Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
141. Sluchem rozeznáváme
dva zvuky sobě následující jen tehdy, uplyne-li mezi nimi aspoň 0-l vte
řiny.dající vody zmírněn tichý šelest; naproti tomu směrech, které jsou
určeny širokým hlubokým řečištěm, rozléhá hukot vodopádu až
30 km.
Zvukové vlnění, dopadne-li rozhraní dvou pružných prostředí (na př.). —
Ozvěna íces labi ná; ozvěna mnohonásobná.nezřetelnou (po sobě jdoucí tóny splývají sebe). vzniká lom kolmice, při větších úhlech nastává úplný odraz
(vlnění druhého prostředí nevniká).
. Akustičnost diva
del, koncertních síní, kostelů.
Odraz zvuku, ozvěna.
143.
na hladinu vodijí), nejen odráží, nýbrž vniká nového prostředí; vedle
odrazu nastává též lom zvuku. Jestliže mezi Galtonovu
píšťalku citlivý plamen vkládáme velikou desku skleněnou, požoruj-eme na
plameni zřetelně zmenšený účinek vln zvukových (pokud ovšem nevadí odraz
od blízkých stěn).).
Šíření zvuku lze objektivně sledovati citlivými plaménky. adersbašských skalách
(u Trutnova Cechách) trojnásobná ozvěna sedmislabičná. malých místnostech zvuk odražený zesi
luje zvuk původní, aniž jej znatelně prodlužoval tak činil řeč nesroz
umitelnou proto malých místnostech snáze mluví než velikých sálech
nebo volném prostranství.) rovněž jest podmíněn odrazem zvuku. Zjev ten slove pazvuk jeví se
často prázdných velikých sálech. Pravidelný odraz
nastává však pouze tehdy, jsou-li rozměry plochy značně veliké proti délce
vlny; jinak pozměňuje ohybem zvuku.
Vlnění dopadající odražené skládá výsledné vlnění stojaté, jehož uzly
nalezneme posouváním citlivého plamene. Jiná místa, po
věstná ozvěnou, jsou jeskyně Viborgu Dánsku, zámek Simonetta Mi
lána, skála Loreley Rýně. Pazvukem stává řeč málo srozumitelnou,
hudba . skleněné) umístíme Galtonovu píšťalku blízko desky citlivý plamen. Postávme proti sobě dvě velká
parabolická zrcadla; vložíme-li ohniska jednoho nich kapesní hodinky,
jejichž tikot vydává velmi krátké vlny, slyšíme ohnisku druhého zrcadla zře
telně jejich tikot. tom nás přesvědčuje zjev, slyšeti zvuk
skrze stěnu oddělující dvě místnosti pod. Nejlépe hodí pro vzbuzení takovýchto
zvuků malá píšťalka Galtonova (srovn. str. Dlouhý pla
men svítiplynu, vytékajícího pod značným -tlakem širší trubice náhle zu
žující, značně zkrátí, jakmile jím prostupuje vlnění zvukové malé délky
vlny (sykavky, hvízdání pod. Poněvadž jest rychlost zvuku obyčejných teplot asi 340 m/sec, jest
podmínkou ozvěny, aby byla stěna vzdálena pozorovatele aspoň rn. Dopadá-li vlnění zvukové velikou rovnou
stěnu, odráží podle zákonů odrazu vlnění. Rychlost zvuku kapalinách tě-
lesích tuhých zngůiě__větší než vzduchu, proto při jnalýcíi uHecirilo-
padu. Úplným odrazem zvuku vysvětluje se
koncentrační účinek zvukovodů, hlásných trúb pod.
Pokusně lze potvrditi odraz zvuku, jestliže kolmo proti veliké desce (na
př.
Je-li stěna, níž zvuk odráží, vzdálena méně než splývá
odražený zvuk původním prodlužuje jej. Pokus Kundtovou trubici (str.
Odrazem zvuku velikých stěnách vzniká ozvěna
