Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 155 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3. Rovněž osvětlená část koule pozvolna přechází plného stínu vlastního. Veliký otvor kruhový zrněnou deskou skleněnou nahražuje svítící kouli. Venuši pozoroval svvm dalekohledem poprvé Gal (1610). Země) periheliu afeliu Země! (58--14 B, 60-13 R). Poněvadž vzdálenost středů Měsíce Země mění se v mezích 642?, může Měsíc zapadnouti bud zúplňa neb částečně kužele Říkáme na­ stalo úplné neb částečné zatměni Měsíce. Vysvětlete podrobně, jak souvisí fáze Venuše její polohou ke Slunci Zemi! 2.) jest neustále sbí­ havý kužel plnostínový rozbíhavý kužel polostínový. Fázovým úhlem měří neosvětlená část planety (Měsíce) Zemi •obrácená. Jeho polo­ měr středu jevil zorném úhlu který souvisí parallaxou Slunce Měsíce zdánlivým poloměrem Slunce vztahem + PQ- Pr0 průměrné hodnoty hT, 9", 16' . Osvětlená část sádrové koule podle toho, kterého místa pozorujeme, jeví jako kotouč, půl kotouče neb srpek. Dvou bodových zdrojů nabudeme, propustíme-li světlo obloukové lampy dvěma malými otvory, které jsou přikryty zrněnou deskou skleněnou. Polostínové zatmění není pro­ stému oku vůbec patrné. Zatmění Měsíce. Polostín plného světla přechází plného stínu.Svítící plocha. Vyšetřte tento úhel planety Marta opposici, konjunkci kvadraturách! — (0°, 0°, 41°). Společná osa obou kuželů spadá roviny ekliptiky. neprůhlednou Zemí (obr. Protneme-li plnostínový kužel vzdálenosti Měsíce rovinou kolmou jeho ose, vznikne kruh poloměru CA. Nejpatrnější jsou tyto fáze Mě­ síci vnitřních planetách. 'Veškeré tyto případy lze ukázati, postaví-li před zdroj světla bílá sádrová koule, jejíž stín zachycuje bílou stěnu. Bodovým zdrojem může býti kladný kráter obloukové lampy, která uzavřena kovové skřínce (pro­ jekční lampa). Výsledků předešlé úlohy použijte určení délky plného stínu Měsíce (poloměr 0-273 pol. Úlohy. Vzdálenost vrcholu středu Země Z jest nejmenší periheliu (213 R), největší afeliu (220 K), značí-li R zemský poloměr. tomto úhlu spatřuje planety vzdálenost Slunce Země. 140. Omezííne-li tomto případě svítící plochu kulovou, vzniká neprůhlednou koulí plnostínový prostor, který jest omezen vnější tečnou plochou kuželovou, vedle něho polostínový prostor, omezený vnitřní tečnou plochou kuželovou.) 4. Má-li svítící koule větší poloměr než koule neprůhledná, jest plnostínový prostor ukončený, jinak jest nekonečný. známého zdánlivého poloměru Slunce (r©) známé parallaxy (PQ) stanovte délku plného stínu zemského poloměrech zemských peri­ heliu (r© 16'1 7,6", 9'0"), afeliu (r© 15'45’3", 8*7") — (212-9 220-2 /?