Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
).
osvětlený papír, svítící mrak, Slunce. veliké vzdálenosti lze malou časTTohoto svazku považovati za
svazek oběžn paprsků. Pocity zrakové liší vzájemně barvou. Vedle této subjektivní reakce prozrazuje světlo účinky
objektivními, př.
Nejcitlivěji reaguje světlo oko, kterým poznáváme tělesa svítící'
a osvětlená. Paprsky
dopadající stálic Zemi jsou prakticky rovnoběžné, nikoli však paprsky
sluneční.
S jsou souhrnem nesčetných svítících bodů; př.), jiné mění světlo, které jimi prochází; zoveme é
(barevná skla, roztoky p. Optickými prostředky lze vzbuditi také
sbíhavé svazky.). koncových bodů určitého průměru Slunce vycházejí sice svazky
rovnoběžné, avšak obě osnovy vzájemně svírají úhel asi 1/2°. Zdroje plošné vysílají nesčetné svazky paprskové. Paprsek nelze
osamotiti, nemá fysikální podstaty, značí jen směr, kterým světlo šíří. prostředí nestejnorodém, třeba bylo čiré,
šíří světlo (str.
Paprsek sám sobě není viditelný, teprve reakcí stává patrným. stálice, vzdálená svíčka, bílá tečka černém papíře p.
(Optika. Jsou-li rozměry svítí
cího neb osvětleného tělesa velmi malé, jmenujeme m
(na př. Při podrobnějším zkoumání poznáme,
že některá tělesa vydávají světlo samost atně, př.
Světlo určitého bodu svítícího tělesa dostane jen tehdy do
vzdáleného bodu je-li prostor mezi oběma body vyplněn průhledným
prostředím.Nauka světle.)
Základní pojm Fysikální příčinu zrakových pocitů nazýváme
světlem.
. 177. Jako
zvláštní pocit třeba uznati pocit černá, který vzniká nedostatkem
světla. prostředí nepropouštějí
vůbec paprsků; aspoň částečně světlo proniká. Vzduchoprázdný prostor nemá vlivu procházející jím světlo,
jest dokonale čirý. chemickými (černání fotografického papíru). rovnou trubicí neb
řadou otvorů, přesvědčíme.
Ze svítícího bodu vychází množství paprsků, které tvoří rozbíhavý
sva-zftk. Mnohé látky jsou aspoň přibližně čiré (vzduch, voda
atd. Těleso, kterého vychází světlo které proto vidíme, jest
zdrojem světla širším smyslu.). zdroje světlo šíří oka
prostorem. Slunce, stálice,
rozsvícené lampy, světélkující hmyz (zdroje užším smyslu); jiná svítí
jen přítomnosti prvních, jsouce jimi osvětlena. Přímku zoveme světelným paprskem, čirým nebo prů
hledným prostředím šíří světlo všechny strany
p jak jednoduchými pokusy, př
