Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
) nalijme povrch vodní něco etheru, takže trubici vytvoří
sloupec par etherových; délka sloupce, při němž jest největší resonance na
touž ladičku, značně kratší než při pokuse vzduchem.); modul pružnosti při změnách adia-
b atických jest, jak Laplace odvodil, větší poměru specifických tepel při
stálém tlaku stálém objemu cT.
Při téže teplotě roste specifická hmota vzduchu úměrně tlakem; po
měr obou tedy stálý proto tlaku rychlost zvuku nezávisí. toho patrno,
že parách etherových jest _délka vlny při témž kmitočtu kratší tedy rych
lost zvuku menší než vzduchu. Rychlosti zvuku různých plynech jsou nepřímo úměrné odmoc
ninám jejich hutnot. Modul pružnosti plynů rovná se, pokud teplota plynu ne
mění, jejich tlaku (srv. kyslík dusík tedy vzduch) stálý, totiž cs/c, 1-405. 138.
Pro rychlost pod vln odvodil Newton svých »Principiích«
obecný vzorec němž znamená modul pružnosti speci-
» s
íickou hmotu.
— Důsledkem této závislosti jest, tón píšťal rostoucí teplotou zvyšuje.
Rychlost zvuku kapalinách jest určena vzorcem Newtonovým
c \Je/s. Šíření zvuku není děj isothermický, nýbrž
adiabatický (srovn. hmot, tedy odmocninami jejich hutnot. Pro vodu jest modul objemové pružnosti (srovn. 125.
. rostoucí
teplotou zmenšuje spec.určena vzorcem
Zvýšením teploty vzduchu vzrůstá rychlost zvuku 0-66 m/sec. Při náhlém
zhuštění vzduch zahřívá, při náhlém zředění ochlazuje. Podle toho byla určena rych
lost zvuku vzorcem něho pro vzduch teploty vyplývá
rychlost 280 mlsec, což značně liší hodnoty 331-8 m/sec, vyplývající
z měřeni. 135.
V různých plynech jsou rychlosti zvuku stejných podmínek nepřímém
poměru odmocninami jejich spec. Při pokuse resonanci sloupce vzduchového (obr.)
E 20400kglcm* 20400 981000 dyn/cm- íg/cm3, čehož,
vyplývá 141500cm/sec. Přímá měření vedla hodnotě ÍHhm/sec
při 8-1°. Příčinu tohoto nesouhlasu nalezl Laplace (1816).
Laplaceův vzorec pro rychlost zvuku tedy:
Pro vzduch teploty tlaku jedné atmosféry 1013300
dyn/cm2, zr: 0-001293 glcm3) vychází 33182- cm/sec, což úplně souhlasí
s pozorováními. hmota vzduchu tedy rychlost zvuku vzrůstá. 153.
4. díl, str. Poměr tento jest pro plyny dvojatomové
(na př. Šíří-li vzduchem
zvukové vlny, zhuštění zředěni střídají tak rychle, změny tepelné se
nemohou vyrovnávati okolí. díl, str. 185.
na str.). díl, str..
Rozezvučíme-li krytou píšťalu proudem svítiplynu, zaznívá tónem vyšším
než vzduchu