Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 152 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
prostředí nestejnorodém, třeba bylo čiré, šíří světlo (str. Nejcitlivěji reaguje světlo oko, kterým poznáváme tělesa svítící' a osvětlená. Paprsek nelze osamotiti, nemá fysikální podstaty, značí jen směr, kterým světlo šíří. zdroje světlo šíří oka prostorem. Zdroje plošné vysílají nesčetné svazky paprskové. Mnohé látky jsou aspoň přibližně čiré (vzduch, voda atd. koncových bodů určitého průměru Slunce vycházejí sice svazky rovnoběžné, avšak obě osnovy vzájemně svírají úhel asi 1/2°. Vedle této subjektivní reakce prozrazuje světlo účinky objektivními, př.). Jsou-li rozměry svítí­ cího neb osvětleného tělesa velmi malé, jmenujeme m (na př. Slunce, stálice, rozsvícené lampy, světélkující hmyz (zdroje užším smyslu); jiná svítí jen přítomnosti prvních, jsouce jimi osvětlena. (Optika. Těleso, kterého vychází světlo které proto vidíme, jest zdrojem světla širším smyslu. Pocity zrakové liší vzájemně barvou. Světlo určitého bodu svítícího tělesa dostane jen tehdy do vzdáleného bodu je-li prostor mezi oběma body vyplněn průhledným prostředím. stálice, vzdálená svíčka, bílá tečka černém papíře p. osvětlený papír, svítící mrak, Slunce.Nauka světle. Paprsky dopadající stálic Zemi jsou prakticky rovnoběžné, nikoli však paprsky sluneční. Optickými prostředky lze vzbuditi také sbíhavé svazky. Paprsek sám sobě není viditelný, teprve reakcí stává patrným. prostředí nepropouštějí vůbec paprsků; aspoň částečně světlo proniká. Při podrobnějším zkoumání poznáme, že některá tělesa vydávají světlo samost atně, př. Jako zvláštní pocit třeba uznati pocit černá, který vzniká nedostatkem světla. Ze svítícího bodu vychází množství paprsků, které tvoří rozbíhavý sva-zftk.).). . chemickými (černání fotografického papíru). Přímku zoveme světelným paprskem, čirým nebo prů­ hledným prostředím šíří světlo všechny strany p jak jednoduchými pokusy, př.), jiné mění světlo, které jimi prochází; zoveme é (barevná skla, roztoky p. 177. S jsou souhrnem nesčetných svítících bodů; př. rovnou trubicí neb řadou otvorů, přesvědčíme. Vzduchoprázdný prostor nemá vlivu procházející jím světlo, jest dokonale čirý.) Základní pojm Fysikální příčinu zrakových pocitů nazýváme světlem. veliké vzdálenosti lze malou časTTohoto svazku považovati za svazek oběžn paprsků