Již ve starověku bylo známo, že některé rudy železné, zvané magnetickými kameny, přitahují železné částice a že je trvale u sebe přidržují. Nejmohutněji tato vlastnost se projevujena magnetovci (metaželezitanu železnatém), méně již na kyzumagnetickém (pyrrhotinu) a některých jiných nerostech (např. limonitu (haematitu).Takovéto magnetické rudy jsou magnety přirozeným i a příčina zjevu nazývá se magnetismem.
Podobná úvaha pro píšťalu (obr. Píšťala krytá může vedle základního tónu vydávati
pouze tóny harmonické, nikoli však sudé. 144. 130.) vede vzorcům:
V 4i, ¥,■■■
Ni 2V2' 3AV; =
Základní tón píšťaly kryté jest oktávu nižší než tón stejně dlouhé
píšťaly otevřené (pokus píšťalou otevřenou, kterou uzavřeme deštičkou)
a jest také nepřímo úměrný délce (pokus píšťalou, níž lze zastrko-
vati pohyblivý píst).
Táž píšťala otevřená vedle základního tónu může vydávati také
v vyšší tóny harmonické; tom lze přesvědčiti úzké a
dlouhé píšťale různým foukáním. uzlech, kde jsou největší změny hustoty tedy
i tlaku, plamének kmitá; kmitnách hustota vzduchu píšťale nemění a
plamének hoří klidně. 129.
a tedy kmitočet jednotlivých tónů, je-li rychlost zvuku vzduchu
(asi 340 m/sec, srovn.)
Xt 21, .Polohu uzlů lze dokázati pokusem píšťalou, jejíž stěně jsou zasa
zeny manometrické hořáky.
Chvění vzduchu píšíale otevřené.)
K 2Nlf 32V„. str..
Základní tón píšťaly otevřené jest nepřímo úměrný délce píšťaly,
jak potvrzují pokusy píšťalami různé délky..
Obr. 129.
.
Značí-li délku píšťaly, jest délka vlny zvukové jednotlivých pří
padech píšťale (obr
