Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 18 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Teprve 1833 ukázal methodu, jak lze určiti hodnotu horizontální složky H. století, nejprve relativně různých místech povrchu zemského nestejných dob kyvů téže magnetky. V Praze měří horizontální složka 1911 asi 0201 gaussu. Jaký poměr horizontálních složek totálních intensit zemského magnetismu obou těchto místech? Je-li Londýně horizontální složka 0-185 gaussu, jak veliká Bombaji? (0-496, 1-165; 0373 gaussu). Hodnoty všech tří magnetických souřadnic střední Evropě pro rok 1911 ukazuje tato tabulka: deklinace inklinace horiz. y Úloha.) rovinou magnetického poledníku, osa smv^m vodorovné složky osa ,!', směrem svišlé složky intensita zemského magnetismu svírá této rovině vodorovnou načni různých, svislých rovinách. magnetického rovníku severu jihu stoupá absolutní q hodnota inklinace, magnetických pólech nabývá hodnoty 90°. 14. Jelikož severním pólu magnetickém přitahuje Zemi severní pól a jižním pólu jižní, zemský severní pól sobě magnetismus záporný (jižní) pól jižní magnetismus kladný (severní). Horizontální složka zemského magnetismu měřena byla^ až koncem 18. š. H cos cos a Pro 90° 90° pro jest (minimum). Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika pro reálky II. Narýsujte, jak mění deklinace a. složka gaussů 45° 50° 55° 45° 50° 55° 45° o O lO 55° sev. 12-2 13-0 13-8 61-2 65-3 68-3 0-219 0-195 0-175 10° 10-3 10-6 11-0 60-4 64-7 68-0 78 15° 8-2 8-2 8-2 59-8 64-1 67-5 0-202 82 20° 5-9 5-7 5-5 59-3 63-6 67-2 84 Úlohy.. Londýně, kde jest inklinace 67°, vykoná deklinační ma­ gnetka minutu kyvů Bombaji, kde jest inklinace 33° 20', táž magnetka učiní kyv. Cára spojující místa nullové inklinace slove aJc/ina čili magnetický rovník. Budiž nákresná ro­ vina (obr. složkou úhel rovině úhel odchýlené vodorovná složka H cos kdežto svislá zůstává táž jako dříve; magnetka inklinační skláni tedy úhel větší než němž platí V i tax —--------, jelikož jest . vých. dél- kaod co Gřreen-w.inklinace jsou spojena čarami, zvanými isoklinami. inklinace podél rovníku ! Otáčíme-li svislou rovinou inklinatoria z magnetického poledníku, zvětšuje sklon magnetky inklinační, konečně nabude největší hodnoty 90°, stojí-li rovina inklinatoria kolmo k magnetickému poledníku