Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Glonka před spojnou čočkou
malé ohniskové dálky jest opatřena malými
otvory, které jsou sestaveny soustředné
kruhy. Pa
prsky nullové mají ohnisko dále čočky
(F2) než paprsky krajové (F-f) (obr. sférická vada čočky,
svazek. Paprsky rovnoběžně optickou osou
na clonku pak čočku dopadající ne-
sbíhají jediné ohniskové rovině. Týlo vady (aberrace-) šlovou sférická . 193.
Obrazy vzdálených předmětů jsou neostré pro malou vzdálenost od
středu. 180.) jest úhel dopadu rovný nulle, úhel výstupu nully značně
Obr.
4.).
Sférická vada není pro všechny tvary spojných čoček stejná. 193._ ig3.
odlišný.
5. Různá sférická vada téže čočky. Čočka jeví pro paprsky jdoucí levé strany aberraci. Podle
vztahu .Měří vzdálenost předmětu obrazu -j- posunutí čočky
n čehož určí Methoda hodí pro u
čočkovou.tg lze určiti ohniskovou dálku soustavy. Je-li známa poloha ohniskových rovin, možno užiti též Newto
nova vzorce 2. případě I.
1. 192. bylo pověděno, jest_ ^obra
zování hranolem nejdokonalejší při nejmenší úchylce, kdy paprsek do
padá hranol témž úhlu, kterém něho vystupuje. hrotů dvou věží),
který jeví známém zorném úhlu lineární velikost y'. jest podmínce nejmenší úchylky přibližně vyhověno;
.
chromatická. Obraz velmi vzdáleného předmětu (na př.
Osnova paprsků rovnoběžných optickou
osou nemění tedy homocentrický obl.
(obr.
3. stig atisim Aby bodový zdroj zobrazoval
jako bod, třeba splniti Zobrazující paprsky smějí
být „jediné musí býti Není-li tomu tak,
jsou obrazy neostré zbarvené. Aby stanovila ohnisková dálka čočky rozptylné 2), kombi
nujeme silnějsí spojkou známé ohniskové dálky určíme ohnisko
vou dálku soustavy Jsou-li čočky dotyku, jest
J _!
f% r
S féric vada. Část
čočky, kterou prochází velmi úzký svazek rovnoběžných paprsků, možno
považovati Jak str. Táž věta platí pro paprsky, které
vycházejí kteréhokoliv bodu optické ose. případě II
