Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Kulová zrcadla. Při tom omezíme paprsky, které osou svírají velmi
malý úhel, takže také úhly dopadu odrazu jsou velmi malé. velmi úzký svazek paprsků, dopadající na
154. písmeno bílého papíru,
vrhneme stěnu tmavé síně svazek paprsků silného zdroje. Uhel. Abychom
určili úhel dvou zrcadlících rovin, př. Plocha vyleštěná tvaru kulového vrchlíku slove
s kul ové Podle toho, která strana vrchlíku zrcadlí,
rozeznáváme zrcadla (konkávni) (konvexní). Pro účely vědecké pokrývá vyleštěná
plocha skleněného zrcadla chemicky
tenkou vrstvou stříbra, která doko
nale znovu vyhladí. Osa sou
měrnosti zrcadla slove a
o prochází středem křivosti 8
a vrcholem Tětiva nazývá se
p zrcadla.
otočení vyplňuje úhlem obou rovin 180°. Kovová zrcadla ho
toví zvláštních slitin. 155. světlé-
skvrně jeví písmeno tmavým, oku zdá velmi jasným. Měření malých malou část povrchu, odraze všechny strany
úhlů zrcadlem.
Odraz paprsku dutém zrcadle.
4. rozbíhá. při hra
nolu připevněném optickém kotouči, určíme,,
o který úhel jest třeba otočití kotoučem, aby jedna, pak
druhá rovina byly pevnému paprsku kolmé. Rozdíl mezi pravidelným diffusním odrazem,
vynikne, když zrcadlem, němž nalepeno př. Rovina jest kolmá dopadajícímu paprsku,,
vrací-li odražený paprsek touže drahou. Tím stává ploška takřka bodovým zdro
jem. Úkazy ranního večerního soumraku. Jak. Při úplném
zatmění, kdy atmosféra kolem Slunce není osvětlena, pozorují kolem Slunce
stálice, planety komety. atd) nastává diffusní
S odraz.M'
Obr. Na. Diffusním světlem stávají se
mraky okolní předměty velmi rozsáhlými zdroji světla; stíny jimi způsobené-
jsou měkké, Diffusní odraz částicích atmosféry způsobuje,
že veškerá bezmračná obloha, zvláště okolí Slunce, stává se
zdrojem světla, němž slabé světlo stálic planet pouhému oku mizí. 155.)
a) Bo
k danému paprsku, jenž protíná hlavní
osu bodě vzdálenosti vrcholu, najiti jest odražený
paprsek sdružený, jenž protíná hlavní osu bodě vzdáleném b
od vrcholu. (Go-
ni omet )
D iffu odraz.
. Takové
Obr. Diffusní světlo
jest příčinou, předměty osvětlené vidíme. Zrcadla,
brousí skla nebo kovu. (Obr.
velmi vysokých horách viděti dne hvězdy tmavém nebi. plochách h
(zrněné sklo, papír, dřevo atd.
Slunce blíží obzoru, ubývá tohoto jasu, zvláště protilehlé straně oblohy,,
a počíná objevovati Venuše, je-li největším lesku, později jiné stálice
