Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
(21 cm). optické desce jest soustředně připevněn
poloviční kotouč skleněný (obr. 162. Vysvětlete podle Iluygensova principu odraz rovinné vlny, kolmé
k ose dutého vypuklého zrcadla!
3.
Sdružené body 11', 22', atd.
V obr. jsou vztahu perspektivnosti středu S.
3. Poloha obrazu pro svítící
bod sestrojí užitím význačných paprsků, které procházejí
úběžným bodem osy, středem zrcadla neb jeho ohniskem. projekčnímu zrcadlovému galvanometru jest opatřiti duté zrcátko,
kterým vznikl 3-násobný skutečný obraz osvětlené šipky.pravo ohniska, jsou oba opticky virtuálně. Je-li vzdálenost
stupnice zrcadla 240 cm, který poloměr míti zrcadlo které vzdále
nosti něho třeba umístiti šipku? (120 cm, cm). 163. Dvoustopové zrcadlo reflektoru ohniskovou dálku 233 cm. vypuklé zrcadlo cm) dopadají paprsky, sbíhající do
virtuálného předmětu 5‘5 zrcadlem.
Úlohy.
Zákon lomu.
4.
5. Vzájemnost předmětu obrazu při vypuklém zrcadle. tla . Úzký svazek bílých paprsků
1 dopadajících směru l;olmice dopadu postupuje přímočaře směrem 1';
neláme ani bodě němž vstupuje vzduchu skla, ani bodě
. 162.) tak, normála rovinné rozhraní
CD směřuje nullovému bodu stupnice. Zobrazování jest tomto případě . Určití jest polohu obrazu! —
(66 před vrcholem zrcadla). Jest odůvodniti toto sestrojení bodu sdruženého danému
bodu ose dutého zrcadla: Spojí-li střed poloměru, rovnoběžného
s paprskem vedeným bodem bodem dopadu určuje spojnice ose
bod sdružený!
2. Vzdálenost obrazu
od osy souvisí vzdáleností svítícího bodu osy vztahem
y' b
y '
Obr.
Jak veliký průměr obraz Měsíce ohniskové rovině? [Zdánlivý průměr
Měsíce jest 31']. vyznačeno jest přímce deset poloh bodového předmětu
(1— reálné, virtuálně), přímce polohy příslušných obrazů, které
jsou virtuálně reálné
