Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Zobrazování svítících předmětů bodové, neboť'
každému svítícímu bodu zdroje přísluší promítací desce ová
ploška. Je-li před neprů
hledným tělesem bodový zdroj způsobují přímočaré paprsky tyto stínové
úkazy: Tečny vedené bodu tělesu vytvořují tělesem stínový
prostor kterého nevniká žádný paprsek.
2. Jediný svítící bod (obr. |Ta tím menší, čím je. Jak veliký rozptylový kruh vznikne promítací desce vzdálenosti
OB cm, je-li bod vzdálen otvoru (průměru 0-2 mm) ni.) vzdálen stěny promítací (9’31 cm). Teprve značný otvor dává obrazy nezřetelné, jasnější. prostoru který
jest bud ukončený aneb ne
ukončený slove plný stín,
nevniká žádný paprsek. promítací stěně pozo
rujeme vržený plný stín obklopený polostínem někdy polostín
Na tělese osvětlená část vlastní plný stín jsou odděleny
vlastním polostínem bb. 138.
a S,2.
S tínové úkazy. Je-li mistě. (1553) užitím spojné čočky temnou komoru zdokonalil.
. Ale při dostatečně malém
otvoru není tato okolnost závadou, poněvadž oko nepatrnou plošku vnímá jako>
bod.
Úlohy Jak veliký průměr obrazu slunečního, je-li otvor O
(obr. otvor menší, čím dále předmět A
od otvoru čím blíže jest promítací deska otvoru.).
2.
Poněvadž zobrazování každého bodu přispívají jen paprsky obsažené-
v kuželovém prostoru, jehož vrcholem jest podstavou otvor jest obraz
velmi málo jasný.
černém zrcadle nepatrným otvorem zatemněné místnosti.
Úkazy tmavé komory byly známy starověku. (1494— 1575) vy
kládal elliptické obrázky sluneční stínu listnatých stromů přímočarým šířením,
světla.patrno, otvoru Obraz lze chemickou cestou (fotograficky) fixovati. Tímto způsobem
vzniká promítací stěně obraz Slunce, pouštíme-li jeho paprsky odražené na. 139. Vinci,
poukázal její obdobu lidským okem. Body
polostínového prostoru jenž
obklopuje plný stín, jsou osvět
leny jen jedním zdiojů of,r Vznik stínu polostínu. oblouková,
lampa), vytvořují paprsky otvorem ven pronikající promítací stěně zvětšený
převrácený obraz uhlíků 2.
Na promítací stěně pozoruje se
ostře ohraničený vršený stín a‘.
obrazu postaven kovové uzavřené skříni zdroj světla (na př. svítící body (obr.). Dotykové body po
vrchu tělesa druží křivku,
která odděluje osvětlenou část
povrchu vlastního stínu (a).
139. —
(0'22 mm)
