Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Poněvadž
SOSj %[i úhel (re -|- ft), jest úhel S1OS^‘. tra
sovací tyče. Lze jím
'""ilúneční paprsky neustále odrážeti témž směru tmavé
síně.
Užití rovinných zrcadel. Takových užívá
se vytyčení pravého úhlu.
2.) Uhloměrné zrcátko.
. 154.
3. Zdroji před rovinným zrcadlem ,
přísluší obraz (Obr. Oblouk 40°. Pootočí-li zrcadlo polohy úhel a
kolem osy kolmé nákresně, pošine obraz polohy ',.Dvě zrcadla svírají úhel 60°.)
Poloha obrazů při dvou zrcadlech. Určiti polohu oštat-
aiich obrazů obvodu kružnice (obr. 153. Paprsky zdroje odrážejí zrcadla Z,
čímž vodorovné stupnici vzniká světelná skvrna právě
y místě aneb, snížime-li trochu zdroj, poněkud
nad místem Při otočení zrcadla úhel pošine se
světelná skvrna stupnici délku Je-li vzdálenost
S lze úhel určiti vztahu zr: aid.)!
Vliv pohybu zrcadla polohu obrazu. Ruční heliostat jest zrcadlo obyčejně
z černého hlazeného skla, otáčivé kolem dvou sobě kolmých. 152.) př.zrcadlo. Dvojím odrazem zrcadla II, jež svírají úhel
45°, vzniká obraz S12 předmětu (obr. Obraz
•otáčí kolem téže osy dvojnásobnou úhlovou rychlostí, kterou otáčí
.
fV
i
l c^12
V
Obr. 151. Jeho polohu najdeme, myslíme-li předmět S
otočen kolem osy úhel 45°. Pohyb obrazu při otáčení zrcadla.= Qct.
(Zrcadlové měřicí stroje. Hodinovým heliostatem, který jest složitější kon
strukce, dosahuje téhož účelu samočinně.). (Sextant.) (Obr. 153. Kryje-li obraz
S12 předmětem který spatřujeme přímo, jest úhel
SO pravý. Vzdaluje-li zrcadlo
-od svítícího bodu zachovávajíc neustále rovnoběžnou polohu, vzdaluje obraz
od předmětu dvojnásobnou rychlosti
