Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Aby stanovila ohnisková dálka čočky rozptylné 2), kombi
nujeme silnějsí spojkou známé ohniskové dálky určíme ohnisko
vou dálku soustavy Jsou-li čočky dotyku, jest
J _!
f% r
S féric vada. Je-li známa poloha ohniskových rovin, možno užiti též Newto
nova vzorce 2. sférická vada čočky,
svazek. Paprsky rovnoběžně optickou osou
na clonku pak čočku dopadající ne-
sbíhají jediné ohniskové rovině. Glonka před spojnou čočkou
malé ohniskové dálky jest opatřena malými
otvory, které jsou sestaveny soustředné
kruhy. Táž věta platí pro paprsky, které
vycházejí kteréhokoliv bodu optické ose. 192.
3.
Sférická vada není pro všechny tvary spojných čoček stejná. 193. jest podmínce nejmenší úchylky přibližně vyhověno;
. Pa
prsky nullové mají ohnisko dále čočky
(F2) než paprsky krajové (F-f) (obr.
5. Čočka jeví pro paprsky jdoucí levé strany aberraci.
Osnova paprsků rovnoběžných optickou
osou nemění tedy homocentrický obl.
(obr. stig atisim Aby bodový zdroj zobrazoval
jako bod, třeba splniti Zobrazující paprsky smějí
být „jediné musí býti Není-li tomu tak,
jsou obrazy neostré zbarvené. Týlo vady (aberrace-) šlovou sférická .) jest úhel dopadu rovný nulle, úhel výstupu nully značně
Obr.
1. Podle
vztahu . případě I.tg lze určiti ohniskovou dálku soustavy. 193. Obraz velmi vzdáleného předmětu (na př. hrotů dvou věží),
který jeví známém zorném úhlu lineární velikost y'.Měří vzdálenost předmětu obrazu -j- posunutí čočky
n čehož určí Methoda hodí pro u
čočkovou._ ig3.
4. 180. případě II.
chromatická.). bylo pověděno, jest_ ^obra
zování hranolem nejdokonalejší při nejmenší úchylce, kdy paprsek do
padá hranol témž úhlu, kterém něho vystupuje. Část
čočky, kterou prochází velmi úzký svazek rovnoběžných paprsků, možno
považovati Jak str.
odlišný. Různá sférická vada téže čočky.
Obrazy vzdálených předmětů jsou neostré pro malou vzdálenost od
středu