Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Týmž uzlem své dráliv
projde Měsíc dobu 27-212 dne
(dračí měsíc).
Poněvadž světelný kruh větší poloměr než kruh stínový, jsou zatmění
Slunce (na Zemi vůbec) častější. měsíců Jupiterových pozorujeme obdobné přechody před jasným ko
toučem planety mimo postup vržených stínů jejich povrchu planety. Dokažte, zorný úhel polostínového poloměru zemského ve
vzdálenosti Měsíce jest rrr p,^ -)- -]- !
2.
Úlohy.
(Příl. Je-li Měsíc oka
mžiku úplňku právě uzlu výstupném,
nastane týž případ velmi přibližné po
223 synodických měsících které trvají
bezmála tak dlouho jako 242 měsíců
dračích, neboř
223 29-531 6585-4 dne,
242 27-212 6585-3 dne.
V této periodě, zvané která
byla známa chaldejským hvězdá
řům, opakují řadě zatmění Měsíce Slunce.
5.
Po uplynutí 6585-3 dne let,
10— dní podle počtu přestupných
let) připadne nepatrnou úchylku
úplněk zase uzlu výstupného.
. Mapka pro zatmění Slunce
dne 17. Úplné zatmění Slunce může krajinách rovní
kových trvati nanejvýše asi 8m. Jaký jest výsledek pro zatmění Slunce? (17°). První pokusy
Obr. roce může nastati nanejvýše zatmění
(5 slunečních, měsíční), musí nastati nejméně zatmění (obě sluneční). dubna 1912. První měsíc Jupiterův obíhá kolem planety vzdálenosti 5-70 po
loměrů Jupiterových dráze odchýlené dráhy Jupiterovy asi 2°.
4.
Úplňky (novy) sledují sobě
v době měsí ce, který
■čítá 29-531 dne. Přebytek asi 1/8 dne způ
sobuje, zatmění nepřipadají táž místa povrchu zemského, leč po
uplynutí tří period Saros.
Vstoupí-li Měsíc tohoto válce, nastává pro některá místa povrchu zemského
zákryt (okkultace) hvězdy Měsícem. III. Názor, světlo šíří prostorem značnou sice,
ale rychlostí, lze stopovati starověku.) Také každé stálice planety dopadá Zemi válcový svazek paprsků,
jehož poloměr vzdálenosti Měsíce jeví středu Země úhlu o-* p^. Jak dlouho může Měsíc prodlévati plném stínu zemském, je-li délka’
synodického mésíce 291/„ dne? l/l 42*). 8. Tím vzniká vzácný úkaz přechod vnitřní planety před deskou slu
neční.
Do světelného kužele slunečního může vstoupiti také Venuše neb
Merkur. Vy-
šetřiti jest podmínky zatmění!
R ychlost světla. Jak daleko smí býti střed stínového kruhu vzdálen uzlu, aby na
stalo zatmění Měsíce, jsou-li dány průměrné hodnoty 8-8", 57',
r® 16', rcq 15', 5°? (11°). i42. času greenwichského.astron. Velmi zřídka stává, kotouček pla
nety zakryje stálici.
3
