Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 170 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Rovnoběžné paprsky úběžného bodu hlavni osy tvoří v ohnisku obraz Osnova paprsků rovnoběžných vedlejší osou, které vyšly bodu úběžného tvoří obraz F (obr. obecném případě paprsky neprotí- . Všimneme podrobněji případu nejdůležitějšího, jak zobrazuje předmět př. Světlost obrazu závisí tedy na výraze (dlf)2.má průměr dj3, velikost obrazu nezmění; ale vytvořen jest jen devátým dílem světla, které dopadalo prvním případě. 158. Zrcadlo stejné apertury, ale dvojnásobné dálky ohniskové vytvoří kruh čtyřikráte větší, který při témže do­ padajícím světle jest čtyřikráte méně osvětlen.). 159. Obr. Vzájemnost předmětu obrazu při dutém zrcadle. Množství světla, kterým vzniká obraz velmi vzdáleného kotouče (Slunce) ohniskové rovině, jest úměrné dvojmoci průměru zrcadla. e) Astigmatism dutého zrcadla. Dopadajícím světlem osvětluje kruh v ohniskové rovině, jenž plochu nfHg^a. d) Světlost obrazu. Světlost obrazu jest tedy úměrná dvojmoci průměru zrcadla (apertury) neb clonky. iíq Zobrazování úběžné roviny, velmi vzdálenému předmětu jsou 3 přímo úměrné ohniskové dálce zrcadla. Jenom při nullových paprscích přísluší bodovému zdroji bodový obraz.rovině kolmé ose bodě B1. tomto pří­ padě jest obraz předmětem vztahu p vzhledem středu Poměr podobnosti jest (r b/a. Propustí-li paprsky clonkou těsně zrcadla postavenou, která. Jeví-li oba zdroje A v zorném úhlu jest rovině A ohniskové skutečná vzdálenost pří­ slušných obrazů FF* . V ohniskové rovině zrcadla 200 cm) vzniká tedy z S průměru 200 31' 1*8 cm, poněvadž zdánlivý průměr Slunce 31'.tg Li­ neární rozměry obrazu příslušného ", Obr. vzdálená krajina, oblačná neb hvězd­ natá obloha atd