Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
P íšťaly retné (obr. 127.
elektromagnetické) šíří poblíž systému, jenž může sám vydávati souhlasné
vlnění, rozechvěje tento systém.
Píštala vlastně resonátor, jenž nepravidelného zvuku, vzbuzeného
pohybem vzduchu podél ostré hrany (rtu), resonancí zesiluje právě onen tón,
na nějž naladěn. 128. 129. pro píšťalu
otevřenou, obr.Resonance není pouze zjev akustický, nýbrž význam všeobecný
(srovn.
Vzduch píšťale může chvěti různým způsobem, jak naznačeno
schematicky (místo chvění příčně) obr. 130. Druhý
konec píšťaly jest bud otevřen (píšťala otevřená) nebo uzavřen
(píšťala krytá). Toto stojaté vlnění působí
zpětně proud vzduchový, jenž se
v periodě vlastních kmitů píšťaly stří
davě vyhání ven píšťaly zase vta
huje dovnitř. Význam resonance při jiskrové telegrafii.
U rtu vzniká otevřeném konci píšťaly otevřené)
vytvoří odrazem kmitná, zavřeném konci píšťaly kryté) uzel. uvedené příklady kyvadle). 128a).
. Zvukové kolo reakční. Píšťala retná jazýčková.
Píšťaly jsou sloupce vzduchové, jež lze uvésti chvění podél
ného. Obr. 1286). Jestliže vlnění jakéhokoli druhu (na př.
a b
Obr. pro píšťalu krytou. Podle způsobu, jak vzduch rozechvívá, rozeznáváme píštaly
retné (labiální, obr. 128a) jazýčkové (linguální, obr. Úzkou trubicí (nožkou) fouká se
vzduch uzavřené tak, může vzduch unikati
pouze úzkou štěrbinou proti ostré hraně, zvané rtem. Úzký proud vzduchu, narážeje ret, vzbuzuje píšťale
postupnou vlnu, jež druhého
konce píšťaly odráží, čímž vzniká sto
jaté vlnění
