Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
3.
2. zemské; 3-257. Je-li řez odchýlen řezu úhel dopadu platí velmi
přibližně pro úzký svazek paprsků AJcos a. Poměr rychlostí ve
vzduchu vodě jesť Í-3S.
P šikmém dopadu jest osvětlení úměrné kosinu úhlu dopadu.
8. 46.000 km/sec. ta
okolnost, při zatmění Jupiterových měsíců barva světla nikterak
nemění, poněvadž všechny barevné složky bílého světla dostihnou Zemi
současně. dr. ose kužele prochází
v sekundě totéž množství světla
a způsobuje nich osvětlení Podle výměru jest IA= ;
avšak vzhledem úměrnosti d2" dy2 možno psáti:
2i d22 :
Osvětlení kolmými paprsky bodového zdroje jest nepřímo úměrné
dvojmoci vzdálenosti zdroje jednotky plošné.vodě iná světlo než vzduchu.)
2.
2.)
Osvětlení. tom svědčí př. Množství světla, které jednoho neb ně
kolika zdrojů dopadá plošnou jednotku sec, slove . Rychlost světla témž prostředí závisí vodě
áíří červené paprsky asi 1-4°/0 větší rychlostí než modré paprsky. 146.
lllohy.
.
Poměr osvětlení plochách A,, jest tedy
I cos a. (a) 63. Která rychlost světla vyplývá největší nejmenší hodnoty dia
gramu 144. Rychlost světla nezávisí jeho .) Řezy (cw2) kol-
<Jbr.324
pol.
4., jě-li relativní rychlost Země Jupitera kvadraturách 27-2 km?
— (287. Svítivost.000 km/sec, pro všechny barvy stejná. ,,, (obr. Jiný zdroj bodový způsobuje stejných okolností jiné osvětlení,
poněvadž jinou svítivost Stanovíme, svítivost jest úměrná
osvětlení jinak stejných podmínek.
. Jak závisí osvetlení 11a vzdálenosti e
a poloze plochy.
Jak osvětlení závisí plošné jednotky, lze
v některých jednoduchých případech odvoditi geometrickou úvahou.
Hvězda, která parallaxu 1", jest Slunce vzdálena hvězdnou dálku,
a) Vyjádřete světelný rok poloměrech dráhy zemské; stanovte poměr
hvězdné dálky světelnému roku (Igsin 4-68558 10). Dráha, kterou světlo proletí rok, slove světelný rok. vzduchoprázdnem prostoru jest rychlost světla největší,
300
