Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
46.
2.
. tom svědčí př. ta
okolnost, při zatmění Jupiterových měsíců barva světla nikterak
nemění, poněvadž všechny barevné složky bílého světla dostihnou Zemi
současně.000 km/sec, pro všechny barvy stejná.
Hvězda, která parallaxu 1", jest Slunce vzdálena hvězdnou dálku,
a) Vyjádřete světelný rok poloměrech dráhy zemské; stanovte poměr
hvězdné dálky světelnému roku (Igsin 4-68558 10).
Jak osvětlení závisí plošné jednotky, lze
v některých jednoduchých případech odvoditi geometrickou úvahou. ose kužele prochází
v sekundě totéž množství světla
a způsobuje nich osvětlení Podle výměru jest IA= ;
avšak vzhledem úměrnosti d2" dy2 možno psáti:
2i d22 :
Osvětlení kolmými paprsky bodového zdroje jest nepřímo úměrné
dvojmoci vzdálenosti zdroje jednotky plošné. dr. Dráha, kterou světlo proletí rok, slove světelný rok. Svítivost.
8., jě-li relativní rychlost Země Jupitera kvadraturách 27-2 km?
— (287. (a) 63. Která rychlost světla vyplývá největší nejmenší hodnoty dia
gramu 144.
.vodě iná světlo než vzduchu. Rychlost světla nezávisí jeho .
lllohy.
3.
P šikmém dopadu jest osvětlení úměrné kosinu úhlu dopadu. 146. Jak závisí osvetlení 11a vzdálenosti e
a poloze plochy.
2.)
Osvětlení.324
pol.) Řezy (cw2) kol-
<Jbr. ,,, (obr. Rychlost světla témž prostředí závisí vodě
áíří červené paprsky asi 1-4°/0 větší rychlostí než modré paprsky.000 km/sec. Množství světla, které jednoho neb ně
kolika zdrojů dopadá plošnou jednotku sec, slove . vzduchoprázdnem prostoru jest rychlost světla největší,
300. Poměr rychlostí ve
vzduchu vodě jesť Í-3S.)
2. Je-li řez odchýlen řezu úhel dopadu platí velmi
přibližně pro úzký svazek paprsků AJcos a. zemské; 3-257.
Poměr osvětlení plochách A,, jest tedy
I cos a.
4. Jiný zdroj bodový způsobuje stejných okolností jiné osvětlení,
poněvadž jinou svítivost Stanovíme, svítivost jest úměrná
osvětlení jinak stejných podmínek
