Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
dající vody zmírněn tichý šelest; naproti tomu směrech, které jsou
určeny širokým hlubokým řečištěm, rozléhá hukot vodopádu až
30 km.
. Pravidelný odraz
nastává však pouze tehdy, jsou-li rozměry plochy značně veliké proti délce
vlny; jinak pozměňuje ohybem zvuku. skleněné) umístíme Galtonovu píšťalku blízko desky citlivý plamen.
Pokusně lze potvrditi odraz zvuku, jestliže kolmo proti veliké desce (na
př. Poněvadž jest rychlost zvuku obyčejných teplot asi 340 m/sec, jest
podmínkou ozvěny, aby byla stěna vzdálena pozorovatele aspoň rn.) rovněž jest podmíněn odrazem zvuku. 141. —
Ozvěna íces labi ná; ozvěna mnohonásobná.
Vlnění dopadající odražené skládá výsledné vlnění stojaté, jehož uzly
nalezneme posouváním citlivého plamene. Nejlépe hodí pro vzbuzení takovýchto
zvuků malá píšťalka Galtonova (srovn.
Zvukové vlnění, dopadne-li rozhraní dvou pružných prostředí (na př. Jiná místa, po
věstná ozvěnou, jsou jeskyně Viborgu Dánsku, zámek Simonetta Mi
lána, skála Loreley Rýně. Úplným odrazem zvuku vysvětluje se
koncentrační účinek zvukovodů, hlásných trúb pod.).
Je-li stěna, níž zvuk odráží, vzdálena méně než splývá
odražený zvuk původním prodlužuje jej.
Odrazem zvuku velikých stěnách vzniká ozvěna. Akustičnost diva
del, koncertních síní, kostelů.nezřetelnou (po sobě jdoucí tóny splývají sebe).). Rychlost zvuku kapalinách tě-
lesích tuhých zngůiě__větší než vzduchu, proto při jnalýcíi uHecirilo-
padu. Pazvukem stává řeč málo srozumitelnou,
hudba . tom nás přesvědčuje zjev, slyšeti zvuk
skrze stěnu oddělující dvě místnosti pod. Dopadá-li vlnění zvukové velikou rovnou
stěnu, odráží podle zákonů odrazu vlnění. malých místnostech zvuk odražený zesi
luje zvuk původní, aniž jej znatelně prodlužoval tak činil řeč nesroz
umitelnou proto malých místnostech snáze mluví než velikých sálech
nebo volném prostranství.
Šíření zvuku lze objektivně sledovati citlivými plaménky. vzniká lom kolmice, při větších úhlech nastává úplný odraz
(vlnění druhého prostředí nevniká). Postávme proti sobě dvě velká
parabolická zrcadla; vložíme-li ohniska jednoho nich kapesní hodinky,
jejichž tikot vydává velmi krátké vlny, slyšíme ohnisku druhého zrcadla zře
telně jejich tikot.
143. Sluchem rozeznáváme
dva zvuky sobě následující jen tehdy, uplyne-li mezi nimi aspoň 0-l vte
řiny. adersbašských skalách
(u Trutnova Cechách) trojnásobná ozvěna sedmislabičná. str. Dlouhý pla
men svítiplynu, vytékajícího pod značným -tlakem širší trubice náhle zu
žující, značně zkrátí, jakmile jím prostupuje vlnění zvukové malé délky
vlny (sykavky, hvízdání pod.
Odraz zvuku, ozvěna. Jestliže mezi Galtonovu
píšťalku citlivý plamen vkládáme velikou desku skleněnou, požoruj-eme na
plameni zřetelně zmenšený účinek vln zvukových (pokud ovšem nevadí odraz
od blízkých stěn).
na hladinu vodijí), nejen odráží, nýbrž vniká nového prostředí; vedle
odrazu nastává též lom zvuku. Zjev ten slove pazvuk jeví se
často prázdných velikých sálech. Pokus Kundtovou trubici (str
