Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 18 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jaký poměr horizontálních složek totálních intensit zemského magnetismu obou těchto místech? Je-li Londýně horizontální složka 0-185 gaussu, jak veliká Bombaji? (0-496, 1-165; 0373 gaussu).inklinace jsou spojena čarami, zvanými isoklinami. Hodnoty všech tří magnetických souřadnic střední Evropě pro rok 1911 ukazuje tato tabulka: deklinace inklinace horiz.. V Praze měří horizontální složka 1911 asi 0201 gaussu. složkou úhel rovině úhel odchýlené vodorovná složka H cos kdežto svislá zůstává táž jako dříve; magnetka inklinační skláni tedy úhel větší než němž platí V i tax —--------, jelikož jest . složka gaussů 45° 50° 55° 45° 50° 55° 45° o O lO 55° sev. Cára spojující místa nullové inklinace slove aJc/ina čili magnetický rovník. Teprve 1833 ukázal methodu, jak lze určiti hodnotu horizontální složky H. Mašek-Jeništa-Nachtikal, Fysika pro reálky II. š.) rovinou magnetického poledníku, osa smv^m vodorovné složky osa ,!', směrem svišlé složky intensita zemského magnetismu svírá této rovině vodorovnou načni různých, svislých rovinách. Horizontální složka zemského magnetismu měřena byla^ až koncem 18. H cos cos a Pro 90° 90° pro jest (minimum). dél- kaod co Gřreen-w. y Úloha. vých. 12-2 13-0 13-8 61-2 65-3 68-3 0-219 0-195 0-175 10° 10-3 10-6 11-0 60-4 64-7 68-0 78 15° 8-2 8-2 8-2 59-8 64-1 67-5 0-202 82 20° 5-9 5-7 5-5 59-3 63-6 67-2 84 Úlohy. magnetického rovníku severu jihu stoupá absolutní q hodnota inklinace, magnetických pólech nabývá hodnoty 90°. Jelikož severním pólu magnetickém přitahuje Zemi severní pól a jižním pólu jižní, zemský severní pól sobě magnetismus záporný (jižní) pól jižní magnetismus kladný (severní). Narýsujte, jak mění deklinace a. Budiž nákresná ro­ vina (obr. století, nejprve relativně různých místech povrchu zemského nestejných dob kyvů téže magnetky. Londýně, kde jest inklinace 67°, vykoná deklinační ma­ gnetka minutu kyvů Bombaji, kde jest inklinace 33° 20', táž magnetka učiní kyv. 14. inklinace podél rovníku ! Otáčíme-li svislou rovinou inklinatoria z magnetického poledníku, zvětšuje sklon magnetky inklinační, konečně nabude největší hodnoty 90°, stojí-li rovina inklinatoria kolmo k magnetickému poledníku