Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
houslista struny čisté kvintě), projevuje se
nedokonalé naladění tím, druhý tón harmonický tónu (tedy a2) třetí
tón harmonický tónu (rovněž a2) vzbuzují charakteristické rázy.) skládá tří částí, jež jsou ší
ucho, boltec zvukovod přepažený blanou, která zove
bubinkem způsob puklice vtažena dovnitř. jest složitý
systém míšků kanálů, zvaný labyrint, vyplněn mokem vodnatým
(perilymfou). oktáva primou
všechny vrchní tóny harmonické společné, kvinta primou sudé tóny har
monické společné pod. ucho
obsahuje bubínkové dutině ústroj bubínkový, tři skloubené kůstky:
kladivko přiléhající rukovětí bubínku, kovadlinku třmínek c,
jenž připevněn bláně uapiató přes oválné okénko Dutina bubín-
ková souvisí trubici Eustachovou dutinou ústní, čímž tlak vzduchu
na obou stranách bubínku vyrovnává. _Dissonance vzniká tím, vrchní tóny harmonické
dvou.
Ucho lidské (obr. oválním okénkem předsíň souvisí tři polo
. zvuků jsou blízké proto vzbuzují rázy; tím vzniká drsnost souzvuku,
jež asi při rázech vteřinu nejnepříjemnější.
Na rázech, které vznikají mezi vrchními tóny harmonickými, založil
Helmholtz iheorii konsonance dissonance. Konsonantní jsou dva zvuky,
jejichž řada vrchních tónů harmonických splývá př. 137.
Tóny kombinační. přízni
vých podmínek byl pozorován také tón, jehož kmitočet rovná součtu
kmitočtů původních tónů (tón summační), př. Jejich vy
mizení Známkou Čistého naladění obou strun. jiné další tóny, jež všechny
souborně nazýváme kombinačními rtóny. Ladí-li př. Zřetelně lze jej slyšeti, pískáme-li sou
časně dvě malé skleněné píšfalky Schmidtovy různě naladěné.Při složených zvucích vznikají rážy také mezi vrchními tóny harmo
nickými.se zove diferenční. Zaznívají-li současně dva silné tóny různé výšky,
slyšíme mimo oba tóny ještě nový tón, jehož kmitočet rovná rozdí obou
kmitočtů tón tento
