Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 155 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Osvětlená část sádrové koule podle toho, kterého místa pozorujeme, jeví jako kotouč, půl kotouče neb srpek.Svítící plocha. Výsledků předešlé úlohy použijte určení délky plného stínu Měsíce (poloměr 0-273 pol. neprůhlednou Zemí (obr. Úlohy. známého zdánlivého poloměru Slunce (r©) známé parallaxy (PQ) stanovte délku plného stínu zemského poloměrech zemských peri­ heliu (r© 16'1 7,6", 9'0"), afeliu (r© 15'45’3", 8*7") — (212-9 220-2 /?. Vzdálenost vrcholu středu Země Z jest nejmenší periheliu (213 R), největší afeliu (220 K), značí-li R zemský poloměr. Omezííne-li tomto případě svítící plochu kulovou, vzniká neprůhlednou koulí plnostínový prostor, který jest omezen vnější tečnou plochou kuželovou, vedle něho polostínový prostor, omezený vnitřní tečnou plochou kuželovou. 'Veškeré tyto případy lze ukázati, postaví-li před zdroj světla bílá sádrová koule, jejíž stín zachycuje bílou stěnu. Společná osa obou kuželů spadá roviny ekliptiky. Fázovým úhlem měří neosvětlená část planety (Měsíce) Zemi •obrácená. Polostín plného světla přechází plného stínu. Zatmění Měsíce. Rovněž osvětlená část koule pozvolna přechází plného stínu vlastního. Země) periheliu afeliu Země! (58--14 B, 60-13 R). Má-li svítící koule větší poloměr než koule neprůhledná, jest plnostínový prostor ukončený, jinak jest nekonečný. Protneme-li plnostínový kužel vzdálenosti Měsíce rovinou kolmou jeho ose, vznikne kruh poloměru CA. Bodovým zdrojem může býti kladný kráter obloukové lampy, která uzavřena kovové skřínce (pro­ jekční lampa). 140. Vyšetřte tento úhel planety Marta opposici, konjunkci kvadraturách! — (0°, 0°, 41°). Veliký otvor kruhový zrněnou deskou skleněnou nahražuje svítící kouli. Poněvadž vzdálenost středů Měsíce Země mění se v mezích 642?, může Měsíc zapadnouti bud zúplňa neb částečně kužele Říkáme na­ stalo úplné neb částečné zatměni Měsíce. Venuši pozoroval svvm dalekohledem poprvé Gal (1610). Jeho polo­ měr středu jevil zorném úhlu který souvisí parallaxou Slunce Měsíce zdánlivým poloměrem Slunce vztahem + PQ- Pr0 průměrné hodnoty hT, 9", 16' . 3.) 4. Dvou bodových zdrojů nabudeme, propustíme-li světlo obloukové lampy dvěma malými otvory, které jsou přikryty zrněnou deskou skleněnou. Nejpatrnější jsou tyto fáze Mě­ síci vnitřních planetách. Polostínové zatmění není pro­ stému oku vůbec patrné.) jest neustále sbí­ havý kužel plnostínový rozbíhavý kužel polostínový. tomto úhlu spatřuje planety vzdálenost Slunce Země. Vysvětlete podrobně, jak souvisí fáze Venuše její polohou ke Slunci Zemi! 2