Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
magnetického
rovníku severu jihu stoupá absolutní q
hodnota inklinace, magnetických pólech
nabývá hodnoty 90°.
složkou úhel rovině úhel odchýlené vodorovná složka
H cos kdežto svislá zůstává táž jako dříve; magnetka inklinační
skláni tedy úhel větší než němž platí
V i
tax —--------, jelikož jest .
Horizontální složka zemského magnetismu měřena byla^ až
koncem 18. složka gaussů
45° 50° 55° 45° 50° 55° 45°
o
O
lO
55° sev.
inklinace podél rovníku !
Otáčíme-li svislou rovinou inklinatoria
z magnetického poledníku, zvětšuje sklon
magnetky inklinační, konečně nabude největší
hodnoty 90°, stojí-li rovina inklinatoria kolmo
k magnetickému poledníku. Narýsujte, jak mění deklinace a. století, nejprve relativně různých místech povrchu
zemského nestejných dob kyvů téže magnetky.
vých. 14.
Hodnoty všech tří magnetických souřadnic střední Evropě pro rok
1911 ukazuje tato tabulka:
deklinace inklinace horiz. Londýně, kde jest inklinace 67°, vykoná deklinační ma
gnetka minutu kyvů Bombaji, kde jest inklinace 33° 20', táž
magnetka učiní kyv.) rovinou magnetického poledníku,
osa smv^m vodorovné složky osa ,!',
směrem svišlé složky intensita zemského
magnetismu svírá této rovině vodorovnou
načni různých, svislých
rovinách.inklinace jsou spojena čarami, zvanými isoklinami. š. dél-
kaod co
Gřreen-w. Jelikož severním pólu
magnetickém přitahuje Zemi severní pól
a jižním pólu jižní, zemský severní
pól sobě magnetismus záporný (jižní) pól
jižní magnetismus kladný (severní)..
H cos cos a
Pro 90° 90° pro jest (minimum). Budiž nákresná ro
vina (obr. 12-2 13-0 13-8 61-2 65-3 68-3 0-219 0-195 0-175
10° 10-3 10-6 11-0 60-4 64-7 68-0 78
15° 8-2 8-2 8-2 59-8 64-1 67-5 0-202 82
20° 5-9 5-7 5-5 59-3 63-6 67-2 84
Úlohy. Jaký poměr horizontálních složek totálních intensit
zemského magnetismu obou těchto místech? Je-li Londýně horizontální
složka 0-185 gaussu, jak veliká Bombaji? (0-496, 1-165; 0373 gaussu). Teprve 1833
ukázal methodu, jak lze určiti hodnotu horizontální složky H. Cára spojující místa
nullové inklinace slove aJc/ina čili magnetický rovník.
Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika pro reálky II. y
Úloha.
V Praze měří horizontální složka 1911 asi 0201 gaussu
