Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Body také tomto případě jsou se
základními body Veškeré nul ové paprsky bodu zrcadlo do
padající tvoří odrazu svazek paprsků středu Světelné paprsky vyšlé
z bodového zdroje neprocházejí vskutku bodem leč byvše zpět prodlou
ženy proto jest bod obrazem bodového zdroje Bodu
úběžnému přísluší sdružený bod uprostřed mezi jenž slove o
vypuklého zrcadla...
. 161...) odráží bodě dopadu tak, byv prodloužen
protíná hlavní osu bodě Poněvadž kolmice dopadu jest osou vnějšího
úhlu trojúhelníku platí obdobně jako dříve úměra
(a r): ,
kterou pro nullové paprsky lze přetvořiti rovnici
__ 1
a f
Tato rovnice vyplývá také rovnice pro duté zrcadlo, označují-li ve
ličiny pravo vrcholu záporně.. patrno,
rovinný svazek rovnoběžných paprsků odraze protíná soustavě bodů,
vyplňujících kaustickou křivku, kterou lze pozorovati optické desce při
válcovém zrcadle.
Následkem astig-matismu stávají obrazy před
mětů, dutým zrcadlem vytvořené, neostrými svítí
címu předmětu nepodobnými.nají jednom bodě; tím vzniká, astigmatismus, Jak obr. Zornicí proniká oka jen úzký svazek paprsků. 160.. vady
c . 161.. tohoto
vztahu vyplývá, oba sdružené body jsou éže ohniska. Určuje-li poloha bodů vzhledem ohnisku
délkami x', platí tomto případě
x 1.
Třeba výslovně dodati, poloha velikost obrazů zůstává nezměněna,
ať dopadá zrcadlo světlo barvy.
•n —
a Ď
Obr.. Jsou-li
oba levo ohniska, jest jeden opticky reálný, druhý virtuálný, jsou-li oba
. Odraz paprsku vypuklém zrcadle. 160. Paprsek procházející bodem hlavní ose vy
puklého zrcadla (obr. Kaustická křivka při Obr.
rovnoběžném svazku.
Body levo ohniska označíme opět kladně, pravo záporně. Oko
v poloze kaustické plochy spatřuje jen velmi krátké přímky jako
obrazy velmi vzdáleného bodu, nich jést kolmá
k rovině nákresné, kdežto jest rovině nákresné.
V zrcadlo. Otočíme-li obrazec kolem osy souměrnosti, vznikne kaustická
plocha, sestávající rotační plochy přímky VF, která jest obrazem velmi
vzdáleného bodu