Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
světlé-
skvrně jeví písmeno tmavým, oku zdá velmi jasným. Takové
Obr. Při tom omezíme paprsky, které osou svírají velmi
malý úhel, takže také úhly dopadu odrazu jsou velmi malé. Rozdíl mezi pravidelným diffusním odrazem,
vynikne, když zrcadlem, němž nalepeno př. Úkazy ranního večerního soumraku. Při úplném
zatmění, kdy atmosféra kolem Slunce není osvětlena, pozorují kolem Slunce
stálice, planety komety. plochách h
(zrněné sklo, papír, dřevo atd. rozbíhá. Na. písmeno bílého papíru,
vrhneme stěnu tmavé síně svazek paprsků silného zdroje. Měření malých malou část povrchu, odraze všechny strany
úhlů zrcadlem. Diffusním světlem stávají se
mraky okolní předměty velmi rozsáhlými zdroji světla; stíny jimi způsobené-
jsou měkké, Diffusní odraz částicích atmosféry způsobuje,
že veškerá bezmračná obloha, zvláště okolí Slunce, stává se
zdrojem světla, němž slabé světlo stálic planet pouhému oku mizí. atd) nastává diffusní
S odraz. (Obr. Rovina jest kolmá dopadajícímu paprsku,,
vrací-li odražený paprsek touže drahou.
Kulová zrcadla. 155. Tím stává ploška takřka bodovým zdro
jem.
Odraz paprsku dutém zrcadle.
4. Jak. 155. Uhel. (Go-
ni omet )
D iffu odraz. Osa sou
měrnosti zrcadla slove a
o prochází středem křivosti 8
a vrcholem Tětiva nazývá se
p zrcadla.M'
Obr. Diffusní světlo
jest příčinou, předměty osvětlené vidíme. Zrcadla,
brousí skla nebo kovu.)
a) Bo
k danému paprsku, jenž protíná hlavní
osu bodě vzdálenosti vrcholu, najiti jest odražený
paprsek sdružený, jenž protíná hlavní osu bodě vzdáleném b
od vrcholu.
Slunce blíží obzoru, ubývá tohoto jasu, zvláště protilehlé straně oblohy,,
a počíná objevovati Venuše, je-li největším lesku, později jiné stálice. Kovová zrcadla ho
toví zvláštních slitin. Pro účely vědecké pokrývá vyleštěná
plocha skleněného zrcadla chemicky
tenkou vrstvou stříbra, která doko
nale znovu vyhladí. při hra
nolu připevněném optickém kotouči, určíme,,
o který úhel jest třeba otočití kotoučem, aby jedna, pak
druhá rovina byly pevnému paprsku kolmé. velmi úzký svazek paprsků, dopadající na
154. Abychom
určili úhel dvou zrcadlících rovin, př.
velmi vysokých horách viděti dne hvězdy tmavém nebi.
otočení vyplňuje úhlem obou rovin 180°. Plocha vyleštěná tvaru kulového vrchlíku slove
s kul ové Podle toho, která strana vrchlíku zrcadlí,
rozeznáváme zrcadla (konkávni) (konvexní).
