Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Začátek případě konec
ú zatmění nastane, je-li zorný úhel roven r,c. Stín polostín zemský. Zatmění Měsíce1
jako úkaz obj vní jest viditelno všech míst povrchu zemského, ve
kterých Měsíc nad obzorem. 141. Obdobné úkazy zatměni pozorují také
Obr. listopadu, roce 1911
kolem května 24. Kdyby
dráha Měsíce splývala ekliptikou, prošel Měsíc při každém úplňku
Obr. Vzhledem
k poměrně značné odchylce jest patrno, Měsíc úplňku musí býti
nedaleko některého uzlu své dráhy.
. Zatmění Měsíce Slunce. Značná odchylka dráhy 5°) způsobuje,
že Měsíc úplňku nejčastěji mine stín zemský. března 17. listo
padu, roce 1910 kolem 21. roce 1909 byly doby zatmění kolem června 30. dubna října,
v roce 1913 kolem 24. Příčinou úkazu jest vliv
zemského ovzduší paprsky, které omezují plnostínový kužel.jest Střed stínového kruhu jsa neustále opposici Sluncem,
postoupí denné ekliptice témž smyslu jako Slunce asi 1°. díle),
pošinují doby zatmění neustále předchozích měsíců ročně asi
o dní.
průměrem stínového kruhu. Je-li však střed Měsíce
M (obr. Měsíc hluboko
v plném stínu ponořený barvu jasnost mnohem menší. 114. i4o.
Měsíění kotouč při počátku úplného zatmění obyčejně barvu cihlově
•červenou; řídkých případech jest sotva viditelný. Jak výpočet ukazuje, zatmění e
nastati, je-li úhlová vzdálenost uzlu středu stínového nanejvýš 12°)
m nastati, je-li 9^°.
Poněvadž uzlová přímka stáčí se
vstříc proti měsíčnímu pohybu ročně asi 19" (srv. října, roce 1912 kolem 12.) vzdálen bodu zorný úhel -f- nastává první
neb poslední dotyk Měsíce plným stínem. obr. září. Zatmění
Měsíce může tedy přihoditi
v době 10— dní před prů
chodem stínového kruhu někte
rým uzlem době 10—12
dní průchodě, tedy dobách
as dvacítidenních, sebe půl
roku vzdálených (doby zatmění). května 12
