Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Severní pól magnetický objevil 1831 západně poloostrova
Boothia (čti Buzia) Felix (podle novějších měření jsou jeho souřadnice
70° 30' sev. 11. šířky 97°40" záp. šířky 156° 25' vých. Praze měří průměrná magnetická
deklinace 1911 asi 10'. Odchylka této osy místního
poledníku magnetická deklinace. Cára spojující místa nullové deklinace na
zývá agona. Mapy takové jsou velmi důležité pro plavbu námořní, neboE
jen tehdy, je-li známa deklinace pro dané místo, lze loď správně říditi lod
ním kompasem. délky). Body, jež při obou postaveních magnetky jsou
v tomtéž směru, leží magnetické ose. Mapa deklinační (pro rok 1910). agona vyznačena silnou čarou; čerchaná čára
zobrazuje agonu 1800. století
hvězdář Hal ley. Tyto body zovou magnetickými póly zemskými. (Na obr. soudil ale měřením provedeným různých mistech
se poznalo, tomu tak není.) několik lehkých
rovnoběžně vedle sebe postavených magnetů, něž přilepen lehounký
. Nejlépe lze přehlédnouti rozdělení deklinace na
povrchu zemském isogonami, čarami mapě zakreslenými, jež spojují
místa stejné deklinace (obr.
Obr.
První podrobnou mapu deklinační sestrojil počátku 18.).) Agonou rozděluje zeměkoule dvě části,
z nichž jedné deklinace západní, druhé východní; kromě toho je
nyní uzavřená agona východní Asii.přímo severu, kde tedy magnetická deklinace rovna nulle objevil totiž,
že při přechodu přes určité místo přešla magnetická deklinace hodnoty zá
padní východní.
Pro určení magnetické deklinace nutno znáti přesně směr ma
gnetické osy; tím účelem opatříme deklinační magnetku dvěma
závěsy, jedním svrchní, druhým spodní ploše, postupně oba
tyto závěsy upevníme. délky Greenwiche), jižní pól n
(čti Sekltn) 1909 (72° 51' již. 12. 11. (Srovnej agonou 1800!)
Isogony probíhají většinou severním jižním pólem, zemským kromě
toho ještě dvěma body, nichž deklinační magnetka ustálí libovolné po
loze. Podstatnou částí kompasu (obr.
Původně soudilo, deklinace podél celého poledníku stejná (tak
na př
