Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Magnetický pól množství abs. Různost magnetické deklinace při plavbě poznal s
r. 10.
Zemský magnetismus. Rozklad totální dokonale veličiny djft (nebo častěji 22). Kolik silových trubic
prochází kolmo plochou dm2 vzdálenosti (9). Sklon magnetky inklinační magne
tickém poledníku pod rovinu vodorovnou slove magnetickou inklinací i
a bud! čili kladná nebo čili záporná, sklání-li bud
severní nebo jižní pól magnetky inklinační pod vodorovnou rovinu.
Směr, kterém působí daném místě
zemský magnetismus který ukazuje inklinační
magnetka, přesně určen, známe-li pro toto
místo deklinaci inklinaci magnetickou. jedn. Kolem Země prostírá magnetické
pole, jež dané době každém místě určitý směr intensitu.
Magnetická deklinace. 1492, jenž prvé také určil místo, kde magnetka deklinační ukazuje
. Magnetky deklinační užívalo totiž Evropě snad již od
11. tomto
směru magnetismus zemský působí určitou in
tensitou, zvanou totální intensitou zemského
magnetismu Tuto intensitu rovině magne
tického poledníku rozkládáme (obr. Omezíme-li volnost pohybu ma
gnetky jen rovinu vodorovnou tím, zavěsíme nebo podep\m e
na svislou osu, vznikne magnetka deklinační, která svou osou postaví
též vždy magnetického poledníku. Veličiny tyto šlovou magnetickými souřadnicemi
daného místa. 10. století při mořských plavbách zachování určitého směru, již
brzo pozorovalo, směr této magnetky není totožný směrem místního
poledníku.
Magnetku otáčivou kolem vodorovné osy, procházející jejím těžištěm,
zavěsme nepředené vlákno kokonové tak, může otáčeti jak
v rovině svislé, tak vodorovné. několika kyvech ustálí magnetka svou
magnetickou osou určitém směru nás přibližně jihu severu) a
skloní jedním pólem nás severním) pod rovinu vodorovnou.
Úhel mezi poledníkem magnetickým místním nazývá deklinací
magnetickou jež čili kladná, uchyluje-li severní pól
magnetky deklinační místního poledníku západ; opačném pří
padě čili záporná.
intensity složky. uvedených souřadnic nejdříve poznala
deklinace.) dvě
složky, vodorovnou svislou jež totální
intensitou jsou vztahu: cos i,
V sin -|- \
Magnetické pole danéxn místě určují
Obr. Magnetka
takto upravená slove inklinační svislá rovina její osou proložená ma
gnetickým poledníkem (meridiánem)
