Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Největší zásluhu mathematické zpracováni této nauky získal minulém
století (1777— 1855).
Průměrná amplituda denní variace není každém roce stejná.— 10. Tyčovitý homogenní magnet specifické hmoty 7-5 a/cm3 intensitu
magnetisace 750 abs. Inklinační magnetka sklání pod horizont úhel 70° 20' 73° 40'
ve dvou svislých rovinách vzájemně sobě kolmých položených obou
stranách magnetického poledníku. Jaká jest inklinace tomto
místě Kolik kyvů učinila minutu tatáž magnetka rovině kolmé
k magnetickému poledníku? (62° 50'; 35). 15. 15. hodinou ranní, maximum mezi 1.
3. Změny takové šlovou variacemi
příslušné magnetické souřadnice pozorují velmi pečlivě. Dlouho
letým pozorováním ukázalo, změnách této průměrné amplitudy jeví
se llletá perioda, obdobná llleté periodě slunečních skvrn. těžiště nutno jej Praze
(£T gaussu, 64° 10') podepříti, aby stál vodorovně? (0-042 cm. deklinace denní minimum
mezi 8. Jaká magn. inklinace (65° 12').
Přesným měřením poznalo, magnetické souřadnice ukazují pravi
delnou periodu oční Tak př.
Zakladatelem nauky zemském magnetismu (1540—1603).Magnetka deklinační učini minutu kyvů; zavěsime-li jako
magnetku inklinační, učiní téže době kyvů. při severní záři, někdy při bouři, pod. 1900 pro Londýn 1700 1900 pro Boston ukazuje obr.
Hodnoty magnetické deklinace
a inklinace době 1676 do
r. Sekulární změny deklinace a
inklinace Londýně (X) Bostonu (B).
Opakuje-li magnetické měření témž místě nějaké době, ukáží
se změny proti hodnotám dříve nalezeným. jaké vzdálenosti od. železná kamna) indukcí jsou magnetické. jedn.
Kromě toho jsou změny e-
k které však pro deklinaci
jsou pozorovány krátkou poměrně
dobu století, takže určité seku
lární nelze posud jistotou
mluviti.
.
4.
Obr.
Vedle variací čili změn jsou ještě perturbace, poruchy,
jež vyskytují jen občas, př. Roční hodnota sekulárních
změn poměrně dosti značná; ve
střední Evropě průměrně:
4 0-07°;
A 0-02° 0-05°;
A -f- 0-00014 gaussu až
-)- 0-00034 gaussu. roce, kdy se
vyskytuje maximum nebo minimum skvrn slunečních, ukáže též maximum
nebo minimum průměrné denní amplitudy. Podobně veliké hmoty
železné (na př.— hodinou odpolední, při
čemž amplituda měří střední Evropě asi roční maximum létě,
minimum zimě amplituda této variace značně menší, pouze asi 0-4'.)
Magnetické pole zemské projevuje též indukcí] postavíme-li tyč
z měkkého železa směru magnetky inklinační, stane dolejším
konci severně hořejším jižně magnetickou
