Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
) rovněž jest podmíněn odrazem zvuku. Dopadá-li vlnění zvukové velikou rovnou
stěnu, odráží podle zákonů odrazu vlnění. vzniká lom kolmice, při větších úhlech nastává úplný odraz
(vlnění druhého prostředí nevniká). Sluchem rozeznáváme
dva zvuky sobě následující jen tehdy, uplyne-li mezi nimi aspoň 0-l vte
řiny.dající vody zmírněn tichý šelest; naproti tomu směrech, které jsou
určeny širokým hlubokým řečištěm, rozléhá hukot vodopádu až
30 km. Postávme proti sobě dvě velká
parabolická zrcadla; vložíme-li ohniska jednoho nich kapesní hodinky,
jejichž tikot vydává velmi krátké vlny, slyšíme ohnisku druhého zrcadla zře
telně jejich tikot.).
Zvukové vlnění, dopadne-li rozhraní dvou pružných prostředí (na př.
Odrazem zvuku velikých stěnách vzniká ozvěna.
. malých místnostech zvuk odražený zesi
luje zvuk původní, aniž jej znatelně prodlužoval tak činil řeč nesroz
umitelnou proto malých místnostech snáze mluví než velikých sálech
nebo volném prostranství. skleněné) umístíme Galtonovu píšťalku blízko desky citlivý plamen.
Pokusně lze potvrditi odraz zvuku, jestliže kolmo proti veliké desce (na
př.
Vlnění dopadající odražené skládá výsledné vlnění stojaté, jehož uzly
nalezneme posouváním citlivého plamene. Pokus Kundtovou trubici (str.
Odraz zvuku, ozvěna. str. Jiná místa, po
věstná ozvěnou, jsou jeskyně Viborgu Dánsku, zámek Simonetta Mi
lána, skála Loreley Rýně.
Šíření zvuku lze objektivně sledovati citlivými plaménky. —
Ozvěna íces labi ná; ozvěna mnohonásobná.
143. Jestliže mezi Galtonovu
píšťalku citlivý plamen vkládáme velikou desku skleněnou, požoruj-eme na
plameni zřetelně zmenšený účinek vln zvukových (pokud ovšem nevadí odraz
od blízkých stěn). Pazvukem stává řeč málo srozumitelnou,
hudba .
Je-li stěna, níž zvuk odráží, vzdálena méně než splývá
odražený zvuk původním prodlužuje jej. adersbašských skalách
(u Trutnova Cechách) trojnásobná ozvěna sedmislabičná. Akustičnost diva
del, koncertních síní, kostelů.nezřetelnou (po sobě jdoucí tóny splývají sebe). Nejlépe hodí pro vzbuzení takovýchto
zvuků malá píšťalka Galtonova (srovn. Rychlost zvuku kapalinách tě-
lesích tuhých zngůiě__větší než vzduchu, proto při jnalýcíi uHecirilo-
padu. tom nás přesvědčuje zjev, slyšeti zvuk
skrze stěnu oddělující dvě místnosti pod. Zjev ten slove pazvuk jeví se
často prázdných velikých sálech. Pravidelný odraz
nastává však pouze tehdy, jsou-li rozměry plochy značně veliké proti délce
vlny; jinak pozměňuje ohybem zvuku. Dlouhý pla
men svítiplynu, vytékajícího pod značným -tlakem širší trubice náhle zu
žující, značně zkrátí, jakmile jím prostupuje vlnění zvukové malé délky
vlny (sykavky, hvízdání pod.
na hladinu vodijí), nejen odráží, nýbrž vniká nového prostředí; vedle
odrazu nastává též lom zvuku. Úplným odrazem zvuku vysvětluje se
koncentrační účinek zvukovodů, hlásných trúb pod. Poněvadž jest rychlost zvuku obyčejných teplot asi 340 m/sec, jest
podmínkou ozvěny, aby byla stěna vzdálena pozorovatele aspoň rn. 141.)