Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Plocha vyleštěná tvaru kulového vrchlíku slove
s kul ové Podle toho, která strana vrchlíku zrcadlí,
rozeznáváme zrcadla (konkávni) (konvexní). Měření malých malou část povrchu, odraze všechny strany
úhlů zrcadlem. Uhel. písmeno bílého papíru,
vrhneme stěnu tmavé síně svazek paprsků silného zdroje. Na. rozbíhá. 155. 155. Osa sou
měrnosti zrcadla slove a
o prochází středem křivosti 8
a vrcholem Tětiva nazývá se
p zrcadla.
. Úkazy ranního večerního soumraku.M'
Obr. Diffusní světlo
jest příčinou, předměty osvětlené vidíme. (Obr. (Go-
ni omet )
D iffu odraz. Jak. Při tom omezíme paprsky, které osou svírají velmi
malý úhel, takže také úhly dopadu odrazu jsou velmi malé. Tím stává ploška takřka bodovým zdro
jem.
otočení vyplňuje úhlem obou rovin 180°. světlé-
skvrně jeví písmeno tmavým, oku zdá velmi jasným. Zrcadla,
brousí skla nebo kovu.
Kulová zrcadla.
Slunce blíží obzoru, ubývá tohoto jasu, zvláště protilehlé straně oblohy,,
a počíná objevovati Venuše, je-li největším lesku, později jiné stálice.
4.
Odraz paprsku dutém zrcadle. Rovina jest kolmá dopadajícímu paprsku,,
vrací-li odražený paprsek touže drahou.
velmi vysokých horách viděti dne hvězdy tmavém nebi. Pro účely vědecké pokrývá vyleštěná
plocha skleněného zrcadla chemicky
tenkou vrstvou stříbra, která doko
nale znovu vyhladí. při hra
nolu připevněném optickém kotouči, určíme,,
o který úhel jest třeba otočití kotoučem, aby jedna, pak
druhá rovina byly pevnému paprsku kolmé. Diffusním světlem stávají se
mraky okolní předměty velmi rozsáhlými zdroji světla; stíny jimi způsobené-
jsou měkké, Diffusní odraz částicích atmosféry způsobuje,
že veškerá bezmračná obloha, zvláště okolí Slunce, stává se
zdrojem světla, němž slabé světlo stálic planet pouhému oku mizí. Abychom
určili úhel dvou zrcadlících rovin, př. plochách h
(zrněné sklo, papír, dřevo atd. velmi úzký svazek paprsků, dopadající na
154. Kovová zrcadla ho
toví zvláštních slitin. Při úplném
zatmění, kdy atmosféra kolem Slunce není osvětlena, pozorují kolem Slunce
stálice, planety komety.)
a) Bo
k danému paprsku, jenž protíná hlavní
osu bodě vzdálenosti vrcholu, najiti jest odražený
paprsek sdružený, jenž protíná hlavní osu bodě vzdáleném b
od vrcholu. Rozdíl mezi pravidelným diffusním odrazem,
vynikne, když zrcadlem, němž nalepeno př. Takové
Obr. atd) nastává diffusní
S odraz
