Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 148 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Mosaznou čtvercovou desku rozechvějme tak, aby uzlové čáry splývaly s úhlopříčnami (obr. Vložíme-li však nad desku kartonový papír, němž jsou nad . Jsou-li ramena trubice nad protějšími poli desky, oboje vlnění, mající stejnou fázi, zesiluje, což projeví živým pohybem písku. 133. Vytáhneme-li však trubici tak, aby dráha zvuku byla půl délky vlny (nebo o lichý počet polovin) delší než oboje vlnění zvukové vzájemně ruší.). 124,). 133. Interferenční trubice Quinckeova. str. 3. str. Postavíme-li však ramena nad sousední pole, obě vlnění se vzájemně ruší, neboť mají opačnou fázi, písek trvá klidu. Obr. Úloha. Blíží-li vzá­ jemně zdroj zvukový pozorovatel, zvyšuje výška tónu pozorovatelem vní­ maného, při vzdalování snižuje.Potvrzení principu Dopplerova (srovn. Jsou-li zvu­ kové dráhy ramenech stejné (nebo je-li mezi nimi rozdíl rovný ce­ lému počtu délek vln), projeví zřetelně účinek vln zvukových. Při přejížděni vlaku kolem pozorovatele snížil tón parní píš­ ťaly veliký půltón. 2. otvoru A interferenční trubice (obr. Interferenci zvuku lze dokázati pokusem Quinckeovým. Interferenční pokus Hopkinsův. Nad deskou upevněme potom trubici rozdvojenými konci; jimi vl­ nění vzduchu nad deskou různých míst převádí totéž rozšířené místo, přepažené blanou, níž něco písku. ruší, byla-li též amplituda stejná). malou píš­ ťalku) otvor buď spojíme kaučukovou hadicí uchem (subjektivní pozoro­ váni) nebo jej vložíme Kundtovy trubice (srovn.) opačnou fází. Ozvěna, kterou slyšíme vlaku vjíždějícím tunelu, je zřetelně vyšší než původní tón parní píšťaly. 143. Interference zvuku. Dvoje zvukové vlnění téže délky vlny, jež po­ stupuje týmž směrem, při fázi při fázi se (po př.) chvějí stejnou fází, sousední (na př.) přiložíme zdroj zvukový (na př. (11 mlsec).!; deska dělí čtyři pole, nichž protější (na př. 134. Tón ta­ kovéto desky poměrně slabý, poněvadž vlnění opačnými fázemi vzá­ jemně ruší. Pokusně potvrdil tento princip nejprvé hollandský fysik Buijs-Ballot 1845. Jak velikou rychlostí vlak jede? (Rychlost zvuku 341 m/sec). Lokomotiva otevřeným vozem vezla trubače; tón, který slyšel stojící pozorovatel, zřetelně snížil při přejíždění místa pozorovacího