Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 162 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
^2---- • Svazek rovnoběžných paprsků způsobuje všech rovnoběžných řezech stejné osvětlení. jednotku svítivosti volila se dříve normální paraffinová svíčka. Nyní užívá normálních lamp předepsaných rozměrů, určitě vysokého plamene, které jsou napájeny hořlavinou stálého chemického složení. shledal, visuálně pozorujeme nikoliv poměr dvou osvětlení, nýbrž poměr příslušných logaritmů (Ig :log 100 1:2). Proto při subjektivních fotometrech neznámé osvětleni srovnává známým osvětlením (proměnným) tak dlouho, nastane rovnost. Velmi jednoduchý fotometr tohoto druhu (Joly) záleží dvou čtyrbokých hranolů parafíino- nových (aneb mléčného skla), oddělených vrstvou staniolu. 11 . Oku však zdá, osvět­ leni zvětšilo jen dvakrát. Pak při dostatečné vzdálenosti (metrů) normálního zdroje sví­ tivosti Hefnerových jednotek jest hledané osvětlení I /d2 lux. blízkém okolí rozsáhlých svítících ploch (na př. Hledíme-li papír, jenž osvětlen zdrojem sví­ tivosti strany zdroje, zdá skvrna tmavší než její okolí, poněvadž určitý zlomek dopadajícího světla proniká papírem.l, Fysika pro reálky II. Avšak oko rozeznává velmi citlivě rozdíl osvětlení dvou blízkých ploch.Mašek-Jeništa-Nachtika.) řídí osvětlení zákony složitějšími. Měření fotometrická lze konati methodami ­ n obj ekt vní Absolutně odhadovati okem osvětlení nemožno. Osvětlíme-li bílý papír poprvé žárovkou 10-svíčkovou, podruhé žárovkou 100-svíč- kovou, jest poměr osvětleni 100 10. Pozorujeme-li fotometru rovnost osvětlení, platí S/d12= S'/d'2. . Její svítivost slove Hefnerova jed­ notka čili Hefnerova svíčka Hefnerova lampa způsobuje při kolmém dopadu é vzdálenosti osvětlení, které jmenuje lux. Tím zjednodušuje vzorec pro osvětlení 4akto: T__ cos a ~ ’ Fotoinetrie.Tyto věty lze vyjádřiti jediným vzorcem tvaru , cos a 1 konst. mnohých případech smíme nepříliš rozsáhlé svítící pl považovati přibližně bodové zdroje užívati uvedeného zákona zvláště pro zdroje dostatefině daleké. osvětlených stěn, bílých reflektorů atd. Podstatou fotometru Biinseíiqva_ list neprůhledného papíru prů­ svitnou středovou skvrnou. Anglii užívají normálních lamp pentanových (C[H1,,), Německu nás norm, lampy Hefnerovy s octanem amylnatým (<77Zf140 2). Jiným zdrojem postaveným na druhé straně papíru, lze však tento úbytek světla nahraditi, takže skvrna zmizí. Jeden hranol postaven jest místě, jehož osvětleni srovnávati; normálním zdrojem pošinuje opačné straně tak dlouho, osvětleni druhého hranolu jest stejné. Jednotky svítivosti osvětlení. Vzniká-li neznámé osvětlení zdrojem vzdálenosti d‘, který možno aspoň přibližně považovati bodový, lze jeho svítivost vyjádřiti Hefnerových jednotkách