Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
díl, str. Modul pružnosti plynů rovná se, pokud teplota plynu ne
mění, jejich tlaku (srv.
.
4. Rychlosti zvuku různých plynech jsou nepřímo úměrné odmoc
ninám jejich hutnot. hmot, tedy odmocninami jejich hutnot. Přímá měření vedla hodnotě ÍHhm/sec
při 8-1°. 185. rostoucí
teplotou zmenšuje spec. toho patrno,
že parách etherových jest _délka vlny při témž kmitočtu kratší tedy rych
lost zvuku menší než vzduchu. Poměr tento jest pro plyny dvojatomové
(na př.
Rychlost zvuku kapalinách jest určena vzorcem Newtonovým
c \Je/s. kyslík dusík tedy vzduch) stálý, totiž cs/c, 1-405. 153. Šíří-li vzduchem
zvukové vlny, zhuštění zředěni střídají tak rychle, změny tepelné se
nemohou vyrovnávati okolí. díl, str. 138.
— Důsledkem této závislosti jest, tón píšťal rostoucí teplotou zvyšuje.)
E 20400kglcm* 20400 981000 dyn/cm- íg/cm3, čehož,
vyplývá 141500cm/sec.určena vzorcem
Zvýšením teploty vzduchu vzrůstá rychlost zvuku 0-66 m/sec. Pro vodu jest modul objemové pružnosti (srovn.
Při téže teplotě roste specifická hmota vzduchu úměrně tlakem; po
měr obou tedy stálý proto tlaku rychlost zvuku nezávisí.
na str.
Pro rychlost pod vln odvodil Newton svých »Principiích«
obecný vzorec němž znamená modul pružnosti speci-
» s
íickou hmotu. Při náhlém
zhuštění vzduch zahřívá, při náhlém zředění ochlazuje.
Rozezvučíme-li krytou píšťalu proudem svítiplynu, zaznívá tónem vyšším
než vzduchu.); modul pružnosti při změnách adia-
b atických jest, jak Laplace odvodil, větší poměru specifických tepel při
stálém tlaku stálém objemu cT. 125. díl, str. Šíření zvuku není děj isothermický, nýbrž
adiabatický (srovn.. Při pokuse resonanci sloupce vzduchového (obr.). 135. Podle toho byla určena rych
lost zvuku vzorcem něho pro vzduch teploty vyplývá
rychlost 280 mlsec, což značně liší hodnoty 331-8 m/sec, vyplývající
z měřeni.
V různých plynech jsou rychlosti zvuku stejných podmínek nepřímém
poměru odmocninami jejich spec.
Laplaceův vzorec pro rychlost zvuku tedy:
Pro vzduch teploty tlaku jedné atmosféry 1013300
dyn/cm2, zr: 0-001293 glcm3) vychází 33182- cm/sec, což úplně souhlasí
s pozorováními.) nalijme povrch vodní něco etheru, takže trubici vytvoří
sloupec par etherových; délka sloupce, při němž jest největší resonance na
touž ladičku, značně kratší než při pokuse vzduchem. hmota vzduchu tedy rychlost zvuku vzrůstá. Příčinu tohoto nesouhlasu nalezl Laplace (1816)
