Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
),
/ ili
’ '
P kladném následují sebou ohniska tak jako
čočky, při záporném jest postup obrácený: jest blíže čočce /
blíže čočce II.
Určení ohniskové roviny. 188. Poměr vzdáleností y'jy sdružených dvou bodů optické
osy jest určen tomto případě vztahem
y'ly fivf x"lf. Vzdálenost ohnisek
F slove optický interval soustavy.
Avšak body F. Je-li osvětlený velmi malý kruhový
otvor neprůhledném tenkém stínítku právě ohniskové rovině, vystu
puje spojnou čočkou světelný válec. Sdružené roviny jim kolmo optické ose po
ložené šlovou hlavni roviny.
Paprsek jako představitel svazku rovnoběžného optickou osou
prochází ohniskem F2, které jest předmětem pro čočku první Bod F
sdružený bodu jest soustavy prostoru předmětovém.jemné vzdálenosti mají ohniskovou dálkn f2.
2.
2.
Zvláštní soustavy. Soustavu čoček nelze tedy obecně nahraditi
jedinou nekonečně tenkou čočkou.
Lze-li danou soustavu nahraditi jedinou tlustou čočkou takovou, že-
ohniska jejich splývají, má-li tato čočka ekvivalentní ohniskovou
dálku musí podle Newtonova vztahu býti x') x") čehož
dosazením plyne vzhledem tomu, soustava jest í
(str.)i
zobrazuje rovině ohniskové.
Podle Newtonova vzorce jest pro čočku II
J neboli f%/A. Nekonečně vzdálená rovina (krajina, mračna, souhvězdí p.
Určení ohniskové dálky. čočkou zobrazí rovinný předmět promítací stěně Pak
posune čočka polohy druhé, aby téže stěně vznikl opět ostrý obraz-
. čočce spojné,,
nemá-li příliš malou dálku "ohniskovou, možno zhruba užiti čočkové rov
nice tvaru 1[a -j- ljb 1//, změří-li vzdálenosti b. Dotýkají-li obě čočky 0), jest optický
interval Taková soustava ohniskovou-
dálku
Afi ±_
d 2
Tato rovnice vyjadřuje větu: Optická mohutnost soustavy dvou, tří
čoček dotyku jest algebraický součet optických mohutností jednotlivých
čoček. Bod sdru
žený bodu jest prostoru obrazovém.
Body vzdálenostech příslušných ohnisek jsou
h soustavy./ jsou dva .
Podle Newtonova vzorce jest pro čočku I
A f\, f\!á . Paprsek jako představitel
svazku rovnoběžného optickou osou prostoru předmětovém prochází
ohniskem které stává předmětem pro druhou čočku
