Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
i4o. Příčinou úkazu jest vliv
zemského ovzduší paprsky, které omezují plnostínový kužel. Obdobné úkazy zatměni pozorují také
Obr. 114.
. Značná odchylka dráhy 5°) způsobuje,
že Měsíc úplňku nejčastěji mine stín zemský.) vzdálen bodu zorný úhel -f- nastává první
neb poslední dotyk Měsíce plným stínem. listopadu, roce 1911
kolem května 24. Stín polostín zemský. Kdyby
dráha Měsíce splývala ekliptikou, prošel Měsíc při každém úplňku
Obr. Měsíc hluboko
v plném stínu ponořený barvu jasnost mnohem menší. 141. Zatmění Měsíce1
jako úkaz obj vní jest viditelno všech míst povrchu zemského, ve
kterých Měsíc nad obzorem. září. Vzhledem
k poměrně značné odchylce jest patrno, Měsíc úplňku musí býti
nedaleko některého uzlu své dráhy.jest Střed stínového kruhu jsa neustále opposici Sluncem,
postoupí denné ekliptice témž smyslu jako Slunce asi 1°.
Měsíění kotouč při počátku úplného zatmění obyčejně barvu cihlově
•červenou; řídkých případech jest sotva viditelný. roce 1909 byly doby zatmění kolem června 30. října, roce 1912 kolem 12. listo
padu, roce 1910 kolem 21. května 12.
průměrem stínového kruhu. Zatmění Měsíce Slunce. díle),
pošinují doby zatmění neustále předchozích měsíců ročně asi
o dní. Je-li však střed Měsíce
M (obr. dubna října,
v roce 1913 kolem 24. března 17. Jak výpočet ukazuje, zatmění e
nastati, je-li úhlová vzdálenost uzlu středu stínového nanejvýš 12°)
m nastati, je-li 9^°. Začátek případě konec
ú zatmění nastane, je-li zorný úhel roven r,c. obr.
Poněvadž uzlová přímka stáčí se
vstříc proti měsíčnímu pohybu ročně asi 19" (srv. Zatmění
Měsíce může tedy přihoditi
v době 10— dní před prů
chodem stínového kruhu někte
rým uzlem době 10—12
dní průchodě, tedy dobách
as dvacítidenních, sebe půl
roku vzdálených (doby zatmění)
