Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Oblouk 40°. Určiti polohu oštat-
aiich obrazů obvodu kružnice (obr.)!
Vliv pohybu zrcadla polohu obrazu.
fV
i
l c^12
V
Obr. Ruční heliostat jest zrcadlo obyčejně
z černého hlazeného skla, otáčivé kolem dvou sobě kolmých.) (Obr. Dvojím odrazem zrcadla II, jež svírají úhel
45°, vzniká obraz S12 předmětu (obr. tra
sovací tyče.
2. (Sextant.
(Zrcadlové měřicí stroje. Pohyb obrazu při otáčení zrcadla.) př. Pootočí-li zrcadlo polohy úhel a
kolem osy kolmé nákresně, pošine obraz polohy ',.Dvě zrcadla svírají úhel 60°. Vzdaluje-li zrcadlo
-od svítícího bodu zachovávajíc neustále rovnoběžnou polohu, vzdaluje obraz
od předmětu dvojnásobnou rychlosti. 154. 153.= Qct.
3. Lze jím
'""ilúneční paprsky neustále odrážeti témž směru tmavé
síně. Hodinovým heliostatem, který jest složitější kon
strukce, dosahuje téhož účelu samočinně. Paprsky zdroje odrážejí zrcadla Z,
čímž vodorovné stupnici vzniká světelná skvrna právě
y místě aneb, snížime-li trochu zdroj, poněkud
nad místem Při otočení zrcadla úhel pošine se
světelná skvrna stupnici délku Je-li vzdálenost
S lze úhel určiti vztahu zr: aid. 152.) Uhloměrné zrcátko. Takových užívá
se vytyčení pravého úhlu.)
Poloha obrazů při dvou zrcadlech. Jeho polohu najdeme, myslíme-li předmět S
otočen kolem osy úhel 45°. Obraz
•otáčí kolem téže osy dvojnásobnou úhlovou rychlostí, kterou otáčí
. Zdroji před rovinným zrcadlem ,
přísluší obraz (Obr. Poněvadž
SOSj %[i úhel (re -|- ft), jest úhel S1OS^‘. 151.
Užití rovinných zrcadel.zrcadlo. Kryje-li obraz
S12 předmětem který spatřujeme přímo, jest úhel
SO pravý.).
. 153
