Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 156 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Stín polostín zemský. Jak výpočet ukazuje, zatmění e nastati, je-li úhlová vzdálenost uzlu středu stínového nanejvýš 12°) m nastati, je-li 9^°. Vzhledem k poměrně značné odchylce jest patrno, Měsíc úplňku musí býti nedaleko některého uzlu své dráhy. dubna října, v roce 1913 kolem 24. března 17. Značná odchylka dráhy 5°) způsobuje, že Měsíc úplňku nejčastěji mine stín zemský. 114.jest Střed stínového kruhu jsa neustále opposici Sluncem, postoupí denné ekliptice témž smyslu jako Slunce asi 1°. listopadu, roce 1911 kolem května 24. průměrem stínového kruhu. Měsíění kotouč při počátku úplného zatmění obyčejně barvu cihlově •červenou; řídkých případech jest sotva viditelný. obr. května 12. Obdobné úkazy zatměni pozorují také Obr. Začátek případě konec ú zatmění nastane, je-li zorný úhel roven r,c. Je-li však střed Měsíce M (obr. díle), pošinují doby zatmění neustále předchozích měsíců ročně asi o dní. Zatmění Měsíce může tedy přihoditi v době 10— dní před prů­ chodem stínového kruhu někte­ rým uzlem době 10—12 dní průchodě, tedy dobách as dvacítidenních, sebe půl roku vzdálených (doby zatmění). Zatmění Měsíce1 jako úkaz obj vní jest viditelno všech míst povrchu zemského, ve kterých Měsíc nad obzorem. 141.) vzdálen bodu zorný úhel -f- nastává první neb poslední dotyk Měsíce plným stínem. září. Zatmění Měsíce Slunce. Kdyby dráha Měsíce splývala ekliptikou, prošel Měsíc při každém úplňku Obr. listo­ padu, roce 1910 kolem 21. i4o. Příčinou úkazu jest vliv zemského ovzduší paprsky, které omezují plnostínový kužel. Měsíc hluboko v plném stínu ponořený barvu jasnost mnohem menší. roce 1909 byly doby zatmění kolem června 30. Poněvadž uzlová přímka stáčí se vstříc proti měsíčnímu pohybu ročně asi 19" (srv. . října, roce 1912 kolem 12