Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
).
Zákon odrazu.
. Abstrakcí dospíváme
k tomuto výsledku: Dopadá-li paprsek (obr.
Dráhu může proběhnouti světlo obojím směrem. Důležité případy jsou
takové, kdy prostředí jsou oddělena plochou jedno
duchého geometrického tvaru. Tento zá-
m lze sledovati celé optice.
V geometrii dokazuje, při platnosti uvedených zákonů odrazu jest
dráha všech drah, které vzniknou spojením kteréhokoliv
bodu zrcadla body ab. Sdružené paprsky.), jest zřejmo, všechny probíhají bodem sou-
Obr. 148. i48.
Emissní theorie Newtonova vykládala zákon odrazu předpokladem, se
světelné částice rozhraní dvou prostředí odrážejí tak jako pružné koule na
pružné stěně. Odraz svazku paprskového.) zrcadlo tak,
že normálou zrcadla bodě dopadu svírá uhel odráží
se směrem který jest určen takto:
1.
■2. geometrických důvodů je
zřejmo, přímky jsou vzhledem křovině zrcadla ě
s kolmicí (normálou) dopadu splývají oba paprsky samo-
d . Obr. Hledíce odrazu nazýváme takové roz
hraní plochou zrcadlící neboli .
Správnost tohoto elementárního zákona jeví jeho důsledcích. 122.Odraz světla. dopa du.
Paprsek odráží směrem paprsek odráží směrem A. Sestrojí-li se
ke každé přímce procházející bodem souměrná přímka vzhledem
k zrcadlu (obr.
Týmž stejnorodým prostředím postupují paprsky světelné přímočaře.
Na rozhraní dvou prostředí však směr paprsků mění: jednak vracejí
se zpět jednak vnikajíce druhého prostředí postu
pují něm změněným směrem se. Odraz úzkého svazku paprsků m
zrcadle lze pokusem sledovati optickém kotouči. 149. Odraz svazku paprskového. 149.
Rovinné zrcadlo. . obecné nauce vlněni byl zákon odrazu rovinné vlny na
rovném zrcadle odvozen Huygensova principu (str
