Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Obraz
•otáčí kolem téže osy dvojnásobnou úhlovou rychlostí, kterou otáčí
.
2. Pootočí-li zrcadlo polohy úhel a
kolem osy kolmé nákresně, pošine obraz polohy ',. (Sextant. Jeho polohu najdeme, myslíme-li předmět S
otočen kolem osy úhel 45°. Ruční heliostat jest zrcadlo obyčejně
z černého hlazeného skla, otáčivé kolem dvou sobě kolmých. Oblouk 40°. Dvojím odrazem zrcadla II, jež svírají úhel
45°, vzniká obraz S12 předmětu (obr. Paprsky zdroje odrážejí zrcadla Z,
čímž vodorovné stupnici vzniká světelná skvrna právě
y místě aneb, snížime-li trochu zdroj, poněkud
nad místem Při otočení zrcadla úhel pošine se
světelná skvrna stupnici délku Je-li vzdálenost
S lze úhel určiti vztahu zr: aid. 151.zrcadlo.
fV
i
l c^12
V
Obr. Hodinovým heliostatem, který jest složitější kon
strukce, dosahuje téhož účelu samočinně.). tra
sovací tyče. Zdroji před rovinným zrcadlem ,
přísluší obraz (Obr.
3. Poněvadž
SOSj %[i úhel (re -|- ft), jest úhel S1OS^‘.Dvě zrcadla svírají úhel 60°. Pohyb obrazu při otáčení zrcadla.) (Obr. Vzdaluje-li zrcadlo
-od svítícího bodu zachovávajíc neustále rovnoběžnou polohu, vzdaluje obraz
od předmětu dvojnásobnou rychlosti.
(Zrcadlové měřicí stroje. 154.
Užití rovinných zrcadel.= Qct. Lze jím
'""ilúneční paprsky neustále odrážeti témž směru tmavé
síně. Takových užívá
se vytyčení pravého úhlu. Určiti polohu oštat-
aiich obrazů obvodu kružnice (obr. 153.)!
Vliv pohybu zrcadla polohu obrazu.
. Kryje-li obraz
S12 předmětem který spatřujeme přímo, jest úhel
SO pravý.) Uhloměrné zrcátko. 153.) př. 152.)
Poloha obrazů při dvou zrcadlech