Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 170 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Světlost obrazu jest tedy úměrná dvojmoci průměru zrcadla (apertury) neb clonky. obecném případě paprsky neprotí- . iíq Zobrazování úběžné roviny, velmi vzdálenému předmětu jsou 3 přímo úměrné ohniskové dálce zrcadla.tg Li­ neární rozměry obrazu příslušného ", Obr. 158. Obr. Zrcadlo stejné apertury, ale dvojnásobné dálky ohniskové vytvoří kruh čtyřikráte větší, který při témže do­ padajícím světle jest čtyřikráte méně osvětlen.).má průměr dj3, velikost obrazu nezmění; ale vytvořen jest jen devátým dílem světla, které dopadalo prvním případě. e) Astigmatism dutého zrcadla. Světlost obrazu závisí tedy na výraze (dlf)2. tomto pří­ padě jest obraz předmětem vztahu p vzhledem středu Poměr podobnosti jest (r b/a.rovině kolmé ose bodě B1. Dopadajícím světlem osvětluje kruh v ohniskové rovině, jenž plochu nfHg^a. Jenom při nullových paprscích přísluší bodovému zdroji bodový obraz. Vzájemnost předmětu obrazu při dutém zrcadle. Jeví-li oba zdroje A v zorném úhlu jest rovině A ohniskové skutečná vzdálenost pří­ slušných obrazů FF* . Množství světla, kterým vzniká obraz velmi vzdáleného kotouče (Slunce) ohniskové rovině, jest úměrné dvojmoci průměru zrcadla. 159. Všimneme podrobněji případu nejdůležitějšího, jak zobrazuje předmět př. Propustí-li paprsky clonkou těsně zrcadla postavenou, která. Rovnoběžné paprsky úběžného bodu hlavni osy tvoří v ohnisku obraz Osnova paprsků rovnoběžných vedlejší osou, které vyšly bodu úběžného tvoří obraz F (obr. vzdálená krajina, oblačná neb hvězd­ natá obloha atd. V ohniskové rovině zrcadla 200 cm) vzniká tedy z S průměru 200 31' 1*8 cm, poněvadž zdánlivý průměr Slunce 31'. d) Světlost obrazu