Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
aberrace paprsků optickou osou rovnoběžných jest mnohem menší. 194. 195. 194. Tuto vadu lze zmenšiti, případě odstra-
niti soustavou čoček (viz dále fotografický objektiv). Svazek rovnoběžných paprsků
dopadá strany šikmo optické ose. Hozklad světla. 152.
4. Paprsky zdánlivě jedno
tlivých bodů oblouku čžf rozbí
hající mohou vytvořiti promítací
stěně bodě postavené objek
tivní (skutečné) spektrum, které
však není dokonalé, poněvadž jed
notlivé světelné svazky vzájemně
pronikají. Oko místě O
pozoruje řadu barevných svítících
bodů čžf, která slove zdánlivé
spektrum toto spektrum zcela
čisté.) nejmenší úchylce postavený do
padá bodového zdroje úzký svazek
bílých paprsků.
S tru hranol (obr. Paprsky rozestřené vodorovné ro-
\ iuč sbíbají . čočky než paprsky
v rovině svislé.)
Ä
t.
( 1611.
.
Zvláštní případ sférické vady jest astig-
matismus. Před čočkou spojnou jest posta
veno stínítko, jehož otvor tvar kříže
(obr.). 216. Yelmi zřetelný jest astigmatismus
c která jest omezena dvěma válcovými plochami, nichž jedna může
býti nahrazena rovinou. Také tato vada vhodnou kombinací čoček
téměř docela vymýtí. Úkaz podstatně nezmění
i když není stínítka.).) stranou optické osy
postavená jeví jedné promítací rovině jen vodorovné linie ostře, druhé
rovině jen svislé linie ostře.
Osvětlí-li malý otvor neprůhledném stínítku i
vodorovnými paprsky, vznikl tmavé síni místě kruhový obraz
Slunce (líkaz tmavé komory, str. Hranolem vznikne promí
tací stěně řada barevných kruhových obrazů Slunce, které částečně kryjí.se dále. Vznik čistého spektra. Pa
prsky rovině vodorovné prostupují čočkou
v řezu a), paprsky rovině svislé prostu
pují čočkou řezu &), který větší zakři
vení. Složitější případy nastávají pro body mimo optickou osu. O
Obr. toho
důvodu často užívá čoček plankonvexních, jejichž vypuklá strana jest
obrácena dopadajícím paprskům. Obraz
předmětu skutečný promítací stěně aneb zdánlivý při subjek
tivním pozorování, jest dále optické osy zkřivený, nepodobá origi
nálu není jediné rovině.
2. Těmito pokusy zabýval také i
1648. Liniová kresba (obr. Pokus astigmatismu. 195.Obr
