Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Z této rovnice vyplývá, svítící bod jeho obraz jsou vždy na
t ^
V případě obr. Zdroj splývá
se svým skutečným obrazem. Naopak: Je-li bodový zdroj ohnisku, obraz jeho
splývá úběžným bodem hlavní osy. Poloha
bodu nezáleží poloze bodu toho plyne: svazek nullových
paprsků, procházejících bodem proměňuje odrazem svazek
nullových paprsků středu naopak svazku středu přísluší
po odraze svazek paprsků středu Bodovému zdroji přísluší
s obraz naopak bodovému zdroji přísluší ý
obraz Úběžný bod hlavní ose obraz které jest
uprostřed mezi vrcholem středem Jeho vzdálenost vrcholu
T
V Veškeré paprsky rovnoběžné hlavní osou odraze
A
probíhají ohniskem. body tvoří harmonickou skupinu bodů. Paprsky procházející středem zrcadla
vracejí odraze touže cestou. vyznačeném jest svítící bod mezi ohniskem
a vrcholem, jeho obraz jest zrcadlem, od
. Veškeré nullové paprsky procháze
jící ohniskem odraze jsou rovnoběžné hlavní osou. 156. Podle této věty lze
k danému bodu sestrojiti bod sdružený známým způsobem.paprsky budeme nazývati paprsky Podle známé věty
o symmetrále úhlu trojúhelníku platí úměra
a __A M
r '
Vzhledem omezení lze však přibližně položití b,
takže hořejší úměra přechází tvar
a __r b
a ’
jenž nehledě znaménku vyjadřuje větu: Dělicí poměr bodu jest
shodný dělicím poměrem bodu vzhledem základním bodům V,
t.
Početně určena jest poloha sdružených bodů hořejší úměrou,
které lze dáti tvar rovnice zrcadlové
J JL
a '
Místo abychom polohu bodů vztahovali vzhledem vrcholu V,
jest výhodnější voliti počátek ohnisko délky levo ohniska
označovati délky pravo označovati Nazveme-li
vzdálenost bodů ohniska jest ‘,
čímž hořejší rovnice přejde velmi jednoduchý tvar
xx‘ 2
