Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Rovnoběžné paprsky úběžného bodu hlavni osy tvoří
v ohnisku obraz Osnova paprsků rovnoběžných vedlejší osou, které
vyšly bodu úběžného tvoří obraz
F (obr. 159.
V ohniskové rovině zrcadla 200 cm) vzniká tedy z
S průměru 200 31' 1*8 cm, poněvadž zdánlivý
průměr Slunce 31'. Světlost obrazu jest tedy úměrná dvojmoci
průměru zrcadla (apertury) neb clonky. Množství světla, kterým vzniká obraz velmi vzdáleného
kotouče (Slunce) ohniskové rovině, jest úměrné dvojmoci průměru zrcadla.
Propustí-li paprsky clonkou těsně zrcadla postavenou, která. Dopadajícím světlem osvětluje kruh
v ohniskové rovině, jenž plochu nfHg^a. Jenom při nullových paprscích
přísluší bodovému zdroji bodový obraz.
d) Světlost obrazu.). vzdálená krajina, oblačná neb hvězd
natá obloha atd.
e) Astigmatism dutého zrcadla. Světlost obrazu závisí tedy na
výraze (dlf)2. 158. Vzájemnost předmětu obrazu při dutém zrcadle. Jeví-li oba zdroje A
v zorném úhlu jest rovině A
ohniskové skutečná vzdálenost pří
slušných obrazů FF* .rovině kolmé ose bodě B1. iíq Zobrazování úběžné roviny,
velmi vzdálenému předmětu jsou 3
přímo úměrné ohniskové dálce zrcadla.
Všimneme podrobněji případu nejdůležitějšího, jak zobrazuje
předmět př. Zrcadlo stejné apertury, ale
dvojnásobné dálky ohniskové vytvoří kruh čtyřikráte větší, který při témže do
padajícím světle jest čtyřikráte méně osvětlen.
Obr. obecném případě paprsky neprotí-
.tg Li
neární rozměry obrazu příslušného
", Obr. tomto pří
padě jest obraz předmětem vztahu
p vzhledem středu Poměr podobnosti jest
(r b/a.má průměr
dj3, velikost obrazu nezmění; ale vytvořen jest jen devátým dílem světla,
které dopadalo prvním případě