Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Boltcem zachycují vlny zvukové zvukovodem vedou bubínku,
jenž jimi rozechvěje.
Slyšení oběma ušima způsobuje', rozeznáváme směr, odkud zvuk
přichází.
Nejhlubší tónv, které sluchem ještě vnímáme, mají kmitočet asi 16,
nejvyšší slyšitelné tóny asi.
Vlastnost sluchu, složený zvuk rozkládá jednotlivé tóny, vykládá se
podle -Helmholtze*) resonancí. díl, sir. Citlivost sluchu jest velmi značná, ovšem mění se
s výškou tónu. Ústrojem bubínkovým mění velké
amplitudy vln vzduchových malé amplitudy těžší perilymfy chrání se
vnitřní ucho poškození příliš silných vln zvukových. Při posuzování směru řídíme nevědomky jednak rozdílem intensit
v obou uších (při tónech vyšších, asi kmitočtu 512), jednak také rozdílem
fázovým obou uších (zejména při tónech nižších).).pilířeCortiho nebo příčná vlákna
blány základné jsou naladěny určité tónv; složeným zvukem rozechvějí se
právě ony ústroje, jež jsou naladěny jednotlivé tóny zvuku obsažené. Největší pro tóny trojčárkované oktávy, jež vnímáme tehdy,
když změny tlakové při vlnění vzduchu jsou jen asi 10~10 atm. Chvěním blány základné rozechvěje ústroj Cortiho,
tím podráždí konečky nervu sluchového mozku vzniká pocit zvuku.
*) 1821 Postupimi, 1894 Berlíně) studoval lékařství
a vedle toho oblibou zabýval fysiologií fysikou. Chvění perilymfy přechází oválného okénka hor
ního patra hlemýždě, odtud blanou základnou převádí dolního patra a
k okénku okrouhlému. Buď zv.kruhovité kanály E1, JE?2, hlemýždi (cochlea). 27. uchu zdroji zvuko
vému přivráceném jest větší intensita kmity něm svou fází předbíhají
kmity uchu druhém. Pro-
trhne-li blána okénka oválného, vyteče perilymfa nastává úplná hluchota.
Vnímáme proto složený zvuk jako celek, ale jako soubor jednotlivých tónů.
Porušením bubínku vzniká nedoslýchavost; zvukové vlny přenášejí
se přímo labyrintu silnou skalní kostí, níž jest ucho vnitřní umístěno. Byl nejprve professorem íy-
siologie některých universitách, pak professorem fysiky universitě Berlíně,
posléze ředitelem říšského fysikálně-technického ústavu Gharlottenburku. Dutina hlemýždě
je celé délce rozdělena dvě patra kostěným výčnělkem (lamina
spiralis ossea) blanou základnou (membrana hasilaris), jež nese
složitě uspořádaný ústroj Cortiho konečky nervu sluchového.20000; tyto meze slyšitelnosti jsou však pro různé
osoby poněkud různé. Horní
patro (scala vestibuli) spojení předsíní, dolní patro (*cala tympani)
je zakončeno blanou napiatou přes okénko okrouhlé cl, jež vede dutiny
bubínkové. Chvění převádí ústrojem bubínkovým blanou
oválného okénka perilymfu bludišti.. Ústroj bubínkový
je také schopen při pozorném poslouchání napne řetěz
tří kůstek bubínkových zvláštními svaly tak, může přenášeti velmi jemné
kmity vzduchové. prvém
svém spise „Uber die Erlialtung der Kraft“ jasně form uloval princip energie (srovn. Pouze vrcholu hlemýždě obě patra spolu souvisí malým
otvorem. Nejdůležilější jeho výzkum týkají hraničných oborů mezi fy-,
sikou fysiologií, totiž theorie vidění tlieorie sluchu.
I.
