Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 158 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vstoupí-li Měsíc tohoto válce, nastává pro některá místa povrchu zemského zákryt (okkultace) hvězdy Měsícem. Úplňky (novy) sledují sobě v době měsí ce, který ■čítá 29-531 dne. Přebytek asi 1/8 dne způ­ sobuje, zatmění nepřipadají táž místa povrchu zemského, leč po uplynutí tří period Saros. První pokusy Obr. času greenwichského. Je-li Měsíc oka­ mžiku úplňku právě uzlu výstupném, nastane týž případ velmi přibližné po 223 synodických měsících které trvají bezmála tak dlouho jako 242 měsíců dračích, neboř 223 29-531 6585-4 dne, 242 27-212 6585-3 dne. První měsíc Jupiterův obíhá kolem planety vzdálenosti 5-70 po­ loměrů Jupiterových dráze odchýlené dráhy Jupiterovy asi 2°. 3.astron. měsíců Jupiterových pozorujeme obdobné přechody před jasným ko­ toučem planety mimo postup vržených stínů jejich povrchu planety. Mapka pro zatmění Slunce dne 17. Jaký jest výsledek pro zatmění Slunce? (17°). Názor, světlo šíří prostorem značnou sice, ale rychlostí, lze stopovati starověku. . (Příl. Vy- šetřiti jest podmínky zatmění! R ychlost světla. Velmi zřídka stává, kotouček pla­ nety zakryje stálici. Jak dlouho může Měsíc prodlévati plném stínu zemském, je-li délka’ synodického mésíce 291/„ dne? l/l 42*). III. Úlohy. dubna 1912. Týmž uzlem své dráliv projde Měsíc dobu 27-212 dne (dračí měsíc).) Také každé stálice planety dopadá Zemi válcový svazek paprsků, jehož poloměr vzdálenosti Měsíce jeví středu Země úhlu o-* p^. Poněvadž světelný kruh větší poloměr než kruh stínový, jsou zatmění Slunce (na Zemi vůbec) častější. Do světelného kužele slunečního může vstoupiti také Venuše neb Merkur. Úplné zatmění Slunce může krajinách rovní­ kových trvati nanejvýše asi 8m. V této periodě, zvané která byla známa chaldejským hvězdá­ řům, opakují řadě zatmění Měsíce Slunce. 4. Dokažte, zorný úhel polostínového poloměru zemského ve vzdálenosti Měsíce jest rrr p,^ -)- -]- ! 2. roce může nastati nanejvýše zatmění (5 slunečních, měsíční), musí nastati nejméně zatmění (obě sluneční). Po uplynutí 6585-3 dne let, 10— dní podle počtu přestupných let) připadne nepatrnou úchylku úplněk zase uzlu výstupného. 8. i42. Jak daleko smí býti střed stínového kruhu vzdálen uzlu, aby na­ stalo zatmění Měsíce, jsou-li dány průměrné hodnoty 8-8", 57', r® 16', rcq 15', 5°? (11°). Tím vzniká vzácný úkaz přechod vnitřní planety před deskou slu­ neční. 5