Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
)!
Vliv pohybu zrcadla polohu obrazu.= Qct. Pohyb obrazu při otáčení zrcadla. 153. Kryje-li obraz
S12 předmětem který spatřujeme přímo, jest úhel
SO pravý. 152.
. Poněvadž
SOSj %[i úhel (re -|- ft), jest úhel S1OS^‘. tra
sovací tyče. (Sextant.) (Obr. Vzdaluje-li zrcadlo
-od svítícího bodu zachovávajíc neustále rovnoběžnou polohu, vzdaluje obraz
od předmětu dvojnásobnou rychlosti. Ruční heliostat jest zrcadlo obyčejně
z černého hlazeného skla, otáčivé kolem dvou sobě kolmých.
2.
3.Dvě zrcadla svírají úhel 60°. Dvojím odrazem zrcadla II, jež svírají úhel
45°, vzniká obraz S12 předmětu (obr. Takových užívá
se vytyčení pravého úhlu.) Uhloměrné zrcátko.
fV
i
l c^12
V
Obr. Oblouk 40°.zrcadlo. Jeho polohu najdeme, myslíme-li předmět S
otočen kolem osy úhel 45°.)
Poloha obrazů při dvou zrcadlech. Lze jím
'""ilúneční paprsky neustále odrážeti témž směru tmavé
síně.
Užití rovinných zrcadel. 153. Paprsky zdroje odrážejí zrcadla Z,
čímž vodorovné stupnici vzniká světelná skvrna právě
y místě aneb, snížime-li trochu zdroj, poněkud
nad místem Při otočení zrcadla úhel pošine se
světelná skvrna stupnici délku Je-li vzdálenost
S lze úhel určiti vztahu zr: aid. 151.) př. Zdroji před rovinným zrcadlem ,
přísluší obraz (Obr. Pootočí-li zrcadlo polohy úhel a
kolem osy kolmé nákresně, pošine obraz polohy ',. Obraz
•otáčí kolem téže osy dvojnásobnou úhlovou rychlostí, kterou otáčí
.). Určiti polohu oštat-
aiich obrazů obvodu kružnice (obr. 154.
(Zrcadlové měřicí stroje. Hodinovým heliostatem, který jest složitější kon
strukce, dosahuje téhož účelu samočinně
