Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Kolem Země prostírá magnetické
pole, jež dané době každém místě určitý směr intensitu.
Úhel mezi poledníkem magnetickým místním nazývá deklinací
magnetickou jež čili kladná, uchyluje-li severní pól
magnetky deklinační místního poledníku západ; opačném pří
padě čili záporná.
Zemský magnetismus. tomto
směru magnetismus zemský působí určitou in
tensitou, zvanou totální intensitou zemského
magnetismu Tuto intensitu rovině magne
tického poledníku rozkládáme (obr. jedn. Sklon magnetky inklinační magne
tickém poledníku pod rovinu vodorovnou slove magnetickou inklinací i
a bud! čili kladná nebo čili záporná, sklání-li bud
severní nebo jižní pól magnetky inklinační pod vodorovnou rovinu.
Magnetická deklinace. 10.
Magnetku otáčivou kolem vodorovné osy, procházející jejím těžištěm,
zavěsme nepředené vlákno kokonové tak, může otáčeti jak
v rovině svislé, tak vodorovné. Omezíme-li volnost pohybu ma
gnetky jen rovinu vodorovnou tím, zavěsíme nebo podep\m e
na svislou osu, vznikne magnetka deklinační, která svou osou postaví
též vždy magnetického poledníku. několika kyvech ustálí magnetka svou
magnetickou osou určitém směru nás přibližně jihu severu) a
skloní jedním pólem nás severním) pod rovinu vodorovnou. Kolik silových trubic
prochází kolmo plochou dm2 vzdálenosti (9). Magnetka
takto upravená slove inklinační svislá rovina její osou proložená ma
gnetickým poledníkem (meridiánem). 1492, jenž prvé také určil místo, kde magnetka deklinační ukazuje
.
Směr, kterém působí daném místě
zemský magnetismus který ukazuje inklinační
magnetka, přesně určen, známe-li pro toto
místo deklinaci inklinaci magnetickou.Magnetický pól množství abs. Rozklad totální dokonale veličiny djft (nebo častěji 22).
intensity složky. 10. Veličiny tyto šlovou magnetickými souřadnicemi
daného místa. uvedených souřadnic nejdříve poznala
deklinace. století při mořských plavbách zachování určitého směru, již
brzo pozorovalo, směr této magnetky není totožný směrem místního
poledníku.) dvě
složky, vodorovnou svislou jež totální
intensitou jsou vztahu: cos i,
V sin -|- \
Magnetické pole danéxn místě určují
Obr. Různost magnetické deklinace při plavbě poznal s
r. Magnetky deklinační užívalo totiž Evropě snad již od
11
