Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
(Sextant.)
Poloha obrazů při dvou zrcadlech.zrcadlo. Lze jím
'""ilúneční paprsky neustále odrážeti témž směru tmavé
síně.)!
Vliv pohybu zrcadla polohu obrazu.
(Zrcadlové měřicí stroje. 153. 153. Ruční heliostat jest zrcadlo obyčejně
z černého hlazeného skla, otáčivé kolem dvou sobě kolmých. Oblouk 40°. 151.) př. Určiti polohu oštat-
aiich obrazů obvodu kružnice (obr.).
fV
i
l c^12
V
Obr. Zdroji před rovinným zrcadlem ,
přísluší obraz (Obr.
Užití rovinných zrcadel. 152. Dvojím odrazem zrcadla II, jež svírají úhel
45°, vzniká obraz S12 předmětu (obr.) (Obr. Jeho polohu najdeme, myslíme-li předmět S
otočen kolem osy úhel 45°.
2. Pohyb obrazu při otáčení zrcadla. Poněvadž
SOSj %[i úhel (re -|- ft), jest úhel S1OS^‘. Paprsky zdroje odrážejí zrcadla Z,
čímž vodorovné stupnici vzniká světelná skvrna právě
y místě aneb, snížime-li trochu zdroj, poněkud
nad místem Při otočení zrcadla úhel pošine se
světelná skvrna stupnici délku Je-li vzdálenost
S lze úhel určiti vztahu zr: aid.Dvě zrcadla svírají úhel 60°. Takových užívá
se vytyčení pravého úhlu.
3. Pootočí-li zrcadlo polohy úhel a
kolem osy kolmé nákresně, pošine obraz polohy ',. Vzdaluje-li zrcadlo
-od svítícího bodu zachovávajíc neustále rovnoběžnou polohu, vzdaluje obraz
od předmětu dvojnásobnou rychlosti.
. 154. tra
sovací tyče.= Qct. Kryje-li obraz
S12 předmětem který spatřujeme přímo, jest úhel
SO pravý. Hodinovým heliostatem, který jest složitější kon
strukce, dosahuje téhož účelu samočinně. Obraz
•otáčí kolem téže osy dvojnásobnou úhlovou rychlostí, kterou otáčí
.) Uhloměrné zrcátko
