Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Pro rychlost pod vln odvodil Newton svých »Principiích«
obecný vzorec němž znamená modul pružnosti speci-
» s
íickou hmotu.
— Důsledkem této závislosti jest, tón píšťal rostoucí teplotou zvyšuje. Poměr tento jest pro plyny dvojatomové
(na př. hmota vzduchu tedy rychlost zvuku vzrůstá. Podle toho byla určena rych
lost zvuku vzorcem něho pro vzduch teploty vyplývá
rychlost 280 mlsec, což značně liší hodnoty 331-8 m/sec, vyplývající
z měřeni. Pro vodu jest modul objemové pružnosti (srovn.
V různých plynech jsou rychlosti zvuku stejných podmínek nepřímém
poměru odmocninami jejich spec. hmot, tedy odmocninami jejich hutnot.); modul pružnosti při změnách adia-
b atických jest, jak Laplace odvodil, větší poměru specifických tepel při
stálém tlaku stálém objemu cT. díl, str. díl, str. Při pokuse resonanci sloupce vzduchového (obr. 135. 185. Šíří-li vzduchem
zvukové vlny, zhuštění zředěni střídají tak rychle, změny tepelné se
nemohou vyrovnávati okolí.
Při téže teplotě roste specifická hmota vzduchu úměrně tlakem; po
měr obou tedy stálý proto tlaku rychlost zvuku nezávisí.) nalijme povrch vodní něco etheru, takže trubici vytvoří
sloupec par etherových; délka sloupce, při němž jest největší resonance na
touž ladičku, značně kratší než při pokuse vzduchem.
Rychlost zvuku kapalinách jest určena vzorcem Newtonovým
c \Je/s. Rychlosti zvuku různých plynech jsou nepřímo úměrné odmoc
ninám jejich hutnot. Při náhlém
zhuštění vzduch zahřívá, při náhlém zředění ochlazuje. toho patrno,
že parách etherových jest _délka vlny při témž kmitočtu kratší tedy rych
lost zvuku menší než vzduchu.
na str. Příčinu tohoto nesouhlasu nalezl Laplace (1816).
Laplaceův vzorec pro rychlost zvuku tedy:
Pro vzduch teploty tlaku jedné atmosféry 1013300
dyn/cm2, zr: 0-001293 glcm3) vychází 33182- cm/sec, což úplně souhlasí
s pozorováními.. rostoucí
teplotou zmenšuje spec. Modul pružnosti plynů rovná se, pokud teplota plynu ne
mění, jejich tlaku (srv. Přímá měření vedla hodnotě ÍHhm/sec
při 8-1°. 138.)
E 20400kglcm* 20400 981000 dyn/cm- íg/cm3, čehož,
vyplývá 141500cm/sec. 153. Šíření zvuku není děj isothermický, nýbrž
adiabatický (srovn.
4.určena vzorcem
Zvýšením teploty vzduchu vzrůstá rychlost zvuku 0-66 m/sec.
Rozezvučíme-li krytou píšťalu proudem svítiplynu, zaznívá tónem vyšším
než vzduchu. díl, str. 125. kyslík dusík tedy vzduch) stálý, totiž cs/c, 1-405.
.)
