Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
měrně položeným vzhledem zrcadlu.
Bod nazýváme obrazem bodu Bod
A nemá sice fysikální existence, poněvadž jím paprsky neprocházejí, ale
pro oko nebo jiné optické zařízení, kterým lze paprsky soustřediti, není
rozdílu mezi skutečným zdánlivým svítícím bodem.
Svazek paprsků zůstává odraze rovinném zrcadle
rovnoběžným.
Množst odraženého světla není všech případech stejné. Určiti jest polohu několika
obrazů!
. l’o odraze rozbíhají sje
tedy paprsky tak, byly vyšly svítícího bodu zrcadlem. Spojnice jest kolmá zrcadlu,,
a MA.
Z Úhlll. Obecně:
Z u
p é
v . Rozbíhavý svazek zdroje (obr. obraze 151. Předmět
S obrazem Sv, ztotožní, otočíme-li jej kolem
g společné průsečnice dvojnásobný úhel obou
zrcadel.) promění se
odrazem zrcadle svazek který zdánlivě vychází virtuálního zdroje
Dalším odrazem zrcadle promění svazek 77, který zdánlivě
vychází virtuálního zdroje S12- Obraz je
souměrný zdrojem vzhledem zrcadlu Zlt
obraz S12 jest souměrný vzhledem zrcadlu
Z„. Hlazená
stříbrná plocha odráží asi paprsků, skleněná asi vodní
jen 1-7^. (Kaleidoskop. Mezi nimi
ve vzdálenosti prvního jest svítící bod. vyznačeny jsou polohy
t I5°- Dvojnásobný odraz obrazů při dvou zrcadlech skloněných sobě
Té'W. Obraz chová tak, jako byl sku
tečným zdrojem pro zrcadlo Oko spatřuje
tedy dva obrazy vzniklé každém
zrcadle jednoduchým odrazem ještě obraz <S12,
který původ dvojnásobném odraze. Obrazy S,2 vznikají odrazem
jednoduchým, obrazy S12, odrazem dvojná
sobným, obrazy Sin 2Í2 odrazem trojnásobným.
Ze záměnnosti směru paprsků vyplývá věta další: Paprsky světelné,,
směřující zrcadlem, odrazu sbíhají
se skutečném (reálném) obraze který souměrně sdružen bodu A.)
Úlohy. Dvě rovnoběžná zrcadla jsou vzdálena 100 cm.
Z předešlého výkladu vyplývá, obraz svítícího (osvětleného)
předmětu, který složen jest nesčetných svítících bodů, jest souměrné
poloze zrcadlem, jest tedy stejně veliký, vzpřímený, zdánlivý. 150. svazku paprskového ostrém úhlu. Pokládáme-li zdroj světelných paprsků, dospíváme
k větě: Svazek rozbíhavých paprsků bodového zdroje odraze na
rovinném zrcadle tvoří opět svazek paprsků, který souměrný se-
svazkem původním vzhledem rovině zrcadla
