Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
jiných míst nejeví Slunci nic
zvláštního. mapce (obr. Vrchol plného stínu
měsíčního může býti středu měsíčního vzdálen zemských
poloměrů, podle toho, jak jest Země Měsícem daleko Slunce.
Pohyb Měsíce Země příčinou, vržený stín měsíční postupuje-
velmi rychle povrchu zemském. Také neprůhlednou koulí měsíční vzniká
ukončený kužel plnostínový, obklopený nekonečným kuželem polostínovým,
jejichž společná osa obecně nesplýva ekliptikou. dubna 1912 povrchu zemském. Kdyby uzly dráhy měsíční byly pevné,
připadala zatmění Slunce právě tak jako zatmění Měsíce dobu asi
18 dní před dní okamžiku, kdy Slunce prochází uzly. Zatmění Slunce pro Zemi vůbec nastává tehdy, dotkne-li koule
měsíční zevně světelného kužele A', je-li střed Měsíce středu C"
vzdálen úhel -|- r-c. času greenwichského skončí dne 17. 140. Aby Měsíc novu
mohl vniknouti kužele světelného, nesmí střed býti některého,
uzlu vzdálen více než asi 18°.),
jímž procházejí veškeré sluneční paprsky Zemi dopadající, rovinou
kolmou ose SZ, vznikne uh, jehož poloměr středu
zemského jeví zorném úhlu daným vztahem p,t pQ„
Vzhledem průměrným hodnotám dříve uvedeným jest 73'./17.
Zatmění Slunce. Podle nich lze aspoň přibližně stanoviti zeměpisnou
délku, poněvadž jsou pro všechny pozorovatele soudobým signálem. Zpravidla
jest Měsíc novu značně vzdálen středu C'.
Protneme-li vzdálenosti Měsíce kuželový prostor (obr. Kruhové
zatmění počne při východě Slunce rovníkové Americe dne 16. Po
něvadž však vzdálenost Měsíce středu zemského kolísá mezích
57B 64B, může někdy stín Měsíce padnouti na
Zemi. dubna. většině případů plný stín měsíční nedosahuje Zemi; pak
pro místa polostínu, který povrchu zemském poloměr 1600 až
3000 km, nastává obecně částečné zatmění Slunce; jenom místa,,
která jsou zcela blízko osy stínového kužele, pozorují zatmění kruhové-
V řidších případech dopadá povrch zemský také plný stín, který
protíná povrch zemský kruhu poloměru nanejvýše 140 km; všechna
místa něm mají úplné zatmění, místa sousední okruhu několika tisíc
km pozorují zatmění částečné. Zatmění úplné nebo kruhové počíná při dotyku
vnitřním, je-li zorný úhel roven r^. Důležitá jsou zatmění největších čtyř měsíců Jupite
rových, která astronomických kalendářích každý den podle greenwichského
času jsou předpověděna. důvodů
dříve vyložených připadají tyto doby zatmění postupně jiné jiné
měsíce.měsíců jiných planet.) vyznačena jest dráha
kruhového zatmění dne 16. dubna 7m
. Vnikne-li však tohoto svě
telného kruhu, nastává pro některá místa Zemi zatmění (vlastně zákryt)
Slunce.
227' astron. 142
