Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Přímá měření vedla hodnotě ÍHhm/sec
při 8-1°. díl, str. Poměr tento jest pro plyny dvojatomové
(na př. toho patrno,
že parách etherových jest _délka vlny při témž kmitočtu kratší tedy rych
lost zvuku menší než vzduchu.
na str.
Pro rychlost pod vln odvodil Newton svých »Principiích«
obecný vzorec němž znamená modul pružnosti speci-
» s
íickou hmotu.
.. 138.). rostoucí
teplotou zmenšuje spec.)
E 20400kglcm* 20400 981000 dyn/cm- íg/cm3, čehož,
vyplývá 141500cm/sec. díl, str.
Rychlost zvuku kapalinách jest určena vzorcem Newtonovým
c \Je/s. Pro vodu jest modul objemové pružnosti (srovn. hmot, tedy odmocninami jejich hutnot. Při pokuse resonanci sloupce vzduchového (obr.určena vzorcem
Zvýšením teploty vzduchu vzrůstá rychlost zvuku 0-66 m/sec. Šíření zvuku není děj isothermický, nýbrž
adiabatický (srovn. kyslík dusík tedy vzduch) stálý, totiž cs/c, 1-405. hmota vzduchu tedy rychlost zvuku vzrůstá.
4. 135. Rychlosti zvuku různých plynech jsou nepřímo úměrné odmoc
ninám jejich hutnot. Podle toho byla určena rych
lost zvuku vzorcem něho pro vzduch teploty vyplývá
rychlost 280 mlsec, což značně liší hodnoty 331-8 m/sec, vyplývající
z měřeni. 185. Modul pružnosti plynů rovná se, pokud teplota plynu ne
mění, jejich tlaku (srv.); modul pružnosti při změnách adia-
b atických jest, jak Laplace odvodil, větší poměru specifických tepel při
stálém tlaku stálém objemu cT.
V různých plynech jsou rychlosti zvuku stejných podmínek nepřímém
poměru odmocninami jejich spec. 153.
Při téže teplotě roste specifická hmota vzduchu úměrně tlakem; po
měr obou tedy stálý proto tlaku rychlost zvuku nezávisí. díl, str.
Laplaceův vzorec pro rychlost zvuku tedy:
Pro vzduch teploty tlaku jedné atmosféry 1013300
dyn/cm2, zr: 0-001293 glcm3) vychází 33182- cm/sec, což úplně souhlasí
s pozorováními.
Rozezvučíme-li krytou píšťalu proudem svítiplynu, zaznívá tónem vyšším
než vzduchu. Při náhlém
zhuštění vzduch zahřívá, při náhlém zředění ochlazuje.) nalijme povrch vodní něco etheru, takže trubici vytvoří
sloupec par etherových; délka sloupce, při němž jest největší resonance na
touž ladičku, značně kratší než při pokuse vzduchem. Příčinu tohoto nesouhlasu nalezl Laplace (1816).
— Důsledkem této závislosti jest, tón píšťal rostoucí teplotou zvyšuje. Šíří-li vzduchem
zvukové vlny, zhuštění zředěni střídají tak rychle, změny tepelné se
nemohou vyrovnávati okolí. 125
