Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
)
2.
Úlohy.)
Šíření zvuku ajelio intensita. toho vyplývá (srov. Pokud vlny podélné šíří tyči, dlužno vzíti po
délný model pružnosti dyn/cm2. Skleněná trubice 124 dlouhá uprostřed upevněná vydává při
podélném chvění tón kmitočtu 2040. Za
těchto podmínek (srov. str.
Rychlost zvuku tělesich tuhých lze počítati rovněž podle vzorce
Newtonova.).
Yychází-li zvuk bodového zdroje prostranství, roz
šiřuje vlnách kulových; energie vlnění tudíž intensita zvuku
se zmenšuje dvojmoci vzdálenosti zdroje zvukového (srov. 134. při
šíření světla vznikl stín. zvěstnými trubi
cemi), ubývá zvuku dálky jen mírně (ztráty způsobené stěnami).Kovová píšťalka vodě, níž vháníme silný proud vodní, zaznívá;
její tón mnohem vyšší než vzduchu, což potvrzuje, jest rychlost zvuku
ve vodě značně větší než vzduchu. stromy, budovy pod. Vypočtěte
rychlost zvuku svítiplynu! (509 m/sec. Hlásná
trouba. Podmořské signály lodí. Píšťala vydává při 18° tón a1. (5260 m/sec.), intensita zvuku jest úměrná dvojmoci amplitudy vln zvukových
jakož dvojmoci jejich kmitočtu. Intensitou zvuku rozumíme energii
zvukových vln, obsaženou jednotce objemové. (Asi 650000 kg/enr. Pokud jde jen tóny téže výšky, sou
hlasí tím subjektivní pozorování sluchem; jinak rozhoduje při vnímání
zvuku také různá citlivost sluchu pro tóny různé výšky.
Naslouchátkem zachycují vlny zvukové větší ploše zužující
se trubicí přivádějí ucha; tím intensita zvuku zvětšuje. Jak veliký jest její kmito
čet při (Skoro 420.
Zamezííne-li však šíření zvuku (na př. 10
.), lze naopak vypočítati podle vzorce Newtonova
modul pružnosti dyn/cm2). Vypočtěte rychlost zvuku oceli! =2200000 kglem*1, s
7-8 g/cm3). Určí-li naopak rychlost zvuku
(v cm/sec) tuhém tělese (nejlépe kmitočtu tónu vydávaného při podélném
chvění tyčí, srovn. 121. —
Blízko vodopádu Niagarského chráněné místo, němž intensivní hukot pa-
Maäek-Jeniäta-Nachtikal, Fysika pro reálky II.). Zpravidla
délka vln zvukových téže řádové velikosti jako rozměry překážek. Kundtově trubici naplněné svítiplynem byly vzbuzeny tónem kmi
točtu 1600 práškové obrazce; vzdálenost uzlů měřila 159 cm. str, 121.
str.)
4.
Je-li mezi jedoucím vlakem naším stanovištěm veliká budova, slyšíme
rachot kol mnohem slaběji, než když vlak vyjede volné prostranství. Ohyb zvuku tudíž způsobuje, akustického
„stínu“ zpravidla nepozorujeme; zřetelně jeví jen tehdy, je-li pře
kážka značně veliká proti délce vln zvukových.) šíří zvuk netoliko vedle překážky
přímočáře dále, nýbrž ohýbá míst překážku, kde př.
Šíření zvuku kulových vlnách pozměňuje, jakmile vlny zvukové
narazí nějakou překážku (na př. 121.)
3. Jak veliký modul pružnosti skla
v kg/cm'1? 2'5 glem3). str
