Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 158 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Velmi zřídka stává, kotouček pla­ nety zakryje stálici. (Příl. Týmž uzlem své dráliv projde Měsíc dobu 27-212 dne (dračí měsíc). Do světelného kužele slunečního může vstoupiti také Venuše neb Merkur. Úplné zatmění Slunce může krajinách rovní­ kových trvati nanejvýše asi 8m. V této periodě, zvané která byla známa chaldejským hvězdá­ řům, opakují řadě zatmění Měsíce Slunce. i42.) Také každé stálice planety dopadá Zemi válcový svazek paprsků, jehož poloměr vzdálenosti Měsíce jeví středu Země úhlu o-* p^. Vstoupí-li Měsíc tohoto válce, nastává pro některá místa povrchu zemského zákryt (okkultace) hvězdy Měsícem. roce může nastati nanejvýše zatmění (5 slunečních, měsíční), musí nastati nejméně zatmění (obě sluneční). Přebytek asi 1/8 dne způ­ sobuje, zatmění nepřipadají táž místa povrchu zemského, leč po uplynutí tří period Saros. . III. Mapka pro zatmění Slunce dne 17. Názor, světlo šíří prostorem značnou sice, ale rychlostí, lze stopovati starověku. Vy- šetřiti jest podmínky zatmění! R ychlost světla. 5. 3. Úlohy. Tím vzniká vzácný úkaz přechod vnitřní planety před deskou slu­ neční. První pokusy Obr. Jak daleko smí býti střed stínového kruhu vzdálen uzlu, aby na­ stalo zatmění Měsíce, jsou-li dány průměrné hodnoty 8-8", 57', r® 16', rcq 15', 5°? (11°). 8. Jak dlouho může Měsíc prodlévati plném stínu zemském, je-li délka’ synodického mésíce 291/„ dne? l/l 42*). Úplňky (novy) sledují sobě v době měsí ce, který ■čítá 29-531 dne. měsíců Jupiterových pozorujeme obdobné přechody před jasným ko­ toučem planety mimo postup vržených stínů jejich povrchu planety. Dokažte, zorný úhel polostínového poloměru zemského ve vzdálenosti Měsíce jest rrr p,^ -)- -]- ! 2. času greenwichského. První měsíc Jupiterův obíhá kolem planety vzdálenosti 5-70 po­ loměrů Jupiterových dráze odchýlené dráhy Jupiterovy asi 2°.astron. dubna 1912. 4. Je-li Měsíc oka­ mžiku úplňku právě uzlu výstupném, nastane týž případ velmi přibližné po 223 synodických měsících které trvají bezmála tak dlouho jako 242 měsíců dračích, neboř 223 29-531 6585-4 dne, 242 27-212 6585-3 dne. Poněvadž světelný kruh větší poloměr než kruh stínový, jsou zatmění Slunce (na Zemi vůbec) častější. Jaký jest výsledek pro zatmění Slunce? (17°). Po uplynutí 6585-3 dne let, 10— dní podle počtu přestupných let) připadne nepatrnou úchylku úplněk zase uzlu výstupného