Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
prostředí nestejnorodém, třeba bylo čiré,
šíří světlo (str. prostředí nepropouštějí
vůbec paprsků; aspoň částečně světlo proniká. Pocity zrakové liší vzájemně barvou. Zdroje plošné vysílají nesčetné svazky paprskové.
Ze svítícího bodu vychází množství paprsků, které tvoří rozbíhavý
sva-zftk.). Těleso, kterého vychází světlo které proto vidíme, jest
zdrojem světla širším smyslu.
(Optika.), jiné mění světlo, které jimi prochází; zoveme é
(barevná skla, roztoky p.
S jsou souhrnem nesčetných svítících bodů; př. rovnou trubicí neb
řadou otvorů, přesvědčíme. Jsou-li rozměry svítí
cího neb osvětleného tělesa velmi malé, jmenujeme m
(na př. koncových bodů určitého průměru Slunce vycházejí sice svazky
rovnoběžné, avšak obě osnovy vzájemně svírají úhel asi 1/2°.
Světlo určitého bodu svítícího tělesa dostane jen tehdy do
vzdáleného bodu je-li prostor mezi oběma body vyplněn průhledným
prostředím. chemickými (černání fotografického papíru).).
Nejcitlivěji reaguje světlo oko, kterým poznáváme tělesa svítící'
a osvětlená.Nauka světle. stálice, vzdálená svíčka, bílá tečka černém papíře p. Paprsek nelze
osamotiti, nemá fysikální podstaty, značí jen směr, kterým světlo šíří. Přímku zoveme světelným paprskem, čirým nebo prů
hledným prostředím šíří světlo všechny strany
p jak jednoduchými pokusy, př. Slunce, stálice,
rozsvícené lampy, světélkující hmyz (zdroje užším smyslu); jiná svítí
jen přítomnosti prvních, jsouce jimi osvětlena. Mnohé látky jsou aspoň přibližně čiré (vzduch, voda
atd. 177.
Paprsek sám sobě není viditelný, teprve reakcí stává patrným.). Paprsky
dopadající stálic Zemi jsou prakticky rovnoběžné, nikoli však paprsky
sluneční. Vedle této subjektivní reakce prozrazuje světlo účinky
objektivními, př. Vzduchoprázdný prostor nemá vlivu procházející jím světlo,
jest dokonale čirý. Optickými prostředky lze vzbuditi také
sbíhavé svazky. Při podrobnějším zkoumání poznáme,
že některá tělesa vydávají světlo samost atně, př.
.)
Základní pojm Fysikální příčinu zrakových pocitů nazýváme
světlem. veliké vzdálenosti lze malou časTTohoto svazku považovati za
svazek oběžn paprsků.
osvětlený papír, svítící mrak, Slunce. zdroje světlo šíří oka
prostorem. Jako
zvláštní pocit třeba uznati pocit černá, který vzniká nedostatkem
světla
