Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
— hodinou odpolední, při
čemž amplituda měří střední Evropě asi roční maximum létě,
minimum zimě amplituda této variace značně menší, pouze asi 0-4'.)
Magnetické pole zemské projevuje též indukcí] postavíme-li tyč
z měkkého železa směru magnetky inklinační, stane dolejším
konci severně hořejším jižně magnetickou. Roční hodnota sekulárních
změn poměrně dosti značná; ve
střední Evropě průměrně:
4 0-07°;
A 0-02° 0-05°;
A -f- 0-00014 gaussu až
-)- 0-00034 gaussu. roce, kdy se
vyskytuje maximum nebo minimum skvrn slunečních, ukáže též maximum
nebo minimum průměrné denní amplitudy. Změny takové šlovou variacemi
příslušné magnetické souřadnice pozorují velmi pečlivě. jaké vzdálenosti od.
. Tyčovitý homogenní magnet specifické hmoty 7-5 a/cm3 intensitu
magnetisace 750 abs. 1900 pro Londýn 1700 1900 pro Boston ukazuje obr.
Vedle variací čili změn jsou ještě perturbace, poruchy,
jež vyskytují jen občas, př. Dlouho
letým pozorováním ukázalo, změnách této průměrné amplitudy jeví
se llletá perioda, obdobná llleté periodě slunečních skvrn. inklinace (65° 12'). železná kamna) indukcí jsou magnetické. hodinou ranní, maximum mezi 1. deklinace denní minimum
mezi 8.
Opakuje-li magnetické měření témž místě nějaké době, ukáží
se změny proti hodnotám dříve nalezeným.
Zakladatelem nauky zemském magnetismu (1540—1603).
Hodnoty magnetické deklinace
a inklinace době 1676 do
r.
3. Sekulární změny deklinace a
inklinace Londýně (X) Bostonu (B).
Kromě toho jsou změny e-
k které však pro deklinaci
jsou pozorovány krátkou poměrně
dobu století, takže určité seku
lární nelze posud jistotou
mluviti. Inklinační magnetka sklání pod horizont úhel 70° 20' 73° 40'
ve dvou svislých rovinách vzájemně sobě kolmých položených obou
stranách magnetického poledníku. při severní záři, někdy při bouři, pod. Podobně veliké hmoty
železné (na př.
Průměrná amplituda denní variace není každém roce stejná.
Přesným měřením poznalo, magnetické souřadnice ukazují pravi
delnou periodu oční Tak př.
Největší zásluhu mathematické zpracováni této nauky získal minulém
století (1777— 1855). Jaká jest inklinace tomto
místě Kolik kyvů učinila minutu tatáž magnetka rovině kolmé
k magnetickému poledníku? (62° 50'; 35). 15.— 10.
4. těžiště nutno jej Praze
(£T gaussu, 64° 10') podepříti, aby stál vodorovně? (0-042 cm.Magnetka deklinační učini minutu kyvů; zavěsime-li jako
magnetku inklinační, učiní téže době kyvů. 15. jedn. Jaká magn.
Obr
