Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Strana 155 z 256
«
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
»
Jak získat tento dokument?
Poznámky redaktora
'Veškeré tyto případy lze ukázati, postaví-li před zdroj světla bílá
sádrová koule, jejíž stín zachycuje bílou stěnu. Protneme-li plnostínový kužel vzdálenosti
Měsíce rovinou kolmou jeho ose, vznikne kruh poloměru CA. Omezííne-li tomto případě svítící plochu
kulovou, vzniká neprůhlednou koulí plnostínový prostor, který jest
omezen vnější tečnou plochou kuželovou, vedle něho polostínový prostor,
omezený vnitřní tečnou plochou kuželovou.
Úlohy. Výsledků předešlé úlohy použijte určení délky plného stínu Měsíce
(poloměr 0-273 pol.)
4. Polostín plného světla přechází plného
stínu. Vysvětlete podrobně, jak souvisí fáze Venuše její polohou
ke Slunci Zemi!
2.
Veliký otvor kruhový zrněnou deskou skleněnou nahražuje svítící kouli. Nejpatrnější jsou tyto fáze Mě
síci vnitřních planetách. Vzdálenost vrcholu středu Země Z
jest nejmenší periheliu (213 R), největší afeliu (220 K), značí-li R
zemský poloměr. Bodovým zdrojem může
býti kladný kráter obloukové lampy, která uzavřena kovové skřínce (pro
jekční lampa). Společná osa obou
kuželů spadá roviny ekliptiky. Poněvadž vzdálenost středů Měsíce Země mění se
v mezích 642?, může Měsíc zapadnouti
bud zúplňa neb částečně kužele Říkáme na
stalo úplné neb částečné zatměni Měsíce. Jeho polo
měr středu jevil zorném úhlu který souvisí parallaxou
Slunce Měsíce zdánlivým poloměrem Slunce vztahem
+ PQ- Pr0 průměrné hodnoty hT, 9", 16'
. známého zdánlivého poloměru Slunce (r©) známé parallaxy
(PQ) stanovte délku plného stínu zemského poloměrech zemských peri
heliu (r© 16'1 7,6", 9'0"), afeliu (r© 15'45’3", 8*7")
— (212-9 220-2 /?. Venuši pozoroval svvm dalekohledem poprvé
Gal (1610). Fázovým úhlem měří neosvětlená část planety (Měsíce) Zemi
•obrácená.
Vyšetřte tento úhel planety Marta opposici, konjunkci kvadraturách!
— (0°, 0°, 41°).
Osvětlená část sádrové koule podle toho, kterého místa pozorujeme,
jeví jako kotouč, půl kotouče neb srpek. tomto úhlu spatřuje planety vzdálenost Slunce Země. Má-li svítící koule větší
poloměr než koule neprůhledná, jest plnostínový prostor ukončený, jinak
jest nekonečný. 140. neprůhlednou Zemí (obr.) jest neustále sbí
havý kužel plnostínový rozbíhavý kužel polostínový.Svítící plocha.
3.
Zatmění Měsíce. Polostínové zatmění není pro
stému oku vůbec patrné. Dvou bodových zdrojů nabudeme, propustíme-li světlo obloukové
lampy dvěma malými otvory, které jsou přikryty zrněnou deskou skleněnou. Rovněž osvětlená část koule pozvolna přechází plného stínu
vlastního. Země) periheliu afeliu Země! (58--14 B,
60-13 R)
