Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 170 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
má průměr dj3, velikost obrazu nezmění; ale vytvořen jest jen devátým dílem světla, které dopadalo prvním případě. Obr. 158. Světlost obrazu závisí tedy na výraze (dlf)2.rovině kolmé ose bodě B1. e) Astigmatism dutého zrcadla. Dopadajícím světlem osvětluje kruh v ohniskové rovině, jenž plochu nfHg^a. Propustí-li paprsky clonkou těsně zrcadla postavenou, která. Všimneme podrobněji případu nejdůležitějšího, jak zobrazuje předmět př. obecném případě paprsky neprotí- . tomto pří­ padě jest obraz předmětem vztahu p vzhledem středu Poměr podobnosti jest (r b/a. Jeví-li oba zdroje A v zorném úhlu jest rovině A ohniskové skutečná vzdálenost pří­ slušných obrazů FF* . Světlost obrazu jest tedy úměrná dvojmoci průměru zrcadla (apertury) neb clonky. Množství světla, kterým vzniká obraz velmi vzdáleného kotouče (Slunce) ohniskové rovině, jest úměrné dvojmoci průměru zrcadla. d) Světlost obrazu. vzdálená krajina, oblačná neb hvězd­ natá obloha atd.). Rovnoběžné paprsky úběžného bodu hlavni osy tvoří v ohnisku obraz Osnova paprsků rovnoběžných vedlejší osou, které vyšly bodu úběžného tvoří obraz F (obr. 159. Jenom při nullových paprscích přísluší bodovému zdroji bodový obraz. Zrcadlo stejné apertury, ale dvojnásobné dálky ohniskové vytvoří kruh čtyřikráte větší, který při témže do­ padajícím světle jest čtyřikráte méně osvětlen.tg Li­ neární rozměry obrazu příslušného ", Obr. V ohniskové rovině zrcadla 200 cm) vzniká tedy z S průměru 200 31' 1*8 cm, poněvadž zdánlivý průměr Slunce 31'. Vzájemnost předmětu obrazu při dutém zrcadle. iíq Zobrazování úběžné roviny, velmi vzdálenému předmětu jsou 3 přímo úměrné ohniskové dálce zrcadla