Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Jaký jest výsledek pro zatmění Slunce? (17°). Jak daleko smí býti střed stínového kruhu vzdálen uzlu, aby na
stalo zatmění Měsíce, jsou-li dány průměrné hodnoty 8-8", 57',
r® 16', rcq 15', 5°? (11°). dubna 1912. III.
4. 8. Úplné zatmění Slunce může krajinách rovní
kových trvati nanejvýše asi 8m. Velmi zřídka stává, kotouček pla
nety zakryje stálici. Tím vzniká vzácný úkaz přechod vnitřní planety před deskou slu
neční. Vy-
šetřiti jest podmínky zatmění!
R ychlost světla. Přebytek asi 1/8 dne způ
sobuje, zatmění nepřipadají táž místa povrchu zemského, leč po
uplynutí tří period Saros.
Po uplynutí 6585-3 dne let,
10— dní podle počtu přestupných
let) připadne nepatrnou úchylku
úplněk zase uzlu výstupného. času greenwichského.) Také každé stálice planety dopadá Zemi válcový svazek paprsků,
jehož poloměr vzdálenosti Měsíce jeví středu Země úhlu o-* p^.
5.
(Příl.
Do světelného kužele slunečního může vstoupiti také Venuše neb
Merkur. První pokusy
Obr. Dokažte, zorný úhel polostínového poloměru zemského ve
vzdálenosti Měsíce jest rrr p,^ -)- -]- !
2. Jak dlouho může Měsíc prodlévati plném stínu zemském, je-li délka’
synodického mésíce 291/„ dne? l/l 42*).
Poněvadž světelný kruh větší poloměr než kruh stínový, jsou zatmění
Slunce (na Zemi vůbec) častější. měsíců Jupiterových pozorujeme obdobné přechody před jasným ko
toučem planety mimo postup vržených stínů jejich povrchu planety. Mapka pro zatmění Slunce
dne 17. Je-li Měsíc oka
mžiku úplňku právě uzlu výstupném,
nastane týž případ velmi přibližné po
223 synodických měsících které trvají
bezmála tak dlouho jako 242 měsíců
dračích, neboř
223 29-531 6585-4 dne,
242 27-212 6585-3 dne.
Úplňky (novy) sledují sobě
v době měsí ce, který
■čítá 29-531 dne.
3.
Úlohy.astron.
V této periodě, zvané která
byla známa chaldejským hvězdá
řům, opakují řadě zatmění Měsíce Slunce. Názor, světlo šíří prostorem značnou sice,
ale rychlostí, lze stopovati starověku. i42. roce může nastati nanejvýše zatmění
(5 slunečních, měsíční), musí nastati nejméně zatmění (obě sluneční). Týmž uzlem své dráliv
projde Měsíc dobu 27-212 dne
(dračí měsíc).
. První měsíc Jupiterův obíhá kolem planety vzdálenosti 5-70 po
loměrů Jupiterových dráze odchýlené dráhy Jupiterovy asi 2°.
Vstoupí-li Měsíc tohoto válce, nastává pro některá místa povrchu zemského
zákryt (okkultace) hvězdy Měsícem
