Publikace nemá správně nastavenou firmu a nebo chybí kontaktní email firmy. Objednávku nelze provést.

Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 153 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
O přímočaré šíření světla opírá geometr, vytyčující poli přímku, střelec, používající »mušky« míření atd.) pro světlo' fialové 750 10l2, pro světlo červené 390 1012 kmitů sekundu. Barva světla podmíněna jest této theorii různou délkou vlny.), vysvětliti úkazy odrazu, lomu dvojlomu světla. Červené barvě připisoval částice větší, fialové částice menši. v průměru). Huygens ovi se podařilo použitím svého principu, platného pro všechny druhy vlnění (str. Rovněž každý bod svítící . 138. 239. 113. vlny světelné, které zdroje šíří ohromnou rychlostí.) bude vyloženo, jest jen prvním přiblížením skutečnosti. 138a). Názory světle byly však velmi nedoko­ nalé. Jak spisů řeckých římských přírodozpvtcft patrno, byly starověku známy některé základní úkazy optické, př. Temná komora Uprostřed přední stěny skřínky (uvnitř začerněné) jest zasazena deštička tenkého plechu nepatrným otvorem (0-l 0-6 mni přímky AXA vzbudí promítací stěně skvrnku; jejich soubor B1B.2 jest obrazem svítící přímky (obr. Místo délky vlny lze barvu světla definovati poč tem kmitů vykonaných sekundě. Zdroj světelný schopnost vzbuditi elheru látce nevažitelné, vyplňující veškeren světový prostor pronikající veškeré hmoty periodické stavy t. 119. zv. uyg sT současník Newtonův, zakladatelem theorie vlnivé (undulační), která po­ važuje světlo vlnivý pohyb hypothetické látky, zvané světelný ether. 1.Názory světle. Přímočaré paprsky z bodového zdroje vytvoří na protější desce zrně­ ného skla světelnou skvrnku B Její tvar závisí tvaru otvoru podle geometrických zá­ konů centrálním promítání. Úkazy založené přímočarém, šíření světla Věta přímočarém šíření světla, jak dále (str. pří­ močaré šíření světla, odraz lom. své optice (1704) vykládal úkazy světelné výronem (ema­ nací, emissí) pramalých světelných částeček, které, svítícího tělesa jsouce vypuzovány, odletuji rovnoměrně přímočaře ohromnou rychlostí všechny strany. Fresnel (1788—-1827) správně vyložil přímo­ čaré šíření světla. Bližším svítícím bodům pří­ sluší větší světelné skvrny na­ opak. Přes však dostačí správ­ nému výkladu mnohých důležitých zjevů optických. Vzhledem obrovské rychlosti světla 300.000 km/sec) plyne vzorce c/X (str. Úkazy interferenční ohybové, právě tak jako obdobné zjevy akustice, vedly poznání, optické vlny mají nepatrnou délku měřící několik set milióntin millimetru (ve vzduchu 400 Lua při světle fialovém do 760 fifi při světle červeném). Svítícímu neb osvětlenému útvaru ploš­ nému nebo prostorovému přísluší desce spe barevný o­ vinný obraz, který vznikl superposicí nesčetných světelných skvrn jenž je vzhledem svítícímu předmětu rác Střed perspektivy spadá, jak Obr. Temná komora. Jeho následovníci budovali tuto theorii dále