Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Teprve 1833
ukázal methodu, jak lze určiti hodnotu horizontální složky H.
inklinace podél rovníku !
Otáčíme-li svislou rovinou inklinatoria
z magnetického poledníku, zvětšuje sklon
magnetky inklinační, konečně nabude největší
hodnoty 90°, stojí-li rovina inklinatoria kolmo
k magnetickému poledníku.
Hodnoty všech tří magnetických souřadnic střední Evropě pro rok
1911 ukazuje tato tabulka:
deklinace inklinace horiz. magnetického
rovníku severu jihu stoupá absolutní q
hodnota inklinace, magnetických pólech
nabývá hodnoty 90°.inklinace jsou spojena čarami, zvanými isoklinami. složka gaussů
45° 50° 55° 45° 50° 55° 45°
o
O
lO
55° sev. Cára spojující místa
nullové inklinace slove aJc/ina čili magnetický rovník.
H cos cos a
Pro 90° 90° pro jest (minimum).
Horizontální složka zemského magnetismu měřena byla^ až
koncem 18. Londýně, kde jest inklinace 67°, vykoná deklinační ma
gnetka minutu kyvů Bombaji, kde jest inklinace 33° 20', táž
magnetka učiní kyv. š. dél-
kaod co
Gřreen-w..) rovinou magnetického poledníku,
osa smv^m vodorovné složky osa ,!',
směrem svišlé složky intensita zemského
magnetismu svírá této rovině vodorovnou
načni různých, svislých
rovinách.
V Praze měří horizontální složka 1911 asi 0201 gaussu.
složkou úhel rovině úhel odchýlené vodorovná složka
H cos kdežto svislá zůstává táž jako dříve; magnetka inklinační
skláni tedy úhel větší než němž platí
V i
tax —--------, jelikož jest .
vých. Budiž nákresná ro
vina (obr.
Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika pro reálky II. století, nejprve relativně různých místech povrchu
zemského nestejných dob kyvů téže magnetky. y
Úloha. 14. 12-2 13-0 13-8 61-2 65-3 68-3 0-219 0-195 0-175
10° 10-3 10-6 11-0 60-4 64-7 68-0 78
15° 8-2 8-2 8-2 59-8 64-1 67-5 0-202 82
20° 5-9 5-7 5-5 59-3 63-6 67-2 84
Úlohy. Jaký poměr horizontálních složek totálních intensit
zemského magnetismu obou těchto místech? Je-li Londýně horizontální
složka 0-185 gaussu, jak veliká Bombaji? (0-496, 1-165; 0373 gaussu). Jelikož severním pólu
magnetickém přitahuje Zemi severní pól
a jižním pólu jižní, zemský severní
pól sobě magnetismus záporný (jižní) pól
jižní magnetismus kladný (severní). Narýsujte, jak mění deklinace a
