Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 155 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
neprůhlednou Zemí (obr.Svítící plocha. tomto úhlu spatřuje planety vzdálenost Slunce Země. Zatmění Měsíce. Fázovým úhlem měří neosvětlená část planety (Měsíce) Zemi •obrácená. Země) periheliu afeliu Země! (58--14 B, 60-13 R). Společná osa obou kuželů spadá roviny ekliptiky. Vzdálenost vrcholu středu Země Z jest nejmenší periheliu (213 R), největší afeliu (220 K), značí-li R zemský poloměr. Nejpatrnější jsou tyto fáze Mě­ síci vnitřních planetách. Úlohy. Rovněž osvětlená část koule pozvolna přechází plného stínu vlastního. Vysvětlete podrobně, jak souvisí fáze Venuše její polohou ke Slunci Zemi! 2. Omezííne-li tomto případě svítící plochu kulovou, vzniká neprůhlednou koulí plnostínový prostor, který jest omezen vnější tečnou plochou kuželovou, vedle něho polostínový prostor, omezený vnitřní tečnou plochou kuželovou. Poněvadž vzdálenost středů Měsíce Země mění se v mezích 642?, může Měsíc zapadnouti bud zúplňa neb částečně kužele Říkáme na­ stalo úplné neb částečné zatměni Měsíce.) 4. 'Veškeré tyto případy lze ukázati, postaví-li před zdroj světla bílá sádrová koule, jejíž stín zachycuje bílou stěnu.) jest neustále sbí­ havý kužel plnostínový rozbíhavý kužel polostínový. Má-li svítící koule větší poloměr než koule neprůhledná, jest plnostínový prostor ukončený, jinak jest nekonečný. Venuši pozoroval svvm dalekohledem poprvé Gal (1610). Dvou bodových zdrojů nabudeme, propustíme-li světlo obloukové lampy dvěma malými otvory, které jsou přikryty zrněnou deskou skleněnou. Protneme-li plnostínový kužel vzdálenosti Měsíce rovinou kolmou jeho ose, vznikne kruh poloměru CA. známého zdánlivého poloměru Slunce (r©) známé parallaxy (PQ) stanovte délku plného stínu zemského poloměrech zemských peri­ heliu (r© 16'1 7,6", 9'0"), afeliu (r© 15'45’3", 8*7") — (212-9 220-2 /?. Osvětlená část sádrové koule podle toho, kterého místa pozorujeme, jeví jako kotouč, půl kotouče neb srpek. Veliký otvor kruhový zrněnou deskou skleněnou nahražuje svítící kouli. Polostín plného světla přechází plného stínu. 3. Jeho polo­ měr středu jevil zorném úhlu který souvisí parallaxou Slunce Měsíce zdánlivým poloměrem Slunce vztahem + PQ- Pr0 průměrné hodnoty hT, 9", 16' . Vyšetřte tento úhel planety Marta opposici, konjunkci kvadraturách! — (0°, 0°, 41°). Výsledků předešlé úlohy použijte určení délky plného stínu Měsíce (poloměr 0-273 pol. 140. Bodovým zdrojem může býti kladný kráter obloukové lampy, která uzavřena kovové skřínce (pro­ jekční lampa). Polostínové zatmění není pro­ stému oku vůbec patrné