Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
/ jsou dva .
Podle Newtonova vzorce jest pro čočku I
A f\, f\!á .
2. 188.jemné vzdálenosti mají ohniskovou dálkn f2.
Avšak body F. Bod sdru
žený bodu jest prostoru obrazovém.
Zvláštní soustavy.
Určení ohniskové dálky. Soustavu čoček nelze tedy obecně nahraditi
jedinou nekonečně tenkou čočkou.
2. Poměr vzdáleností y'jy sdružených dvou bodů optické
osy jest určen tomto případě vztahem
y'ly fivf x"lf.
Určení ohniskové roviny.
Paprsek jako představitel svazku rovnoběžného optickou osou
prochází ohniskem F2, které jest předmětem pro čočku první Bod F
sdružený bodu jest soustavy prostoru předmětovém. Vzdálenost ohnisek
F slove optický interval soustavy. Dotýkají-li obě čočky 0), jest optický
interval Taková soustava ohniskovou-
dálku
Afi ±_
d 2
Tato rovnice vyjadřuje větu: Optická mohutnost soustavy dvou, tří
čoček dotyku jest algebraický součet optických mohutností jednotlivých
čoček. čočkou zobrazí rovinný předmět promítací stěně Pak
posune čočka polohy druhé, aby téže stěně vznikl opět ostrý obraz-
. Paprsek jako představitel
svazku rovnoběžného optickou osou prostoru předmětovém prochází
ohniskem které stává předmětem pro druhou čočku. Je-li osvětlený velmi malý kruhový
otvor neprůhledném tenkém stínítku právě ohniskové rovině, vystu
puje spojnou čočkou světelný válec.
Podle Newtonova vzorce jest pro čočku II
J neboli f%/A.)i
zobrazuje rovině ohniskové.
Body vzdálenostech příslušných ohnisek jsou
h soustavy.
Lze-li danou soustavu nahraditi jedinou tlustou čočkou takovou, že-
ohniska jejich splývají, má-li tato čočka ekvivalentní ohniskovou
dálku musí podle Newtonova vztahu býti x') x") čehož
dosazením plyne vzhledem tomu, soustava jest í
(str. Nekonečně vzdálená rovina (krajina, mračna, souhvězdí p. čočce spojné,,
nemá-li příliš malou dálku "ohniskovou, možno zhruba užiti čočkové rov
nice tvaru 1[a -j- ljb 1//, změří-li vzdálenosti b.),
/ ili
’ '
P kladném následují sebou ohniska tak jako
čočky, při záporném jest postup obrácený: jest blíže čočce /
blíže čočce II. Sdružené roviny jim kolmo optické ose po
ložené šlovou hlavni roviny
