Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
) (Obr. Pohyb obrazu při otáčení zrcadla. Poněvadž
SOSj %[i úhel (re -|- ft), jest úhel S1OS^‘. Dvojím odrazem zrcadla II, jež svírají úhel
45°, vzniká obraz S12 předmětu (obr. 154.
fV
i
l c^12
V
Obr.
3.
2.Dvě zrcadla svírají úhel 60°.
. Paprsky zdroje odrážejí zrcadla Z,
čímž vodorovné stupnici vzniká světelná skvrna právě
y místě aneb, snížime-li trochu zdroj, poněkud
nad místem Při otočení zrcadla úhel pošine se
světelná skvrna stupnici délku Je-li vzdálenost
S lze úhel určiti vztahu zr: aid.)
Poloha obrazů při dvou zrcadlech. Oblouk 40°. Lze jím
'""ilúneční paprsky neustále odrážeti témž směru tmavé
síně. Pootočí-li zrcadlo polohy úhel a
kolem osy kolmé nákresně, pošine obraz polohy ',.zrcadlo. Kryje-li obraz
S12 předmětem který spatřujeme přímo, jest úhel
SO pravý. 152. 151.) Uhloměrné zrcátko. Určiti polohu oštat-
aiich obrazů obvodu kružnice (obr.= Qct.
Užití rovinných zrcadel. Jeho polohu najdeme, myslíme-li předmět S
otočen kolem osy úhel 45°.)!
Vliv pohybu zrcadla polohu obrazu.
(Zrcadlové měřicí stroje. Takových užívá
se vytyčení pravého úhlu. Ruční heliostat jest zrcadlo obyčejně
z černého hlazeného skla, otáčivé kolem dvou sobě kolmých. Hodinovým heliostatem, který jest složitější kon
strukce, dosahuje téhož účelu samočinně. Zdroji před rovinným zrcadlem ,
přísluší obraz (Obr. 153.). Vzdaluje-li zrcadlo
-od svítícího bodu zachovávajíc neustále rovnoběžnou polohu, vzdaluje obraz
od předmětu dvojnásobnou rychlosti. Obraz
•otáčí kolem téže osy dvojnásobnou úhlovou rychlostí, kterou otáčí
. 153. tra
sovací tyče. (Sextant.) př
