Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Kundtově trubici naplněné svítiplynem byly vzbuzeny tónem kmi
točtu 1600 práškové obrazce; vzdálenost uzlů měřila 159 cm.)
2. Určí-li naopak rychlost zvuku
(v cm/sec) tuhém tělese (nejlépe kmitočtu tónu vydávaného při podélném
chvění tyčí, srovn. Hlásná
trouba. zvěstnými trubi
cemi), ubývá zvuku dálky jen mírně (ztráty způsobené stěnami).).
Úlohy. Píšťala vydává při 18° tón a1. Intensitou zvuku rozumíme energii
zvukových vln, obsaženou jednotce objemové. str. Jak veliký jest její kmito
čet při (Skoro 420. 10
. Za
těchto podmínek (srov. Podmořské signály lodí. 121. Jak veliký modul pružnosti skla
v kg/cm'1? 2'5 glem3). Pokud jde jen tóny téže výšky, sou
hlasí tím subjektivní pozorování sluchem; jinak rozhoduje při vnímání
zvuku také různá citlivost sluchu pro tóny různé výšky.). Zpravidla
délka vln zvukových téže řádové velikosti jako rozměry překážek. (5260 m/sec. Vypočtěte rychlost zvuku oceli! =2200000 kglem*1, s
7-8 g/cm3). str. 121.
str.)
3.
Zamezííne-li však šíření zvuku (na př. (Asi 650000 kg/enr.
Je-li mezi jedoucím vlakem naším stanovištěm veliká budova, slyšíme
rachot kol mnohem slaběji, než když vlak vyjede volné prostranství.), lze naopak vypočítati podle vzorce Newtonova
modul pružnosti dyn/cm2).
Šíření zvuku kulových vlnách pozměňuje, jakmile vlny zvukové
narazí nějakou překážku (na př. Pokud vlny podélné šíří tyči, dlužno vzíti po
délný model pružnosti dyn/cm2.Kovová píšťalka vodě, níž vháníme silný proud vodní, zaznívá;
její tón mnohem vyšší než vzduchu, což potvrzuje, jest rychlost zvuku
ve vodě značně větší než vzduchu. Ohyb zvuku tudíž způsobuje, akustického
„stínu“ zpravidla nepozorujeme; zřetelně jeví jen tehdy, je-li pře
kážka značně veliká proti délce vln zvukových. 134. při
šíření světla vznikl stín. str, 121.), intensita zvuku jest úměrná dvojmoci amplitudy vln zvukových
jakož dvojmoci jejich kmitočtu. stromy, budovy pod.
Naslouchátkem zachycují vlny zvukové větší ploše zužující
se trubicí přivádějí ucha; tím intensita zvuku zvětšuje.
Rychlost zvuku tělesich tuhých lze počítati rovněž podle vzorce
Newtonova. —
Blízko vodopádu Niagarského chráněné místo, němž intensivní hukot pa-
Maäek-Jeniäta-Nachtikal, Fysika pro reálky II.) šíří zvuk netoliko vedle překážky
přímočáře dále, nýbrž ohýbá míst překážku, kde př. toho vyplývá (srov.
Yychází-li zvuk bodového zdroje prostranství, roz
šiřuje vlnách kulových; energie vlnění tudíž intensita zvuku
se zmenšuje dvojmoci vzdálenosti zdroje zvukového (srov. Vypočtěte
rychlost zvuku svítiplynu! (509 m/sec. Skleněná trubice 124 dlouhá uprostřed upevněná vydává při
podélném chvění tón kmitočtu 2040.)
4.)
Šíření zvuku ajelio intensita
