Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 148 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Mosaznou čtvercovou desku rozechvějme tak, aby uzlové čáry splývaly s úhlopříčnami (obr. 3. Jsou-li ramena trubice nad protějšími poli desky, oboje vlnění, mající stejnou fázi, zesiluje, což projeví živým pohybem písku. str. 124,). 133.Potvrzení principu Dopplerova (srovn. Interferenční trubice Quinckeova. 143. Interferenční pokus Hopkinsův. Pokusně potvrdil tento princip nejprvé hollandský fysik Buijs-Ballot 1845. Interferenci zvuku lze dokázati pokusem Quinckeovým. Jak velikou rychlostí vlak jede? (Rychlost zvuku 341 m/sec). Interference zvuku.) přiložíme zdroj zvukový (na př. 133. Lokomotiva otevřeným vozem vezla trubače; tón, který slyšel stojící pozorovatel, zřetelně snížil při přejíždění místa pozorovacího. Jsou-li zvu­ kové dráhy ramenech stejné (nebo je-li mezi nimi rozdíl rovný ce­ lému počtu délek vln), projeví zřetelně účinek vln zvukových.) chvějí stejnou fází, sousední (na př. Vytáhneme-li však trubici tak, aby dráha zvuku byla půl délky vlny (nebo o lichý počet polovin) delší než oboje vlnění zvukové vzájemně ruší. otvoru A interferenční trubice (obr. 2. Obr. Nad deskou upevněme potom trubici rozdvojenými konci; jimi vl­ nění vzduchu nad deskou různých míst převádí totéž rozšířené místo, přepažené blanou, níž něco písku. (11 mlsec). Blíží-li vzá­ jemně zdroj zvukový pozorovatel, zvyšuje výška tónu pozorovatelem vní­ maného, při vzdalování snižuje. Postavíme-li však ramena nad sousední pole, obě vlnění se vzájemně ruší, neboť mají opačnou fázi, písek trvá klidu. Dvoje zvukové vlnění téže délky vlny, jež po­ stupuje týmž směrem, při fázi při fázi se (po př. str.!; deska dělí čtyři pole, nichž protější (na př. 134. Vložíme-li však nad desku kartonový papír, němž jsou nad .) opačnou fází.). Ozvěna, kterou slyšíme vlaku vjíždějícím tunelu, je zřetelně vyšší než původní tón parní píšťaly. Tón ta­ kovéto desky poměrně slabý, poněvadž vlnění opačnými fázemi vzá­ jemně ruší. Při přejížděni vlaku kolem pozorovatele snížil tón parní píš­ ťaly veliký půltón. malou píš­ ťalku) otvor buď spojíme kaučukovou hadicí uchem (subjektivní pozoro­ váni) nebo jej vložíme Kundtovy trubice (srovn. Úloha. ruší, byla-li též amplituda stejná)