Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
(Na obr. Odchylka této osy místního
poledníku magnetická deklinace.) Agonou rozděluje zeměkoule dvě části,
z nichž jedné deklinace západní, druhé východní; kromě toho je
nyní uzavřená agona východní Asii.). Cára spojující místa nullové deklinace na
zývá agona.
Původně soudilo, deklinace podél celého poledníku stejná (tak
na př. (Srovnej agonou 1800!)
Isogony probíhají většinou severním jižním pólem, zemským kromě
toho ještě dvěma body, nichž deklinační magnetka ustálí libovolné po
loze.
Severní pól magnetický objevil 1831 západně poloostrova
Boothia (čti Buzia) Felix (podle novějších měření jsou jeho souřadnice
70° 30' sev. Mapy takové jsou velmi důležité pro plavbu námořní, neboE
jen tehdy, je-li známa deklinace pro dané místo, lze loď správně říditi lod
ním kompasem.
První podrobnou mapu deklinační sestrojil počátku 18. století
hvězdář Hal ley.) několik lehkých
rovnoběžně vedle sebe postavených magnetů, něž přilepen lehounký
. agona vyznačena silnou čarou; čerchaná čára
zobrazuje agonu 1800. 12. soudil ale měřením provedeným různých mistech
se poznalo, tomu tak není. šířky 156° 25' vých. Body, jež při obou postaveních magnetky jsou
v tomtéž směru, leží magnetické ose.přímo severu, kde tedy magnetická deklinace rovna nulle objevil totiž,
že při přechodu přes určité místo přešla magnetická deklinace hodnoty zá
padní východní. šířky 97°40" záp. Nejlépe lze přehlédnouti rozdělení deklinace na
povrchu zemském isogonami, čarami mapě zakreslenými, jež spojují
místa stejné deklinace (obr.
Obr.
Pro určení magnetické deklinace nutno znáti přesně směr ma
gnetické osy; tím účelem opatříme deklinační magnetku dvěma
závěsy, jedním svrchní, druhým spodní ploše, postupně oba
tyto závěsy upevníme. 11. Mapa deklinační (pro rok 1910). délky Greenwiche), jižní pól n
(čti Sekltn) 1909 (72° 51' již. 11. Praze měří průměrná magnetická
deklinace 1911 asi 10'. délky). Tyto body zovou magnetickými póly zemskými. Podstatnou částí kompasu (obr
