Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Hozklad světla.
Osvětlí-li malý otvor neprůhledném stínítku i
vodorovnými paprsky, vznikl tmavé síni místě kruhový obraz
Slunce (líkaz tmavé komory, str. čočky než paprsky
v rovině svislé. Oko místě O
pozoruje řadu barevných svítících
bodů čžf, která slove zdánlivé
spektrum toto spektrum zcela
čisté. Složitější případy nastávají pro body mimo optickou osu. 195. 194.)
Ä
t. Yelmi zřetelný jest astigmatismus
c která jest omezena dvěma válcovými plochami, nichž jedna může
býti nahrazena rovinou.Obr. Také tato vada vhodnou kombinací čoček
téměř docela vymýtí. 216. Pa
prsky rovině vodorovné prostupují čočkou
v řezu a), paprsky rovině svislé prostu
pují čočkou řezu &), který větší zakři
vení.) stranou optické osy
postavená jeví jedné promítací rovině jen vodorovné linie ostře, druhé
rovině jen svislé linie ostře. Liniová kresba (obr. Těmito pokusy zabýval také i
1648. 194. Úkaz podstatně nezmění
i když není stínítka.
( 1611. Obraz
předmětu skutečný promítací stěně aneb zdánlivý při subjek
tivním pozorování, jest dále optické osy zkřivený, nepodobá origi
nálu není jediné rovině. Svazek rovnoběžných paprsků
dopadá strany šikmo optické ose.) nejmenší úchylce postavený do
padá bodového zdroje úzký svazek
bílých paprsků.
aberrace paprsků optickou osou rovnoběžných jest mnohem menší.se dále.
S tru hranol (obr. 152.
2. Paprsky rozestřené vodorovné ro-
\ iuč sbíbají .). 195. Před čočkou spojnou jest posta
veno stínítko, jehož otvor tvar kříže
(obr. Tuto vadu lze zmenšiti, případě odstra-
niti soustavou čoček (viz dále fotografický objektiv). Pokus astigmatismu. O
Obr. Paprsky zdánlivě jedno
tlivých bodů oblouku čžf rozbí
hající mohou vytvořiti promítací
stěně bodě postavené objek
tivní (skutečné) spektrum, které
však není dokonalé, poněvadž jed
notlivé světelné svazky vzájemně
pronikají.). Vznik čistého spektra. toho
důvodu často užívá čoček plankonvexních, jejichž vypuklá strana jest
obrácena dopadajícím paprskům.
.
4.
Zvláštní případ sférické vady jest astig-
matismus. Hranolem vznikne promí
tací stěně řada barevných kruhových obrazů Slunce, které částečně kryjí
