rozbí
hající mohou vytvořiti promítací
stěně bodě postavené objek
tivní (skutečné) spektrum, které
však není dokonalé, poněvadž jed
notlivé světelné svazky vzájemně
pronikají. Složitější případy nastávají pro body mimo optickou osu.se dále. toho
důvodu často užívá čoček plankonvexních, jejichž vypuklá strana jest
obrácena dopadajícím paprskům. Úkaz podstatně nezmění
i když není stínítka
