Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Užijeme-li polovičního kotouče jiného druhu skla aneb naplníme-li
různými kapalinami duté ná
dobky skleněné téhož tvaru,
obdržíme obdobné výsledky,
které př. Souvislost úhlů vyznačena jest bud diagramem
SXYi %
164. Každé látek náleží
určitý index lomu; pro sklo
flintové jest -62, pro
vodu 1-33 4/8, pro síro
uhlík T63.němž vystupuje skla do
vzduchu. Stálá veličina zv. Při obou přechodech nastává
mimo částečný odraz. 64.
Pro obyčejné sklo jest -52 3/a. zoveme úhel lomu Oba úhly, jak
Lom paprsku rovinném rozhraní. Určen jest vztahem sin 1/n. 164. Lomený paprsek 2'
při kolmém průchodu následujícím
rozhraním CBD svého směru ne
mění. Paprsek dopadající šikmo
na rozhraní CD, mění bodě dopadu
A náhle směr. diagramu vysvítá, pro é
úhly dopadu platí přibližně úměrnost nr. index lomu daného prostředí označuje n.
K daném úhlu dopadu,
je-li znám index lom najde
Obr. Roste-li úhel dopadu od
0° 90°, vzrůstá úhel lomu určité hodnoty menší než 90°,
která slove mezný úhel. pokus Svědčí, jsou . Odchylku
i dopadajícího paprsku
dopadu zoveme úhel dopadu, odchylku
lomeného paprsku téže kolmice
Obr. příslušný úhel lom bud
.
Měříce určujeme polohu prostřední nejjasnější části lomeného paprsku. aneb analytickým tvarem konst který slove zákon
Slfl T
lomu. Závislost úhlu dopadu lomu. Při pečlivém
pozorování neujde nám, lomený paprsek zvláště při větších úhlech
dopadu okraje; kraj bližší kolmici jest modravý, kraj
druhý červenavý. 163.
Poněvadž říkáme, lom
se děje Prostředí, němž paprsek láme kolmici,
slove opticky Měřením nalezneme pro řadu úhlů dopadu pří
slušné úhly lomu. Úkaz tento slove disperse neboli rozklad bílého světla. pro vodu vyzna
čeny jsou příslušnou křivkou
obr
