Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Strana 155 z 256
«
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
»
Jak získat tento dokument?
Poznámky redaktora
)
4.) jest neustále sbí
havý kužel plnostínový rozbíhavý kužel polostínový.
Osvětlená část sádrové koule podle toho, kterého místa pozorujeme,
jeví jako kotouč, půl kotouče neb srpek.
3. Jeho polo
měr středu jevil zorném úhlu který souvisí parallaxou
Slunce Měsíce zdánlivým poloměrem Slunce vztahem
+ PQ- Pr0 průměrné hodnoty hT, 9", 16'
.Svítící plocha. Společná osa obou
kuželů spadá roviny ekliptiky.
Zatmění Měsíce. Bodovým zdrojem může
býti kladný kráter obloukové lampy, která uzavřena kovové skřínce (pro
jekční lampa). Poněvadž vzdálenost středů Měsíce Země mění se
v mezích 642?, může Měsíc zapadnouti
bud zúplňa neb částečně kužele Říkáme na
stalo úplné neb částečné zatměni Měsíce.
Veliký otvor kruhový zrněnou deskou skleněnou nahražuje svítící kouli. Vysvětlete podrobně, jak souvisí fáze Venuše její polohou
ke Slunci Zemi!
2.
Vyšetřte tento úhel planety Marta opposici, konjunkci kvadraturách!
— (0°, 0°, 41°). Výsledků předešlé úlohy použijte určení délky plného stínu Měsíce
(poloměr 0-273 pol.
Úlohy. 140. Dvou bodových zdrojů nabudeme, propustíme-li světlo obloukové
lampy dvěma malými otvory, které jsou přikryty zrněnou deskou skleněnou.
'Veškeré tyto případy lze ukázati, postaví-li před zdroj světla bílá
sádrová koule, jejíž stín zachycuje bílou stěnu. Země) periheliu afeliu Země! (58--14 B,
60-13 R). Polostín plného světla přechází plného
stínu. Venuši pozoroval svvm dalekohledem poprvé
Gal (1610). Polostínové zatmění není pro
stému oku vůbec patrné. Nejpatrnější jsou tyto fáze Mě
síci vnitřních planetách. Fázovým úhlem měří neosvětlená část planety (Měsíce) Zemi
•obrácená. Protneme-li plnostínový kužel vzdálenosti
Měsíce rovinou kolmou jeho ose, vznikne kruh poloměru CA. Má-li svítící koule větší
poloměr než koule neprůhledná, jest plnostínový prostor ukončený, jinak
jest nekonečný. Omezííne-li tomto případě svítící plochu
kulovou, vzniká neprůhlednou koulí plnostínový prostor, který jest
omezen vnější tečnou plochou kuželovou, vedle něho polostínový prostor,
omezený vnitřní tečnou plochou kuželovou. Rovněž osvětlená část koule pozvolna přechází plného stínu
vlastního. neprůhlednou Zemí (obr. tomto úhlu spatřuje planety vzdálenost Slunce Země. Vzdálenost vrcholu středu Země Z
jest nejmenší periheliu (213 R), největší afeliu (220 K), značí-li R
zemský poloměr. známého zdánlivého poloměru Slunce (r©) známé parallaxy
(PQ) stanovte délku plného stínu zemského poloměrech zemských peri
heliu (r© 16'1 7,6", 9'0"), afeliu (r© 15'45’3", 8*7")
— (212-9 220-2 /?
