Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
prvé zmizelo oku světlo při
počtu obrátek 12-6 sec. Ve
(1849) fysikální methodou,
jejíž podstata byla tato:
Paprsek zdroje (obr.000 km/sec. kvadratuře Země-
blíží nejrychleji, proto doba jest nejmenší. Rychlost světla závisí kterým světlo šíří.000 km) větší než opposici, čehož vyplývá pro-
rychlost světla hodnota takřka 300. Při určité rychlosti kola stane, veškeré světlo vracející od
zrcadla dopadne zub gí; jenž mezitím vystřídal mezeru kterou
světlo bylo propuštěno, takže oko nevidí ničeho.
145.400 km/sec. Při dalším stoupání rychlosti zprvu část. Vlastní pohyb Jupiterův
způsobuje, úkaz jest složitější.
Z velmi pečlivých pokusů vyplývají tyto výsledky:
_1. Fizeauova methoda.
Při pokusu bylo zrcadlo 8633 vzdá
leno kola které mělo 720 zubů. kvadratuře se
Země vzdaluje nejrychleji, proto doba jest největší. Celkové zpoždění asi 1000 sek tedy
příčinu tom, konjunkci probíhá světlo délku průměr dráhy
zemské (299,000. 145.
Správnost Romerova
výsledku potvrdil A
kolmo velmi vzdálené
zrcadlo vrací touž drahou zpět oka Otáčejícím neprů
hledným kolem jehož zuby zlt jsou odděleny stejně širokými
mezerami, /«,, lze světlo zrcadla odražené střídavě po
krátkou dobu mezerou propouštěti zubem stejně dlouho zachyco-
vati.
později veškeré světlo zachyceno jest zubem z,2 atd.
.Tento úkaz vysvětlil Romer Kdyby
vzdálenost Země Jupitera neměnila, sledovaly vstupy neb výstupy
měsíce stejných dobách. této době světlo proběhlo dráhu
2d-, odtud vyplývá pro rychlost světla hodnota 2d/x 313. Poněvadž však opposice konjunkce-
se Země Jupitera vzdaluje, musí paprsek světelný, ohlašující emersi,
probíhati pořád delší drahou, čímž doba vzrůstá.) odráží průhlednou
deštičku dopadá pak
d
Obr. době kon
junkce opposice Země jde vstříc Jupiterovi, paprsek světelný ohlašu
jící immersi probíhá tedy drahou stále krátící. Zvětšuje-li ne
ustále rychlost kola, pronikne zprvu část, později veškeré vracející se-
světlo mezerou oka. Doba, které zub zaujal místo mezery
mj, jest tedy 720 12'6 sec.000 km/sec.
Zdokonalenými prostředky opakoval měření francouzský učenec
C (1874) dospěl hodnotě 300
