Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
tg lze určiti ohniskovou dálku soustavy. Glonka před spojnou čočkou
malé ohniskové dálky jest opatřena malými
otvory, které jsou sestaveny soustředné
kruhy. bylo pověděno, jest_ ^obra
zování hranolem nejdokonalejší při nejmenší úchylce, kdy paprsek do
padá hranol témž úhlu, kterém něho vystupuje. jest podmínce nejmenší úchylky přibližně vyhověno;
. Podle
vztahu . Pa
prsky nullové mají ohnisko dále čočky
(F2) než paprsky krajové (F-f) (obr.
1. stig atisim Aby bodový zdroj zobrazoval
jako bod, třeba splniti Zobrazující paprsky smějí
být „jediné musí býti Není-li tomu tak,
jsou obrazy neostré zbarvené.).
Obrazy vzdálených předmětů jsou neostré pro malou vzdálenost od
středu. případě I. Část
čočky, kterou prochází velmi úzký svazek rovnoběžných paprsků, možno
považovati Jak str. Aby stanovila ohnisková dálka čočky rozptylné 2), kombi
nujeme silnějsí spojkou známé ohniskové dálky určíme ohnisko
vou dálku soustavy Jsou-li čočky dotyku, jest
J _!
f% r
S féric vada.
(obr.
odlišný.
4. Týlo vady (aberrace-) šlovou sférická . 192. Obraz velmi vzdáleného předmětu (na př.
3. 180.
Sférická vada není pro všechny tvary spojných čoček stejná. 193.
5.
chromatická. Čočka jeví pro paprsky jdoucí levé strany aberraci.Měří vzdálenost předmětu obrazu -j- posunutí čočky
n čehož určí Methoda hodí pro u
čočkovou. Paprsky rovnoběžně optickou osou
na clonku pak čočku dopadající ne-
sbíhají jediné ohniskové rovině. sférická vada čočky,
svazek. případě II. Různá sférická vada téže čočky. hrotů dvou věží),
který jeví známém zorném úhlu lineární velikost y'.) jest úhel dopadu rovný nulle, úhel výstupu nully značně
Obr.
Osnova paprsků rovnoběžných optickou
osou nemění tedy homocentrický obl. Je-li známa poloha ohniskových rovin, možno užiti též Newto
nova vzorce 2._ ig3. 193. Táž věta platí pro paprsky, které
vycházejí kteréhokoliv bodu optické ose