Fysika pro vyšší reálky #2 pro sedmou třídu

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.

Vydal: Jednota českých mathematiků Praha Autor: Bohumil Mašek

Strana 146 z 256

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
), lze naopak vypočítati podle vzorce Newtonova modul pružnosti dyn/cm2).) 3. Jak veliký modul pružnosti skla v kg/cm'1? 2'5 glem3).), intensita zvuku jest úměrná dvojmoci amplitudy vln zvukových jakož dvojmoci jejich kmitočtu. Je-li mezi jedoucím vlakem naším stanovištěm veliká budova, slyšíme rachot kol mnohem slaběji, než když vlak vyjede volné prostranství. 121. Jak veliký jest její kmito­ čet při (Skoro 420. Pokud vlny podélné šíří tyči, dlužno vzíti po­ délný model pružnosti dyn/cm2. Skleněná trubice 124 dlouhá uprostřed upevněná vydává při podélném chvění tón kmitočtu 2040. Rychlost zvuku tělesich tuhých lze počítati rovněž podle vzorce Newtonova. 121. Yychází-li zvuk bodového zdroje prostranství, roz­ šiřuje vlnách kulových; energie vlnění tudíž intensita zvuku se zmenšuje dvojmoci vzdálenosti zdroje zvukového (srov. (Asi 650000 kg/enr.) šíří zvuk netoliko vedle překážky přímočáře dále, nýbrž ohýbá míst překážku, kde př. Ohyb zvuku tudíž způsobuje, akustického „stínu“ zpravidla nepozorujeme; zřetelně jeví jen tehdy, je-li pře­ kážka značně veliká proti délce vln zvukových. stromy, budovy pod. Hlásná trouba. Kundtově trubici naplněné svítiplynem byly vzbuzeny tónem kmi­ točtu 1600 práškové obrazce; vzdálenost uzlů měřila 159 cm. Určí-li naopak rychlost zvuku (v cm/sec) tuhém tělese (nejlépe kmitočtu tónu vydávaného při podélném chvění tyčí, srovn.). Úlohy.) 2. str. Zpravidla délka vln zvukových téže řádové velikosti jako rozměry překážek. str, 121. str. Zamezííne-li však šíření zvuku (na př. Naslouchátkem zachycují vlny zvukové větší ploše zužující se trubicí přivádějí ucha; tím intensita zvuku zvětšuje. 134.) Šíření zvuku ajelio intensita.). Intensitou zvuku rozumíme energii zvukových vln, obsaženou jednotce objemové. Vypočtěte rychlost zvuku oceli! =2200000 kglem*1, s 7-8 g/cm3). str. — Blízko vodopádu Niagarského chráněné místo, němž intensivní hukot pa- Maäek-Jeniäta-Nachtikal, Fysika pro reálky II.) 4. Vypočtěte rychlost zvuku svítiplynu! (509 m/sec. Za těchto podmínek (srov. (5260 m/sec. Pokud jde jen tóny téže výšky, sou­ hlasí tím subjektivní pozorování sluchem; jinak rozhoduje při vnímání zvuku také různá citlivost sluchu pro tóny různé výšky. Podmořské signály lodí.Kovová píšťalka vodě, níž vháníme silný proud vodní, zaznívá; její tón mnohem vyšší než vzduchu, což potvrzuje, jest rychlost zvuku ve vodě značně větší než vzduchu. Píšťala vydává při 18° tón a1. při šíření světla vznikl stín. 10 . Šíření zvuku kulových vlnách pozměňuje, jakmile vlny zvukové narazí nějakou překážku (na př. zvěstnými trubi­ cemi), ubývá zvuku dálky jen mírně (ztráty způsobené stěnami). toho vyplývá (srov