Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Plocha vyleštěná tvaru kulového vrchlíku slove
s kul ové Podle toho, která strana vrchlíku zrcadlí,
rozeznáváme zrcadla (konkávni) (konvexní). 155.
Slunce blíží obzoru, ubývá tohoto jasu, zvláště protilehlé straně oblohy,,
a počíná objevovati Venuše, je-li největším lesku, později jiné stálice. Diffusní světlo
jest příčinou, předměty osvětlené vidíme.
Odraz paprsku dutém zrcadle. světlé-
skvrně jeví písmeno tmavým, oku zdá velmi jasným. Na. Takové
Obr. Uhel.)
a) Bo
k danému paprsku, jenž protíná hlavní
osu bodě vzdálenosti vrcholu, najiti jest odražený
paprsek sdružený, jenž protíná hlavní osu bodě vzdáleném b
od vrcholu. atd) nastává diffusní
S odraz.
4. Pro účely vědecké pokrývá vyleštěná
plocha skleněného zrcadla chemicky
tenkou vrstvou stříbra, která doko
nale znovu vyhladí. při hra
nolu připevněném optickém kotouči, určíme,,
o který úhel jest třeba otočití kotoučem, aby jedna, pak
druhá rovina byly pevnému paprsku kolmé. Zrcadla,
brousí skla nebo kovu. Diffusním světlem stávají se
mraky okolní předměty velmi rozsáhlými zdroji světla; stíny jimi způsobené-
jsou měkké, Diffusní odraz částicích atmosféry způsobuje,
že veškerá bezmračná obloha, zvláště okolí Slunce, stává se
zdrojem světla, němž slabé světlo stálic planet pouhému oku mizí. Měření malých malou část povrchu, odraze všechny strany
úhlů zrcadlem.
Kulová zrcadla. Při úplném
zatmění, kdy atmosféra kolem Slunce není osvětlena, pozorují kolem Slunce
stálice, planety komety. písmeno bílého papíru,
vrhneme stěnu tmavé síně svazek paprsků silného zdroje.
.
velmi vysokých horách viděti dne hvězdy tmavém nebi. Při tom omezíme paprsky, které osou svírají velmi
malý úhel, takže také úhly dopadu odrazu jsou velmi malé.
otočení vyplňuje úhlem obou rovin 180°. Rozdíl mezi pravidelným diffusním odrazem,
vynikne, když zrcadlem, němž nalepeno př. Jak. Tím stává ploška takřka bodovým zdro
jem. plochách h
(zrněné sklo, papír, dřevo atd. 155. (Go-
ni omet )
D iffu odraz. Úkazy ranního večerního soumraku. Osa sou
měrnosti zrcadla slove a
o prochází středem křivosti 8
a vrcholem Tětiva nazývá se
p zrcadla. rozbíhá. Rovina jest kolmá dopadajícímu paprsku,,
vrací-li odražený paprsek touže drahou. velmi úzký svazek paprsků, dopadající na
154. Kovová zrcadla ho
toví zvláštních slitin.M'
Obr. (Obr. Abychom
určili úhel dvou zrcadlících rovin, př
