Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Avšak oko rozeznává velmi citlivě rozdíl osvětlení dvou blízkých ploch. Nyní užívá normálních lamp
předepsaných rozměrů, určitě vysokého plamene, které jsou napájeny
hořlavinou stálého chemického složení. Jeden hranol
postaven jest místě, jehož osvětleni srovnávati; normálním zdrojem
pošinuje opačné straně tak dlouho, osvětleni druhého hranolu jest
stejné. Pozorujeme-li fotometru rovnost osvětlení, platí S/d12= S'/d'2.Tyto věty lze vyjádřiti jediným vzorcem tvaru
, cos a
1 konst.
.
Proto při subjektivních fotometrech neznámé osvětleni srovnává známým
osvětlením (proměnným) tak dlouho, nastane rovnost. Její svítivost slove Hefnerova jed
notka čili Hefnerova svíčka
Hefnerova lampa způsobuje při kolmém dopadu é
vzdálenosti osvětlení, které jmenuje lux.
Osvětlíme-li bílý papír poprvé žárovkou 10-svíčkovou, podruhé žárovkou 100-svíč-
kovou, jest poměr osvětleni 100 10. osvětlených stěn, bílých reflektorů atd. Pak při dostatečné vzdálenosti (metrů) normálního zdroje sví
tivosti Hefnerových jednotek jest hledané osvětlení
I /d2 lux.
Podstatou fotometru Biinseíiqva_ list neprůhledného papíru prů
svitnou středovou skvrnou.l, Fysika pro reálky II.
Jednotky svítivosti osvětlení. mnohých případech smíme nepříliš rozsáhlé svítící
pl považovati přibližně bodové zdroje užívati uvedeného zákona zvláště
pro zdroje dostatefině daleké. Oku však zdá, osvět
leni zvětšilo jen dvakrát.) řídí osvětlení zákony složitějšími. Velmi jednoduchý
fotometr tohoto druhu (Joly) záleží dvou čtyrbokých hranolů parafíino-
nových (aneb mléčného skla), oddělených vrstvou staniolu. ^2---- •
Svazek rovnoběžných paprsků způsobuje všech rovnoběžných řezech
stejné osvětlení. Hledíme-li papír, jenž osvětlen zdrojem sví
tivosti strany zdroje, zdá skvrna tmavší než její okolí, poněvadž určitý
zlomek dopadajícího světla proniká papírem. jednotku svítivosti volila
se dříve normální paraffinová svíčka. Jiným zdrojem postaveným na
druhé straně papíru, lze však tento úbytek světla nahraditi, takže skvrna zmizí. Měření fotometrická lze konati methodami
n obj ekt vní Absolutně odhadovati okem osvětlení nemožno. blízkém okolí rozsáhlých svítících ploch (na
př.Mašek-Jeništa-Nachtika. Tím zjednodušuje
vzorec pro osvětlení 4akto:
T__ cos a
~ ’
Fotoinetrie. Anglii užívají normálních
lamp pentanových (C[H1,,), Německu nás norm, lampy Hefnerovy
s octanem amylnatým (<77Zf140 2). 11
.
Vzniká-li neznámé osvětlení zdrojem vzdálenosti d‘, který možno aspoň
přibližně považovati bodový, lze jeho svítivost vyjádřiti Hefnerových
jednotkách. shledal, visuálně pozorujeme nikoliv
poměr dvou osvětlení, nýbrž poměr příslušných logaritmů (Ig :log 100 1:2)
