Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Protneme-li vzdálenosti Měsíce kuželový prostor (obr. Vnikne-li však tohoto svě
telného kruhu, nastává pro některá místa Zemi zatmění (vlastně zákryt)
Slunce. Aby Měsíc novu
mohl vniknouti kužele světelného, nesmí střed býti některého,
uzlu vzdálen více než asi 18°. Vrchol plného stínu
měsíčního může býti středu měsíčního vzdálen zemských
poloměrů, podle toho, jak jest Země Měsícem daleko Slunce. dubna 7m
. jiných míst nejeví Slunci nic
zvláštního. důvodů
dříve vyložených připadají tyto doby zatmění postupně jiné jiné
měsíce. Kdyby uzly dráhy měsíční byly pevné,
připadala zatmění Slunce právě tak jako zatmění Měsíce dobu asi
18 dní před dní okamžiku, kdy Slunce prochází uzly. Také neprůhlednou koulí měsíční vzniká
ukončený kužel plnostínový, obklopený nekonečným kuželem polostínovým,
jejichž společná osa obecně nesplýva ekliptikou./17.) vyznačena jest dráha
kruhového zatmění dne 16. Zpravidla
jest Měsíc novu značně vzdálen středu C'. Kruhové
zatmění počne při východě Slunce rovníkové Americe dne 16.),
jímž procházejí veškeré sluneční paprsky Zemi dopadající, rovinou
kolmou ose SZ, vznikne uh, jehož poloměr středu
zemského jeví zorném úhlu daným vztahem p,t pQ„
Vzhledem průměrným hodnotám dříve uvedeným jest 73'. většině případů plný stín měsíční nedosahuje Zemi; pak
pro místa polostínu, který povrchu zemském poloměr 1600 až
3000 km, nastává obecně částečné zatmění Slunce; jenom místa,,
která jsou zcela blízko osy stínového kužele, pozorují zatmění kruhové-
V řidších případech dopadá povrch zemský také plný stín, který
protíná povrch zemský kruhu poloměru nanejvýše 140 km; všechna
místa něm mají úplné zatmění, místa sousední okruhu několika tisíc
km pozorují zatmění částečné. dubna 1912 povrchu zemském. Důležitá jsou zatmění největších čtyř měsíců Jupite
rových, která astronomických kalendářích každý den podle greenwichského
času jsou předpověděna. Po
něvadž však vzdálenost Měsíce středu zemského kolísá mezích
57B 64B, může někdy stín Měsíce padnouti na
Zemi. 142. Zatmění Slunce pro Zemi vůbec nastává tehdy, dotkne-li koule
měsíční zevně světelného kužele A', je-li střed Měsíce středu C"
vzdálen úhel -|- r-c. dubna. Zatmění úplné nebo kruhové počíná při dotyku
vnitřním, je-li zorný úhel roven r^.měsíců jiných planet.
Zatmění Slunce. času greenwichského skončí dne 17.
227' astron.
Pohyb Měsíce Země příčinou, vržený stín měsíční postupuje-
velmi rychle povrchu zemském. mapce (obr. 140. Podle nich lze aspoň přibližně stanoviti zeměpisnou
délku, poněvadž jsou pro všechny pozorovatele soudobým signálem
