Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Poloha obrazu pro svítící
bod sestrojí užitím význačných paprsků, které procházejí
úběžným bodem osy, středem zrcadla neb jeho ohniskem. 162. vypuklé zrcadlo cm) dopadají paprsky, sbíhající do
virtuálného předmětu 5‘5 zrcadlem. 163. Úzký svazek bílých paprsků
1 dopadajících směru l;olmice dopadu postupuje přímočaře směrem 1';
neláme ani bodě němž vstupuje vzduchu skla, ani bodě
.
V obr.
Sdružené body 11', 22', atd. Jest odůvodniti toto sestrojení bodu sdruženého danému
bodu ose dutého zrcadla: Spojí-li střed poloměru, rovnoběžného
s paprskem vedeným bodem bodem dopadu určuje spojnice ose
bod sdružený!
2. Vysvětlete podle Iluygensova principu odraz rovinné vlny, kolmé
k ose dutého vypuklého zrcadla!
3. projekčnímu zrcadlovému galvanometru jest opatřiti duté zrcátko,
kterým vznikl 3-násobný skutečný obraz osvětlené šipky. Zobrazování jest tomto případě .) tak, normála rovinné rozhraní
CD směřuje nullovému bodu stupnice.pravo ohniska, jsou oba opticky virtuálně. tla . Vzájemnost předmětu obrazu při vypuklém zrcadle.
Zákon lomu.
4. jsou vztahu perspektivnosti středu S. Vzdálenost obrazu
od osy souvisí vzdáleností svítícího bodu osy vztahem
y' b
y '
Obr. 162.
Jak veliký průměr obraz Měsíce ohniskové rovině? [Zdánlivý průměr
Měsíce jest 31']. (21 cm). Je-li vzdálenost
stupnice zrcadla 240 cm, který poloměr míti zrcadlo které vzdále
nosti něho třeba umístiti šipku? (120 cm, cm). Dvoustopové zrcadlo reflektoru ohniskovou dálku 233 cm.
Úlohy.
3. Určití jest polohu obrazu! —
(66 před vrcholem zrcadla).
5. optické desce jest soustředně připevněn
poloviční kotouč skleněný (obr. vyznačeno jest přímce deset poloh bodového předmětu
(1— reálné, virtuálně), přímce polohy příslušných obrazů, které
jsou virtuálně reálné
