Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Úkazy tmavé komory byly známy starověku.
Na promítací stěně pozoruje se
ostře ohraničený vršený stín a‘.
139. Dotykové body po
vrchu tělesa druží křivku,
která odděluje osvětlenou část
povrchu vlastního stínu (a).
2. svítící body (obr. Jak veliký rozptylový kruh vznikne promítací desce vzdálenosti
OB cm, je-li bod vzdálen otvoru (průměru 0-2 mm) ni. 139.
černém zrcadle nepatrným otvorem zatemněné místnosti.
Úlohy Jak veliký průměr obrazu slunečního, je-li otvor O
(obr.).
a S,2. prostoru který
jest bud ukončený aneb ne
ukončený slove plný stín,
nevniká žádný paprsek.
S tínové úkazy. Jediný svítící bod (obr. oblouková,
lampa), vytvořují paprsky otvorem ven pronikající promítací stěně zvětšený
převrácený obraz uhlíků 2. —
(0'22 mm).patrno, otvoru Obraz lze chemickou cestou (fotograficky) fixovati. (1494— 1575) vy
kládal elliptické obrázky sluneční stínu listnatých stromů přímočarým šířením,
světla. Je-li před neprů
hledným tělesem bodový zdroj způsobují přímočaré paprsky tyto stínové
úkazy: Tečny vedené bodu tělesu vytvořují tělesem stínový
prostor kterého nevniká žádný paprsek. otvor menší, čím dále předmět A
od otvoru čím blíže jest promítací deska otvoru. 138. Zobrazování svítících předmětů bodové, neboť'
každému svítícímu bodu zdroje přísluší promítací desce ová
ploška. |Ta tím menší, čím je. Teprve značný otvor dává obrazy nezřetelné, jasnější.) vzdálen stěny promítací (9’31 cm). promítací stěně pozo
rujeme vržený plný stín obklopený polostínem někdy polostín
Na tělese osvětlená část vlastní plný stín jsou odděleny
vlastním polostínem bb. Ale při dostatečně malém
otvoru není tato okolnost závadou, poněvadž oko nepatrnou plošku vnímá jako>
bod.
Poněvadž zobrazování každého bodu přispívají jen paprsky obsažené-
v kuželovém prostoru, jehož vrcholem jest podstavou otvor jest obraz
velmi málo jasný.
obrazu postaven kovové uzavřené skříni zdroj světla (na př.).
2.
. (1553) užitím spojné čočky temnou komoru zdokonalil. Je-li mistě. Vinci,
poukázal její obdobu lidským okem. Body
polostínového prostoru jenž
obklopuje plný stín, jsou osvět
leny jen jedním zdiojů of,r Vznik stínu polostínu. Tímto způsobem
vzniká promítací stěně obraz Slunce, pouštíme-li jeho paprsky odražené na
