Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Intensitou zvuku rozumíme energii
zvukových vln, obsaženou jednotce objemové.)
Šíření zvuku ajelio intensita. Určí-li naopak rychlost zvuku
(v cm/sec) tuhém tělese (nejlépe kmitočtu tónu vydávaného při podélném
chvění tyčí, srovn.
Je-li mezi jedoucím vlakem naším stanovištěm veliká budova, slyšíme
rachot kol mnohem slaběji, než když vlak vyjede volné prostranství. stromy, budovy pod.). Jak veliký jest její kmito
čet při (Skoro 420.
Zamezííne-li však šíření zvuku (na př.)
3. při
šíření světla vznikl stín.), lze naopak vypočítati podle vzorce Newtonova
modul pružnosti dyn/cm2).
Yychází-li zvuk bodového zdroje prostranství, roz
šiřuje vlnách kulových; energie vlnění tudíž intensita zvuku
se zmenšuje dvojmoci vzdálenosti zdroje zvukového (srov. str, 121.)
4. Ohyb zvuku tudíž způsobuje, akustického
„stínu“ zpravidla nepozorujeme; zřetelně jeví jen tehdy, je-li pře
kážka značně veliká proti délce vln zvukových. Kundtově trubici naplněné svítiplynem byly vzbuzeny tónem kmi
točtu 1600 práškové obrazce; vzdálenost uzlů měřila 159 cm. Pokud jde jen tóny téže výšky, sou
hlasí tím subjektivní pozorování sluchem; jinak rozhoduje při vnímání
zvuku také různá citlivost sluchu pro tóny různé výšky.
Šíření zvuku kulových vlnách pozměňuje, jakmile vlny zvukové
narazí nějakou překážku (na př. 121. (5260 m/sec. Skleněná trubice 124 dlouhá uprostřed upevněná vydává při
podélném chvění tón kmitočtu 2040. Za
těchto podmínek (srov. —
Blízko vodopádu Niagarského chráněné místo, němž intensivní hukot pa-
Maäek-Jeniäta-Nachtikal, Fysika pro reálky II.
Úlohy.)
2. toho vyplývá (srov. Podmořské signály lodí. Jak veliký modul pružnosti skla
v kg/cm'1? 2'5 glem3). str. Píšťala vydává při 18° tón a1. Vypočtěte
rychlost zvuku svítiplynu! (509 m/sec. (Asi 650000 kg/enr.Kovová píšťalka vodě, níž vháníme silný proud vodní, zaznívá;
její tón mnohem vyšší než vzduchu, což potvrzuje, jest rychlost zvuku
ve vodě značně větší než vzduchu. 121.
str.) šíří zvuk netoliko vedle překážky
přímočáře dále, nýbrž ohýbá míst překážku, kde př. Pokud vlny podélné šíří tyči, dlužno vzíti po
délný model pružnosti dyn/cm2. Zpravidla
délka vln zvukových téže řádové velikosti jako rozměry překážek. zvěstnými trubi
cemi), ubývá zvuku dálky jen mírně (ztráty způsobené stěnami).
Naslouchátkem zachycují vlny zvukové větší ploše zužující
se trubicí přivádějí ucha; tím intensita zvuku zvětšuje. 10
.), intensita zvuku jest úměrná dvojmoci amplitudy vln zvukových
jakož dvojmoci jejich kmitočtu. Vypočtěte rychlost zvuku oceli! =2200000 kglem*1, s
7-8 g/cm3).). str. 134.
Rychlost zvuku tělesich tuhých lze počítati rovněž podle vzorce
Newtonova. Hlásná
trouba
