Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
) odráží průhlednou
deštičku dopadá pak
d
Obr.000 km) větší než opposici, čehož vyplývá pro-
rychlost světla hodnota takřka 300. prvé zmizelo oku světlo při
počtu obrátek 12-6 sec. 145.
Při pokusu bylo zrcadlo 8633 vzdá
leno kola které mělo 720 zubů. Fizeauova methoda. kvadratuře se
Země vzdaluje nejrychleji, proto doba jest největší. Doba, které zub zaujal místo mezery
mj, jest tedy 720 12'6 sec.Tento úkaz vysvětlil Romer Kdyby
vzdálenost Země Jupitera neměnila, sledovaly vstupy neb výstupy
měsíce stejných dobách.000 km/sec. této době světlo proběhlo dráhu
2d-, odtud vyplývá pro rychlost světla hodnota 2d/x 313. Zvětšuje-li ne
ustále rychlost kola, pronikne zprvu část, později veškeré vracející se-
světlo mezerou oka.
později veškeré světlo zachyceno jest zubem z,2 atd. Ve
(1849) fysikální methodou,
jejíž podstata byla tato:
Paprsek zdroje (obr.
. Poněvadž však opposice konjunkce-
se Země Jupitera vzdaluje, musí paprsek světelný, ohlašující emersi,
probíhati pořád delší drahou, čímž doba vzrůstá. době kon
junkce opposice Země jde vstříc Jupiterovi, paprsek světelný ohlašu
jící immersi probíhá tedy drahou stále krátící. Při dalším stoupání rychlosti zprvu část. Rychlost světla závisí kterým světlo šíří.
Správnost Romerova
výsledku potvrdil A
kolmo velmi vzdálené
zrcadlo vrací touž drahou zpět oka Otáčejícím neprů
hledným kolem jehož zuby zlt jsou odděleny stejně širokými
mezerami, /«,, lze světlo zrcadla odražené střídavě po
krátkou dobu mezerou propouštěti zubem stejně dlouho zachyco-
vati.
Z velmi pečlivých pokusů vyplývají tyto výsledky:
_1. Vlastní pohyb Jupiterův
způsobuje, úkaz jest složitější. kvadratuře Země-
blíží nejrychleji, proto doba jest nejmenší.400 km/sec.
145.
Zdokonalenými prostředky opakoval měření francouzský učenec
C (1874) dospěl hodnotě 300. Při určité rychlosti kola stane, veškeré světlo vracející od
zrcadla dopadne zub gí; jenž mezitím vystřídal mezeru kterou
světlo bylo propuštěno, takže oko nevidí ničeho. Celkové zpoždění asi 1000 sek tedy
příčinu tom, konjunkci probíhá světlo délku průměr dráhy
zemské (299,000.000 km/sec
