Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Těleso, kterého vychází světlo které proto vidíme, jest
zdrojem světla širším smyslu. Pocity zrakové liší vzájemně barvou.
Paprsek sám sobě není viditelný, teprve reakcí stává patrným. zdroje světlo šíří oka
prostorem. rovnou trubicí neb
řadou otvorů, přesvědčíme. stálice, vzdálená svíčka, bílá tečka černém papíře p.
Světlo určitého bodu svítícího tělesa dostane jen tehdy do
vzdáleného bodu je-li prostor mezi oběma body vyplněn průhledným
prostředím. Přímku zoveme světelným paprskem, čirým nebo prů
hledným prostředím šíří světlo všechny strany
p jak jednoduchými pokusy, př.).), jiné mění světlo, které jimi prochází; zoveme é
(barevná skla, roztoky p. Zdroje plošné vysílají nesčetné svazky paprskové. prostředí nepropouštějí
vůbec paprsků; aspoň částečně světlo proniká.
S jsou souhrnem nesčetných svítících bodů; př. koncových bodů určitého průměru Slunce vycházejí sice svazky
rovnoběžné, avšak obě osnovy vzájemně svírají úhel asi 1/2°.).
. Slunce, stálice,
rozsvícené lampy, světélkující hmyz (zdroje užším smyslu); jiná svítí
jen přítomnosti prvních, jsouce jimi osvětlena.
Nejcitlivěji reaguje světlo oko, kterým poznáváme tělesa svítící'
a osvětlená. Mnohé látky jsou aspoň přibližně čiré (vzduch, voda
atd. Jsou-li rozměry svítí
cího neb osvětleného tělesa velmi malé, jmenujeme m
(na př. Při podrobnějším zkoumání poznáme,
že některá tělesa vydávají světlo samost atně, př. Vedle této subjektivní reakce prozrazuje světlo účinky
objektivními, př.)
Základní pojm Fysikální příčinu zrakových pocitů nazýváme
světlem. Paprsky
dopadající stálic Zemi jsou prakticky rovnoběžné, nikoli však paprsky
sluneční.
(Optika.
osvětlený papír, svítící mrak, Slunce.).
Ze svítícího bodu vychází množství paprsků, které tvoří rozbíhavý
sva-zftk. veliké vzdálenosti lze malou časTTohoto svazku považovati za
svazek oběžn paprsků. Paprsek nelze
osamotiti, nemá fysikální podstaty, značí jen směr, kterým světlo šíří.Nauka světle. prostředí nestejnorodém, třeba bylo čiré,
šíří světlo (str. Vzduchoprázdný prostor nemá vlivu procházející jím světlo,
jest dokonale čirý. 177. Jako
zvláštní pocit třeba uznati pocit černá, který vzniká nedostatkem
světla. Optickými prostředky lze vzbuditi také
sbíhavé svazky. chemickými (černání fotografického papíru)
